vod do sociln a kulturn antropologie Antropologick teorie

Úvod do sociální a kulturní antropologie Antropologická teorie kultury Tomáš Hirt, Ph. D.

Význam slova „KULTURA“ o Axiologické pojetí kultury X o Antropologické pojetí kultury

Axiologické pojetí kultury o o „péče o půdu“ (colo, coléré, …cultus) „péče o duši“ (M. T. Cicero – filosofie: „kultura ducha“) Voltaire – „vysoká“ (aristokratická) x „nízká“ (plebejská) kultura J. G. Herder – kultura = zdroj mravní velikosti národa, který se projevuje ve všech zvycích, přesvědčeních a obřadech (Volksgeist) X civilizace = univerzální racionalismus moderní doby

Antropologické pojetí kultury o o o Pojem „kultura“ neodkazuje ke sféře pozitivních hodnot Na půdě sociální a kulturní antropologie byl tento pojem poprvé použit v kontextu evolucionismu (E. B. Taylor, L. H. Morgan) Neexistuje jedna závazná definice (Kroeber & Kluckholn – 161 definic v roce 1952)

Předběžné vymezení pojmu kultura v antropologickém pojetí o o sdílené „návody pro život“ sdílené vzorce naučeného chování (sdílené abstrakce) vše, co lidé dělají, co o tom říkají a co si o tom myslí sféra sdílených hodnot norem, idejí a jazyka

Charakteristiky „kultury“ v antropologickém pojetí o o o nositeli (nějaké) kultury jsou všechny lidské bytosti (není člověka mimo kulturu) kultura je plurální – v různých společnostech je zpravidla sdílena jiná kultura (neexistuje jednotná univerzální všelidská kultura) kultura tvoří integrovaný systém n n o struktura, konfigurace, vzorec kultura je konzistentně strukturovaný celek (nikoli soubor odřezků) kultura je adaptivní (utváří se v rámci adaptace na konkrétní prostředí)

Charakteristiky „kultury“ v antropologickém pojetí /pokrač. / o o kultura je negenetická (není předávána geneticky) kultura je naučitelná (předává se v procesu učení) n o kultura je sdílená n o enkulturace, socializace kultura představuje program či kód, kterému shodně (či podobně) rozumí členové urč. Společnosti kultura je symbolická n kultura je tvořena systémem symbolů (reprezentací = nesou význam)

Charakteristiky „kultury“ v antropologickém pojetí /pokrač. / o kultura je specificky lidská n o v antropologickém smyslu mohou být nositeli kultury pouze lidé kultura je dynamická n n kultura tvoří nediferencované kontiunuum, proces kulturní změna (rekonfigurace, rekombinace kulturních prvků) o endogenní (vynález) o exogenní (přejímka)

Dilemata antropologického pojetí kultury o o Kultura není chápána ani jako zcela otevřená, ani jako zcela autonomní Dvojakost konceptu kultury n n kultura jako univerzální aspekt lidského bytí (není člověka mimo kulturu) kultura jako partikulární aspekt lidského bytí (variabilita konkrétních kultur)

Kulturní univerzálie o o o Součásti kultury vyskytující se ve všech společnostech, třebaže ve své kulturně specifické podobě. G. P. Murdock (1945) Příklady: manželství, hra, dělba práce, incestní tabu, etika, směna, umění

Etnocentrismus o o tendence považovat vlastní způsoby života za samozřejmé a správné nahlížení na jiné způsoby života skrze optiku vlastní kultury poprvé použil termín W. G. Sumner v knize Folkways (1902); P. Murdock, M. Herskovits základní, umírněný, agresívní, sekundární, inverzní

Kulturní relativismus o o doktrína, která tvrdí, že kultury a společnosti jsou od sebe kvalitativně odlišné, každá má svoji vnitřní logiku, v jejímž rámci je jedině možné hodnotit její projevy jde o teoreticko – metodologický přístup ke studiu kulturních jevů vycházející z předpokladu, že jednotlivé kultury představují jedinečné a neopakovatelné sociokulturní systémy, které je možné pochopit a popsat pouze v kontextu jejich vlastních hodnot a kategorií F. Boas, R. Benedictová, M. Meadová etický relativismus