Rhyniophyta Rhyniophyta prvn suchozemsk rostliny nejstar Rhyniophyta svrchn

Rhyniophyta

Rhyniophyta – první suchozemské rostliny

nejstarší Rhyniophyta svrchní silur, spodní devon (420 -390) Cooksonia – považována za nejstarší skutečně jednoznačný makroskopický doklad vyšších rostlin

Rhyniophyta • rostliny žijící od siluru do devonu, dnes vymřelé • mělké vody, bažinatá pobřeží • stonek s cévními svazky • podzemní části podobné kořenům = rhizomoidy • nadzemní stonkové části = mezomy • koncové části od rozvětvení k vrcholu stonku = telomy, někdy se sporangii

Rozmnožovací cyklus Rhyniophyt R! O!

Lycopodiophyta svrchní devon 360 spodní devonsvrchní silu 390 Equisetophyta, Polypodiophyta, „Progymnospermae“, Spermatophyta, (Euphyllophyta) 370 380 400 410 Zosterophyllophyta 420 Rhyniophyta Protracheophyta Trimerophyta

Mechorosty (Bryophyta)

Mechorosty (Bryophyta) • vyšší rostliny, u nichž se ještě soustava vodivých pletiv řádně nevyvinula • gametofyt převažuje nad sporofytem • vývojově pokročilejší druhy mají tělo, jež nazýváme ještě stélka rozlišeno na tyto části: - příchytná vlákna (rhizoidy) - lodyžka (kauloid) - lístky (fyloidy)

Mechorosty (Bryophyta) • na gametofytu se tvoří - samčí gametangia (pelatky nebo-li antheridia) - samičí gametangia (zárodečníky nebo-li archegonia) V samčích pelatkách se tvoří gamety – spermatozoidy. V samičích zárodečnících se tvoří gamety – oosféry.

Rozmnožovací cyklus mechorostů

Význam mechorostů • chrání půdu před erozí • zadržují velké množství vláhy v půdě • poskytují rašelinu • společně s lišejníky jsou jediným zdrojem potravy pro některé býložravce v severské tundře • dříve i význam v hygieně člověka

Mechorosty (Bryophyta) dělíme je na tři třídy: hlevíky (Anthocerotopsida) játrovky (Marchantiopsida) mechy (Bryopsida)

hlevíky (Anhthocerotopsida) Hlevíček hladký (Phaeoceros laevis)

játrovky (Marchantiopsida) lupenitá stélka gametofytu samičí terče na jejichž spodní straně jsou zárodečníky porostnice mnohotvárná

křižítka (Lophozia ventricosa)

Mechy (Bryopsida)

Mechy - patří spolu s hlevíky a játrovkami do skupiny mechorosty - stélka je rozlišena na lodyžku, lístky a příchytná vlákna - nemají pravá vodivá pletiva - gametofyt je zelený a v životním cyklu převládá - sporofyt je nezelený a tedy celý život závislý na gametofytu (štět s tobolkou)

Stavba těla tobolka štět lístky fyloidy lodyžka kauloid příchytná vlákna rhizoidy

Rozmnožovací cyklus mechů

měřík tečkovaný Běžný mech, který roste nejčastěji blízko vod.

Ploník obecný Mohutný mech s délkou i přes 25 cm. Lístky jsou ostře špičaté a za sucha odstávají od lodyžky. Štět asi 10 cm dlouhý má červenou barvu. Stanoviště: hory, rašelinné louky, vrchoviště, světliny. Jeden z nejběžnějších mechů.

Bělomech sivý Podklad porůstá ve velkých polštářích mocně nasávajících vodu. Je mechem dvoudomým, výjimečně plodným. Roste hlavně v jehličnatých lesích s chudšími půdami.

Dvouhrotec chvostnatý Asi 10 cm vysoký mech, s hustými, srpovitě zahnutými lístky. Roste v jehličnatých lesích na zemi, i na pařezech a kmenech stromů, na skalách a spadlých kamenech od nížin až do vysokých hor.

Rašeliník člunkolistý Obývá světlá místa a tvoří zelenavé koberce na podmáčených místech. Nemá rhizoidy. Spodní (neosvětlená) část rostliny se postupně rozpadá a časem tak přispívá k tvorbě rašeliny.

rašeliniště v Krkonoších