Poloparazitick rostliny a spoleentsva Jakub Titel Melampyrum nemorosum
Poloparazitické rostliny a společentsva Jakub Těšitel Melampyrum nemorosum a jeho společenstvo – Čertoryje, 4. 6. 2007
Poloparazitické rostliny = parazitické rostliny, které připravují hostitele o vodu a minerální živiny, zatímco zisk organického uhlíku je (plus mínus) zajišťován vlastní fotosyntetickou aktvitou. (obecná definice) 2 základní typy stonkoví poloparaziti – jsou napojeni na stonek (obvykle kmen) svého hostitele (např. Loranthaceae – Viscum, Loranthus) kořenoví poloparaziti – jsou napojeni na kořeny hostitele (např. Orobanchaceae – Rhinanthus, Pedicularis; Loranthus europaeus Rhinanthus alectorolophus Santalaceae – Thesium)
Stonkoví poloparaziti. . . hostitel krom vody a živin zajišťuje i výhodné prostorové umístění s dostatkem světla. . . poloparazitizmus je strašlivá výhoda oproti jiným epifytům, nemůžou kteří nemůžou existovat mimo vlhké oblasti. Vliv na hostitele Press & Phoenix 2005. . . fyziologické oslabení, rozsah záleží na intenzitě infekce – nepatrné až fatální. . . pozitivní vliv na seed dispersal u dřevin se semeny. . . i když. . . rozšiřovanými ptačí endozoochorií. . . epifytický vlaštovičník
Vliv na společenstva. . . negativní vliv na houby tvořící ektomykorhizu s hostitelem - snížení abundance EM hub - i jejich diverzity - způsobeno nejspíš kompeticí o asimilovaný uhlík hostitele Bobulovité plody. . . nový dostupný zdroj → zvýšení diverzity ptáků a hmyzů (efekt poloparazitů, nikoliv však poloparazitismu). . . zdroj potravy využívaný zástupci 66 čeledí ptáků a 30 čeledí savců Cullings, (vč. konzumentů celých rostlin, těch je ale Raleigh & Vogler 2005 Cullings, poměrně málo) (Watson 2001)
Kořenoví poloparaziti. . . parazitizmus pouze pod zemí - plýtvání vodou (otevřené průduchy i v noci a za vodního stresu) – ta je přece hostitelova, tak proč šetřit - kumulace minerálních živin v biomase. . . nad zemí – kompetice o světlo. . . ± generalisti s preferencemi - parazitují na většině rostlin, které jsou ve společenstvu k dispozici, často na dominantách - hostitelé – dřeviny i byliny - značně negativní fyziologický efekt na bylinné hostitele (o dřevinných se toho moc neví, špatně se to měří)
Kořenoví poloparaziti. . . hostitel – často dominantní druh (buď prostě proto, že ho je nejvíc, nebo proto, že to bývá tráva) - značné fyziologické oslabení (především kvůli plýtvání vodou) - omezení kompetiční schopnosti - v důsledku často pokles produkce biomasy ale vzrůst druhové diverzity ve společenstvu. . . častým efektem je omezení trav a zvýšení zastoupení Davies et al. 1997 dvouděložných bylin Cameron et al. (2005). . . využití v grassland restoration Davies et al. 1997
Kořenoví poloparaziti. . . velmi účinně koncentrují živiny v biomase - opad se velmi rychle rozpadá - můžou zrychlovat koloběh živin (obzvlášt tam, kde jich je nedostatek) (Quested et al. 2003) chemické složení opadu tundrových rostlin, (Quested et al. 2003)
Shrnutí. . . poloparazitické rostliny ve společenstvech často fungují jako klíčový druh (keystone species). . . ovlivňují společenstva několika mechanismy - fyziologické oslabení hostitelů – změna kompetičních poměrů - změna koloběhu minerálních živin – za živa snižují jejich dostupnost, ale opad je velmi úživný – mohou tedy živiny jak blokovat, tak urychlovat jejich oběh; záleží na vlastnostech konkrétního společenstva
- Slides: 8