RENESANCE Tereza Hodovsk Veronika Vitskov RENESANCE 14 a

RENESANCE Tereza Hodovská, Veronika Vitásková

RENESANCE 14. až 16. století v Itálii Odklon od náboženství Nově zaměření na člověka Šíření vzdělanosti (antická vzdělanost) Zámořské objevy Změna ve společenské hierarchii Počátek moderního věku

PŘEDPOKLADY VZNIKU RENESANCE Vznik univerzit ve 12. st. → rostl počet učenců a lidí, kteří umí psát – nárůst rukopisů, pomalý návrat k některým antickým spisům – Aristoteles Vynálezy usnadňující každodenní práci → trakař, oj, chomout, rozmach vodních a větrných mlýnů (rozvoj plachetní síly pro plavidla) → revoluční změny v námořnictví i pozemní dopravě → rozvoj domácího i zahraničního obchodu Nárůst vytváření bohatství → rozvoj bankovnictví a pojišťovnictví (Benátky, Florencie) Nárůst mecenášství umění a literatury

Vznik nových dílen (Nizozemí, Německo, Itálie) věnujících se kameni, kůži, kovu, dřevu, sádře, chemikáliím i látkám → bohatší sortiment luxusního zboží a strojů Knihtisk → dostupnost levného papíru, vynález pohyblivých liter (zlatník Johannes Gutenberg a jeho mecenáš Johann Fust) → rychle se zvyšující počet tiskáren – knihy jsou více dostupné - vyšší úroveň vzdělanosti

RANÁ RENESANCE - TRECENTO Období po roce 1300. Jde o období přechodné, zakládající renesanční trend → na jedné straně přetrvávají konzervativní tendence → S tím je spojená iniciativa Cola di Rienzi přimět Karla IV. , aby se přestěhoval do Itálie a Svatou říši římskou udržoval a dále rozvíjel. Na druhé straně zde vidíme i postupný nástup renesance. → Boccacciův Dekameron předkládá náměty renesanční často s prvky lidské intimity.

VRCHOLNÁ RENESANCE - QUATTROCENTO Období po roce 1400, tzv. doba florentská Ve Florencii vzrůstá prosperita obyvatelstva → rozvoj námořního obchodu, bankovnictví a řemeslné výroby Šlechtické rody soupeřily ve městě s významnými měšťanskými rodinami i samy mezi sebou → přibližně od poloviny 15. st. zde vládne rod Mediceju Cosimo a Lorenzo Medici – snaží se zavést vládní formu signorie Významní mecenáši umění → působí zde mnoho významných renesančních umělců Renesance se rozšiřuje po celé Itálii

POZDNÍ RENESANCE - CINQUECENTO V průběhu 15. st. ovlivňovalo florentské renesanční umění tvorbu v celé Itálii a na konci století začalo pronikat i do ostatních zemí. Počátkem 16. st. se renesance rozvíjí i v Římě Mnoho velkých umělců zde pracuje ve službách renesančních papežů (především Julia II. , Lva X. a Pavla III) → Michelangelo Buonarroti, Leonardo da Vinci, Raffaello Santi Mezi další významná renesanční centra této doby patří Benátky, Florencie, Parma a Vicenza

ŠÍŘENÍ RENESANCE PO EVROPĚ z Itálie do ostatních částí Evropy se renesance šířila během 15. st. Nejprve hlavně v architektuře a sochařství v podobě různých renesančních prvků na stavbách ve své podstatě gotických. Ve Francii se rozvíjela za podpory Karla VIII. , poté i za Františka I. V druhé polovině 15. st. je renesance přijata na území Německa a Holandska, později také v Anglii (alžbětinská doba), Skandinávie a zbytku Evropy. Projevila se hlavně v náboženství → protestantská reformační hnutí Renesanční umění zde vycházelo z místních tradic umělců a principů gotiky → proti italské chladnější a rezervovanější

ŘEMESLNÍK X UMĚLEC ve středověku umělci považováni za řemeslníky, potlačení individuality – nepodepisují se (označováni dle svých nejvýznamnějších děl, např. Mistr vyšebrodského oltáře) Renesance → Vystoupení z anonymity, dosáhnutí vysokého společenského postavení Obvykle zaměstnáni v různých dílnách → z některých se stávají umělecké kluby Formulují se různé estetické teorie Se zákazníky mnoho z nich jedná jako se sobě rovnými, rozvíjí se smysl pro nezávislost

RENESANČNÍ ARCHITEKTURA Stavby měšťanstva Florencie 15. století Světské stavby – zámky, paláce, vily, radnice Kámen → cihly Štuk, mramorový obklad Vnější sloupořadí, valená klenba, kopule, schodiště, sgrafito Filippo Branellschi – 1. architekt

Palác Farnese v Římě (Michelangelo) Dóm ve Florencii s Brunelleschiho kopulí Kostel San Lorenzo ve Florencii

Dóm sv. Petra v Římě (Bramante, Rafael, Michelangelo)

Letohrádek královny Anny Nelahozev es Zámek v Litomyšli

MALÍŘSTVÍ Barevnost (stínování), zachycení pohybu, výraz tváře, perspektiva Fresky, kopule chrámů, světské interiéry Antická, křesťanská a mytologická témata Užití olejomalby

Leonardo da Vinci – Dáma s hranostajem Leonardo da Vinci – Mona Lisa

Leonardo da Vinci – Poslední večeře

Rafael Santi - Proměnění Páně Rafael Santi – Sixtinská Madona

Michelangelo Buonarotti – Poslední soud

Michelangelo - Leda

Sandro Botticelli - Zrození Venuše

Tizian - Venuše urbinská Sulejman I. Nádherný

SOCHAŘSTVÍ Volně stojící sochy Dramatičnost Propracovaný detail (mimika, emoce, gesta) Nově busty slavných osobností

Východní dveře baptiseria - Lorenzo Ghiberti

Michelangelo - David Mojžíš v bazilice Svatý Petr v řetězech

Svatý Jiří - Donatello

RENESANCE V LITERATUŘE V literatuře začínají převládat národní prvky → vytvoření spisovného národního jazyka povýšením některého místního dialektu Rozvoj literatury je spjat s humanismem a jeho návratem k antickým textům Na přelomu středověku a renesance stojí Dantova Božská komedie. Počátky renesance vytvářejí v poezii Francesco Petrarca a v próze Giovanno Boccaccio. Největším italským básníkem období renesance byl Lodovico Ariosto. V Anglii to byl William Shakespeare, ve Francii Francois Rabelais, ve Španělsku Miguel de Cervantes, v Portugalsku Luís de Camóes.

Obnova antických literárních žánrů → komedie, tragédie, pastorála Oblíbení autoři jsou Terentius, Plautus, Sen e ca nebo Vergilius V poezii se uplatňuje sonet Dále je oblíben traktát, polemika, objevují se cestopisy, životopisy a pedagogické spisy

Dante Alighieri Giovanno Boccaccio Francesco Petrarca

RENESANČNÍ A HUMANISTICKÁ FILOSOFIE Mikuláš Koperník • teorie pohybu nebeských těles - heliocentrismus • otáčení kolem své osy • čtvero ročních období

GIORDANO BRUNO Nekonečný vesmír Zpochybnění svaté Trojice – vše je ve všem → problémy s inkvizicí

FRANCIS BACON Metoda indukce Empirický sběr dat Otec moderní vědy Učení o idolech: Idol lidského rodu Idol jeskyně Idol tržiště Idol divadla Dílo Novy Organon

NICCOLÓ MACHIAVELLI Moc oddělena od etiky Ctnost – ochota udělat pro slávu a velikost vše Účel světí prostředky Ideál je absolutistická monarchie Dílo Vladař

THOMAS HOBBES Utopista Teorie společenské smlouvy Absolutní moc pramenící z demokratické volby Dílo Leviathan

MARTIN LUTHER o o o Reformátor 1517 Wittenberg – 95 tezí 1521 Wormský koncil – označení za kacíře, zákaz spisů Spojení člověk Bůh Boží milost (x odpustky) Víra Boží písmo (autorita) Zakladatel evangelické církve

Děkujeme za pozornost. http: //dejiny. ceskatelevize. cz/2085521162300 52/