Poslaneck snmovna Parlamentu R Poslaneck snmovna Parlamentu esk

  • Slides: 11
Download presentation
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, zkr. PSP ČR, PS PČR,

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, zkr. PSP ČR, PS PČR, v Ústavě České republiky označovaná jen jako Poslanecká sněmovna, je dolní komora Parlamentu České republiky, v ústavě označovaného jen jako Parlament. Určeno pro: žáky 1. ročníku středních škol Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Jméno autora: Základy společenských věd, Občanská nauka Státní moc v ČR PS PČR Mgr. Renata Kynzlová Vytvořeno dne: Anotace: Klíčová slova: 6. 1. 2013 Materiál seznamuje se složením, chodem, volbami do Poslanecké sněmovny ČR Poslanecká sněmovna Metodický popis: Podpora hodiny Politologie

Složení PS PČR �Má 200 poslanců volených na 4 roky podle poměrného systému s

Složení PS PČR �Má 200 poslanců volených na 4 roky podle poměrného systému s 5% klauzulí. �Poslanecká sněmovna vznikla k 1. lednu 1993 transformací z dosavadní České národní rady

Usnášení v PS PČR �Sněmovna je usnášeníschopná při třetinovém kvóru (67 poslanců) nadpoloviční většinou.

Usnášení v PS PČR �Sněmovna je usnášeníschopná při třetinovém kvóru (67 poslanců) nadpoloviční většinou. �Kvalifikované většiny jsou 101 poslanců (např. přehlasování prezidentského veta či vyslovení nedůvěry vládě) a 120 hlasů (přijetí ústavního zákona, ratifikace některých mezinárodních smluv). � Kromě toho Poslanecká sněmovna nemůže přehlasovat Senát u návrhu zákona o jednacím řádu Senátu, volebního zákona či zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek.

Mandát a imunita člena Poslanecké sněmovny Mandát poslance je konstruován jako tzv. "mandát volný",

Mandát a imunita člena Poslanecké sněmovny Mandát poslance je konstruován jako tzv. "mandát volný", kde slovo mandát (latinsky) znamená pověření, zmocnění, plnou moc. Jedná se o zmocnění zastupovat volební obvod v Poslanecké sněmovně. Mandát poslance vzniká jeho zvolením. Poslanci vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem (čl. 23 Ústavy). � Poslanec požívá během výkonu své funkce imunitu (překážku v přestupkovém či trestním postihu). Ta je jednak absolutní (identita), kdy poslance nelze (nikdy a nijak) postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo senátora v Senátu nebo jejich orgánech, a jednak je to vlastní imunita �

Sídlo �Sídlo sněmovny se nachází na Malé Straně v Praze, ve třech blocích domů

Sídlo �Sídlo sněmovny se nachází na Malé Straně v Praze, ve třech blocích domů a paláců v oblasti mezi Malostranským a Valdštejnským náměstím, kolem Sněmovní a Thunovské ulice.

Thunovský palác

Thunovský palác

Pravomoci Parlamentu ČR z hlediska Poslanecké sněmovny � Vzhledem k tomu, že jiný ústavní

Pravomoci Parlamentu ČR z hlediska Poslanecké sněmovny � Vzhledem k tomu, že jiný ústavní orgán není vybaven právem přijímat zákony, je Parlament jediným a výlučným zákonodárným orgánem ČR. � Parlament má v kompetenci i jiné pravomoci, jako např. dávat souhlas k některým mezinárodním smlouvám (čl. 49), volit prezidenta republiky (čl. 54 odst. 2). � Poslanecká sněmovna může vyslovovat důvěru nebo nedůvěru vládě ČR (čl. 68 odst. 3, čl. 72 odst. 1), v souladu se zákonem o volbách do zastupitelstev v obcích a místním referendu vyhlašuje volby do zastupitelstev v obcích apod.

Volby �Volby se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva,

Volby �Volby se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásady poměrného zastoupení. � Právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let a není zbaven svéprávnosti. �Právo být volen má každý občan starší 21 let s volebním právem.

Rozpuštění � Poslanecká sněmovna nemůže být rozpuštěna tři měsíce před skončením jejího volebního období.

Rozpuštění � Poslanecká sněmovna nemůže být rozpuštěna tři měsíce před skončením jejího volebního období. Jinak může být rozpuštěna prezidentem, a to jen z těchto ústavou stanovených důvodů: � nevysloví důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny – nastává až po dvou nevysloveních důvěry vládě, jejíž předseda byl jmenován prezidentem neusnese se do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáváním spojila vláda otázku důvěry přeruší zasedání po dobu delší, než je přípustné (tj. 120 dní) není po dobu delší než 3 měsíce způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolávána ke schůzi prezident rozpustí Poslaneckou sněmovnu na návrh Poslanecké sněmovny, který je prezidentovi předložen formou usnesení, jež bylo přijato v Poslanecké sněmovně třípětinovou většinou všech poslanců. V roce 1998 byla situace nesystémově vyřešena speciálním ústavním zákonem (č. 69/1998 Sb. ), který zkrátil volební období Poslanecké sněmovny ke dni nových voleb a přikázal prezidentovi datum těchto voleb. Podobný ústavní zákon z roku 2009 byl zrušen Ústavním soudem. � � �

Použitá literatura a zdroje �http: //cs. wikipedia. org/wiki/Poslaneck %C 3%A 1_sn%C 4%9 Bmovna_Parlam entu_%C

Použitá literatura a zdroje �http: //cs. wikipedia. org/wiki/Poslaneck %C 3%A 1_sn%C 4%9 Bmovna_Parlam entu_%C 4%8 Cesk%C 3%A 9_republik y