Nikita Sergejevi Chruov 17 4 1894 9 11

Nikita Sergejevič Chruščov 17. 4. 1894 - 9. 11. 1971

Život n n n n Pocházel z chudé rolnické rodiny žijící v ukrajinské vesnici Kalinovka v Kurské oblasti, získal základní vzdělání. V roce 1924 začala jeho stranická kariéra a v době boje o moc v komunistické straně po Leninově smrti (1924) - podpořil Stalina. V roce 1929 odjel do Moskvy, kde se seznámil s ženou Stalina, Naděždou Allulijevovou, na kterou udělal dojem a tím si pomohl ve své kariéře. V roce 1931 byl dosazen do funkce prvního tajemníka jednoho z obvodních výborů v Moskvě. O dva roky později se stal druhým tajemníkem městského výboru strany. V roce 1934 byl jmenován členem ústředního výboru a v roce 1935 prvním tajemníkem městského výboru strany v Moskvě. Roce 1938 se vrátil na Ukrajinu jako první tajemník ÚV komunistické strany této republiky. Za války byl členem válečných rad několika frontů a od roku 1944 také předsedou Rady lidových komisařů Ukrajinské SSR (předsedou vlády Ukrajinské svazové socialistické republiky).

Spor o nástupnictví n n n Smrt Stalina 1953. O vládnoucí moc v Rusku usilují Berija – Molotov; Malenkov – Chruščov. Molotov a Berija - trvání stalinského systému. Malenkov a Chruščov - založení moci na odsouzení stalinské diktatury a reformě stávajícího systému. 9. července 1953 byl Berija na zasedání prezídia ÚV zatčen a v prosinci téhož roku, po krátkém soudním procesu, odsouzen k trestu smrti a popraven. Vlády se chopil tzv. druhý triumvirát: Chruščov, Malenkov a Bulganin.

Vláda Čtyřicet let stalinismu zanechalo na Sovětském svazu hluboké stopy a strašlivá válka, v níž zemřelo 30 miliónů občanů této země, zpustošila průmysl i venkov. n Chruščov rozhodně nechtěl tajit rozsah problémů. n Nejhorší byly výnosy obilí. Malá úroda nutila vládu nakupovat obilí v zahraničí, a protože bylo málo peněz, obyvatelstvu Sovětského svazu hrozil hlad. n

n n V sibiřských táborech a ve vězeních žily milióny lidí, kteří byli nespravedlivě odsouzeni stalinovskou "rukou spravedlnosti". V některých případech byli nevinně odsouzení rehabilitováni a propuštěni na svobodu. V roce 1955 se vrátilo domů kolem 10 tisíc lidí. Milióny zůstaly v lágrech a netrpělivě čekaly na spravedlnost.

n. V roce 1953 propukly na dvou dolech ve Vorkutu nepokoje. n V Norilsku zahájili stávku vězni pracující na dole "Kapitalnaja". n V Norilsku vojska ministerstva vnitra zmasakrovala několik set vězňů. n Pro Chruščova to byl signál, že definitivní řešení už není možné déle odkládat.

XX. sjezd KSSS n n n Zahájen 14. února 1956. Úvodní referát se vyslovil pro rozvíjení socialistické demokracie v SSSR, pro decentralizaci státní zprávy včetně rozšíření práv sovětských republik. Po rozboru mezinárodní situace určil sjezd nové úkoly pro sovětskou mezinárodní situaci. Nepochybné bylo přecenění možností SSSR v soutěži s kapitalismem. Závěru jednání - SSSR se bude řídit politikou „mírového soužití“ (určeno jako idea Lenina).

n n n n Vztahy s kapitalistickými zeměmi by se měli rozvíjet politikou „mírového soužití“, SSSR nabídla USA „Smlouvu o přátelství a spolupráci“. USA odmítlo. Evropské země přijali tuto iniciativu SSSR pozitivně a začala jednání o navázání vztahů. Jaro 1956 jsou v evropské politice ve znamení cest do Moskvy. Impulsem k tomu byla cesta sovětské delegace do Velké Británie. V květnu navštívila Moskvu francouzská vládní delegace. Pozitivní rozvoj vztahů SSSR nejen s evropskými zeměmi, ale i s Japonskem. V květnu 1956 sovětská vláda rozhodla o snížení stavu ozbrojených sil. Uvolnění mezinárodního napětí pomocí politiky mírového soužití.

n n n Chruščov vystoupil s referátem „O kultu osobnosti a jeho důsledcích“. Chystal se otevřeně vystoupit s odhalením zločinů stalinismu. Domníval se, že pouze tímto způsobem je možné vyřešit narůstající problémy. Většina nejvyšších stranických představitelů však byla proti. Po Chruščovově projevu došlo v Gruzii, Stalinově rodné zemi, k masovým nepokojům. Stoupence Stalina zaútočili na budovu ÚV KSSS a byli rozehnáni vojáky.

Situace v sovětském bloku po projevu Chruščova n n n n Po projevu se zvedla vlna odporu v některých zemích, ale ve většině byla potlačena, např. v Československu. V Polsku a Maďarsku došlo k masovým projevům nespokojenosti. V Polsku byl silný protiruský postoj většiny obyvatel. V červnu 1956 dělnické nepokoje. Do Polska narychlo vyslána delegace včele s Chruščovem. V Maďarsku proběhlo několik masových demonstrací. Maďarská vláda zavolala na pomoc sovětskou armádu. Byla zde nastolena revolučně-rolnická vláda.

Reformy Chruščova n Návrat k leninským zásadám stranického života (kritika kultu Stalina). n Národní hospodářství (obrat od těžkého průmyslu k zemědělství). n Zahraniční politika (setkávání se s západními mocnostmi).

Zahraniční politika Chruščov chtěl oživit zahraniční politiku. n Byl první ze sovětských vůdců, který ochotně dával rozhovory zahraničním novinářům. n Od roku 1960 skoro každý měsíc vyjížděl do zahraničí. n Účastnil se XV. zasedání Valného shromáždění OSN (23. září 1960). n

Konec vlády n n n Jako první ztroskotala jeho hospodářská politika. Zvýšení produkce masa z 6, 5 miliónů tun na 20 miliónů během 5 let. Zhoršení už tak špatné hospodářské situace Sovětského svazu (od roku 1963). Chyby v zahraniční politice. Zavinil konflikt s Jugoslávií a že Sovětský svaz na sebe vzal příliš velké závazky vůči Egyptu a jiným blízkovýchodním zemím. Na plenární schůzi prezídia ÚV KSSS v roce 1957 se opozice rozhodla Chruščova svrhnout.

n n Většinou hlasů byl odvolán, ale odmítl se tomuto rozhodnutí podřídit, a žádal svolání pléna, které jediné ho prý může odvolat. Díky vlivným přátelům ve funkci zůstal. V roce 1964 - reforma stranického aparátu, ohrožování pozic mnoha nejvyšších funkcionářů. V čele pučistů - tajemník ÚV KSSS Michail Suslov do spiknutí zapojili druhého tajemníka ÚV KSSS Leonida Brežněva, ministra obrany Rodiona Malinovského a předsedu Úřadu státní bezpečnosti (KGB) Vladimíra Semičastného.

n Chruščov se vrátil z dovolené, v Kremlu na něj již čekali. n Jednání trvalo až do nočních hodin, kdy to generální tajemník vzdal a z donucení rezignoval na svou funkci. n Demisi podal 14. října 1964.

Závěr n n n Navzdory neúspěšnému závěru zůstává 11 let Chruščovovy vlády významnou a převážně pozitivní kapitolou v dějinách Sovětského svazu. Vrátil se systémově do dvacátých let - k diktatuře ústředního vedení strany. Milióny lidí vyšly ze sibiřských táborů, byl přijat nový trestní zákoník. Zanechal sovětskou společnost bohatší, vzdělanější, volněji dýchající a měnící se. Zlepšil se život prostého občana. Nástupcem se stal Leonid Brežněv.

Použitá literatura: n n n Švankmajer, M. Dějiny Ruska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 520 s. ISBN 80 -7184 -054 -7. Zeňkovič, N. Kremelské atentáty. Brno: JOTA, 2000. 395 s. ISBN 80 -7217 -087 -2. Zeňkovič, N. Vůdcové a spolubojovníci. Pomluvy. Špehování. Štvanice. Brno: JOTA, 1997. 353 s. ISBN 807217 -032 -5. Nálevka, V. Světová politika ve 20. století. Praha: naklad. Aleš Skřivan ml. , 2000. 287 s. ISBN 80 -902261 -6 -7. Ort, A. Evropa 20. století. Praha: Arista, 2000. 383 s. ISBN 80 -86410 -06 -4.