Aktuln judikatura k zemnmu plnovn V Brn dne
Aktuální judikatura k územnímu plánování V Brně, dne 13. 6. 2018 Mgr. Ing. Ján Bahýľ, advokát
Aktuální judikatura – podstatná úprava NSS, rozsudek ze dne 31. 10. 2017, č. j. 8 As 178/2016 -69, ▪ Účelem institutu opětovného projednání je umožnit veřejnosti či osobám dotčeným na svých právech reagovat na otázky, které do té doby nebyly předmětem jednání, neboť o nich rozhodlo až zastupitelstvo na základě podaných námitek. ▪ Za podstatnou úpravu je nezbytné považovat změnu podílů povoleného způsobu využití plochy, zde snížení podílu bydlení vzhledem k celkové výměře plochy a jejímu umístění. (Soud přihlédl jak k velikosti plochy dotčené změnou, tak k jejímu umístění)
Aktuální judikatura ke starým ÚPD NSS, rozsudek ze dne 25. 01. 2018, čj. 1 As 285/2017 - 69 ▪ Dochází k dalšímu zpřísňování aplikace územních plánů vydaných podle dřívějších právních předpisů. ▪ Minimální podíl bydlení je regulativem funkčního uspořádání území, tj. limitem jeho využití [§ 18 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 135/2001 Sb. , o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci], a má být proto zařazen do závazné části územního plánu (§ 29 odst. 1 stavebního zákona z roku 1976). Při změnách hodnoty minimálního podílu bydlení (byť nesprávně zařazeného do směrné části územního plánu) je proto nutno postupovat dle § 188 odst. 3 věty prvé stavebního zákona z roku 2006.
Aktuální judikatura – znalecký posudek NSS, rozsudek ze dne 8. 11. 2017, čj. 8 As 25/2017 - 67 ▪ Odůvodnění opatření obecné povahy, které se zcela opomene vyjádřit k tomu, zda je prosazované řešení v území v souladu s cíli a úkoly územního plánování ve smyslu § 18 a § 19 zákona č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) je nepřezkoumatelné. ▪ Pokud má být rozhodnutí o námitkách v rámci procesu pořizování územního plánu založené na výsledku hlukové studie, pak má být obstarán znalecký posudek znalce z příslušného oboru. Nelze se spokojit s odborným vyjádřením vyhotoveným na žádost vlastníka nepovolené stavby.
Aktuální judikatura – spolky NSS, rozsudek ze dne 26. 4. 2017, čj. 3 As 126/2016 – 38, publ. pod č. 3589/2017 Sb. NSS ▪ Aktivní procesní legitimace k podání návrhu na zrušení OOP může být dána i v případě spolku, který vznikl poté, co OOP bylo přijato a nabylo účinnosti. ▪ Věcná legitimace navrhovatele ke zrušení opatření obecné povahy se zakládá na podmínce oprávněnosti tvrzení, že byl na svých právech tímto opatřením zkrácen. Navrhovatel musí tvrdit, že existují určitá jemu náležející subjektivní práva, která jsou opatřením obecné povahy dotčena a těmto tvrzením musí soud následně přisvědčit. ▪ Připuštění aktivní legitimace později vzniklých spolků či pozdějších nabyvatelů dotčených nemovitých věcí přitom není spojen s diskriminací subjektů, které se procesu přijetí napadeného opatření obecné povahy aktivně účastnily.
Aktuální judikatura – retrospektivní působení NSS, rozsudek ze dne 13. 3. 2015, č. j. 5 As 2/2014 – 62, NSS, rozsudek ze dne 21. 6. 2017, č. j. 3 As 157/2016 - 63 ▪ Závěry judikatury přestavují výklad právního předpisu, nikoliv právní předpis samotný, a proto působí zásadně (až na úzce vymezené výjimky) retrospektivně, tedy dopadají i na dřívější srovnatelné případy, kdy bylo třeba shodný výklad daného právního předpisu zaujmout. ▪ Zrušení OOP nebo jeho části k určitému datu, jež předchází právní moci zrušujícího rozsudku, neznamená, že by všechna individuální správní rozhodnutí vydaná na základě zrušeného opatření po tomto datu automaticky pozbyla platnosti. „Zpětné“ zrušení opatření obecné povahy by tak nemělo představovat výraznější zásah do právní jistoty osob, kterým na základě tohoto opatření vznikla v minulosti konkrétní práva, jichž nabyly v dobré víře
Aktuální judikatura – podrobnost regulace Nejvyšší správní soud, rozsudek ze dne 4. 8. 2017, č. j. 4 As 92/2017 -37 ▪ Stavební zákon dává obcím v koncepčním plánování, tedy v územním plánu určitý volný prostor ve volbě regulativů, pokud nepřekročí kritickou míru podrobnosti, která je již typická pro plány regulační, tedy nástroje realizační. ▪ Požadavek na přizpůsobení staveb svým objemem, hmotovým řešením, tvarem a podlažností, převládajícím typem zastřešení převládajícímu charakteru stávající okolní zástavby je nepřekračují mez koncepčního plánování.
Aktuální judikatura – podrobnost regulace Nejvyšší správní soud, rozsudek ze dne 27. 9. 2017, 4 As 138/2017 – 33 ▪ Do územního plánu nelze dát podmínku, paušálně u veškerých staveb v území, zpracování určité dokumentace výhradně autorizovanými architekty. ▪ Obec nemá právo stanovit si plošně podmínku zákazu zjednodušených postupů územního a stavebního řízení. V územním plánu musí být stanoveny podmínky pro realizaci záměrů transparentně a rovně pro všechny. ▪ Pokud stavební zákon možnost určité regulace územního plánu nepřipouští, pak regulace není možná. Obcím není dán zcela neomezený prostor pro jejich „kreativitu“, nýbrž musí respektovat nástroje, které jim právo k tomu dává k dispozici. Odmítnutí tzv. „Regulačních bublin - regublin“ ▪ Územní plán je dle stavebního zákona koncipován jako statický dokument a není tedy možné, aby se „sám od sebe“ v průběhu času a potřeb měnil. Dochází-li ke změnám publikovaného a vyhlášeného opatření obecné povahy, musí se tak dít postupem dle správního řádu.
Aktuální judikatura – vymezení zastavěného území Nejvyšší správní soud, rozsudek ze dne 31. 8. 2017, č. j. 9 As 6/2017 – 113 ▪ Odpůrcem, není obec ale rada obce, příp. zastupitelstvo obce, pokud se rada nevolí. Jednání v přenesené působnosti není přičitatelné obci jako takové. ▪ Pozemek se stavbou zahradního domku patří do zastavěného území. Existence oplocení (i v rozporu se závazným stanoviskem DOSS), je indikátorem, aby určitý pozemek byl zastavěným stavebním pozemkem, že v daném případě existuje souvislý celek dle § 2 odst. 1 písm. c) stavebního zákona. ▪ Z povahy věci neexistuje žádná dílčí část napadeného opatření obecné povahy, jejímž zrušením by došlo k odstranění nastalé nezákonnosti, proto se zrušuje vymezení zastavěného území jako celek.
Aktuální judikatura – rekapitulace přístupu soudu k přezkumu ÚPD Nejvyšší správní soud, ze dne 30. 8. 2017, č. j. 6 As 67/2017 – 38. ▪ Soud v souladu se zásadou subsidiarity a minimalizace zásahu posuzuje přiměřenost regulace z hlediska splnění následujících podmínek: a) zda má zásah ústavně legitimní a o zákonné cíle opřený důvod, b) zda je činěn v nezbytně nutné míře, c) zda je činěn nejšetrnějším ze způsobů vedoucích ještě k rozumně zamýšlenému cíli, d) zda je činěn nediskriminačním způsobem a e) zda je činěn s vyloučením libovůle. Není-li některá z uvedených kumulativních podmínek splněna, je to zásadně důvodem pro zrušení územního plánu. ▪ Při územním plánování jde o vyvážení zájmů vlastníků dotčených pozemků, resp. všech zainteresovaných subjektů, s přihlédnutím k veřejnému zájmu, kterým je v nejširším slova smyslu zájem na harmonickém využití území. Tato harmonie může mít nesčíslně podob a volba konkrétní podoby využití určitého území nebude nakonec výsledkem ničeho jiného než určité politické procedury v podobě schvalování územního plánu. Orgány obce, které rozhodují, jsou omezeny požadavkem nevybočit z určitých věcných (urbanistických, ekologických, ekonomických a dalších) mantinelů daných zákonnými pravidly územního plánování. Úkolem soudu při přezkumu souladu územního plánu s hmotným právem je právě bdít nad respektováním těchto mantinelů. Tím také soud brání jednotlivce před excesy v územním plánování.
Děkuji za pozornost Ján Bahýľ bahyl@bpak. cz
- Slides: 11