Aktuln judikatura k zemnmu plnovn V Brn dne
Aktuální judikatura k územnímu plánování V Brně, dne 30. 11. 2016 Mgr. Ing. Ján Bahýľ, advokát
Aktuální judikatura – přezkum ÚPD NSS, rozsudek ze dne 27. 07. 2016, čj. 5 As 85/2015 - 36 ▪ Správní akt, kterým se v přezkumném řízení provedeném dle § 174 odst. 2 správního řádu ruší územní plán obce, je třeba pokládat za opatření obecné povahy. ▪ Obec, jejíž územní plán byl zrušen, není účastníkem přezkumného řízení a nemá právo podat proti výsledku přezkumu odvolání. Za přiměřeného použití § 172 odst. 5 správního řádu však má postavení dotčené osoby s právem podat v přezkumném řízení proti návrhu výsledného aktu námitky. ▪ Proti zrušení územního plánu v přezkumném řízení se mohou obec nebo jiné dotčené osoby bránit u soudu návrhem dle § 101 a s. ř. s.
Aktuální judikatura – přezkum ÚPD NSS, usnesení rozšířeného senátu ze dne 13. 09. 2016, čj. 5 As 194/2014 - 36 ▪ Soudní řád správní rozlišuje dva typy návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části. ▪ Prvním typem návrhu je návrh na soudní přezkum opatření obecné povahy, který může podat každý, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy zkrácen, a to ve lhůtě stanovené v § 101 b odst. 1 s. ř. s. ▪ Druhým typem je návrh na incidenční přezkum opatření obecné povahy dle § 101 a odst. 1 věty druhé s. ř. s. , který je oprávněn podat jen ten, kdo je současně oprávněn podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh ve věci, ve které bylo opatření obecné povahy užito; tento návrh je třeba podat společně se žalobou proti rozhodnutí, nečinnosti nebo zásahu, tj. ve lhůtě pro společně podávanou žalobu, a to bez ohledu na lhůtu uvedenou v § 101 b odst. 1 s. ř. s.
Aktuální judikatura – aplikace § 43 odst. 1 St. Z NSS, rozsudek ze dne 31. 8. 2016, č. j. 4 As 88/2016 -35 ▪ Při aplikaci § 43 odst. 1 věty druhé stavebního zákona z roku 2006, který umožňuje obcím řešit se souhlasem krajského úřadu v územním plánu záležitosti nadmístního významu neupravené v zásadách územního rozvoje, není důvodu činit rozdílu mezi záležitostmi nadmístního významu, jež nemají zároveň republikový význam, a záležitostmi republikového významu vymezenými v politice územního rozvoje.
Aktuální judikatura - proporcionalita Krajský soud v Praze, rozsudek ze dne 14. 3. 2016, č. j. 50 A 6/2015 -155 ▪ V rámci hodnocení proporcionality je přitom třeba posoudit a v souladu s realitou v pěti postupných krocích vyhodnotit, 1) zda napadené opatření obecné povahy vůbec umožňuje dosáhnout sledovaný cíl, 2) zda opatření obecné povahy a sledovaný cíl spolu logicky souvisí a 3) zda cíle nelze lépe dosáhnout jiným prostředkem, jakož i 4) zda opatření obecné povahy omezuje své adresáty co nejméně; a konečně 5) zda je následek napadeného opatření obecné povahy úměrný sledovanému cíli. ▪ Rozhodnutí o námitkách pomíjí úvahy o tom, zda přijaté řešení popsaného problému je v souladu se zásadou subsidiarity a minimalizace zásahů do práv jednotlivců, tj. zda z hlediska shora vytčeného algoritmu otázek obstojí právě v přijaté podobě.
Aktuální judikatura – zástupce veřejnosti NSS, rozsudek ze dne 24. 5. 2016, č. j. 4 As 217/2015 -197 ▪ Zástupce veřejnosti podle § 23 stavebního zákona je oprávněn podat návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části podle § 101 a soudního řádu správního.
Aktuální judikatura – zrušení rozhodnutí o nám. KS v Ústí nad Labem, rozsudek ze dne 4. 5. 2016, č. j. 40 A 2/2016 -50 ▪ S ohledem na vypořádání jednotlivých námitek navrhovatele uplatněných v řízení před soudem a s přihlédnutím k tomu, čeho chtěl navrhovatel podaným návrhem na zrušení opatření obecné povahy dosáhnout při zohlednění citovaného ustanovení § 54 odst. 4 stavebního zákona, soud tímto rozhodnutím zrušil v části J. napadeného územního plánu označené jako „Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění“ bod 2) rozhodnutí o námitkách pana F. H. a v části K. napadeného územního plánu označené jako „Vyhodnocení připomínek“ bod 2 vyhodnocení připomínek pana F. H.
Aktuální judikatura – řešení rozporů Městský soud v Praze, rozsudek ze dne 31. 8. 2016, č. j. 8 A 30/2015 -52 -56 ▪ Uzavření dohody o řešení rozporu by bylo nezákonné v případě, že by šlo o řešení rozporu s územním samosprávným celkem, neboť by tím bylo zasahováno do samostatné působnosti územního samosprávného celku. Takovou dohodou by byla nahrazována jeho vůle. V daném případě však dohodovací řízení neiniciovala obec, ale obecní úřad jako pořizovatel územního plánu. Pokud dochází k omezení územně samosprávného celku v jeho právu na samosprávu, jedná se o omezení aprobované stavebním zákonem, které sleduje veřejný zájem.
Aktuální judikatura – SEA Nejvyšší správní soud, rozsudek ze dne 20. 12. 2016, č. j. 5 As 94/2015 -79 ▪ Příloha č. 8 zákona o posuzování vlivů neodpovídá rámcovému vymezení územního plánu v návrhu jeho zadání. Aplikace kritérií uvedených v této příloze by tedy měla odrážet skutečnost, že krajský úřad se v této fázi nevyjadřuje k návrhu územního plánu, nýbrž pouze k návrhu jeho zadání, tedy k „návrhu osnovy této koncepce“. V případě posuzování dle § 10 i tohoto zákona lze proto dovodit, že kritéria, která Krajský úřad Jihomoravského kraje ve svém stanovisku nezmínil, nepovažoval za relevantní vzhledem k posuzovanému rámci.
Aktuální judikatura – koriror úses Nejvyšší správní soud, rozsudek ze dne 21. 12. 2016, č. j. 3 As 250/2015 -68 ▪ Nejvyšší správní soud zkoumal odůvodnění vymezení územní rezervy pro nadregionální biokoridor. Pokud šířka navrženého koridoru v územním plánu odpovídá šířce koridorů v územních plánech sousedících obcích (širší vztahy), jedná se o akceptovatelné vymezení.
Děkuji za pozornost Ján Bahýľ +420 774 314 484 bahyl@bpak. cz
- Slides: 11