vda o vesmru popisuje ho zkoum jeho vznik

= věda o vesmíru – popisuje ho, zkoumá jeho vznik a vývoj

Obsah: 1. Úvod – pozorování, jednotky 2. Sluneční soustava 3. Struktura vesmíru 4. Vznik a vývoj vesmíru 5. Pozorování na obloze

Vývoj pozorování vesmíru n n n Lidský zrak – na obloze lze pozorovat asi 7 tisíc vesmírných objektů pouhým okem - mimo hvězd také planety (5), galaxie (3), Měsíc a občas nějakou kometu nebo meteor Dalekohledy – od 17. století stále větší a dokonalejší (největší – zrcadlové mají průměr 10 m!) Antény – od poloviny 20. století pro výzkum neviditelných elektromagnetických záření Družice – od roku 1957, nejvzdálenější již dolétly k nejodlehlejším planetám Vesmírné dalekohledy na oběžné dráze kolem Země – Hubbleův teleskop pracuje více než deset let a připravuje se jeho nástupce. Možnosti Hubbleova dalekohledu video

Měříme vesmír n n Pozemské jednotky by byly trochu malé, ve sluneční soustavě nám vyhovuje astronomická jednotka – AU – střední vzdálenost Země-Slunce 1 AU = 150 000 km 1 AU

n n Mimo Sluneční soustavu je i tato jednotka malá – používá se parsek – pc, což je vzdálenost, z níž pozorujeme vzdálenost Země-Slunce pod úhlem 1 vteřiny 1 pc je asi 200 000 AU – spočítej, kolik je to km! 200 000. 150 000 = 30 000 000 km !!! 1 AU 1" 1 pc

n n 1. 2. Velmi často se používá také jednotka vzdálenosti světelný rok – ly: Je to dráha, kterou urazí světlo za jeden rok Za 1 sekundu urazí světlo 300 000 km Vypočti, kolik km urazí světlo za 1 rok a porovnej tuto vzdálenost s 1 pc. c. Vypočti, = 300 000 km/s za jak dlouho dorazí světlo ze Slunce na Zemi. t = 1 rok = 365 dní = 31 536 000 s s = ? km t =ss=: v 150. 000 km s=v. t t =v 150 000 : 300 000 = 300. 000 km/s s = 300 000. 31 t =536 s = 8 min 20 s t 500 = ? 000 s = 9 460 800 000 km Jeden světelný rok je tedy téměř 1013 km, což je 1/3 pc.

Sluneční soustava n n n Stáří: asi 5 miliard let Velikost: všechny objekty v gravitačním působení Slunce (asi do vzdálenosti 1 pc) – planety, trpasličí planety, měsíce, planetky, komety, meteoroidy, prachové částice, … Úkol: porovnej největší vzdálenost Pluto – Slunce s 1 pc

Slunce n n n Sluneční skvrna Hvězda, největší těleso Energie soustavyje– vyzařována vše ostatní světelným, tvoří asi 1%tepelným, hmotnosti radiovým Slunce a rentgenovým zářením Složení: především vodík Sluneční a helium povrch je velmi neklidný – má teplotu– ve Hlavní zdroj energie kolem 6000°C, jaderná chladnější Slunci probíhá místa skvrny (také fúze –=slučováním vodíku odchylky magnet. pole) vzniká helium – uvolňuje se obrovské množství energie

n Nejvýraznějším projevem sluneční aktivity jsou protuberance n Sluneční atmosféru – koronu- můžeme pozorovat pouze při úplném zatmění nebo zakrytí slunečního kotouče

Planety Merkur n Venuše n Země n Mars n Jupiter n Saturn n Uran n Neptun n Pluto n Vnitřní planety Menší, pevný povrch, větší hustota Vnější planety Velké, plynné, menší hustota V srpnu 2006 byl ze seznamu planet vyřazen

Srovnání velikostí planet Pluto již mezi planety nepatří

Merkur n n Nejblíže ke Slunci Málokdy pozorovatelný Snímek sondy Mariner

Venuše n n Často dobře viditelná – ráno („Jitřenka“) nebo večer („Večernice) Velmi hustá a horká atmosféra – důsledek skleníkového efektu

Země Nejlépe n pozorovatelná Jediné místo, kde je prokazatelně planeta život = souhrn řady n Žijí na ní všichni příznivých faktorů známí (přítomnost vody, optimální astronomové!!! n vzdálenost od hvězdy, složení atmosféry, magnetické pole chránící před řadou záření, …)

Mars n n Rudá planeta – i pouhým okem viditelné načervenalé zbarvení Nejlépe prozkoumaná – cíl: lidská expedice do 25 let

Mars nn Sonda Kvalitnívyložila informace vozítko dodala Sojourner sonda Pathfinder – několikatýdenní – kruhový průzkum rozhled zokolí místa přistání

Jupiter n n Obří plynná planeta - největší ve Sluneční soustavě Povrch atmosféry uspořádán do pruhů a vírů – největší = Velká rudá skvrna

Saturn n n Nejkrásnější planeta s prstencem složeným z kamení a prachu Nejvzdálenější planeta viditelná pouhým okem

Uran n n Vzdálená plynná planeta –fotografie z HST Stejně jako Saturn má prstenec

Neptun n n Objeven až v 19. stol. Nejvzdálenější planeta – kolem Slunce obíhá 146 let!

Pluto n n Objeveno r. 1930, přes 70 let byl považován za planetu, jeho průvodce – Cháron je téměř stejně velký V posleních letech se objevují desítky dalších objektů podobných vlastností (např. Sedna) – patří do tzv. Kuiperova pásu Pluto není planeta !!!

Měsíce Měsíc Phobos u Marsu je jen obrovský několikakilometrový balvan n Merkur, Venuše – 0 n Jedná se o větší n Země – 1 – Měsíc objekty, které n Mars – 2 obíhají po oběžné n Jupiter – 39 dráze planety n Saturn – 33 n Celkem je známo n Uran - 21 přes 100 měsíců: n Neptun – 11 n Další měsíce se u vzdálených planet stále objevují

Fotogalerie měsíců n n n Jupiter – nejznámější 4 tzv. Galileovy měsíce: Io, Ganymed, Europa a na obrázku Callisto Povrch Callisto tvoří ledový příkrov Řadu podrobností o Jupiterových měsících dodala sonda Galileo

Fotogalerie měsíců n Uran a měsíce Miranda a Ariel n Io je tělesem s bohatou vulkanickou činností

Planetky n n n Planetka Ida Jedná se o menší objekty, které obíhají po oběžné dráze mezi Marsem a Jupiterem Počet: desítky tisíc Největší: Ceres (průměr asi 1000 km)

Kuiperův pás n n Objekty za drahou Neptunu Zatím je známo několik desítek objektů (Pluto, Sedna, Xena, …), další přibývají

Komety n n n Menší tělesa – pohybují se po výrazně eliptické dráze Periodické – pravidelně se vrací (nejznámější – Halleyova kometa po 76 letech) Drtivá většina komet zůstává na hranici Sluneční soustavy (Oortův oblak – asi 1014 komet)

Vztah komet a meteoroidů n n Kometa se v blízkosti Slunce zahřívá a „ztrácí“ úlomky. Pokud Země prolétne takovým místem – úlomky hoří v atmosféře = meteory Ohon komety = prachové částice tlačené zářením Slunce od komety