PLACENTLOV SUDOKOPYTNCI SUDOKOPYTNCI Sudokopytnci jsou velmi spnm dem

PLACENTÁLOVÉ SUDOKOPYTNÍCI

SUDOKOPYTNÍCI • • • Sudokopytníci jsou velmi úspěšným řádem savců, které spojuje do jedné vývojové linie úprava končetin. Vychází z funkčního uplatnění dvou prstů - třetího a čtvrtého, mezi nimiž prochází osa končetin. Tyto prsty mají na konci rohovitá kopyta a nesou celou hmotnost těla. U hrochů a velbloudovitých jsou nehtovitého tvaru. Sudokopytníci jsou prstochodci, jen velbloudi a lamy našlapují na poslední tři prstní články kryté silným, pružným mozolem. Skupina zahrnuje 10 čeledí a asi 220 druhů (ČR 3 čeledi, 10 druhů). Žijí na všech kontinentech (včetně Austrálie, díky člověku) a obývají různé ekosystémy. Proto se u nich vyvinula velká rozmanitost forem. Většina sudokopytníků jsou býložravci, jen někteří jsou všežraví. Bývají větší, i když ve velikosti jednotlivých druhů jsou velké rozdíly: nejmenší známý sudokopytník, kančil menší, váží sotva jeden kilogram, zatímco hroch obojživelný dosahuje hmotnosti až 4, 5 tuny. Mezi sudokopytníky také patří nejvyšší žijící savec, žirafa. Časté jsou rohy nebo parohy. Žaludek je složitý, u mnoha sudokopytníků vícekomorový. Předžaludky jsou osídlené symbiotickými bakteriemi, prvoky a houbami. Přežvýkaví sudokopytníci dokážou zužitkovat těžko stravitelnou potravu mnohem lépe než lichokopytníci, a to je zřejmě příčinou jejich evolučního úspěchu. TŘÍDĚNÍ: 1. nepřežvýkavci (hroch, prase…) 2. přežvýkavci (velbloud, kráva…)

2. PŘEŽVÝKAVÍ SUDOKOPYTNÍCI • • • Patří sem mnoho dobře známých velkých pasoucích se savců, jako například kráva, koza, ovce, jelen a antilopa. Všechny druhy přežvýkavců tráví potravu ve dvou krocích, nejprve potravu rozžvýkají a spolknou, a poté napůl strávenou směs zvrátí zpět do úst, kde ho znovu sežvýkají, a tím maximalizují zisk z potravy. Zajímavé je, že ne všichni přežvýkavci patří mezi přežvýkavé. Výjimkou jsou velbloudi a lamy. Mají zvláštně přizpůsobenou trávicí soustavu, zejména složený žaludek se 4 komorami, který jim umožňuje trávit těžko stravitelnou rostlinnou potravu. Předžaludek má 3 komory: Bachor Čepec Kniha Následovány slezem, což už je vlastní žaludek, který se nijak výrazně neliší od žaludku třeba psa nebo člověka. Nejobjemnější části předžaludku je bachor. V bachoru dochází k hromadění potravy, jejímu mechanickému narušení a rozštěpení.

ŽIRAFA • • Je mohutný sudokopytník, v současnosti nejvyšší ze všech suchozemských živočišných druhů. Samci dosahují velikosti od 4, 8 až do 5, 5 metru a váží až 900 kilogramů. Samice jsou obecně trochu menší a lehčí. V zajetí se dožívá zhruba 25 let. Žije ve skupinách, ale ty nejsou stálé. Za život vystřídá větší množství skupin. Ač původem z Afriky, je žirafa příbuzná s jelenem či krávou. Nicméně žirafa náleží do vlastní čeledi, kterou sdílí pouze se svým nejbližším příbuzným okapim. Přirozeným prostředím pro žirafy jsou suché savany a otevřené pláně s řídkým stromovím. Spásá vegetaci ve vyšších polohách než všichni ostatní savci. Díky dlouhému jazyku, šikovné stavbě páteře a ohebným nohám může žirafa dosáhnout na velké množství potravy. Konzumace potravy a pití zabere žirafě denně přibližně dvanáct hodin. Žirafy odpočívají, stejně jako většina ostatních sudokopytníků, ve stoje, jen výjimečně spí vsedě s hlavou opřenou o zadek. Spánku žirafa věnuje průměrně 4, 6 hodin za den. Žirafa se hlasově projevuje funěním, starší zvířata a mláďata bečí. Dokážou vyvinout rychlost 51 km/h. Přirozeným nepřítelem žiraf jsou lvi, levharti a hyeny. Nicméně žirafy proti nim nejsou úplně bezmocné, jedním mohutným kopem jsou schopny lva na místě zabít. ZÁSTUPCI ŽIRAF: žirafa síťovaná, žirafa Rothschildova

OKAPI • • • • Je nejbližší příbuzný žiraf. Jeho přirozeným prostředím jsou deštné pralesy okolo řeky Kongo v severovýchodní části Demokratické republiky Kongo. Okapi je také posledním pozůstatkem třetihorných žiraf, díky čemuž je typickou živoucí fosílií. Délka těla: 2 - 2, 5 m Výška: 1, 5 - 2 m (v kohoutku) Váha: 200 - 250 kg Hlava je dlouhá s růžky, které rostou od jednoho roku do pěti let věku. Mají je pouze samci a jsou dlouhé od 10 cm do 15 cm. Flexibilní jazyk, dlouhý až 30 cm, používají pro oškubávání listů a pupenů ze stromů. Jeho základní barva je hnědá, u samic a mláďat rudohnědá, u samců spíše černohnědá. Jejich predátorem je levhart. Nohy má hnědo-bíle pruhované, podobně jako zebra. Každá okapi má unikátní vzor pruhů. Tyto pruhy slouží jako maskování, ale také jako orientační bod pro mláďata, aby se v lese neztratila. Okapi nejsou označeny jako ohrožený druh, přesto jsou však omezovány ničením jejich obytného prostoru a pytlačením. Podle odhadů žije v současnosti v pralesích Konga 5 000 - 20 000 kusů. Okapi je aktivní hlavně ve dne, kdy chodí prošlapanými cestičkami v džungli. Jsou to tichá zvířata, která nevydávají příliš mnoho zvuků. V říji vydávají zvuky podobné kašli. Okapi nemají příliš dobrý zrak. Živí se listy, pupeny, ale také dřevinami, kapradinami, houbami nebo plody. V zajetí jsou krmeny vrbou jívou. Ze zeleniny se používají druhy, které obsahují málo cukru, protože okapi jsou náchylné na cukrovku, například čekankové puky, fenykl, červená řepa, rajčata, papriky, jablka a banány.

LOS EVROPSKÝ • • • Los evropský je největší zástupce čeledi jelenovitých. Žije v severních lesích Evropy, Asie a Ameriky. Je původním zvířetem i ve střední Evropě, kde byl však v 15. století vyhuben. Dnes opět do ČR přichází od severu. Je celoročně chráněn. Dospělý samec : váha 220– 450 kg (výjimečně i přes 500 kg), délka těla 2– 3 m, výška v kohoutku 180– 235 cm, losice je celkově menší, váží 275– 375 kg. Losi mají šedohnědou až černou srst, na krku jim vyrůstá hříva. Velká protáhlá hlava je zakončena silným přečnívajícím horním pyskem. Losi jsou dobře vybaveni pro pohyb v měkké půdě. Jejich nohy vybavené roztažitelnými spárky mají velkou našlapovací plochu. Mohou se pohybovat i rychlostí 50 km/h. Dobře plavou. Paroží losího býka může vážit až 20 kg a dosáhnout rozpětí 160 cm. Tvarem připomíná lopaty. Losi ho každý rok shazují. Dožívají se až 20 let. V létě se losi zdržují ve vlhkých biotopech s bohatými porosty v okolí vody. Živí se listy bříz, vrb a jeřábů, vodními a bažinnými rostlinami. V zimě dávají přednost sušším stanovištím. Samci žijí osaměle, samice s mláďaty v malých skupinách. Jeho hlavními predátory jsou vlk a medvěd.

SOB POLÁRNÍ • • Sob polární (sob arktický nebo karibu) je volně žijící přežvýkavec z čeledi jelenovitých, který se vyskytuje v subpolárních až polárních částech severní polokoule. Zatímco euroasijská forma se označuje jako sob, v Severní Americe je druh znám pod názvem karibu (caribou). Parohy, které má samec i samice, jsou na konci zploštělé. Nohy mají široké paznehty, takže se neboří do sněhu a bahna. Živí se bylinami a lišejníky, které v zimě vyhrabává ze sněhu. Na severu Evropy, Asie a Ameriky je chován na mléko, maso, kůži i nošení břemen. V běhu dosahuje maximální rychlosti 51 km/h.

SRNEC OBECNÝ • • • Je relativně malým zástupcem své čeledi. Dosahuje hmotnosti mezi 15 - 20 kg a v kohoutku měří 65 - 75 cm. Ocas je velmi krátký (2 -3 cm) a sotva viditelný. Přes léto má jeho srst až mírně rezavo-červený odstín, s příchodem zimy však narůstá srst nová - zimní a její zbarvení znatelně tmavne (srnčí zvěř přebarvuje). Samci mají parůžky, které mohou u jedinců v dobrých podmínkách dorůstat až do délky 25 cm. Každým rokem, v rozmezí od října do listopadu, samci své parůžky shazují a na jaře příštího roku jim narůstají nové, které jsou zpočátku pokryté jakousi sametovou vrstvou, která se nazývá lýčí a vyživuje parůžek při vývoji a růstu. Po dokončení vývoje parůžku srnec vytlouká - zbavuje parůžek odumřelého líčí otíráním o slabé kmínky stromů nebo keřů. Srnčí paroží může být jednoduše zašpičatělé, ale stejně tak může mít naopak 4 -6 výsad. Srnec své parůžky shazuje v listopadu a prosinci. Srnec obecný žije v lesích, za soumraku, kdy je nejaktivnější, velmi často navštěvuje zemědělskou krajinu a často proniká až na okraje měst. Obývá prakticky celou Evropu. V České republice se jedná o nejhojnějšího sudokopytníka. Živí se zejména nejrůznějšími bylinami, občas požírá také různé plody. Zvláště v oblibě má přitom mladé výhonky trav s vysokým obsahem vlhkosti. Srnec obecný je relativně plachý a při ohrožení se často ozývá zvukem podobným psímu štěknutí. Většinu roku se zdržuje samostatně, výjimkou je pouze období rozmnožování. Ve volné přírodě se dožívá srnec maximálně 10 let.

DANĚK EVROPSKÝ • • • Hmotnost samců je 40 až 95 kg, samic 25 až 50 kg. Letní červenohnědé zbarvení je bíle skvrnité. Skvrny jsou v podélných řadách. Břicho, vnitřní strany běhů a zrcátko, tj. bílá plocha v okolí řiti, jsou čistě bílé. Po hřbetě až na špičku ocasu se táhne černý pruh, který lemuje i zrcátko. Ocas je poměrně dlouhý a slouží jako dorozumívací prostředek. Zimní zbarvení je tmavohnědé. Skvrny jsou nezřetelné, nebo nejsou vůbec patrné. Paroží je lopatkovité. Daněk pochází z oblastí Středomoří a Malé Asie. První zmínky o jeho výskytu v českých zemích jsou z počátku 16. století. Byl chován až do konce 19. století v oborách. V té době byl vypuštěn do mnoha volných honbišť, kde se nachází dosud. V současnosti je jejich populace v ČR okolo 11 000 kusů. Obývá listnaté a smíšené lesy. V přírodě je plachý, ale v oborách vychází na pastvu i na otevřená prostranství. Samice s mláďaty a mladší samci žijí v oddělených stádech, dospělí samci jsou většinou samotářští. Na začátku podzimní říje samci soupeří o výsadní postavení a přetlačují se parohy. Počátkem léta samice přivádí na svět jediné mládě. To se brzy dokáže postavit na nohy, ale až do stáří několika týdnů většinu času leží. Daněk ale ve srovnání s ostatní spárkatou zvěří (srnec, jelen) působí minimální škody.

JELEN EVROPSKÝ • • • Vyskytuje se na rozsáhlém území Evropy, na Kavkaze, v Malé, západní a střední Asii a izolovaně také na území mezi Marokem a Tuniskem, což z něj činí jediný druh jelena v Africe. Člověkem byl později zavlečen i do jiných částí světa, např. do Austrálie, na Nový Zéland nebo do Argentiny. Po celá století byl jelen lesní velmi oblíbenou lovnou zvěří, což na značné části jeho areálu rozšíření platí dodnes. Samci dorůstají 175 - 230 cm a jejich hmotnost se pohybuje mezi 160 - 240 kg. Samice jsou oproti samcům značně menší, dorůstají 160 - 210 cm a dosahují hmotnosti mezi 120 - 170 kg. Ocas přitom měří 12 - 19 cm a v kohoutku dosahují výšky 120 až 150 cm. Velikost i hmotnost je však velmi proměnlivá a viditelně se liší mezi jednotlivými poddruhy, kdy nejtěžší může vážit až 500 kg, oproti tomu jeleni žijící v méně příznivých podmínkách se mohou dorůstat pouhých 70 cm a vážit sotva 100 kg. Přes léto má jelení srst obvykle hnědou barvu s rudějším nádechem a u samců je většinou navíc patrná i prodloužená srst na krku. Nejtypičtějším znakem pro samce jsou parohy, které každý rok, obvykle na konci zimy, shazuje. Na jaře, kdy jelenům rostou parohy nové, jsou porostlé jemnou ochranou sametovou vrstvou, která později zmizí. Parohy jsou tvořeny kostí, která může denně vyrůst v průměru o 2, 5 cm. Samci se mimo říji zdržují většinou samostatně, samice naopak ve skupinách, které mohou čítat až 50 jedinců. Aktivní bývá obvykle až za soumraku, kdy ho můžeme vidět při pastvě na lesních paloucích. Dosahují rychlosti 40 km/h, krátkodobě i více. Díky své velikosti dospělí jeleni nemají v současné době kromě člověka příliš přirozených predátorů. Největší hrozbu pro něj představuje vlk, občas na ně může zaútočit i medvěd. Kolouši se zase mohou stát relativně snadnou obětí rysů. Samci jelena lesního jsou během říje charakterističtí svým hlasitým troubením. Ve volné přírodě se jelen lesní dožívá průměrně 10 - 13 let, v zajetí se může dožít i více než 20 let.

KOZA • • Dnes existuje více než tři sta plemen koz, které žijí od vysokohorských oblastí až po pouště. Koza domácí je jeden z nejstarších domestikovaných druhů vůbec. Tisíce let byly kozy chovány pro jejich mléko, maso, srst a kůži. V minulém století si získaly oblíbenost i jako domácí mazlíčci. Většina koz má dva rohy různých tvarů a velikostí v závislosti na plemeni. I když jsou rohy převážně samčí záležitostí, některá plemena koz mají rohaté i samice. Bezrohé kozy nejsou vzácností. Rohy jsou používány na obranu, dominanci a teritorialitu. ZÁSTUPCI KOZ: koza šrouborohá, kamzík horský…

OVCE • • • Ovce jsou rodem malých přežvýkavců. Původní areál jejich rozšíření je na severní polokouli, ale domestikovaný druh, ovce domácí, se díky člověku dostala do celého světa, včetně Austrálie a Nového Zélandu. Samec ovce je nazýván beran. Ovce jsou o něco robustnější než kozy a mají silnější, zatočené rohy. Srst je tvořena hustou vlnou. Všechny ovce mají dobře vyvinutý stádní pud a potřebují společnost ostatních jedinců. ZÁSTUPCI OVCÍ: ovce domácí ovce aljašská ovce kruhorohá muflon ovce ouessantská ovce sněžná ovce stepní ovce tlustorohá

TUR • • • Všechny v současnosti divoké druhy žijí pouze v Asii, domestikovaný tur domácí se díky člověku vyskytuje prakticky na celém světě. Charakteristickým znakem turů jsou rohy oválného nebo okrouhlého tvaru, u tura domácího byla ovšem vyšlechtěna i bezrohá plemena. Tuři žijí v matriarchálních skupinách, které jsou tvořeny telaty, jalovicemi a krávami, samčí skupiny žijí odděleně. Staří býci mohou být teritoriální. Pouze během reprodukční sezóny jsou stáda smíšená. Krávy rodí jediné tele, vazba mezi matkou a mládětem je velmi silná. Pasou se na vegetaci za úsvitu a za soumraku, na pastvinu je skupina vedena starou, zkušenou krávou. V některých oblastech migrují.

BUVOL AFRICKÝ • • Je mohutný býložravec afrických savan, jeho domovinou jsou rozsáhlé oblasti na jih od Sahary. Buvol africký je stavbou těla podobný domácímu skotu. Má poměrně nízké končetiny, velmi mohutný trup a dlouhý ocas, ukončený střapcem chlupů. Obě pohlaví mají zahnuté rohy, které se na čele stýkají. Buvoli vždy žijí ve stádech. Pasou se v noci, přes den odpočívají ve stínu. Buvoli jsou silná a rychlá zvířata, dokážou běžet rychlostí až 55 km/h a útočícímu predátorovi se urputně brání. Jediným přirozeným nepřítelem dospělého buvola je lev, telata někdy padnou za oběť hyenám. Buvol patří do takzvané „velké pětky“ nejnebezpečnějších zvířat Afriky. Společně s hrochem má na svědomí zřejmě nejvíce smrtelných nehod lovců a účastníků safari. Nepřítele - člověka nebo například i lvici se snaží nabodnout na rohy. Pokud se mu to podaří, několikrát svou oběť vyhodí do vzduchu a pak ji rozdupe kopyty. Pro člověka bývá útok buvola zpravidla smrtelný. Pokud ale buvol není znepokojován, na člověka sám od sebe neútočí. Na rozdíl od slona a nosorožce také neútočí na automobily.

VELBLOUD • • • Velbloud je společné označení pro dva druhy sudokopytníků: Velblouda dvouhrbého, zvaného též drabař, a velblouda jednohrbého neboli dromedára. Arabové rozeznávají přes dvacet plemen velblouda. Velbloud je značně vysoký, statný přežvýkavec s malou hlavou na mohutném krku. Dosahuje výšky do dvou a půl metru, délky do tří a půl metrů. Srst je nerovnoměrná, na krku přechází do hřívy. Velbloud je zásadně býložravý, není vybíravý. Velbloudi jsou pověstní svou schopností přetrvávat dlouho bez vody. Velbloud se chová především pro dopravu břemen, dále také pro maso a mléko. Hodí se ale i k jízdě osob. Velbloudí vlna dosahuje značné kvality zejména v Jižní Americe. Užitečný je i velbloudí trus, který je používán coby palivo. Lidé domestikovali velbloudy před mnoha tisíci lety. Velbloud je velmi rychlý a vytrvalý běžec, dokáže uběhnout až 175 km za 12 hodin. Stoupání mu ale činí obtíže, proto není často vidět v horách. Maso mladých velbloudů je považováno za největší lahůdku. Velbloudí maso obvykle není konzumováno, protože velbloudi bývají pojmenováni a majitelé k nim mají silný citový vztah. To ovšem nevylučuje rituální důvody a pojídání velbloudů ukradených jiným kmenům. Jateční hmotnost velblouda je kolem 450 kg. Velbloudí mléko je velmi tučné a husté.

LAMA • Lamy, známé též jako velbloudi Jižní Ameriky, jsou zvířata z čeledi velbloudovití, která se přizpůsobila těžkému životu v Andách. V posledních 40 letech se šíří do celého světa jako chovný dobytek či zvěř chovaná v zoologických zahradách. • V rodě lama rozlišujeme 3 druhy, které se mohou mezi sebou křížit. Mezidruhové křížení se nevyskytuje ve volné přírodě, dochází k němu pouze rukou člověka.

POUŽITÉ ZDROJE • • • • • • • Bio. Lib - Hippopotamus amphibius (hroch obojživelný) - Obrázek: . Bio. Lib - Taxonomic tree of plants and animals with photos: [online]. 2012 -10 -27 [cit. 2012 -10 -27]. Dostupné z: http: //www. biolib. cz/cz/taxonimage/id 36784/ Hvězdička: [online]. 2012 -10 -27 [cit. 2012 -10 -27]. Dostupné z: http: //uchylna-ludma. blog. cz/ Doby lovu zvěře - Lovecké a myslivecké potřeby, zbraně a střelivo České Budějovice. : . DIANA CB – Zbraně a střelivo České Budějovice. E-shop s loveckými a mysliveckými potřebami. Prodej, servis a oprava loveckých, airsoftových a plynových zbraní. - Lovecké a myslivecké potřeby, zbraně a střelivo České Budějovice. : [online]. 2012 -10 -27 [cit. 2012 -10 -27]. Dostupné z: http: //www. dianacb. cz/doby-lovu-zvere Plave žirafa? : . Klub chovatelů: [online]. 2012 -10 -28 [cit. 2012 -10 -28]. Dostupné z: http: //cs. petclub. eu/clanek/plave-zirafa-39 STRACH! V kravském mléce na Slovensku byla naměřena radioaktivita - tn. cz: . Zprávy - tn. cz: [online]. 2012 -10 -28 [cit. 2012 -10 -28]. Dostupné z: http: //tn. nova. cz/zpravy/zahranici/strachv-kravskem-mlece-na-slovensku-byla-namerena-radioaktivita. html Svět zvířat: [online]. 2012 -10 -28 [cit. 2012 -10 -28]. Dostupné z: http: //odagamy. blog. cz/ Okapia johnstoni - Wikipedia, la enciclopedia libre: [online]. 2012 -10 -28 [cit. 2012 -10 -28]. Dostupné z: http: //es. wikipedia. org/wiki/Okapia_johnstoni Los evropský na Vysočině - Vysocina-news. cz: . Zpravodajství z Vysočiny - Vysocina-news. cz: [online]. 2012 -10 -28 [cit. 2012 -10 -28]. Dostupné z: http: //www. vysocina-news. cz/clanek/losevropsky-na-vysocine/ Sob polární a Los evropský: . Klub chovatelů: [online]. 2012 -10 -28 [cit. 2012 -10 -28]. Dostupné z: http: //cs. petclub. eu/clanek/sob-polarni-a-los-evropsky-137 Srnec obecný - Capreolus capreolus - PŘÍRODA. cz: . PŘÍRODA. cz - příroda, ekologie, životní prostředí: [online]. 2012 -10 -28 [cit. 2012 -10 -28]. Dostupné z: http: //www. priroda. cz/lexikon. php? detail=74 Bio. Lib - Capreolus capreolus (srnec obecný) - Obrázek: . Bio. Lib - Taxonomic tree of plants and animals with photos: [online]. 2012 -10 -28 [cit. 2012 -10 -28]. Dostupné z: http: //www. biolib. cz/cz/taxonimage/id 13182/? taxonid=20894 Fallow Deer: . Mullbirds Online: [online]. 2012 -10 -28 [cit. 2012 -10 -28]. Dostupné z: http: //www. mullbirds. com/Fallow%20 Deer. html Zvířena na BS finále | CB Písek: . CB Písek | Sbor Církve bratrské v Písku: [online]. 2012 -10 -28 [cit. 2012 -10 -28]. Dostupné z: http: //www. cb. cz/pisek/obrazek/dan%C 4%9 Bkskvrnit%C 3%BDjpg Jelen : : REIKI OASA: [online]. 2012 -10 -28 [cit. 2012 -10 -28]. Dostupné z: http: //www. reiki-oasa. cz/samanske-cesty/silova-zvirata/jelen/ Jízdárna Skalice | České ZOO: . Jízdárna Zámek Skalice | koně - jízdárna - ubytování Šumava - ustájení - konferenční služby - hucul: [online]. 2012 -10 -28 [cit. 2012 -10 -28]. Dostupné z: http: //www. zamekskalice. cz/fotogalerie/Ceske-ZOO Kamzík horský-Rohy | Blog plný zvířat: [online]. 2012 -10 -28 [cit. 2012 -10 -28]. Dostupné z: http: //blogplnyzvirat. blog. cz/1008/kamzik-horsky-rohy : : OSEL. CZ : : - Dolly následovala Matildu: . : : OSEL. CZ : : : [online]. 2012 -10 -28 [cit. 2012 -10 -28]. Dostupné z: http: //www. osel. cz/index. php? clanek=229 Soubor: Tur (zoo Vyškov- czech republic). JPG - Wikipedie: . Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online]. 2012 -10 -28 [cit. 2012 -10 -28]. Dostupné z: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Tur_(zoo_Vy%C 5%A 1 kov-_czech_republic). JPG Amazing African Animals: The Cape African Buffalo great Bulls with great Horns: . Http: //africansanimals. blogspot. cz/2012/08/the-cape-african-buffalo-great-bulls. html [online]. 2012 -1028 [cit. 2012 -10 -28]. Dostupné z: http: //africansanimals. blogspot. cz/2012/08/the-cape-african-buffalo-great-bulls. html Hvězdička: [online]. 2012 -10 -28 [cit. 2012 -10 -28]. Dostupné z: http: //uchylna-ludma. blog. cz/ Velbloud dvouhrbý |. : [online]. 2012 -10 -28 [cit. 2012 -10 -28]. Dostupné z: http: //svet-zvirat. blogerka. cz/Savci/Velbloud-dvouhrby Alpacas and Llamas Forum | Bulletin Board Discussion on Fanpop: . Alpacas and Llamas Fan Club | Fansite with photos, videos, and more: [online]. 2012 -10 -28 [cit. 2012 -10 -28]. Dostupné z: http: //www. fanpop. com/spots/alpacas-and-llamas/forum Refocus | photography // Lama: . Refocus | photography // TWILIGHT II: [online]. 2012 -10 -28 [cit. 2012 -10 -28]. Dostupné z: http: //fotoblog. refocus. de/index. php? showimage=274 Wikipedie, Internetová encyklopedie [online]. Praha, 2002 [cit. 2011 -07 -15]. Dostupné z WWW: <http: //www. wikipedia. cz JURČÁK, Jaroslav, et al. Přírodopis 8. Olomouc: Prodos, 1999. 128 s.