Kvalitativn vzkum n n V socilnch vdch pojem

Kvalitativní výzkum n n V sociálních vědách pojem kvalitativní výzkum označuje výzkum, který se zaměřuje na to, jak jednotlivci a skupiny nahlížejí, chápou a interpretují svět. Podle jiných kritérií může být jako kvalitativní výzkum označován takový výzkum, který neužívá statistických metod a technik. Např. na základě dlouhých rozhovorů s rozvádějícími se lidmi může ukázat, co to znamená být rozvedený. Mapuje významy, které lidé svému jednání, okolním věcem nebo událostem přisuzují. Závěry se více dotýkají zkoumané skupiny nebo problematiky, nicméně jejich platnost je omezená pouze na danou skupinu nebo problematiku a nelze je, na rozdíl od kvantitativního výzkumu, zobecnit na širší populaci.

Předpoklady kval. výzkumu n n Ontologické předpoklady znamenají zodpovědět otázku jaká je povaha a forma reality. Kvalitativní výzkumníci považují za rozhodující tu realitu, která je konstruována zkoumanými jedinci. Z toho vyplývá, že existuje v jedné situaci mnoho realit (reality výzkumníka, zkoumaných osob, čtenářů, kteří studii interpretují). Epistemologické předpoklady definují vztah mezi výzkumníkem a tím co se poznává. V kvalitativním výzkumu jsou výzkumníci a sledované osoby ve vzájemné interakci. Interakce má podobu delšího pobytu ve sledované skupině nebo jde přímo o spolupráci. Výzkumník se snaží zmenšit odstup od lidí na nejnižší možnou míru.

n n n Axiologické předpoklady se týkají hodnotového systému. n V kvalitativním výzkumu výzkumník aktivně informuje o svých hodnotách a hodnotách dalších účastníků výzkumu a z toho vyplývající systematické ovlivnění pozorování. Rétorické předpoklady. n Jazyk výzkumu je neformální, osobní a je často založen na definicích vytvořených během studie. Metodologické předpoklady jsou odvozovány z předešlých aspektů. n V kvalitativní metodologii převládá induktivní a abduktivní logika. Kategoriální systémy a teorie jsou vytvářeny na základě získaných dat, to zajišťuje, že vzniklé teorie jsou úzce kontextově spojené se zkoumaným jevem. Existuje průběžná interakce mezi výzkumnou otázkou, daty a použitými metodami.

Metody kvalitativního výzkumu n n n zúčastněné pozorování – výzkumník se podílí na každodenním životě lidí analýza osobních dokumentů – respondentova výpověď o vlastním životě nebo úvaha o určité události nebo problému (deníky, dopisy, autobiografie …) nestandardizovaný rozhovor – rozhovor mezi respondentem a tazatelem, pro který je stanoven jen velmi obecný plán (např. méně vzdělaní lidé se častěji rozvádějí)

Zúčastněné pozorování n n n n n Dlouhodobé, systematické a reflexivní sledování probíhajících aktivit přímo ve zkoumaném terénu s cílem objevit a reprezentovat sociální život a proces Pozorovatel se přímo účastní Vhodné pro studium školní třídy, protože nijak zásadně nenarušuje schéma sociální interakce a edukačních procesů ve škole Jde zejména o to, jak se jednotliví aktéři tohoto výzkumu chovají Pomůcky pozorování - slouží výzkumníkům k zachycení jevů. Patří sem kamera, fotoaparát, diktafon, magnetofon, záznamník, pozorovací arch, sociogram, časový snímek apod. Problémy při pozorování - pozorování hraje zpravidla při sociologickém výzkumu roli doplňující techniky. Ve výzkumné zprávě pak musí být přiložen záznam o pozorování. Předmětem mohou být: 1)Lidské výtvory – hmotné (bydlení, pracovní prostředí) a nehmotné (jazyk, zvyky, chování) 2)Lidské chování - verbální (vyjadřování, jeho obsah) a nonverbální (gesta, mimika)

Nestandardizovaný rozhovor n n n n Sociologický výzkum chápe rozhovor (výzkumnou techniku) jako ucelenou soustavu ústního jednání mezi tazatelem a dotazovaným (respondentem) s cílem získat pomocí otázek informace o zkoumané sociální realitě a jejích souvislostech. Představuje volnou rozpravu na dané (zkoumané) téma. Umožňuje lepší navázání kontaktu. Více neformální. Může posloužit jako ověřující doplňující technika. Musí být pořízen záznam o rozhovoru Individuální nebo skupinový