Jak vyhodnotit men Co napsat do zvru Neudlal

Jak vyhodnotit měření ? Co napsat do závěru ? Neudělal jsem někde chybu ?

Vyhodnocení měření: Při stanovení výsledku měření: a) vycházíme z naměřených hodnot – průběh měřené veličiny nejlépe vystihuje graf b) zohledňujeme: – – – použitou metodu – hlavně vliv vlastní spotřeby použitých přístrojů podmínky měření – působení rušivých vlivů (teploty, elektrických a magnetických polí) použité přístroje – jejich měřicí soustavy a přesnost Vyhodnocení měření musí vycházet ze zadání úlohy. S přihlédnutím k podmínkám měření by měl být výsledek jednoznačný.

Z hlediska stanovení závěru se měření dělí na: 1) Obecná měření – ověřujeme chování měřeného předmětů v závislosti na měnících se vnějších podmínkách Výsledek měření porovnáváme s teorií, např. teplotní závislosti odporu R =R 20[1+ ( - 20)] 2) Ověřování údajů výrobce – za stanovených podmínek ověřujeme vlastnosti daného předmětu Výsledek měření porovnáváme s katalogovým listem, např. průběh charakteristik a splnění vybraných parametrů 3) Splnění normy – ověřujeme parametry daného zařízení (celku), nejčastěji s ohledem na bezpečnost Výsledek měření porovnáváme s mezní hodnotou stanovenou normou (českou, evropskou) nebo zákonem, např. hodnota izolačního odporu při revizi el. zařízení

Výsledek a přesnost měření jsou ovlivněny: Ø Ø vlastnostmi přístrojů metodou – způsobem zapojení přístrojů podmínkami měření pečlivostí a chybami obsluhy Působení těchto vlivů často odhalíme až z průběhu grafu měřené závislosti. Při měření vznikají chyby: • objektivní – dané podmínkami • subjektivní – způsobené obsluhou Následují typické příklady chyb, které vznikly při měření zatěžovací charakteristiky zdroje napětí

Příklad 1 - Chyba metody Příčina: Nevhodné (špatné) zapojení, kdy změna rozsahu ampérmetru na hodnotě 200 m. A způsobila skokovou změnu napětí Řešení: 1) Změnit zapojení a změřit znovu – lze pouze při hodině 2) Rozdělit průběh grafu na 2 spojité části – můžeme „doma“, ale musíme zdůvodnit naše rozhodnutí

Příklad 2 - Náhodné chyby – drobné odchylky ve více hodnotách Příčina: Nepřesnost přístrojů, nastavení a odečítání, vnější rušivé vlivy Řešení: 1) Zakreslit změřené hodnoty a proložit průběh spojitým průběhem v tomto případě přímkou 2) Máme-li pro dané nastavení více hodnot použijeme jejich průměr

Příklad 3 - Hrubá chyba Příčina: Špatné odečtení hodnoty – záměna hodnoty 18, 81 V za 19, 81 V Řešení: 1) Zopakovat měření – lze pouze při hodině 2) Zakreslit změřené hodnoty a nakreslit spojitý průběh s vynecháním výrazně odlišné hodnoty

Nejvíce výsledky měření ovlivňují hrubé chyby obsluhy Jak je odhalíme ? Dopustíme-li se chyby při odečtení nebo nastavení jedné z více měřených hodnot poznáme to snadno podle jedné výrazně odlišné hodnoty – viz předchozí snímek. Jestliže ale odečítáme nebo nastavujeme hodnoty na špatných rozsazích jsou průběhy veličin spojité a hodnoty jednotlivých měření na sebe „navazují“ a vše vypadá „dobře“. V tomto případě jsme schopni chybu v měření „odhalit“ pouze porovnáním s předpokládanými výsledky, tj. katalogem nebo teorií. Jak vzniku hrubých chyb zabránit ? • pečlivostí při zapojování obvodu • kontrolou nastavení rozsahů • průběžnou kontrolou výsledků s předpokládanými hodnotami

Co má obsahovat zpráva z měření? Odpovědi na jaké otázky? Co se měřilo? Specifikace měřeného předmětu Jak se měřilo? Schéma zapojení nebo použitou metodu Čím se měřilo? Použité přístroje – název, výrobce, typ, výrobní číslo, měřící soustava, přesnost a použité rozsahy Co bylo naměřeno? Naměřené a vypočítané hodnoty a grafy Jaký je výsledek? Celkový výsledek – splnění předpokladů