Historizujc slohy v 19 st Novogotika Novorenesance NOVOGOTIKA

Historizující slohy v 19. st. Novogotika Novorenesance

NOVOGOTIKA Novogotika (neogotika) je evropský umělecký směr, který se objevil v Anglii v polovině 18. století. Významněji se projevoval v architektuře Evropy a severní Ameriky v 19. a 20. století. Navracel se ke gotice, ze které vycházel.

Westminsterský palác je sídlem Parlamentu Spojeného království - Sněmovny lordů a Dolní sněmovny. Většina současné stavby pochází z 19. století, kdy byl palác po požáru, který ho téměř celý zničil, rekonstruován v neogotickém stylu Big Ben hodinová věž a zvon

Architekt Josef Mocker Patřil k nejvýznamnějším představitelům neogotiky. Byl příznivcem puristického přístupu v restaurování památek. Jeho restaurátorské práce ovšem již jeho současníci často kritizovali pro odklon od původního charakteru staveb Hlavní restaurace a dostavby navržené J. Mockerem: Praha Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha Chrám sv. Petra a Pavla Staronová synagoga Malostranská mostecká věž Staroměstská mostecká věž Prašná brána mimo Prahu Karlštejn Konopiště Křivoklát Katedrála sv. Bartoloměje v Plzni chrám svaté Barbory v Kutné Hoře Novostavby Chrám sv. Ludmily na Vinohradech

Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha Západní část, průčelí s osmdesátimetrovými věžemi, byla přistavěna v 19. a 20. století podle projektu Josefa Mockera. Po jeho smrti (1899) převzal vedení Kamil Hilbert. V září 1929 byla dokončena dostavba katedrály u příležitosti tisíciletí zavraždění svatého Václava.

Západní průčelí Novogotická dostavba katedrály podle návrhu Josefa Mockera je ukončena mohutným západním průčelím se dvěma věžemi. Slavností otevření dostavěné katedrály 28. 9. 1929 Rozeta podle návrhu sochaře Karla Hilberta

Kostel sv. Petra a Pavla (Vyšehrad) Přestavba do současné podoby v novogotickém stylu proběhla v l. 1885 -1903, Vyšehradský hřbitov se Slavínem.

Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře Mezi lety 1884 a 1905 byla provedena puristická rekonstrukce, při které byla budova prodloužena o jednu okenní osu k západu, kde bylo vybudováno nové neogotické průčelí. Barokní krov byl nahrazen krovem v podobě trojice gotizujících stanových střech, které zřejmě zhruba odpovídají původnímu gotickému řešení. Autorem návrhu byl Josef Mocker.

NOVORENESA NCE Novorenesance (neorenesance) je historizující umělecký sloh 2. pol. 19. století, který vychází z renesance. Často se tak tento sloh uplatňoval při stavbě velkých veřejných staveb (divadla, muzea, národní domy apod. ). Koncem 19. století se začínají na novorenesančních stavbách objevovat secesní prvky. charakteristické znaky: kamenná nebo kámen napodobující průčelí s vysokými kanelovanými sloupy arkády arkýře, ozdobné štíty kuželové balustrády pod okny a v atikách sgrafita a malby na fasádách

Novorenesanční budova Národního divadla od arch. Josefa Zítka Národní divadlo bylo otevřeno v červnu 1881, v srpnu vyhořelo. Budovu po požáru dokončil arch. Josef Schulz. Obnovené divadlo bylo otevřeno v listopadu 1883 https: //www. youtube. com/watch? v=Ibt 552 Nf. TVc Rudolfinum ( Dům umělců) je novorenesanční budova na náměstí Jana Palacha v Praze vystavěná v létech 1876 - 1881 Stavba je společným dílem architektů Josefa Zítka a Josefa Schulze.

Novorenesanční stavba Národního muzea od projektanta Josefa Schulze pochází z let 1885– 1890. Tvoří dominantu celého Václavského náměstí. Muzeum hl. města Prahy Budova v novorenesančním slohu byla vystavěna v l. 1896 až 1898. Je dvouposchoďová, tvořená dvěma bočními křídly a uprostřed vystupujícím rizalitem, který je zakončen tympanonem.

Mlýnská kolonáda v Karlových Varech Mlýnská kolonáda je jednou ze čtyř kolonád Karlových Varů a v současnosti také největší. Měří celkem 132 m, její střechu nese 124 korintských sloupů. Byla vystavěna v letech 1871– 1881 dle návrhu architekta Josefa Zítka v neorenesančním slohu.