Romnsk sloh Romnsk sloh n Charakteristika doby n
Románský sloh
Románský sloh n Charakteristika doby: n První univerzální stavební sloh n Ovládá celé umění n Středověké vzdělanosti vévodí církev n Rozvoj na území bývalé říše římské – ve Francii, Itálii a Německu n Našel uplatnění v oblasti církevní i světské n Nejvýznamnější období románského stylu je mezi roky 1000 – 1250, objevoval se i před rokem 1000 a udržoval se i v době, kdy začala převládat gotika
Architektura Po technické stránce měli za vzor římské stavby n Nejvýznamnějším prvkem byly klenby n n n n Charakteristické rysy: klenba valená nebo křížová, kupole, plochý strop, okna malá zakončená obloučkem, pilíře, sloupy (tvoří je patka, dřík, hlavice), stavby působí masivně a těžkopádně, stavby nebývají vysoké Stavebním materiálem bylo zpočátku dřevo, později kámen (velké kusy spojovány maltou) Vnitřní prostory překlenuté těžkými trámy Zdi - silné až několik metrů Vchod – půlkruhový oblouk, uvnitř místností omítky – často fresky a sochy Druhy staveb: kláštery a kostely (= sakrální architektura), bazilika převažuje nad rotundou, hrady
Rotunda sv. Kateřiny
Bazilika sv. Jiří na Pražském hradě
architektura Bazilika: jednoduchý obdélníkový půdorys, objevují se i jiné druhy půdorysu n Klášter: soubor budov pro potřeby mnichů a řádných sester. V klášteře bylo většinou: kostel, obytné budovy (konvent), křížová chodba (ambit), rajský dvůr se studnou, jídelna, ložnice, knihovna, hospodářské budovy – chlévy, stodoly, hradby, brána n Hlavní typy světských staveb: hrady, tvrze, kupecké domy, šlechtické dvorce, mosty n 1. Hrady – kamenné, masivní věž, opevnění, byly sídlem knížete, později i šlechty, byly správním střediskem oblasti. Kolem kamenné hradby s věžemi, cimbuřím, často se uplatnil vodní příkop n
n 2. architektura Tvrze – menší opevněná sídla, často v blízkosti vesnice, měly hradby a obytnou věž n 3. Kupecké domy a šlechtické dvorce – městská zástavba, klenuté místnosti n 4. Mosty – kamenné, zpočátku bez zdobení n Stavebním materiálem je kámen a cihla
Románská architektura v Čechách n Bazilika sv. Jiří na Hradčanech n Rotunda sv. Jiří na Řípu n Hrady: Strakonice n Juditin most v Praze (na místě dnešního Karlova mostu)
Bazilika sv. Jiří na Hradčanech
Rotunda sv. Jiří
hrad Strakonice
Juditin most v Praze
Románské sochařství v Evropě n Tvůrci jsou anonymní n Sochařské práce se konaly ve stavitelských hutích n Náboženská tématika, náměty rostlinné a živočišné n Vzniká figurální plastika – postavy bez výrazu v obličeji, strnulost v pohybu těla (až ke konci románského období snaha o oživení n Sochař Gislebert – provedl výzdoby mnoha kostelů ve Francii
Románské sochařství
Románské malířství v Evropě n Převažují fresky a knižní malba n Památky: iluminované rukopisy (Kodex vyšehradský), freska Povolání Přemysla na trůn z rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě
Románské malířství
Románské umění u nás n n n n Od roku 1100 až do počátku 13. století Doba velkého hospodářského a kulturního rozmachu. Přichází do českých zemí o mnoho později. U nás převládají mnišské řády (benediktini, cisterciáti) --- budovaly kláštery. Dochovaly se některé památky – zbytky hradů a nejstarší části hradů (např. Pražský hrad) Kamenné domy bohatých měšťanů Chrámové stavby (od rozlehlých bazilik po venkovské kostelíky) – opevněny věží, která měla také charakter obranný Rotundy – mívají na vrcholu „lucernu“ (malá věžička se zvonem, osvětlující chrámový prostor)
Románské umění u nás n n n s románskými stavbami bylo spojeno i sochařství (výzdoba portálů a hlavic sloupů) Rozsáhlé malby – pokrývaly stěny chrámů Česká knižní malba – náboženské motivy, ilustrace biblických příběhů Užité umění (= umělecká řemesla) – výzdoba předmětů, práce s drahými kovy (zlato a stříbro), drahými materiály, exotickými materiály (slonovina) Vyráběly se předměty pro potřeby bohoslužeb (kalichy, mešní roucha), bohoslužebné knihy byly zdobeny reliéfy ze slonoviny Nově se vytvářela barevná okna ( z různobarevných tabulek skla)
Románské malířství – deskové malby
Románské umění u nás n Objevuje se pojem předrománské umění, ve kterém rozlišujeme 2 fáze: n 1. doba karolinská (podle Karla Velikého) – do 10. století n 2. doba ottonská (podle Oty II. ) – do 11. století
- Slides: 20