Zvukov jevy Struktura prezentace vod otzky na vod

Zvukové jevy

Struktura prezentace • úvod • otázky na úvod • výklad • příklad/praktická aplikace • otázky k zopakování • shrnutí

Otázky na úvod 1. Uveď příklady těles vydávajících zvuk. 2. Proč zahřmění slyšíme zpravidla po určité době od zablesknutí? Jak určíš vzdálenost bouřky? 3. Čím se od sebe liší struny kytary? 4. Slyšel jsi někdy ozvěnu?

Zvuk a jeho podmínky slyšitelnosti zvuk • zvuková vlna rozkmitající ušní bubínek kmitání se přenese po nervech do mozku, kde se projeví jako zvukový vjem podmínky slyšitelnosti zvuku • zdroj zvuku • prostředí, kterým se zvuk šíří • indikátor (ucho)

Zdroj zvuku • chvějící se těleso • např. struna, křídla hmyzu • chvěním zdroje dochází v okolním vzduchu ke zhušťování a zřeďování částic, které postupuje prostorem projevuje se jako zvuková vlna • další informace, animace a zajímavosti: Výukový program Fyzika zajímavě – elektřina 2 a akustika: kapitola Zvuky všeho druhu

Akustické prostředí • prostředí, kterým se šíří zvuk • zvuk se šíří v látkách pevných, kapalných i plynných • k šíření zvuku je nutné prostředí z částic (nešíří se ve vakuu) • rozdělení prostředí podle schopnosti vést zvuk: 1) vodič zvuku – prostředí, v němž se zvuk šíří dobře – např. vzduch, voda, ocel 2) zvukový izolant – prostředí, které zvuk pohlcuje – např. textil, koberce, molitan

Šíření zvuku Rychlost šíření zvuku • ve vzduchu při 20 °C: 340 m/s • ve vodě: 1 460 m/s • v oceli: 5 000 m/s Odraz zvuku • při nárazu zvukové vlny na překážku se zčásti pohltí a zčásti odrazí a opět se šíří – odraz zvuku vzniká ozvěna • nejlépe se zvuk odráží od kamene, kovů a jiných tvrdých látek

Výška tónu • určuje ji kmitočet zvukového vlnění (počet kmitů za 1 s) • větší kmitočet vyšší tón • lidské ucho schopno zachytit zvuky v rozsahu 16 Hz (nejhlubší) – 20000 Hz (nejvyšší zvuk) – infrazvuk: tóny o kmitočtech pod 16 Hz (sloni komunikují tony o frekvenci 1 Hz) – ultrazvuk: tóny o kmitočtech nad 20000 Hz (netopýři vysílají tóny o frekvenci až 200 k. Hz)

Hlasitost zvuku • jak hlasitě zvuk vnímáme, ovlivňují: – mohutnost rozechvění zdroje – vzdálenost zdroje od ucha – prostředí, v němž se zvuk šíří • hlasitost se porovnává se pomocí veličiny hladina zvuku – jednotka decibel (d. B) – např. práh slyšení 0 d. B, šepot 2 O d. B, hlasitý hovor na vzdálenost 1 m 50 d. B, hlasitá hudba 80 d. B, motocykl 90 d. B, sbíječka 100 d. B atd.

Výukový program Fyzika zajímavě • další informace, animace a zajímavosti: Výukový program Fyzika zajímavě – elektřina 2 a akustika: kapitola Fyzika a hudba

Otázky k zopakování 1. Jak postupuje zvuk od zdroje k našemu uchu, abychom ho vnímali? 2. Uveď příklady zdrojů zvuku. 3. Ve kterém prostředí se zvuk nešíří vůbec? 4. Uveď příklady dobrých a špatných vodičů zvuku. 5. Jaké jevy nastávají, dospěje-li zvuk k překážce? 6. Vysvětli vznik ozvěny.

Shrnutí zvuková vlna rozkmitající ušní bubínek zdroj zvuku chvějící se těleso akustické prostředí, kterým se šíří zvuk výška tónu hlasitost zvuku určuje ji kmitočet zvukového vlnění hlasitost se porovnává se pomocí veličiny hladina zvuku