Vclav IV syn Karla IV a jeho tet

Václav IV. syn Karla IV. a jeho třetí manželky Anny Svídnické český král ( 1378 – 1419) a římsko-německý král (1376 - 1400) po dvou neúspěšně domluvených sňatcích ( s dcerou uherského krále Ludvíka a s dcerou norimberského purkrabí Fridricha V. ) si vzal za ženu r. 1370 Johannu Bavorskou r. 1363 byl korunován na českého krále (Arnoštem z Pardubic- 1. pražský arcibiskup) r. 1376 v katedrále v Cáchách korunován na německého krále obklopil se příslušníky nižší šlechty , kteří neměli dostatečné vzdělání → zanedbával vladařské povinnosti → spor s vyšší šlechtou a arcibiskupem spor s arcibiskupem Janem z Jenštejna vyvrcholil r. 1394 umučením Jana Nepomuckého → Jenštejn rezignoval

Václav IV. 1. 2. 3. 4. r. 1394 – zajat vyšší šlechtou a moravským markrabětem Joštem, kvůli nepořádku v říši i zemi → vysvobozen bratrem Janem Zhořeleckým, Václav přijal podmínky šlechty r. 1400 – sesazení Václava z německého trůnu → jeho nástupcem Ruprecht III. Falcký r. 1402 - 03 – vězňen ve Vídni svým bratrem Zikmundem → po útěku r. 1403 je nucen uznat další požadavky vyšší šlechty → politická nestabilita, ekonomický propad Českého království r. 1409 znovu uznán německým králem a r. 1410 je proti němu zvolen králem Zikmund

Václav IV. a husitství 1. 2. 3. Ze začátku podpora Jana Husa → Václav r. 1409 vydává Dekret Kutnohorský (upevnil vliv reformátorů na univerzitě) V otázce prodeje odpustků měl ale jiný názor (prodej odpustků – přínos do státní pokladny) odsouzení Husa jako kacíře → naléhání koncilu i Zikmunda, aby zasáhl proti „sílícímu kacířství“ v Českém království - Václava IV. však nedokázal zaujmout jednoznačný postoj

Důvody krize za Václava IV. 1) Nevhodné osobní vlastnosti Václava – líny, sukničkář, ješitný, opilec 2) Hospodářská krize Českého státu – do Čech přišel mor ( 1380 - 1382) 3) Evropu zasáhla krize církve – schisma = dvojpapežství - v Avignonu papež Klement 7. a v Římě papež Urban 6. → oba se vzájemné dávali do klatby – pohoršení věřících → r. 1409 na koncilu v Pise sesadili oba papeže a zvolili nového → oba dva však závěr odmítli → tři papežové 4) Václavovi IV. se po smrti otce rozpadl jeho poradní sbor → udělal si nový z příslušníku nižší šlechty s nedostatečným vzděláním Václav umírá r. 1419 na Novém Hradě u Kunratic- nyní pochován v hrobce českých králů pod svatovítským chrámem

Zikmund Lucemburský syn Karla IV. a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské uherský, český a římský král , později i římský císař významný evropský politik vrcholného středověku, hovořil 7 jazyky byl velice vzdělaný, dobrý diplomat a politik chtěl reformu církve (koncily v Kostnici a Basileji) a reformu říše snažil se zorganizovat křižáckou výpravu na pomoc byzantské říši proti Turkům zastával podřízenost církve světské moci a sám dosazuje některé církevní úřady r. 1378 se stal braniborským markrabětem r. 1385 si bere dceru polského a uherského krále Ludvíka 1. Marii → získává Uhry (Polsko získala Hedvika – mladší sestra Marie)

Zikmund Lucemburský Václav IV. se obrátil na Zikmunda ohledně pomoci s císařskou korunovací a nabídl mu správu Čech → Zikmund zabíral královské hrady a zámky → Václav odpor – Zikmund ho uvěznil , r. 1404 se usmířili r. 1411 zvolen římským králem (v té době přišel o Braniborsko, které se definitivně odtrhlo od Čech) Snažil se o odstranění papežského schismatu → přiměl jednoho z papežů ( Jana XXIII. ), aby svolal nový koncil v Kostnici → abdikace všech tří papežů- zvolen nový Otta Colon- Martin 5. Jan Hus, kterému dal na cestu ochranný glejt byl nakonec r. 1415 v Kostnici upálen → Češi mu to dávali za vinu – nebyl zde moc oblíben

Zikmund Lucemburský r. 1420 podnikl křížovou výpravu proti kacířským Čechám → Zikmund oblehl Prahu (prohra na Vítkově a pod Vyšehradem) → měl ale v moci Pražský hrad, kde se nechal korunovat českým králem r. 1421 byl jako český král na Čáslavském sněmu odmítnut r. 1433 - korunován římským císařem r. 1434 Porážka husitských radikálů u Lipan → jednaní mezi basilejským koncilem a husity → výsledkem tzv. Basilejská kompaktáta (povolovali husitům v našich zemích jejich náboženské vyznání) → sjednání těchto kompaktát bylo podmínkou pro vztup Zikmunda na český trůn r. 1437 se stal českým králem r. 1437 nechal popravit husitského šlechtice Jana Roháče z Dubé → zvedla se proti němu vlna odporu Zemřel ve Znojmě r. 1437