Turci v Rumunsku Harmkov Melicharov Piln anderov rmkov

Turci v Rumunsku Harmáčková, Melicharová, Pilná, Šanderová, Šrámková, Švec

Struktura prezentace • Rumunsko, Turecko, historie Turků • Turci v Rumunsku dnes • Turecké svátky, tradice a rodinná obřadnost • Rumunské svátky, tradice a rodinná obřadnost • Turecká tradiční kuchyně • Rumunská tradiční kuchyně

Rumunsko • Oficiální název: Rumunská republika (România) • Poloha: Balkánský poloostrov - jihovýchodní Evropa • Rozloha: 238 391 km² • Státní zřízení: pluralitní republika s dvoukomorovým parlamentem, Prezident: Traian Băsescu • Hlavní město: Bukurešť • Další města: Brašov, Temešvár, Kluž, Konstance, Krajova, Jasy • Správní rozdělení: 41 žup a hlavní město Bukurešť (6 obvodů)

• Počet obyvatel: 21 466 174 • Náboženství: pravoslavné křesťanství 86, 8%, protestanti 7, 5%, římsko-katolické 4, 7%, ostatní 0, 9% • Jazyky: rumunština 91% (oficiální), maďarština 6, 7%, romština 1, 1%, ostatní 1, 2% • Etnické složení: Rumuni 89, 5%, Maďaři 6, 6%, Romové 2, 5%, Němci 0, 3%, Ukrajinci 0, 3%, Rusové 0, 2%, Turci 0, 2%, ostatní 0, 4% • Gramotnost: 96, 9 % • Měna: (ROL) rumunský leu = 100 bani

Menšiny v Rumunsku v první polovině 20. století: žlutá - maďarská (uprostřed) zelená - ukrajinská (na severu a východě) červená – německá (u hranic) fialová – bulharská, oranžová - turecká (na jihu a východě) modrá - rumunské menšiny v zahraničí (v sovětské Moldávii)

Turecko • Oficiální název: Turecká republika (Türkiye Cumhuriyeti) • Poloha: poloostrov Malá Asie a z menší části jihovýchodní Evropa • Rozloha: 814 578 km² • Státní zřízení: demokratická republika, prezident: Abdullah Gül • Hlavní město: Ankara • Další města: Istanbul, Izmir, Adana, Bursa, Antalya • Správní rozdělení: 81 provincií

• Počet obyvatel: 66 493 970 (cca 70 mil. ) • Náboženství: sunnitský islám 90%, šíitský islám 9, 5% • Jazyky: turečtina (úřední jazyk 90%), kurdské jazyky, angličtina, němčina • Etnické složení: Turci 86%, Kurdové 11%, Arabové 2% – Turci: asi 57 mil. – Kurdové: kolem 12 mil. (JV a V Turecko) • Gramotnost: 85% • Měna: TRL turecká lira = 100 kurušů

Historie Turecka • Centrum starověkých civilizací (Chetité, Etruskové, Frygové) • 5. - 6. st. př. n. l. Peršané • 1. st. př. n. l. Římané, rok 330 n. l. Konstantinopol → centrum Byzantské říše • 7. st. přesun tureckých kmenů na Malou Asii, roku 1071 „Ikonská říše“ – největší rozkvět v ½ 13. st. • 1299 sultán Osman I. – vznik Osmanské říše

Příchod Turků na Balkán • Rumunsko – 3 samostatné oblasti: – Sedmihradsko, Valašsko a Moldavsko • 1453 dobytí Konstantinopole sultánem Mehmetem II. → vlny výbojů do Evropy • Kolem roku 1500 nadvláda Turků ve Valašsku, od pol. 16. st. i v Moldavsku • valašský kníže Michal Chrabrý (Mihai Viteazu) – první sjednotitel rumunského území, krátce nezávislost • 16. – 17. st. celá JV Evropa, Střední východ, S Afrika – panovník Süleyman I. Nádherný • 1683 turecká vojska zastavena u Vídně – období úpadku a ztrát jednotlivých území – V 19. st. pověst říše: „Nemocný muž na Bosporu“

Historie Rumunska • Rusko-turecké války v letech 1828 – 1829 → turecká nadvláda podlomena • 1829 uzavřen Drinopolský mír – autonomie Valašska a Moldavska a zároveň ruský protektorát • 1858 sjednocení obou knížectví • 1876 – 1878 Rusko-rumunské vítězství nad Turky → 1878 nezávislost Rumunska • 1881 rumunské království

• 1916 vstup do 1. světové války na straně Dohody – Rozšíření o Sedmihradsko, Bukovinu a Besarábii • 2. světová válka – po boku Třetí říše – Ztráta severního Sedmihradska • Po válce ztráta Besarábie • součást komunistického východního bloku • 1989 revoluce – diktátor Nicolae Ceauşescu svržen a zastřelen i s manželkou

Historie Turecka • V 1. sv. v. po boku centrálních mocností • 1915 - 1917 turecko-osmanský masakr Arménů - genocida • 1920 ztráty území a oslabení • 1923 Mustafa Kemal Paša - první prezident Turecké republiky (Ataturk – „Otec Turků“) – obrovské reformy podle modelu evropských velmocí

• 2. sv. v. neutrální postoj do roku 1945, připojení ke Spojencům • 1948 Marshallův plán • 1952 vstup do NATO • Od 80. let občanské války proti kurdské menšině • Snaha o vstup do EU

Turci v Rumunsku dnes • V současné době asi 33 000 osob → 0, 2% rumunské populace • Národní jazyk: turečtina • Vyznání: sunnitští muslimové • 70% ve městech (Constanta, Magnalia) • Venkovská populace částečně negramotná • Pouze 20 – 80 Turků/vesnici

Dobrudžia, župa Konstanta

Menšiny v Rumunsku

Podpora menšin • Výbor pro mezietnické vztahy (Departamentul pentru Relatii Interetnice) • Informační centrum pro etnokulturní skupiny • Rumunská demokratická unie Turků (Uniunea Democrată Turcă din România)

Turecké školy • gymnázium M. K. Atatürk • při univerzitě Ovidius Constanţa založeno Colegiul Pedagogic M. K. Atatürk • prospěchová stipendia pro etnické Turky na turecké univerzity

Aktivity Rumunských Turků • S cílem zachovat vlastní originální kulturu a náboženství • Atatürkova turecká mládežnická organizace v Rumunsku • hudební festivaly - „Gregory Kiazim“ • Noviny Hakses

Muslimské spolky • Ve spolupráci s místními Tatary →knihovny, Muslimská teologická fakulta • Vláda eviduje 80 mešit a 35 immámů • Organizace poutí do Mekky (hadždž)

Turecké svátky a tradice • • Ovlivněno náboženským vyznáním 99% muslimů Státní svátky – gregoriánský kalendář Náboženské svátky – kalendář hidžra

Státní svátky • 1. leden - Nový Rok (Yilbaşi) • 23. duben – Den národní nezávislosti a Den dětí (Ulusal Egemenlik ve Çocuk Bayrami) • 19. květen – Den mládeže a sportu, také výročí narození Atatürka (Gençlik ve Spor Günü) • 30. srpen – Den vítězství nad Řeky z roku 1922 (Zafer Bayrami) • 29. října - Den Republiky (založení 1923)

Náboženské svátky • Kurban Bayrami - svátek obětování - desátý měsíc, trvá 4 dny - oběti reprezentují Abrahámova syna Ismaela - obětováno více než 2, 5 milionů ovcí - den pracovního klidu

• Ramadan - postní měsíc - devátý měsíc - od východu do západu se nesmí jíst, pít, kouřit, tabu je také sex - postit se nemusí nemocní, staří lidé, těhotné ženy a děti

• Kadir Gecesi - mezi 27. a 28. dnem ramadánu - Mohammedovi byl zvěstován korán skrze anděla Džibríla - celonoční motlitby v mešitách

• Seker Bayrami - svátek cukru - konec měsíce ramadánu - setkávání rodinných příslušníci, předávají si dárky - děti dostávají sladkosti - den pracovního klidu

Rodinná obřadnost • Narození dítěte – Různé symboly na oblečení a šátcích, že je žena těhotná – Žena i dítě po narození dostávají dárky, většinou zlato – První tři dny můžou dítě vidět jen blízcí příbuzní – Výsadba stromů

• Pojmenování dítěte – Dítě se drží ve směru Mekky – Čtení koránu do levého ucha, 3 x se opakuje jméno do pravého ucha – Jména mají vždy významy • Podle doby narození – např. Bayram (Svátek), Safak (Dawn), Bahar (jaro) • události v průběhu porodu – např. Yagmur (déšť ), Tufan (Storm) • Pocit rodičů – když má být poslední - Yeter (Dost), Songul (Poslední růže) • Jména starších lidí z rodiny

• Svatba – Scházejí se rodiny snoubenců a dávají povolení se vzít, pak se domlouvá datum – Na vesních trvají dva dny • začínají v pátek večer, končí v neděli odpoledne • Dva obřady – jeden v domě nevěsty, jeden v domě ženicha – Ve městech se obřad koná v hotelu, kde je i slavnostní večeře, snoubenci zde tráví svatební noc

• Smrt a pohřeb – Zemřelý položen na postel v oddělené místnosti – Pohřeb musí proběhnout co nejdříve – Tělo musí být omyto – ženy omývají ženy, muži muže – Mrtvola v bílé rubáši, v dřevěné rakvi je zelený kus látky, rakev přikryta tureckou vlajkou – Pozůstalí se modlí v mešitě, rakev je mezitím na nádvoří

Rumunské svátky a tradice • Dle vyznání a regionu - pravoslavné křesťanství 87% - římsko-katolická církev - regiony např. Moldavsko, Sedmihradsko, Dobrudža, …

Státní svátky • • • 1. a 2. ledna – oslavy nového roku Velikonoce 1. května – Svátek práce 1. prosinec – Národní den 25. -26. prosinec – Vánoce

Velikonoce • • Předchází – půst, velký úklid a přípravy Velmi živá tradice Silně se liší dle regionu Symboly – kříž, vejce, jehně, zajíček • pověry

Vánoce • • Předchází – lehký půst od 15. 11. Tradiční zabijačka 20. 12. (sv. Ignác) Stromeček Koledování – od Štědrého dne až do Nového roku • pověry

Nestátní svátky • • 7. leden (sv. Jan) 1. březen – Svátky jara 8. březen – MDŽ 24. duben (sv. Jiří) 21. květen (Konstantin a Helena) 15. srpen (sv. Marie) 6. prosinec (sv. Mikuláš, Nicolae)

Rodinná obřadnost • Křtiny – Botez • • Z řeckého ponoření do vody Patří mezi sedm svátostí Smytí hříchů Trojí ponoření do vody ve jménu Sv. Trojice

• Svatba – Nunta • Předchází výběr termínu, výběr svědků, kmotrů, … • Dnes trvá pouze 2 dny (město x vesnice) • Dva sňatky – dopoledne civilní obřad - odpoledne církevní sňatek v kostele • Hostina – vítání, začátek 22. 00, jídlo, tanec, zpěv, odstrojení nevěsty, předávání darů, zakončení ráno (6. 00) • pověry

• Úmrtí – Deces • • • Silný kult mrtvých Tři dny leží tělo doma – 3 x denně zvoní zvony Poslední den přichází kněz – obřad Smuteční průvod – bez hudby, jen zpěv Vzpomínkové rituály

Turecká tradiční kuchyně • Velice rozmanitá, vliv několika kultur • Spojení tradic Anatolie + národů středomoří • Východní Turecko ovlivněno kuchyní Středomoří; sever – Rusko, Gruzie; jih – arabské vlivy • Vhodné klimatické podmínky • Udržování tradic

Turecká kuchyně • Základní potravinou maso a zelenina • Maso kuřecí, skopové, jehněčí, vepřové vynechávají (náboženské důvody); ryby • Velké množství příloh – nejčastěji rýže, čerstvá zelenina, typický turecký chléb ekmek • ZAJÍMAVOSTI: např. tzaziki z tureckého slova cacık (čti džažik); čevapčiči pochází z kebab şişi (kebabový špíz). Jogurt pochází z tureckého slova yoğurt. • Turečtí kuchaři zavedli špenát, jogurt, kebab, zeleninu plněnou masem a rýží a jiné

Turecká kuchyně • KEBAB • Turecká specialita, známá po celé zeměkouli • získáme ořezáváním kuřecího či jehněčího masa pečeného na jehle, podávané v tureckém chlebu – ekmeku • Podobné je jídlo kofte

Turecká kuchyně • ČAJ • K dostání všude, od sladkého ovocného po hořký černý čaj • „čajová země“ • Turecko je na 5. místě v konzumaci čaje na světě ( Indie, Čína – první místa…) • Podáváný v malých 10 cl skleničkách

Turecká kuchyně • RAKIJE • Typický alkoholický nápoj – rakije – anýzová pálenka • Podávané s ledem a vodou => mléčně se zakalí => lví mléko

Turecká kuchyně • AYRAN • Turecký tradiční nápoj, nápoj mléčné konzistence a nakyslé chuti • Ayran je směs jogurtu a vody v poměru 2: 1 • Někdy se přidává česnek nebo trochu pepře

Turecká kuchyně • ZÁKUSKY • Velmi sladké • Chalva – sladká pasta připravovaná ze sezamu • Baklava - z listového těsta s příchutí lískových oříšků, vlašských ořechů nebo pistácií. Po upečení dochucení sladkým sirupem

Turecká + rumunská kuchyně • společné: - sladkosti velice sladké - Základem je maso a zelenina • zákusek CHALVA: sladká pasta ze sezamu

Rumunská tradiční kuchyně • Vliv Maďarska, Řecka, Turecka, Bulharska a jiných států • Pikantní díky přidávání papriky a feferonek • Základní potravinou je maso a zelenina • Skopové, hovězí, vepřové a telecí a rybí maso

Rumunská tradiční kuchyně • Nejčastěji používaná zelenina: lilek, pórek, cuketa, rajčata a paprika • Nakládaná zelenina – Do dřevěného soudku dobře vytřeného česnekem se naskládají okurky, malé zelené melouny, paprikové lusky, malá zelená rajčata, menší hlávky zelí, jablka, kořenová zelenina a červené kapie. To vše se zalije vroucím roztokem připraveným z vody, octa a většího množství soli.

Rumunská tradiční kuchyně • Oblíbené polévky – Masové i zeleninové – Ciorba • Hovězí nebo kuřecí maso • Zkvašené zelí, okurky • Klobása • Brambory • Zelenina

Rumunská národní kuchyně • Sarmale – závitky z kysaných zelných listů plněné masem – kysané zelné listy, kysané zelí, mleté maso, česnek, mletý pepř, drcený kmín, sůl, vajíčko, strouhanka, cibule, anglická slanina, šunka (měkký salám), uzený sýr, sádlo • Mititei – grilované válečky z mletého masa

Rumunská národní kuchyně • Sýry – Brinza de Braila • ovčí sýr, tvarohově bílý, výrazná chuť, kořeněný sekaným libečkem

Rumunská národní kuchyně • Nápoje – tzuica • švestková brandy • Nejsilnější tzuica pochází z pohoří Bihor, známá také jako palinca • Zákusky – hodně cukru – chalva – rahat

Děkujeme za pozornost Zdroje viz wiki projekt