SOPEN INNOST VSKYT vtina sopek vznikla na rozhran

SOPEČNÁ ČINNOST VÝSKYT - většina sopek vznikla na rozhraní desek (pohybují se proti sobě), zbylé pak na místě tzv. horké skvrny = místo průniku magmatu trhlinami v zemské kůře

- obvykle kuželovitý tvar - nejničivější sopky (jejichž erupce může významně ovlivnit celou planetu) = SUPERVULKÁNY - zřejmě v Yellowstonském NP (USA) – pod ním leží jezero magmatu 90 km dlouhé a 30 km široké - bude další erupce? Kdy? (více otázek než odpovědí), v Itálii - výbuch sopky = ERUPCE - erupce často doprovází: zemětřesení, tsunami, sesuvy půdy, bahnotoky, vznik gejzírů, horkých pramenů, výrony sopečných plynů, . . . sopky: kontinentální mořské (odhad asi 30 000 – většina vyhaslé)

SOPKA MAGMATICKÝ KRB - 5 až 30 km hluboko v zemské kůře, velikost až 10 km - hromadí se tu magma – pokud utuhne, vytvoří se plutonická tělesa žuly nebo gabra SOPOUCH (= KOMÍN) - spojuje magmatický krb s kráterem - proudí jím magma - sopka může mít i vedlejší komíny

KRÁTER - během erupce je z něj vyvrhováno magma a pyroklastický materiál - nejčastěji tvar kruhu – uprostřed sopouch - pokud je více sopouchů → parazitické krátery

KALDERA - magmatický krb se nachází v malé hloubce → po erupci se magmatický krb během krátké doby vyprázdní → oslabí se tím nadloží magmatického krbu → dojde ke zhroucení stěn kráteru do vyprázdněného prostoru → po čase se může zaplnit vodou

LÁVA - magma, které se dostane na povrch během erupce (výbuchu) sopky - rozlévá se po úbočí sopky - teplota 700 – 1 200°C - tvořena roztavenými horninami a plyny – postupně tuhnou - většina sopek vytváří kopec z utuhlé lávy nebo sopečných vyvrženin = PYROKLASTIK (sopečné balvany, pumy, sopečná struska a písek)

DRUHY SOPEK 1/ EXPLOZIVNÍ - erupce plynů - vyvrženiny (sopečný popel, prach, písek, pumy) - když se popel na svahu smísí s vodou = bahnotok (rychlost až 100 km/h) - Fudži (Japonsko)

2/ VÝLEVNÉ (ŠTÍTOVÉ SOPKY) - výlev značného množství lávy do okolí, plyny snadno unikají a proto neexplodují - Mauna Loa (Havajské ostrovy) 3/ SMÍŠENÉ (STRATOVULKÁNY) - střídání výlevné a explozivní fáze - velmi příkré svahy - střídání silných erupcí s obdobím klidu - Krakatoa (Indonésie), Vesuv (Itálie), Mount St. Helens (USA)

DĚLENÍ SOPEK PODLE AKTIVITY A/ AKTIVNÍ B/ VYHASLÉ - předpoklad, že již nedojde k sopečné erupci - nejsou záznamy o jejich aktivitě - nemají přívod magmatu C/ SPÍCÍ - předpoklad, že budou znovu aktivní (mezi erupcemi může být velice dlouhá doba – i milióny let – př. supervulkány)

SLEDOVÁNÍ SOPEK - snaha odhadnout čas, místo a intenzitu příští erupce - obtížné u spících sopek (velmi dlouhá období mezi erupcemi) - vědci mohou na hrozbu upozornit, pak ale musí jednat úředníci (krizový plán, varování, příp. evakuace obyvatelstva) - na vrcholech sopek se staví vulkanologické observatoře a provádí se pravidelná měření

CO POUŽÍVÁME • sklonometry - bodové měření sklonu svahů • GPS - bodové měření pohybu povrchu (pomocí družic) • In. SAR - plošné měření pohybu povrchu na základě vyhodnocování družicových snímků (zdvih povrchu) • letecké a družicové infrasnímkování (tepelné změny) • geologický průzkum

CO SLEDUJEME - nárůst seismické aktivity v okolí sopky (zvuky – dunění, praskání) - deformace povrchu (změna sklonu svahů, nárůst vrcholových částí) - změny teploty (na povrchu, gejzírů, termálních pramenů, tání ledovců a sněhu, odumírání rostlin, . . . ) - změny chemického složení unikají cích plynů, termálních pramenů - větší průtok (prameny, ledovce) - změny magnetického pole - změny v chování živočichů - vznik trhlin, prasklin, otřesy zemské kůry, . . .

NEBEZPEČÍ SPOJENÁ S ERUPCÍ - deformace povrchu (zdvih nebo pokles) - ukládání vrstev pyroklastik = nestabilita svahů vulkánu → sesuvy svahového materiálu a sopečné bahnotoky) - tsunami - vznik kyselých dešťů, které vytvářejí sopečné plyny (především oxidy síry) - povodně v důsledku tání ledovců - hladomory (ničení zemědělské půdy a plodin v souvislosti se spadem pyroklastického materiálu nebo kyselých dešťů)

VYUŽITÍ SOPEK - na svazích úrodná půda – zemědělství - geotermální energie = energie z nitra Země – vyhřívání domů, skleníků (např. Island)

SOPKY V ČR VYHASLÉ – Říp - České středohoří (Milešovka, Lovoš, Hazmburk, . . . ) - Doupovské hory - Komorní Hůrka u Františkových Lázní a Železná hůrka (naše nejmladší sopky) - Trosky

ZEMĚTŘESENÍ - SEISMOLOGIE = věda zabývající se zemětřesením - krátkodobé otřesy zemské kůry různé intenzity - délka trvání - pár sekund až několik minut. Za hlavním zemětřesením často následuje několik dalších otřesů.

- nejčastěji vzniká v tzv. činných pásmech (na okrajích litosférických desek) - nejohroženější oblasti: - západní pobřeží Ameriky, východní Asie a ostrovy mezi ní a Austrálií, Kavkaz, Turecko a Írán, Středomoří OHNIVÝ KRUH (PRSTENEC)

TYPY ZEMĚTŘESENÍ A/ PŘIROZENÁ tektonická (90%) vulkanická (7%) řítivá (3%) B/ UMĚLÁ (vyvolaná člověkem) PRŮVODNÍ JEVY: - podzemní dunění, praskání zemské kůry, laviny, sesuvy půdy, požáry, záplavy, tsunami

HYPOCENTRUM = místo vzniku zemětřesení pod zemským povrchem EPICENTRUM = místo na zemském povrchu přímo nad ohniskem - největší škody

- přístroj zaznamenávající velikost, sílu a průběh zemětřesných vln = SEISMOGRAF - grafický záznam = SEISMOGRAM - dnes seismografy spojené s počítači → okamžité sdílení dat (stránky USGS, na Google Earth lze sledovat zemětřesení za posledních 30 dni)

MAGNITUDO = stupeň intenzity zemětřesení - RICHTEROVA STUPNICE - určuje velikost zemětřesení – udává intenzitu pohybu země měřenou 100 km od epicentra - nemá horní hranici

ZEMĚTŘESENÍ V ČR 1/ TEKTONICKÁ - nejaktivnější oblasti - mariánskolázeňský zlom, okolí Chebu, hronovsko- poříčský zlom, okolí Náchoda (síla kolem 4 stupně Richterovy stupnice) - oblasti s občasnou aktivitou - Český les, Opavsko a východní část Krušných hor 2/ ŘÍTIVÁ – např. na Ostravsko - intenzivní důlní činnost - jižní Čechy - jsou tu zaznamenávány dozvuky alpských zemětřesení