Ochrana zemdlskho pdnho fondu a pipravovan legislativn zmny

Ochrana zemědělského půdního fondu a připravované legislativní změny Václav Marek Odbor ochrany horninového a půdního prostředí

Hlavní degradační faktory působící na půdy v ČR Zrychlená eroze půdy (důsledek nevhodné organizace půdního fondu) Zábory půdy (převážně kvalitní, v rovinatých územích v zázemí měst – suburbanizace) Zhutnění půd (nevhodná organizace půdního fondu a použití těžké mechanizace)

Příčiny zrychlené eroze Příčiny, vesměs dlouhodobě neřešené, jsou: • extrémně vysoký podíl zornění z. p. 71, 3 % • nevhodná organizace půdního fondu • malý zájem o půdu a šetrné hospodaření • obtížné prokazování porušení právních předpisů a domáhání se náhrady škody • nedostatky v působení správních a kontrolních orgánů

Následky zrychlené eroze půdy Plošně rozsáhlá degradace půdy působí zhoršené plnění hlavních funkcí půdy: • snížení úrodnosti půdy • snížení retenční a akumulační schopnosti půdy - zhoršené hospodaření s vodou, urychlování povrchového odtoku, odtokové extrémy, střídání povodní a sucha • škody na majetku fyzických a právnických osob – zanášení komunikací, říční sítě, vodních nádrží

Vývoj půdního fondu v Čechách a na Moravě v letech 1845, 1966, 1990, 2009 podle přehledů ÚSGa. K, ČÚZa. K 1845 ha/oby Druh pozemku ha v. 3 825 Role 612 0, 57 1 392 TTP 830 Chmelnice 5 718 Vinice 16 976 Zahrady a sady 67 201 5 308 Zemědělská půda 337 0, 79 2 278 Lesní pozemky 675 0, 34 Vodní plochy 114 759 z toho rybníky 71 536 Zastavěné plochy 46 326 Ostatní plochy 182 943 Nezemědělská 2 622 půda 703 7 931 Celkem 040 1966 ha/oby ha v. 3 351 570 0, 34 1990 ha/oby ha v. 3 232 229 0, 31 2009 ha/oby ha v. 3 025 597 0, 29 950 100 828 309 979 718 9 427 11 436 10 762 7 984 15 818 19 131 195 052 208 533 208 873 4 514 4 296 4 244 133 0, 46 325 0, 41 081 0, 41 2 599 2 628 2 653 628 0, 26 993 0, 25 033 0, 26 128 213 156 063 162 500 51 551 50 789 110 000 125 307 130 933 539 645 679 672 695 965 3 377 3 590 3 642 486 035 431 7 891 7 886 619 360 512

Vývoj ZPF za posledních 80 let Od roku 1927 ubylo v ČR 851 tis. ha, tj. 22, 3 % z. p. Historicky nejhorší období: 1976 - 1981 69 190 ha, tj. 37, 9 ha/den 1981 - 1986 46 875 ha, tj. 25, 6 ha/den 1966 - 1971 44 370 ha, tj. 24, 3 ha/den Vývoj byl krajně nepříznivý a patřil k nejhorším v Evropě.

Vývoj po roce 1990 V období po roce 1990 jsou vykazovány menší úbytky z. p. 1991 - 1996 7 664 ha, tj. 4, 2 ha/den 1996 - 2001 přírůstek 53 ha, do statistických údajů se promítly změny v evidenci půdy a převody ZPF do ostatních ploch. 2001 - 2006 20 396 ha, tj. 11, 2 ha/den 2009 5 106 ha, tj. 14, 0 ha/den

Z ročního úbytku zemědělské půdy v roce 2007 v rozsahu 5 226 ha bylo • • 15, 0 % pro bytovou výstavbu 23, 7 % pro průmyslovou výstavbu 25, 5 % pro těžbu nerostů 11, 8 % pro dopravu a sítě 3, 6 % pro vodní hospodářství 4, 9 % pro rekreaci a sport 7, 8 % pro následné zalesnění 7, 7 % pro ostatní

Negativní vlivy působící na půdu • Vstup industriálního zemědělství do české krajiny v druhé polovině minulého století vyvolal odcizení vztahu člověka k půdě i krajině. • Sílící antropogenní tlak na prostor je velkým rizikem pro půdu, obce a města se šíří nekontrolovaně do krajiny, Evropané, přestože početně stagnují, potřebují stále větší prostor.

Negativní vlivy působící na půdu - pokračování • Po roce 1990 se do společnosti vnesly zavádějící informace: „půdy máme dost a nepotřebujeme ji“, nebo „vlastník nejlépe ví co s půdou udělat a jak ji ochránit“. • Vlastnické vztahy k půdě přerušené na dobu více než 50 let se nedaří rychle obnovit, půda se pro řadu vlastníků stala břemenem, které nechtějí a neumí využívat, hledají způsob jak ji výhodně prodat.

Negativní vlivy působící na půdu - pokračování • Zemědělská půda je prodávána nebo smlouvami o smlouvách budoucích připravena k prodeji s cílem nezemědělského využití • Deformované cenové relace vyvolávají tlak zahraničních investorů na umístění investic na levných pozemcích v ČR, někdy i investic, které by se jinde v Evropě prosazovaly obtížně.

Negativní vlivy působící na půdu - pokračování • Pořizovatelé územních plánů ochotně vycházejí vstříc požadavkům vlastníků pozemků na převedení zemědělských pozemků na pozemky stavební. • Zasahování samosprávy do výkonu státní správy, úředníci bez jakékoliv ochrany jsou nemilosrdně vystaveni tlaku vlastníků pozemků podporovaných samosprávou.

Negativní vlivy působící na půdu - pokračování • Realizace účinných půdoochranných opatření často vázne na malém zájmu vlastníků a nájemců půdy. • Působení právních norem a podpůrných programů je nedostatečné.

Legislativa ochrany půd v ČR • V České republice dlouhodobě působí sektorový přístup k ochraně půd. Speciálními zákony jsou chráněny půdy zemědělské a lesní, půdy ostatní jsou chráněny jinými zákony. • Zákon č. 17/1992 Sb. , o životním prostředí specifikuje v § 2 půdu jako jednu ze složek životního prostředí.

Legislativní ochrana pokračování • Zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF a jeho prováděcí vyhláška č. 13/1994 Sb. upravují ochranu půdy z hlediska kvalitativního a kvantitativního. Použití půdy pro nezemědělské účely je vázáno na souhlas příslušného správního úřadu. • Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích upravuje ochranu lesních pozemků před zábory a omezením jejich funkcí. Kvalitativní ochrana půdy je zajišťována požadavky na řádné hospodaření v lese. O odnětí nebo omezení využití lesních pozemků se rozhoduje v samostatném správním řízení.

Ekonomické nástroje ochrany půdy Od roku 1966 je zaveden v ČR institut odvodů za zábor z. p. Podle § 11 odst. 2 zák. 334/1992 Sb. , o ochraně ZPF ve znění zák. 402/2010 Sb. je - 75 % příjmem stát. rozpočtu - 15 % příjmem SFŽP - 10 % příjmem obce, v jejímž obvodu se odnímaná půda nachází. Roční výnos odvodů v posledním období činil cca 300 – 400 mil. Kč. , nyní by měl stoupnout U lesní půdy je zákonem č. 289/199 Sb. , o lesích zaveden obdobný poplatek za ztrátu PUPFL.

Slabé stránky systému • V zásadách ochrany půdy (§ 4 zákona č. 334/2992 Sb. ) chybí požadavek na důslednější ochranu bonitně kvalitní zemědělské půdy. Systém musí důsledněji upřednostňovat ochranu půd v I. a II. třídě ochrany. • Chybí legislativní úprava režimu nakládání s informacemi o půdě. Jde zejména o informace, které správní úřady pořizují z veřejných prostředků. Pořízené informace, často za nezanedbatelné finanční náklady, je potřeba vyhodnocovat a ukládat tak, aby byly při opakovaném šetření k dispozici.

Slabé stránky - pokračování • Ekonomickým nástrojem ochrany ZPF jsou odvody za odnětí půdy ze ZPF. Výše odvodů byla nízká, nevyjadřovala dostatečně hodnotu ztracené složky životního prostředí, "společenskou vzácnost" tohoto přírodního zdroje. Funkci ekonomického nástroje ochrany půdy plnila nedostatečně.

Slabé stránky - pokračování • Nedostatečná legislativní ochrana půdy před degradací, zejména erozí. Zrychlená eroze je v přírodních podmínkách ČR hlavní degradační faktor. • V současné době již překonané limitní hodnoty obsahů RL v půdách (vyhláška č. 13/1994 Sb. ).

Slabé stránky - pokračování • Čtyřstupňový systém státní správy. Problematické je zejména působení pověřených obecních úřadů. Mají m. j. ukládat odstraňování závad vzniklých nevhodným hospodařením na z. p. v souvislosti s porušováním § 3 zákona č. 334/1992 Sb. • Neúčinná sankční opatření Za neplnění povinností taxativně uvedených v zákoně se ukládají pokuty. Přestože 50 % výše pokut je příjmovým zdrojem kompetentního orgánu, který pokutu uložil, není tento nástroj využíván dostatečně.

Silné stránky • Zavedený správní systém • Propracovaný systém evidence půdy • Provázanost ochrany půdy na územní plánování, stavební řízení, těžbu surovin, pozemkové úpravy • Provázanost praktické ochrany půdy na výzkum v oboru pedologie

Silné stránky - pokračování • Rozsáhlá data komplexního průzkumu půd, monitoringu půd a bonitace zemědělských půd s provázaností na legislativu a výkon státní správy (z bonitace vychází daňový systém, úřední cena zemědělské půdy, odvody za zábor ZPF, třídy ochrany zemědělské půdy). Nyní, kdy se hodnotí nástroje k ochraně půdy v rámci EU, může ČR přispět zkušenostmi v legislativní činnosti a zkušenostmi s působením státní správy.

Změny v zákoně od 1. 1. 2011 § 11 stanoví nový způsob výpočtu odvodů za odnětí půdy ze ZPF Základní hodnotový ukazatel vychází ze základních cen ZP podle vyhlášky MF k zákonu o oceňování majetku; podle tříd ochrany se uplatňují zvyšující koeficienty 9, 6, 4, 2, 2 Při rovnoměrném zastoupení půd všech tříd činí zvýšení 8 násobek současných sazeb.

Modelový příklad výpočtu odvodů za odnětí půdy ze ZPF (v Kč/ha) Klimatický region 5 – mírně teplý, mírně vlhký tř. ochrany BPEJ odvod současný • II. 80000, - 59000, • III. 45000. • IV. 38000, • V. 17000, - 51010 51500 52701 51710 57001 odvod nový hnědozemě modální 1 01790, luvizemě modální 535800, kambizemě 230000, luvizemě arenické 108200, gleje modální 47800, -

Navrhované změny zákona § 3 hospodařit na ZPF musí vlastníci nebo nájemci pozemků tak, aby nedocházelo - k znečištění, tj. překročení preventivních hodnot škodlivých látek v půdě - k ohrožení a poškození půdy a jejích funkcí erozí; podmínky a postupy k zajištění protierozní ochrany půdy stanoví prováděcí právní předpis - povinnost užívat nebo udržovat pozemek v souladu s charakteristikou druhu v KN

Změny v novele zákona – pokrač. § 3 a Pořizování informací o půdě a registr informací o půdě škodlivé látky, fyzikální vlastnosti, míra erozního ohrožení, škodlivé změny půdy a jejich příčiny Informace obsažené v registru slouží státní správě a pro informovanost veřejnosti § 3 b nově upravená opatření k nápravě závadného stavu – porušení povinností vyplývajících z § 3

Změny v novele zákona – pokrač. § 4 zpřesňuje zásady plošné ochrany ZPF Upřesňuje kritéria pro rozhodování o odnětí půdy ze ZPF v závislosti na třídách ochrany. U I. a II. tř. ochrany zavádí povinnost porovnání veřejného zájmu na ochraně ZPF se zájmem, pro který má být půda odňata.

Změny v novele zákona – pokrač. § 9 - upravují se případy, kdy není potřeba souhlasu k odnětí půdy ze ZPF - v zastavěném území - specifické stavby pro technickou infrastrukturu - pro obnovu přirozených koryt vodních toků. V případech, kdy je předmětem žádosti o odnětí etapa záměru, vyžaduje se specifikovat celkové požadavky na ZPF. - Pro odnětí do 1 roku se vyžaduje oznámení úřadu obce III. stupně.

Změny v novele zákona – pokrač. § 13 až 17 a upravuje se struktura orgánů ochrany ZPF; čtyřstupňová státní správa se mění na třístupňovou - obce III. stupně - krajské úřady - ministerstvo Navrhuje se působnost ČIŽP pro kontrolu rizikových látek v půdách a ukládání opatření k nápravě.

Změny v novele zákona – pokrač. Nově jsou jmenovány ostatní správní úřady • újezdní úřady pro ochranu ZPF ve vojenských újezdech • ÚKZÚZ - předává do registru informace získané z činnosti podle zákona o hnojivech - informuje ČIŽP o případech znečištění půdy

Změny v novele zákona – pokrač. § 20 - problematika správních deliktů je zpracována podle Zásad právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů přijatých vládou; nově se upravuje výčet deliktů a sazby za porušení zákona (dnes max. sazba 5 x min. mzda nově do 1, 0 mil. Kč podle charakteru správního deliktu).

Příklady nových způsobů využití zemědělské půdy snímky pořídil Krajský úřad Středočeského kraje

Děkuji za pozornost a zájem udělat něco pro půdu.