O inovacch a 4 0 trochu jinak provokativnm

O inovacích (a 4. 0) trochu jinak (provokativním a kritickým prizmatem makroekonomie, teorie cyklů a technologických revolucí) – prezentace a podklady k vybraným tématům kurzu 33 F 407 Management výzkumu a vývoje Pavel Sirůček http: //nb. vse. cz/~sirucek (též viz materiály ke kurzu MIE 911, 3 MI 111, 3 MI 402 aj. ) katedra manažerské ekonomie FPH VŠE v Praze http: //kmae. vse. cz č. m. 343 RB, konzultace viz In. SIS

Problémové okruhy (na 90, resp. *180 minut) § *Perspektivy ekonomické vědy z pohledu inovací, inovace a hospodářský růst § Inovace – makroekonomické a další aspekty, vymezení, struktura, význam v globální realitě § Z historie teorie inovací – vklad J. A. Schumpetera, inovační řády F. Valenty § *Průmyslové, technologické apod. revoluce § Revoluce 4. 0 – fakta a mýty (včetně ambicí a problémů ČR 4. 0 či 5. 0) § Inovační a další přístupy k hospodářským cyklům § *Teorie a realita dlouhodobých cyklů, resp. dlouhých Kondratěvových vln § *Problémy (ne)nástupu V. (či další) dlouhé K-vlny ve světle rozporů a scénářů soudobé globalizace

33 F 407 Sirůček (od LS 2017) § 1. téma: Inovace prizmatem makroekonomie, teorie cyklů a technologických revolucí I. (perspektivy ekonomické vědy z pohledu inovací, inovace a růst, význam inovací, z historie teorie inovací – vklad J. A. Schumpetera a jeho pokračovatelů, koncepce F. Valenty, průmyslové, technologické apod. revoluce, revoluce 4. 0 – fakta a mýty, ambice a problémy ČR z hlediska konceptů ekonomiky a společnosti 4. 0 či 5. 0) § 2. téma: Inovace prizmatem makroekonomie, teorie cyklů a technologických revolucí II. (inovační přístupy k hospodářským cyklům, teorie a realita dlouhých K-vln, problémy (ne)nástupu V. (a další) K-vlny ve světle rozporů a scénářů soudobé globalizace, perspektivy vývoje v 21. století,

Proč o inovacích nepíší učebnice standardní ekonomie? Je důležitý technologický pokrok? v charakter technologického pokroku přesahuje logiku standardního neoklasického (i keynesiánského) systému, obdobně jako související kategorie inovace v k novým trendům makroekonomie patří důraz na ekonomický růst v ke klíčovým faktorům růstu náleží technologický pokrok v Solowův model technologický pokrok nevysvětluje → teorie endogenního růstu usilující o endogenizaci technologického pokroku

Problémy a omezení standardních ekonomických teorií § neoklasická ekonomie jako stále dominantní složka mainstreamu a hlavní nositel formalizace § k problematickým místům standardní ekonomie (typu striktně ekonomického pojetí člověka, dalších nerealistických předpokladů, pojetí ekonomie jako vědy formálně-logické, individualismu, statičnosti, ahistoričnosti, rovnovážného přístupu, vysokého stupně formalizace, axiomatizace, resp. matematizace, kvantitativního charakteru analýzy či abstrakce od neekonomického prostředí – např. institucí) náleží exogenní charakter technologických změn, resp. technologického pokroku, které neumí vysvětlit zevnitř ekonomického systému samotného § problémy s kategorií inovace, která je dynamická a realizuje se v historickém čase, což standardní systém přesahuje (a jeho instrumentarium neřeší)

Nové trendy makroekonomie na počátku 21. století § důraz na otevřenost ekonomik (koncipování textů mezinárodní ekonomie, s propojením mikro- a makro) § důraz na růst (teorie endogenního růstu) § problematika krizí (zejména finančních) § formální oddělení různých období (krátká – modely keynesiánské, delší – přístupy neoklasické) § snaha o propojení a znovuobnovení konsensu (např. paradigma MP na cílování inflace) § ? perspektiv makroteorie (posilování přístupů nové keynesiánské ekonomie, nové podoby neoklasiky, postkeynesiánské endogenní peníze etc. ) § ? hledání výchozího modelu (IS-PC-MR, DSGE atd. ) § ? poskytuje standardní makroteorie adekvátní obraz (post)globálního světa a odpovídá na nové otázky i výzvy (problémy ne-predikce Velké recese i její zpětného teoretického vysvětlení, robotizace, demografické posuny, krize nejenom v souvislosti s pandemií atd. )

Nové trendy mikroekonomie na počátku 21. století § pronikání prvků institucionálních, resp. neoinstitucionálních do dominantního neoklasického systému (transakční náklady aj. ) § rozvoj a aplikace teorie her (na tržní struktury, regulace, aukce, organizace, pobídky, hospodářské dějiny aj. ) § rozvoj přístupů experimentální (experimenty laboratorní a experimenty terénní) a behaviorální ekonomie – ? behaviorální ekonomie jako revoluce v mikroekonomii, na revoluci v makroekonomii se stále čeká § ? další revoluce vlivem toho, co ekonomové dokáží získat z dat v reálném čase (telefony, kreditní karty apod. ) § ? matematizace a formalizace standardní ekonomie (aneb „Dobrý sluha/zlý pán“) Mainstream versus alternativní přístupy (aneb „ekonomičtí dogmatici“ versus „ekonomičtí disidenti“) § ? ekonomie pro 21. století (nová institucionální ekonomie, postkeynesiánská ekonomie, „návrat“ Schumpetera, koncepce samosprávy apod. , nebo nová velká neoklasická syntéza či globální keynesiánství) § ? Friedman nebo Keynes, ? Schumpeter, ? Anebo Marx?

Teorie růstu – historický pohled § klasické modely § A. Smith (1776), T. R. Malthus (1798), D. Ricardo (1817), J. S. Mill (1848) § zdroje růstu v pracovní síle a její produktivnosti (vliv specializace a dělby práce v národním i mezinárodním měřítku – komparativní výhody atd. ), vliv akumulace kapitálu § úloha technologického (vědeckotechnického) pokroku § J. G. K. Wicksell (1898), J. R. Hicks (1932) § keynesiánské modely § R. F. Harrod (1948), E. D. Domar, J. V. Robinsonová (1956), N. Kaldor § role investic (neokeynesiánství), resp. akumulace kapitálu (postkeynesiánství) § hlavním stimulem růstu je poptávka § neoklasické modely § R. M. Solow (1956), T. W. Swan § role technologického pokroku (exogenní), kapitálu (fyzického), včetně substituce práce a kapitálu § ↑ kapitálu závisí na míře úspor, vytvářející předpoklady pro ↑ vybavenosti kapitálu prací § teorie endogenního růstu § P. M. Romer (1986), R. E. Lucas (1987) § širší pojetí kapitálu (včetně lidského), klíčový vliv kvality lidského kapitálu, akumulace znalostí a investic do výzkumu a vývoje

§ Tradiční přístupy k ekonomickému růstu (ER) § růstový a technologický imperativ (stálý ER, více = lépe, sebeudržující se a exponenciální ER, „růst pro růst“) § popularita teorií ER po II. SV: keynesiánské (R. F. Harrod, E. D. Domar aj. ), neoklasické (R. M. Solow) § nesoulad tradičních teorií ER s realitou (např. při aplikacích na rozvojové země) – pokusy o moderní „nové“ přístupy (koncepce endogenního ER) § Nestandardní (historicko-sociologické aj. ) koncepce růstu, resp. rozvoje a vývoje § J. A. Schumpeter, W. W. Rostow aj. (růst není jen kvantitativní záležitost) § Nové pohledy na růst, resp. rozvoj § zpochybňování růstového imperativu, negativa a omezení ER § nulový a omezený růst (Římský klub) + ekonomie kvality života § koncepce trvale udržitelného růstu, resp. rozvoje a způsobu života (G. H. Brundlandová, později „lidé – planeta – prosperita“ etc. ) § problémy věcného vymezení trvalé udržitelnosti a bariéry jejího prosazování, civilizační „konzumní past“ § klimatický alarmismus – zelená etapa 4. 0, „chytrý“ ER (nezatěžující přírodu) § standardní ekonomie novými teoriemi růstu rozumí něco zcela jiného

„Staré“ a „nové“ teorie ekonomického růstu (v rámci standardní ekonomie) § § důraz na růst v podmínkách otevřených, resp. globalizovaných ekonomik stále prezentován „starý“ neoklasický Solowův růstový model, který je stále více doplňován „novými“ koncepty – teoriemi endogenního růstu § „staré“ modely operují s exogenním technologickým pokrokem § počátky „nových“ spojeny s texty P. M. Romera (1986) a R. E. Lucase (1988) § snaha endogenizovat technologický pokrok § § pomocí speciální produkční funkce (s větší vahou kapitálové akumulace, např. AK modely) pomocí efektů pozitivních externalit kapitálové akumulace § zabudování zdrojů růstu vycházejících ze sféry výzkumu a vývoje + dalších proměnných typu demografických, sociálních, politických, finančních aj. § 1. fáze vývoje modelů: rozšíření pojetí kapitálu, s důrazem na kapitál lidský (P. M. Romer, R. E. Lucas, S. T. Rebelo) § 2. fáze vývoje modelů: zahrnutí výzkumu a vývoje, jejichž výsledkem je endogenní technologický pokrok (P. M. Romer, P. Aghion, P. Howitt aj. ), včetně zahrnutí nedokonalé konkurence v kontextu mikrozákladů § § § k nejjednodušším náleží AK modely, operující s AK technologií (P. M. Romer, S. T. Rebelo, R. E. Lucas, D. K. Acemoglu aj. ) § § § R&D modely základních inovací s dramaticky novými druhy zboží R&D modely vyšší kvality produktů nové vymezení kapitálu odklon od klesajících mezních výnosů z kapitálu ? fakta o růstu versus endogenní a exogenní růstové modely (otázky konvergence, vysvětlení rozdílných temp růstu výstupu na hlavu aj. )

Proč se o inovacích tolik mluví? v klíčový význam inovací pro firmy i ekonomiky (mikroekonomické a makroekonomické dimenze) v význam inovací nejen pro růst, ale i z hlediska cyklického vývoje (zejména pro cykly dlouhodobé) v nadužívání inovační rétoriky hrozící jejím vyprázdněním v role soukromého sektoru (trhů) versus stát jako hybatel inovací

Inovace a cyklický vývoj § inovace (nejen technologické) mají řadu mnohostranných dopadů – mikro-, mezo- a makroekonomických § zde důraz na makroekonomické aspekty inovací v souvislosti s hospodářskými aj. cykly, hlavně dlouhodobými, resp. s dlouhými K-vlnami (inovační logika dlouhých K-vln) § mezi hlavní determinanty vývoje náleží nové technologie aplikované, resp. i zatím neaplikované, i v globálním měřítku § technologie a technika se rozvíjí nerovnoměrně – cyklicky, zásadní objevy a jejich aplikace, postupně spolu s dalšími faktory, tlačí na transformaci společenských subsystémů § vazba dlouhých K-vln na průkopnické vynálezy a jejich aplikace (radikální, hlavní, bazické inovace), tyto impulsy vývoje mají vazbu na sled průmyslových revolucí (resp. na jejich etapy) § samotné inovace nejsou univerzálním řešením, ani všelékem automaticky vedoucím k prosperitě, blahobytu a štěstí, nejde o univerzální vysvětlení hospodářských cyklů

Stadia hospodářského rozvoje ekonomik (podle Zprávy o globální konkurenceschopnosti 2017 World Economic Forum) § 1. stadium = ekonomiky tažené faktorovým vybavením (základními zdroji jako suroviny a levná pracovní síla ): Indie, Pákistán, Moldavsko § mezi 1. a 2. stadiem: Rusko, Ukrajina, Kazachstán § 2. stadium = ekonomiky tažené efektivitou (vyšší mzdy, důraz na zlepšování produktivity a kvality): Albánie, Bosna, Bulharsko, Čína, Rumunsko, Srbsko § mezi 2. a 3. stadiem: Chorvatsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Slovensko, Turecko § 3. stadium = ekonomiky tažené inovacemi (vysoké mzdy udržovány inovacemi a složitými výrobními procesy): ČR, Estonsko, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Slovinsko, USA

Inovace rozhodují (a jsou údajně „posvátné“) § v současných standardních ekonomických debatách vládne „božstvo“ konkurenceschopnosti a inovace v „panteonu božstev“ sedí hned vedle § v boji o konkurenční výhody zdůrazňována změna podniku směrem k dynamické učící se organizaci s aktivními a motivovanými pracovníky a podpora a všestranný rozvoj inovačních aktivit § inflační nadužívání termínu inovace, obdobně jako slova globalizace (nenaplněné iluze tzv. nové ekonomiky 90. let 20. století, dnes slogany a fráze revoluce 4. 0) § kult neustálé změny (jako automatické žádoucí dobro) versus rovnováha mezi změnou a stabilitou

Technologická válka § klíčové místo inovací z hlediska globální konkurenceschopnosti ekonomik, tzv. „třetí světová válka“ (či „tichá světová válka“) – již probíhající v produktivitě a inovacích § soupeření o to, kdo bude lídrem v technologických inovacích jako určující prvek soupeření USA a Číny (predikce „studené technologické války“ v postkovidovém světě)

Všudypřítomnost inovační rétoriky dle Liessmann, K. P. : Vzdělání jako provokace. Praha, Academia 2018 § filozoficko-sociologické úvahy nad inovativností inovací § „Kdyby všechny inovace, o nichž se dnes mluví, byly skutečně inovativní, byl by svět hrůzný …“ (s. 61) § „Kdyby vskutku – od zubní pasty … od dopravního prostředku … od oblečení … po smartphone … od tabletu … od TV seriálu … až po ložní prádlo … – bylo vše tak plné novot, jak slibují reklama a duch doby, museli bychom své životy prakticky každý den znovu vymýšlet – a to by nedoporučil ani ten největší přítel inovací“ (dtto) § „Vzhledem k všudypřítomnosti inovační rétoriky se přímo vnucuje podezření, že se o inovacích musí tolik mluvit proto, že nás ve skutečnosti už mnoho nového nenapadá …“ (tamtéž)

Stát jako hybatel inovací § dle Mazzucatová, M. : The Entrepreneurial State: Debunking Public vs. Private Sector Myths. London, Anthem Press 2013 § u zrodu technologických revolucí posledního století nestál soukromý sektor, ale stát § ekonomický úspěch USA je spíše výsledkem veřejných a státem financovaných investic do inovací a technologií než výsledkem malého státu v duchu doktríny volného trhu § stát jako aktivní hráč (aktivní spolutvůrce ekonomických hodnot), individuální kreativita soukromých subjektů všechno nevyřeší – hlavním hybatelem inovací je sebevědomý stát § „podnikatelský stát“ – škála státních institucí podporujících a propojujících v klíčových oblastech byznys a vědu § nutnost změny ekonomického uvažování včetně dluhu, hlavní není výše deficitu, ale kvůli čemu se zadlužíme, zadlužení směřující k rozvoji ekonomiky je v pořádku § dle Mazzucatová, M. : The Value of Everything: Making and Taking in the Global Economy. New York, Public Affairs 2018 § pokus o opětovné zavedení tématu hodnoty do diskusí o současném stavu kapitalistických ekonomik a společností, zejména v Evropě a USA § základní idea: tržní cena odráží ekonomickou hodnotu

Jak lze inovace vymezit a rozdělit? v různé definice z pohledu různých disciplín v zde ekonomické inovace ve smyslu kvalitativních změn a aplikací do praxe v různá členění dle různých kritérií (např. produktové a procesní, plynulé a disruptivní, uzavřené a otevřené) v klasikové teorie inovací: J. A. Schumpeter (5 případů inovací), F. Valenta (inovační řády) v z hlediska dlouhodobých cyklů význam inovací bazických (hlavních, radikálních apod. )

Inovace – vymezení § z latinského „innovare“ = vnášet něco nového, obnovovat, též anglické „innovation“ ve smyslu obnovení, novosti § posloupnost: vědecký výzkum – vynález (invence) – inovace § zde inovace ekonomické (též inovace výrobní, průmyslové aj. ) § dle Schumpetera: obecně ve smyslu kvalitativních změn zahrnujících každý nový způsob využívání zdrojů podnikateli („úspěch nových kombinací“) – jako každý tvůrčí (a „hrdinský“) čin v ekonomice; 5. případů; nové kombinace odčerpávají zdroje ze starých, což znamená i jiné využití zdrojů systému § dle Druckera: obdobně, především ve vztahu k podnikateli, zdůraznění schumpeterovských procesů kreativní destrukce (Drucker, P. F. : Inovace a podnikavost: Praxe a principy. Praha, Management Press 1993) § dle Valenty: širší vymezení, nejen inovace absolutní (založené na absolutní invenci), ale i relativní – ve smyslu „jakékoli změny ve vnitřní struktuře výrobního organismu“ § mnoho definic z pohledu různých disciplín, např. „aplikace nových způsobů k dosahování vytyčených cílů“ (S. Kuznets)

Inovace z hlediska měření inovační výkonnosti dle OECD & Eurostat: Oslo Manual 2018: Guidelines for Collecting, Reporting and Using Data on Innovation, 4 th Edition (pro měření vědeckých, inovačních a technologických aktivit, první verze manuálu 1992, z hlediska metodologie inovačních indexů je důležitá verze 2005) § podniková inovace je nový nebo vylepšený produkt nebo podnikový proces (nebo jejich kombinace), jež se významně liší od předchozích firemních produktů nebo procesů, a který byl uveden na trh nebo je využíván ve firmě § inovační aktivity zahrnují veškeré vývojové, finanční a komerční aktivity, které byly firmou podniknuty, jejichž cílem je výsledná firemní inovace podnikové inovace rozděleny na: § produktová inovace je nové nebo vylepšené zboží nebo služba, znatelně se odlišující od předchozích firemních zboží nebo služeb, a které byly uvedeny na trh § procesní inovace je nový nebo vylepšený podnikový proces, který slouží jedné nebo více podnikovým funkcím, významně se liší od předchozích podnikových procesů a který byl uveden do provozu (do procesní inovace řazeny i podnikové funkce jako marketing a organizace, v předchozích vydáních jsou rozlišovány inovace produktové, procesní, marketingové a organizační)

Inovace – členění § terminologická neujasněnost, řada různých přístupů optikou různých disciplín § inovace výrobkové (1. případu u Schumpetera) a technologické (cca 2. případ u Schumpetera) § výrobkové (produktové) a procesní, technické a netechnické § dle intenzity změny inovace inkrementální a radikální (diskontinuální), resp. plynulé a disruptivní („rozkolnické“), dle závislosti na ostatních inovacích autonomní a systémové, dále uzavřené a otevřené, klasické a hodnotové (objektem je samotná podstata, resp. zdroj hodnoty pro zákazníka – Vlček), racionalizační atd. § inovace dle řádů (Valenta); inovace bazické, inovace zlepšující a rozvíjející zavedené oblasti a „pseudo“inovace (Mensch) § pro dlouhodobé cykly klíčové inovace hlavní (Schumpeter), resp. bazické (Mensch), resp. radikální (Valenta)

Teorie vývoje J. A. Schumpetera (1883– 1950) § nezařaditelný ekonom, sociolog aj. , žák rakouské školy § průkopník dynamických teorií vývoje, teorie inovací, endogenních koncepcí technologického pokroku, teorií ekonomických cyklů, včetně dlouhodobých aj. § 1912 – Teorie hospodářského vývoje: dynamické vysvětlení všech ekonomických kategorií z hlediska inovací, inovace jako objekt, podnikatel-inovátor jako subjekt vývoje, historický čas § 1939 – Hospodářské cykly: cyklický vývoj ekonomiky způsoben nerovnoměrným rozložením (shluky) inovací, typologie cyklů podle délky – Kitchinovy, Juglarovy a Kondratěvovy (dlouhé K-vlny) § 1942 – Kapitalismus, socialismus a demokracie: evoluční teorie samolikvidace kapitalismu (desintegrace kapitalismu & dematerializace vlastnictví), cesty a úskalí přechodu k socialismu § 1954 – Historie ekonomické analýzy

Inovace dle Schumpetera J. A. Schumpeter inovace („nové kombinace výrobních faktorů“) vymezuje takto: „Vyrábět znamená kombinovat věci a síly, které se nacházejí v našem dosahu. . . Jiné anebo jinak vyrábět věci znamená jinak kombinovat výrobní statky. . . Forma a obsah vývoje v našem pojetí jsou potom dané pojmem: prosazování nových kombinací. Tento pojem zahrnuje pět případů: 1. výrobu nového statku, který není spotřebitelům ještě známý, nebo statku nové kvality; 2. zavedení nové výrobní metody, která je pro dané průmyslové odvětví prakticky neznámá. Základem nové výrobní metody však nemusí být nový vědecký objev a může spočívat také v novém způsobu komerčního využívání statku; 3. otevření nového trhu, tedy trhu, na kterém dosud nebylo zastoupené dané průmyslové odvětví příslušné země bez ohledu na to, zda tento trh již předtím existoval nebo neexistoval; 4. získání nového zdroje surovin nebo polotovarů bez ohledu na to, zda tento zdroj již předtím existoval – ale my jsme k němu nepřihlíželi a pokládali jsme ho za nepřístupný – nebo se musel nejdříve vybudovat; 5. uskutečnění nové organizace, jako je vytvoření monopolního postavení (např. pomocí trustu) nebo rozpad monopolu“ (Teória hospodárského vývoja: Analýza podnikateľského zisku, kapitálu, úveru, úroku a kapitalistického cyklu. Bratislava, Pravda 1987, s. 196 -197). Pokračovatelé J. A. Schumpetera: G. O. Mensch, F. Valenta aj.

F. Valenta (1928– 2002) § ekonom, akademik, politik, poradce § zaměřený na problematiku vědeckotechnického rozvoje, efektivnosti a inovační procesy (v duchu J. A. Schumpetera) § orientován (teoreticky i prakticky) hlavně na podnikovou úroveň, ale jeho výzkumy mají i mezo- a makroekonomickou dimenzi § vytvořil ucelenou teorií inovací, ve které utřídil inovace do deseti stupňů (řádů) od nulového do devátého stupně, jako první začal spojovat dvě stránky efektivnosti – účelnost a účinnost, z dobové logiky organizace průmyslu (sdružení podniků, podnik, závod, provoz, dílna) vyplynuly i jeho stupně inovací od nejnižších (nultý stupeň) po nejvyšší devátý řád (např. genové manipulace) § 1969 – Tvůrčí aktivita – inovace – efektivnost (Praha, Svoboda) § 2001 – Inovace v manažerské praxi (Praha, Velryba)

Řády inovací dle Valenty § § učebnicově je podle stupně složitosti deset pozitivních inovačních řádů rozčleněno do tří skupin inovací – racionalizačních, inkrementálních (přírůstkových) a radikálních. Inovace racionalizační zahrnují: 0. řád v podobě „regenerace“ (prostá obnova prvků podnikatelské jednotky), 1. řád v podobě „intenzity“ (zvýšení intenzity využívání prvků podnikatelské jednotky) a 2. řád v podobě „reorganizace“ (pozitivní změna časového a prostorového uspořádání podnikatelské jednotky). U inovací inkrementálních jde o 3. řád v podobě „změny kvanta“ (zvětšení či zmenšení počtů prvků podnikatelské jednotky), o 4. řád v podobě „kvalitativní adaptace“ (přizpůsobení se jedněch prvků druhým, např. zvýšení technologičnosti konstrukce), o 5. řád jako „nová varianta“ (změna jedné či několika funkcí prvků podnikatelské jednotky) a o 6. řád jako „nová generace“ (změna všech funkcí prvků podnikatelské jednotky). Radikální inovace zahrnují: 7. řád jako „nový druh“ (změna koncepce prvků podnikatelské jednotky), 8. řád jako „nový rod“ (změna principu prvků podnikatelské jednotky) a 9. řád jako „nový kmen“ (nový přístup k přírodě, např. v důsledku mikrotechnologií, nanotechnologií) Valenta (1969): rozlišení 0 -7 řádu Valenta (2001): řád minus n („degenerace“), řád 0 („regenerace“), racionalizační inovace – „racionalizace“ (řád 1 -4), „kvalitativní inovace“ (řád 5 -8) a „technologický převrat – mikrotechnologie“ (řád 9). dlouhé K-vlny jsou vyvolány „radikálními“ inovacemi, s nimiž je spojen „nástup a šíření zcela nových odvětví“

Je fenomén 4. 0 epochální změnou anebo další bublinou? v buzzwords 4. 0 (AI, CPS, Io. T, Io. S, Big Data etc. ) – dnes musí být všechno 4. 0 a smart v fráze a slogany 4. 0 (výjimečná doba, existenční výzva, civilizační proměna, druhá éra strojů, nemá jít o pouhou digitalizaci, změny se nemají týkat pouze průmyslu apod. ) v disruptivní charakter některých technologií i 4. 0, ovšem zůstává diskutabilní, zda jsou epochální v tlak výrobců nových technologií v reakcí na tzv. čtvrtou průmyslovou revoluci (4 IR) jsou iniciativy typu Průmysl 4. 0 (i 4. 0) v strategické iniciativy i 4. 0 (role Německa)

Technooptimistická hysterie 4. 0 § tzv. čtvrtá průmyslová revoluce (= 4 IR), průmysl 4. 0 (= i 4. 0), produkce 4. 0, práce 4. 0, distribuce 4. 0, doprava a logistika 4. 0, energetika 4. 0, stavebnictví 4. 0, ekonomika 4. 0, věda, technika a technologie 4. 0, vzdělání a výzkum 4. 0, zdravotnictví 4. 0, sociální systém 4. 0, kultura 4. 0, obrana 4. 0, legislativa 4. 0, daně 4. 0, gender 4. 0, společenská odpovědnost a etika 4. 0, sport 4. 0, digitální společnost 4. 0, iniciativy, platformy, aliance, projekty, vize, strategie 4. 0 … inflační nadužívání 4. 0 termínů vedoucí k faktickému vyprázdnění – buzzwords 4. 0 § inteligentní továrny i chytrá města, komplexní a systémová automatizace, digitalizace a robotizace výroby a služeb, umělá inteligence (AI), 3 D tisk, kyberneticko-fyzické systémy (CPS), internet věcí (Io. T) i služeb (Io. S), Big Data, cloudové aplikace aj. § údajně nedozírné dopady nejen na ekonomiku, revoluce celospolečenská, civilizační změna, úžasný pokrok, zásadní a kvalitativní zlom – „vůbec nic už nemá být jako předtím“ § „druhá éra strojů“ (E. Brynjolfsson, A. Mc. Afee) má znásobovat nikoli síly fyzické, nýbrž duševní, má fantasticky napomáhat k uvolnění síly lidského ducha a kreativity

Vymývání mozků 4. 0 § propaganda a mýty 4. 0 roboti nahradí veškerou práci a budou prakticky zadarmo, lidské myšlení nahradí AI, všechno si 3 D vytiskneme, všichni budeme kreativci a tvořiví dobrovolníci neziskovek, bohatství vzniká z dotací a grantů, všechno budeme uvědoměle sdílet, všichni budeme dostávat za nicnedělání základní nepodmíněný příjem, bez technologií typu iphone se nikdo neobejde, nákupem technologických vychytávek či kryptoměnami pácháme „globální liberální Dobro“, včetně záchrany přírody, klimatu, vesmíru, podpory menšin, genderu, multi-kulti … § fantastická doba digitální – vše musí být smart žádný prodejce neobchoduje s „hloupým“ telefonem, nenabízí „hloupou“ domácnost nebo „hloupé“ hodinky – veškerá elektronická zařízení musí být „chytrá“, mají-li být prodatelná § marketingem opěvovaná „chytrost“ smart zařízení, měst, regionů aj. pro hloupé lidi pro zasíťované digitální dementy – digitální závislost umocňuje koronakrize

Digitální demence a kybernemoc dle Spitzer, M. : Digitální demence: Jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum. Brno, Host 2014 a Kybernemoc! Jak nám digitalizovaný život ničí zdraví. Brno, Host 2016 § varování před digitálními médii, jejichž užívání dlouhodobě škodí duchu i tělu § § „Přeneseme-li intelektuální práci na digitální média, pak už ji nevykonává náš mozek. Když používáte auto, atrofují vám svaly. Když používáte GPS, atrofuje vám mozek“ (s. 4 přebalu knihy 2014) digitální média (počítače, smartphony, herní konzole, organizéry, navigace i televize) proměňují životy, u dětí a mladistvých klesá schopnost učení a výsledkem jsou poruchy pozornosti a čtení, úzkost a otupělost, poruchy spánku a deprese, nadváha, sklony k násilí a úpadek společnosti § digitálně dementní „digitální domorodci“ (např. generace Google) versus „digitální imigranti“ § § pokud digitálním médiím dovolíme, aby převzala kontrolu nad našimi životy, dostaneme kybernemoc – „K následkům tohoto stavu patří stres, nadváha, deprese i poruchy spánku. U dětí se špatně vyvíjí motorika, jazyk i schopnost empatie“ (s. 2 přebalu knihy 2016) toxicita smartphonů, kybestres etc. , negativní dopady digitalizace na vzdělání, sex, vztahy atd. řešení v podobě správného dávkování digitalizace života ? proč v dnešní době, plné všemožných regulací a zákazů, nejsou adekvátně regulována také digitální média a šířeji digitální ICT? – dealeři digitalizace jsou mocní § on-line výuka po internetu razí cestu, resp. prohlubuje digitální demenci

Fráze, slogany a hesla 4. 0 § „výjimečná doba“, „zásadní existenční výzva“, „jedinečná příležitost“, „fantastické možnosti“, „civilizační proměna“, „kvalitativní zlom“, „diskontinuita vývoje“, „změna myšlení“ etc. § změny, jaké v historii průmyslového vývoje neměly obdoby (4 IR není jen další fáze digitalizace, 4 IR se neomezuje pouze na průmysl) § nesoudné sci-fi nadšení především ohledně AI (kouzelný prsten, který všechno změní) § technologie 4. 0 mají být současně exponenciální, digitální a kombinatorické § „ 4 IR je totiž revolucí především v myšlení lidí“ (včetně nové filozofie např. Průmyslu 4. 0) § disruptivní charakter některých technologií i 4. 0, ? Jsou však opravdu epochální, ? Co vlastně vzniklo a co se událo tak nového a tolik převratného?

Tuzemská iniciativa i 4. 0 § „Průmysl 4. 0 – iniciativa podporující v pořadí již 4. průmyslovou revoluci, systémové zavádění a integraci automatizace, robotizace, internetu věcí a služeb, systémů s umělou inteligencí …“ (Mařík, V. a kol. : Průmysl 4. 0: Výzva pro Českou republiku. Praha, Management Press 2016, přebal) = tuzemská reakce ohledně zachycení trendů 4 IR, resp. i 4. 0 (ČR se má stát „kooperujícím partnerem“) § „Průmysl a celá ekonomika prochází zásadními změnami způsobenými zaváděním informačních technologií, kyberneticko-fyzických systémů a systémů umělé inteligence do výroby, služeb a všech odvětví hospodářství. Dopad těchto změn je tak zásadní, že se o nich mluví jako o 4. průmyslové revoluci …“ (Mařík a kol. , 2016, s. 15). „V jádru 4. průmyslové revoluce stojí spojení virtuálního kybernetického světa se světem fyzické reality. To s sebou přináší též významné interakce těchto systémů s celou společností, tedy se světem sociálním. Z pohledu moderní teorie systémů se proto v poslední době v souvislosti se 4. průmyslovou revolucí hovoří o revolucikyberneticko-fyzicko-sociální, způsobující dynamickou vzájemnou interakci složitých systémů kyberneticko-virtuálních systémů fyzického světa a systémů sociálních“ (dtto). § 4 IR jako revoluce kybernetická, s využitím CPS § v centru změn stojí oblast průmyslové výroby, nicméně pronikavě se má změnit celá ekonomika i společnost a změny mají přicházet rychleji, než se čekalo

Strategické iniciativy i 4. 0 § Industrie 4. 0, Industry 4. 0 či Průmysl 4. 0 označují původně německou (a následně i celoevropskou) iniciativu manažerů velkých firem a vládních činitelů napříč EU, s cílem rozhýbat poptávku po nových spotřebních a průmyslových technologiích a urychlit vývoj robotizace a plně automatických řídicích systémů, co nejvíce nezávislých na lidské obsluze § koncept i 4. 0 (šířeji 4 IR či práce 4. 0) vychází z dokumentu, představeném na veletrhu v Hannoveru 2013, kde byla oficiálně spuštěna německá platforma Industrie 4. 0, základní vize 4 IR (= vize německé vlády o dalším vývoji průmyslu) se objevují § § v Hannoveru 2011, kdy šlo o koncepci německé vlády ohledně projektu pro budoucnost v rámci High-Tech Strategie, s návazností na výzkumnou platformu podnik budoucnosti (Smart Factory) z roku 2005 obdobné projekty má Francie, Itálie, Británie či Polsko a Rakousko a další, v USA se hovoří o Industrial Internetu či platformě Smart Manufacturing Leadership Coalition, prvky 4 IR, resp. i 4. 0 začínají k posílení svých konkurenčních výhod využívat asijské země, programy na zvýšení konkurenceschopnosti realizuje Čína, Jižní Korea nebo Japonsko aj. české reakce: Materiál Digitální Česko v. 2. 0, Cesta k digitální ekonomice (schválený 2013), na výzvy 4. 0 ČR přímo reaguje Národní iniciativou Průmysl 4. 0 (s výstupem v podobě studie Mařík a kol. ) či Aliancí Společnost 4. 0 (s cílem zefektivnit provádění koordinace agend spojených s 4 IR – agend tzv. Společnosti 4. 0), procesy digitalizace a jejich dopady neopomíjí ani Draft strategického rámce ČR 2030, resp. strategický dokument Česká republika 2030

Cíle a priority iniciativ i 4. 0 § cílem iniciativ typu i 4. 0 je v prvé řadě vytvoření podpory firmám v dané zemi, aby se rychle dokázaly transformovat na implementaci digitalizace a automatizace v podnicích a logistických řetězcích a získat obtížně imitovatelnou konkurenční výhodu § hlavní důraz bývá kladen na stránku technickou, kdy další pilíře nutné k zavedení Průmyslu 4. 0 – sféra managementu a aspekty sociální stále zůstávají značně opomíjeny § scénáře Průmysl 4. 0 či Industrie 4. 0 bývají však označovány i za fantazii, s tím, že celý humbuk 4. 0 je podmíněn spíše tlakem ze strany výrobců nových technologií nežli reálnou poptávkou a potřebností

Jak lze tzv. 4 IR historicky a společensky zarámovat? v různé periodizace dějin (předindustriální, postindustriální společnost) v projekt 4 IR (a související koncepty – digitalizace, sdílená ekonomika, odpovědný kapitalismus apod. ) jako další z teorií transformace kapitalismu v projekt 4 IR jako další z mýtických tzv. nových ekonomik v 4 IR (a koronakrize) jako civilizační rozcestí? (inspirace R. Richtou)

Periodizace hospodářských aj. dějin § historie lidstva: pravěk, starověk, středověk, novověk, doba nejnovější § podle úrovně výrobních sil a výrobních (resp. vlastnických) vztahů: prvobytně-pospolná, otrokářská, feudální, kapitalistická a komunistická (resp. socialistická) formace – K. H. Marx & F. Engels § kapitalismus manufakturní a průmyslový § průmyslový kapitalismus volné soutěže a kapitalismus monopolní (imperialismus) § státně-monopolní kapitalismus, globální kapitalismus, postkapitalismus (tzv. ultraimperialismus) apod. § podle dominantních aktivit: společnost předindustriální (zemědělství), industriální (průmysl) a postindustriální (služby) – R. C. F. Aron, D. Bell, A. Touraine § obdobně: agrární etapa (zemědělská společnost „první vlny“), industriální etapa (průmyslová společnost „druhé vlny“) a „superindustriální“ etapa (např. informační společnost „třetí vlny“) – A. Toffler

Teorie sektorů § teorie 3 sektorů – A. B. G. Fisher, C. G. Clark, J. Fourastié § sektor primární (zemědělství), sekundární (průmysl), terciární (služby) § příčiny sektorových změn – změny ve spotřebě a reálných příjmech, přesuny poptávek, dynamika produktivity práce, technický a technologický pokrok, více kritérií pro rozdělování do sektorů (H. J. Pohl), mezisektorové změny urychluje globalizace § růst terciéru stimulovaný poptávkou versus růst vyvolán nabídkou služeb (W. J. Baumol) § vývoj a různé klasifikace sektoru služeb (H. Katouzian, N. Palan, C. Schmiedeberg) § plným cyklem (primární – industriální – terciární společnost) prošly vyspělé země, modifikace u méně vyspělých zemí (větší podíl zemědělství, chybí industriální fáze) § teorie 4 a 5 sektorů § terciarizace, rozrůstání terciárních aktivit a odvětvové diverzifikace sektoru služeb § sektor kvartérní založený na znalostech (znalostní sektor) zahrnuje vědomostní část ekonomiky, zejména vědu a výzkum § různá pojetí a šíře vymezení kvartéru (např. včetně veškerých služeb založených na znalostech a informacích – vzdělávání, odvětví ITC, poradenství, někdy včetně zábavního průmyslu – průmyslu volného času) § někdy vyčleňován sektor kvintérní § terciární sektor – činnosti a služby s vysokým podíle méně kvalifikované práce (obchodní a osobní služby, maloobchod, pohostinství. . . ) § kvartérní sektor – vysoce specializované činnosti a služby s vysokými nároky na kvalifikovanou práci (informační činnosti, finance. . . ) § kvintérní sektor – aktivity spojené s rozhodováním, interpretací myšlenek a informací, inovace, věda, výzkum, vysoký management

Iluze postindustriální společnosti versus realita deindustrializace § dle Sušová-Salminen, V. , Švihlíková, I. (eds. ): Pandemie covid-19: Konec neoliberální globalizace? Praha, Argument OVIA 2020 § „Již déle než půl století se věří, že ekonomické a sociální potíže spojené s procesem deindustrializace budou vyřešeny přesunem ekonomicky aktivní populace do oblasti služeb. Příchod takzvané postindustriální společnosti, o kterém se ve druhé polovině 20. století hovoří stále hlasitěji, je dokládán tím, že počet lidí činných v terciárním sektoru převýšil počet lidí pracujících v továrnách. Poprvé se tak stalo ve Spojených státech v průběhu padesátých let 20. století, země západní Evropy následovaly se zpožděním zhruba jedné až dvou dekád. Poněkud naivně se přitom předpokládá, že se tím na vyšší úrovni zopakuje to, co se podařilo při zániku agrární společnosti. Tehdy se pracovní síla přesunula z polí do továren, lidé si vydělali více, hospodářský růst neobyčejně poskočil, což umožnilo nastartovat masovou spotřebu. Ukazuje se, že nástup společnosti služeb tuto logiku nezopakoval. Na rozdíl od předchozího případu totiž lidé nyní přecházejí od práce s vysokým růstem produktivity k činnostem, které mají z mnoha důvodů růst produktivity mnohem nižší. Zjednodušeně lze říci, že ve stejné době, kdy muži ztrácejí dobře placenou práci v továrnách, nastupují ženy do služeb, ve kterých si v průměru vydělají mnohem méně“ (J. Keller, s. 26) § § § z příchodu postindustriální éry neprofitují všichni, nová sociální rizika, eroze starých pojistek soudržnosti (fungující trhy práce, sociální stát, soudržná rodina) zranitelnost ekonomiky založené na službách umocňuje pandemie trendy reindustrializace

Teorie transformace kapitalismu moderní kapitalismus po II. SV, resp. dnešní postkapitalismus (P. Mason, P. F. Drucker) se měl „obrodit“ a stát společností § industriální (R. C. F. Aron, J. K. Galbraith), resp. postindustriální (D. Bell) § technotronní, kyberneticko-elektronickou (Z. K. Brzezinski) § informační, resp. superindustriální (manželé Tofflerovi) § „přírodním kapitalismem“ (novější Zprávy Římského klubu) § „kapitalismem 4. 0“ (A. Kaletsky) § znalostní společností vědění (P. F. Drucker) § síťovou (M. Castells, J. Rifkin) § digitální (D. Tapsott) § kapitalismem digitálních platforem (N. Srnicek) má jít o systém zásadně transformovaný § § manažerskou revolucí (J. Burnham), resp. revolucí leadershipu konvergenčními procesy (J. Tinbergen, J. K. Galbraith) „třetí cestou“ tržního hospodářství (A. Giddens) digitalizací (P. Mason)

Fráze znalostní společnosti § společnost digitální a znalostní jako společnost 4. 0 § význam vědomostí jako zdroj inovací ve znalostní společnosti § konec 60. let – znalostní ekonomika, resp. znalostní společnost vědění (P. F. Drucker), s věděním jako klíčovou hodnotou a dominantním modem produkce (po zemědělství, průmyslu a službách) § souvislost s teoriemi společnosti informační (usnadnění produkce a rozšiřování poznatků pomocí ICT) a společnosti postindustriální (s typickými proměnami profesní struktury a trhu práce) § zkarikovaná znalostní společnost dle Liessmann, K. P. : Teorie nevzdělanosti: Omyly společnosti vědění. Praha, Academia 2009 § tzv. společnost vědění je „rétorická figura“, pod politickou nálepkou se reálně ukrývá společnost nevzdělanosti, (neo)liberální školství tržními principy přispívá k rozkladu společnosti a produkuje „fachidioty“

Koncept kapitalismu sledovacího dle Zuboffová, S. : The Age of Surveillance Capitalism: The Fight for a Human Future at the New Frontier of Power. New York, Public Affairs 2019 § optimistické (včetně technooptimismu) vize teorií transformace kapitalismu versus pesimistický koncept kapitalismu sledovacího § „Není to tak, že my hledáme na Googlu, Google hledá v nás. Není to služba, kterou dostáváme zadarmo, my se dáváme zadarmo jí“ § technologické firmy (v čele s Googlem a Facebook) zrušily na počátku 21. století soukromí, počátky v podobě cílení a prodeje inzerce, dnes kapitalismus dohledu s dopady na svobody, veřejné debaty, demokracii § § § nový druh nerovnosti ohrožující demokracii – firmy, které o uživatelích vědí téměř vše versus veřejnost závislá na digitálních službách, bez možnosti kontroly dat o sobě § transformace industriálního kapitalismu ve finanční přináší permanentní krizi a nástup sledovacího kapitalismu jako třetí modernity, kdy neomezený přístup k informacím má být manipulací Zuboffová, S. : In the Age of the Smart Machine: The Future Of Work And Power. New York, Basic Books 1989 § komputerizace jako další IR (digitální revoluce) Zuboffová, S. , Maxmin, J. : The Support Economy: Why Corporations are Failing Individuals and the Next Episode of Capitalism. New York, Viking Pres 2002 § manažerský kapitalismus přestal sloužit lidem, lidé nevěří korporacím, na kterých jsou závislí § propast oddělující nové lidi (nestačí jim pouze efektivní výroba, nýbrž chtějí vzít svůj život do vlastních rukou – individualizace spotřeby) od starých institucí má překonat ekonomika podpory, která má uvolnit potenciál pro tvorbu bohatství

Hledání tzv. nových ekonomik (a tzv. nových ekonomií) § termín nová ekonomika (NE) není nový, byl již opakovaně používán, např. pokud došlo k výrazné strukturální změně, když se masově rodila nová odvětví a zanikala stará, další koncepty NE jsou spojovány např. s rozšiřováním prvků ekonomické i v kontextu 4 IR (rozvoj automatizace a robotizace má zvyšovat nerovnosti a zaměstnanecká participace či družstevnictví mají naopak nerovnosti snižovat a společnost i hospodářství stabilizovat) etc. § o nové ekonomii hovořil např. J. Tobin a W. W. Heller v 60. letech nebo později A. Etzioni (s důrazem na morální dimenzi ekonomiky), známe i řadu „nových makroekonomií“ (jako cenových modelů nerovnováhy aj. ), „nových mikroekonomií“ či „nově-nových mikroekonomií“, za další novou ekonomii mnozí dnes označují módní behaviorální ekonomii

Bublina NE 90. let § koncept NE a nové ekonomie 90. let – argumentováno bylo růstem produktivity v důsledku masové aplikace informačních a komunikačních technologií (ICT), rozmachu kapitálových trhů a rozvoje nových forem obchodování, včetně údajně nové logiky ekonomického myšlení, NE spojená s digitální revolucí (internet) měla vnášet zcela zásadní změny do všech sfér života, nic už nemělo být jako předtím … § od roku 1992 byly propagovány optimistické vize, ve kterých USA měly prohloubit hegemonii díky předstihu v ICT, tyto se měly stát fundamentem NE, v níž se robustní růst spojuje s nízkou inflací i nezaměstnaností, NE se měla vyhnout krizím apod. , populární koncept NE zaznamenával obrovský mediální ohlas a mnozí zcela podlehli slepé víře v její magičnost § cesty k NE vytyčovala úderná hesla: zesílené volání po ICT, otevřených finančních trzích, pružných podnicích zaměřených na inovace, důsledné deregulaci, investicích do vzdělání, vzdělanost a flexibilita (nejen práce) se měly stát samozřejmostí, i neoliberální výhledy na „šťastnou globalizaci“ byly vztahovány k ICT ve spojení s otevřenými finančními i zbožovými trhy § NE postihuje prudký pád poté, co splaskává bublina vytvořená na sklonku 20. století , internetová bublina označuje období hromadného rozkvětu internetových firem, které neměly promyšlený obchodní model a brzy zkrachovaly, ovšem dokázaly přilákat mohutné investice (cca 1995 -2001, s vrcholem kolem 2000), bublina dot. com splaskává, a i Američané si uvědomují, že lascívní zábava nemůže donekonečna stimulovat a držet trh nejenom akciový, v duchu naivní víry, že ekonomiky bude donekonečna pohánět stahování hudby a pornografie skrze internet

R. Richta (1924– 1983) § akademik, filozof, sociolog, prognostik, vedoucí mezioborového výzkumného týmu § soustředěn na problémy vědeckotechnické revoluce (VTR) za socialismu a jejích společenských a lidských souvislostí § pokrok ve společnosti ve smyslu seberealizace člověka jako sebeúčelu § předchůdce Římského klubu, úvah o tzv. společnosti vědění i diskuzí kolem 4 IR a dopadů technologií 4. 0 či 5. 0 § 1966 – Civilizace na rozcestí: Společenské a lidské souvislosti vědecko-technické revoluce (Richta, R. a kol. , Praha, Svoboda) § úspěch na Východě i Západě, světově nejvydávanější tuzemská vědecká studie, v mnohém předběhla dobu § kontrast VTR a průmyslové revoluce § rozcestí se týkalo možnosti dalšího zabezpečení rozvoje výrobních sil harmonickým způsobem, včetně rozvoje jejich nejdůležitější složky – člověka, civilizační rozcestí → nutnost systémových změn

Je 4 IR průmyslovou revolucí? V pořadí čtvrtou? v neexistence přesnějšího vymezení 4 IR, absence seriózní literatury (propagandistický, popularizační či utopický charakter, případně se soustředí na technickou a IT stránku) v různé pohledy na vymezení revolucí průmyslových, technologických, vědeckých, civilizačních aj. – problém kritéria revolučnosti změn v oficiální pojetí WEF, K. Schwaba apod. 4 IR = pokračování digitální revoluce s i 4. 0 založeným na CPS v technologie i 4. 0 spojovány taktéž s 2. , 3. či 6. technologickou apod. revolucí

Sled průmyslových, resp. technologických revolucí (IR) – oficiální schémata § 46. World Economic Forum, Davos 2016 „Mastering the Fourth Industrial Revolution“: 1 IR (1784) – pára, voda, strojní výroba zařízení 2 IR (1870) – dělba práce, elektřina, masová produkce 3 IR (1969) – elektronika, informační technologie, automatizovaná produkce, 4 IR (? ) – CPS, digitalizace § obdobně „From Industry 1. 0 to Industry 4. 0“: Industry (i) i 1. 0 – 1784 (průmysl založený na mechanickém zařízení poháněném vodou a párou), i 2. 0 – 1870 (na masové výrobě umožněné dělbou práce a využívání elektrické energie), i 3. 0 – 1969 (na použití elektroniky a informačních technologií pro další automatizaci výroby), i 4. 0 – současnost (průmysl založený na využívání CPS)

Sled IR podle hlavního ideologa 4 IR § dle K. Schwab: 1 IR – 18. a 19. století (Evropa a Amerika, přechod od společností agrárních a venkovských k průmyslovým a městským, vývoj parního stroje s aplikacemi pro průmysl textilní a železnice); 2 IR – 1870 -1914 (období růstu existujících průmyslových odvětví a rozšíření nových, jako jsou výroba oceli, ropy a elektřiny, spolu s využitím elektrické energie pro hromadnou výrobu, technologický pokrok přináší telefon, žárovku, fonograf či spalovací motor); 3 IR – od roku 1980 -dodnes (revoluce digitální, s využitím analogových elektronických a mechanických přístrojů, pokrok se projevuje osobními počítači, internetem a informačními a komunikačními technologiemi); 4 IR – navazuje na revoluci digitální (začíná se v současnosti odehrávat ve znamení zásadních průlomů v řadě oblastí, kdy klíčovou roli hraje robotika, umělá inteligence, nanotechnologie, biotechnologie, internet věcí, 3 D tisk, autonomní vozidla) § příklad dalšího sledu čtyř IR: podle J. Šulce – 1 IR (1760 -1830, věk páry), 2 IR (polovina 19. -polovina 20. století, věk strojů a tovární velkovýroby), 3 IR (40. -80. /90. léta 20. století, věk počítačů a vědeckotechnické revoluce), 4 IR (od 80. /90. let, věk digitální = druhý věk strojů)

Technologie i 4. 0 = 3. nebo 4. revoluce? § někdy: 4 IR = revoluce informační (též informačně-komunikační), se startem koncem 60. let, resp. začátkem 80. let 20. století (souvislost se začátkem soudobé globalizace) § ? i 4. 0 jako další etapa 4 IR – informační revoluce § jindy: zlom v informačních a komunikačních technologiích (a jiných hightech typu genetiky či biotechnologií) v posledních dekádách = 3 IR, nebo třetí etapa vědeckotechnické revoluce (VTR šířeji) – tři etapy industrializace: 1. VTR (parní stroj), 2. VTR (elektřina), 3. VTR (IT, resp. ICT) § ? i 4. 0 jako pokračování třetí vědeckotechnické revoluce § nebo: 1 IR – 18. a 19. století (pára), 2 IR – 90. léta 20. století (internet), 3 IR – dnes (digitalizace, robotizace, automatizace, jiní zdůrazňují 3 Dtisk) § dle J. Rifkin: 1 IR – 19. století, 2 IR – 20. století, 3 IR – dnes (ITC, Big Data, 3 Dtisk, nové energetické režimy a zdroje, revoluce ve znamení vodíku etc. ) § ? i 4. 0 jako 3 IR § šířeji: po neolitické a průmyslové civilizační revoluci má rychle přicházet revoluce digitální – tato nemá měnit svět stávající, nýbrž vytvářet virtuální § ? i 4. 0 jako třetí civilizační revoluce § též: vědecké revoluce (první v 16. -17. století, druhá ve 20. století ve znamení teorie relativity, kvantové teorie, molekulární biologie, ? dnes třetí – umělá inteligence, robotika apod. )

Technologie i 4. 0 = 2. nebo 6. revoluce? § šířeji: globální revoluce (první neolitická, druhá industriální, s vizí třetí např. v podobě přechodu na trajektorii trvalé udržitelnosti, někdy však AI) § někdy: 1 IR s etapou první (cca 1770 -1870) a druhou (poslední třetina 19. století-II. SV), 2 IR (vědeckotechnická) s etapou atomovou etapu (40. -70. léta 20. století) a informační (od 70. let 20. století) § ? i 4. 0 jako třetí etapa 2 IR § dle C. Pérezová – technologické cykly-věky: věk průmyslové revoluce (1771), věk páry a železnic (1829), věk oceli a těžkého strojírenství (1875), věk ropy, elektřiny, automobilů a hromadné výroby (1908), věk informačních a telekomunikačních technologií (1971) § ? i 4. 0 (digitalizace, robotizace, automatizace, AI apod. ) jako šestý technologický věk § dle P. Kysilka: digitální revoluci táhnou technologické inovace se šesti rysy v angličtině na „D“ – 6 D revoluce: 1. digitalizace, 2. dematerializace (digitální inovace nás zbavují průmyslové a biologické hmoty), 3. demonetizace (digitální inovace jsou levné či zdarma), 4. demokratizace (digitální inovace budou přístupné všem, čímž teprve začíná masové šíření a globalizace), 5. „klamavost“ digitálních inovací („deceptive“), zprvu se jeví jako neperspektivní, musí být na nich „vychytány mouchy“ a posléze získávají „imperiální sílu“, 6. výše uvedeným se stávají dominantními a demolujícími („disruptive“), kdy zlikvidují materiální, analogovou a biologickou minulost (a promění i naše zvyky a chování etc. )

Význam vývoje ICT dle Floridi, L. : Čtvrtá průmyslová revoluce: Jak infosféra mění tvář lidské reality. Praha, Karolinum 2019 § ICT radikálně proměňují náš pohled na svět, na sebe sama, včetně chápání povahy a smyslu existence i odpovědnosti § prehistorie (žádné ICT) – historie (individuální i společenský blahobyt souvisí s ICT) – hyperhistorie (individuální a společenský blahobyt je závislý na ICT) § vedle revolucí průmyslových, technologických, civilizačních či vědeckých též revoluce v přehodnocování základní podstaty a role lidstva ve vesmíru § první „koperníkovská“ (lidstvo netvoří nehybný střed vesmíru) § druhá „darwinovská“ (lidstvo se příliš neliší od zvířecího světa) § třetí „freudovská“ (lidské vědomí není transparentní) § čvrtá „turingovská“ – spojená s rozšířením ICT, které nám mají ukazovat, že lidé nejsou izolovanými činiteli, nýbrž informačními organizmy, které spolu s dalšími činiteli sdílejí globální prostředí, které je v konečném důsledku utvářené informacemi, tzv. infosféru § další variace na téma informační revoluce (4. 0 jako její pokračování) a informační společnosti s přesahy i mimo ekonomii do sfér dalších věd společenských i přírodních

Industriální historie prizmatem technologických změn I. (s vazbou na sled inovačních dlouhých K-vln) § revoluce průmyslové (IR) = někdy též revoluce technologické = někdy též vědeckotechnická revoluce (VTR) v širším smyslu, s využitím R. Richty § kritérium = epochální inovace (např. nejvyšších řádů dle F. Valenty) § 1 IR – s jádrem cca 1760– 1830, s aplikací parního stroje do textilního průmyslu (cca 1770 -1815), následně v železniční a lodní dopravě aj. (cca 1830 -70, tzv. „éra železnic“), v Anglii s postupnou difúzí do dalších zemí, vazba na I. a II. dlouhou K-vlnu § 2 IR (též technickovědecká revoluce) – s jádrem cca 1873–I. SV, s aplikacemi elektřiny, spalovacího motoru, „velké“ chemie, telegrafu atd. , (cca 1873 -cca do začátku II. SV), vazba na III. dlouhou K-vlnu

Industriální historie prizmatem technologických změn II. (s vazbou na sled inovačních dlouhých K-vln) § 3 IR (též vědeckotechnická revoluce úžeji) – cca od II. SV-dodnes (? ) s možnými etapami (včetně revoluce informační, digitální, i 4. 0 aj. ), vazba na IV. dlouhou K-vlnu či další § první atomová etapa ve znamení jaderné energie, elektroniky, syntetické chemie, aeronautiky, kosmonautiky (cca 40. -70. léta 20. století) § další etapa informační, spojovaná s mikroelektronikou, telekomunikacemi, později internetem nebo biotechnologiemi (cca od 70. -80. let), ? vazba na V. dlouhou K-vlnu § i 4. 0 jako digitální etapa 3 IR (digitálně-robotická, etapa masové digitalizace, resp. kybernetizace), ? vazba na kybernetickou revoluci VI. dlouhé K-vlny (L. E. Grinin) § někdy informační etapa = 4 IR, se startem v 70. letech, spojená s IT (1971, vynález čipu), průmyslovými biotechnologiemi (po 1975), novými metodami zpracování surovin a materiálů a hledáním nových zdrojů energie, někdy též od 60. či 80. let § ? i 4. 0 jako etapa přechodu na superindustriální až postindustriální high-tech (nebo 5 IR? )

Co je podstatou konceptu 4 IR? Je důležitý pro ČR i kdyby nešlo o průmyslovou revoluci? v propagandistický význam projektu 4 IR (obnova důvěry v Západ po Velké recesi) v přehlížení rizik – 4 IR nemá mít jen vítěze v strategická důležitost pro ČR vzhledem k charakteru ekonomiky a vazbám na Německo v vize ekonomiky a společnosti 4. 0, 5. 0 aj. v ambice a perspektivy ČR (Stačí kooperovat a držet německou stopu? )

Podstata konceptu 4 IR, resp. projektů a vizí i 4. 0 § 4 IR je propagandisticky směřován k laické veřejnosti, médiím a politikům (= projekt, jak obnovit důvěru v systém, Západ a Evropu, otřesenou z Velké recese, ze které se – stále více zaostávající – Evropa vzpamatovává hůře než Asie) § i 4. 0 bývá interpretován i medializován přehnaně a utopisticky (naivní technooptimismus) a je prošpikovaný vzletnými deklamacemi ohledně převratnosti 4 IR, využívá známé fráze konceptů ekonomiky postindustriální, informační, znalostní, digitální či síťové, ale i postkapitalistické apod. § další etapa (např. informační revoluce, masová digitalizace, robotizace a automatizace nejen výroby) spíše nežli „epochální převrat“, revoluce celospolečenská či fatální civilizační změna

Technooptimistické přehlížení rizik § i 4. 0 se zaklíná širokými dopady nejenom na průmysl, přičemž se ale na tento soustředí (ostatní sféry pouze v rovině obecných proklamací a frází) § negativa a rizika z technologií i 4. 0 se bagatelizují (nebudou dostupné všem, nebudou zadarmo, prospěch mají realizovat země vyspělé, ? BRICS, Asie, technologie prohlubují nerovnosti, rostou ohrožení – globální digitální gulag se zeleným nátěrem, „Velký Bratr“ – sledování, kontrola, manipulace, digitální demence, individualizace a fragmentace) § změny (převratné i méně převratné) se nebudou týkat všech (lidí, regionů, ani zemí) a 4 IR nemá mít pouze vítěze, ale v neposlední řadě (a možná především) i četné poražené

Země mající profitovat z 4 IR dle švýcarské banky UBS – žebříček zemí, které mají i 4. 0 v příštích 20 letech nejvíce využít ve svůj prospěch, průvodními jevy 4 IR je zejména automatizace a robotizace, zohledněna je flexibilita pracovního trhu a zaměstnanců, připravenost vzdělávacího systému na nadcházející změny, odvětvová struktura ekonomiky, právní systém i ochranu soukromého vlastnictví § § § § § • • • Švýcarsko (silné stránky +: vzdělávací systém, flexibilita trhu práce, ekonomická infrastruktura, slabé stránky : právní systém) Singapur (+: dovednosti zaměstnanců, ekonomická infrastruktura, -: vzdělávací systém) Nizozemsko (+: dovednosti zaměstnanců, ekonomická infrastruktura, -: flexibilita trhu práce) Finsko (+: právní systém, -: flexibilita trhu práce) USA (+: flexibilita trhu práce, vzdělání a dovednosti zaměstnanců, -: právní systém) Velká Británie (+: ekonomická infrastruktura, -: vzdělávací systém) Hongkong (+: flexibilita trhu práce, -: vzdělávací systém) Norsko (+: vzdělávací systém, právní systém, -: neuvedeny) Dánsko (+: vzdělávací systém, flexibilita trhu práce, -: právní systém) Nový Zéland (+: právní systém, ekonomická infrastruktura, -: vzdělávací systém) Švédsko (+: vzdělávací systém, -: právní systém) Japonsko (+: vzdělávací systém, ekonomická infrastruktura, -: flexibilita trhu práce, dovednosti zaměstnanců) Německo (+: vzdělávací systém, ekonomická infrastruktura, -: flexibilita trhu práce) Irsko (+: právní systém, flexibilita trhu práce, -: vzdělávací systém) Kanada (+: flexibilita trhu práce, -: vzdělávací systém) Tchaj-wan (+: úroveň vzdělání a dovednosti zaměstnanců, -: právní systém)

Otevření řady otázek § ? i 4. 0 a lokalizace, deglobalizace, desintegrace (návraty firem do mateřských zemí – „reshoring“, menší tlak na integraci EU, renacionalizace, reindustrializace) § ? i 4. 0 a sdílení pomocí síťových struktur § „Uberizace“ ekonomiky (sdílené digitální platformy) § „Uberizace“ financí (blockchain, Fintech revoluce, Insur. Tech) § „Uberizace“ celé společnosti (marginalizace vlastnictví, kreativita, dobrovolnictví, spolupráce namísto konkurence, moci a ovládání) § ? i 4. 0 a ekonomická demokracie (participace, samospráva, ? vlastnictví robotů, ? zdanění robotů či kapitálu, také jako zdroj financování nepodmíněného základního příjmu) § ? i 4. 0 a člověk jako ohrožený (a zbytečný) druh, (? dystopie antipráce – „kapitalistický komunismus“, kdy miliony lidí v tržní ekonomice berou příjem za nicnedělání, ? co s lidmi bez placené práce, úniky do volného času, ? nepodmíněný základní příjem – např. dle Standing, G. : Prekariát. Praha, Rubato 2018)

Význam procesů 4. 0 pro ČR § specifický charakter ekonomiky ČR (prodloužená levná německá výrobní linka, levná země na produkci levných součástek, vysoký podíl zpracovatelského průmyslu i automobilové produkce) – tj. možná největší ohrožení robotizací v EU (robot nahradí v USA cca 5 lidí dle Acemoglu, Restrepo, 2016), díky robotizaci již nízké mzdy nemusí být parametrem konkurenceschopnosti, tím mohou být stabilní a levné dodávky energie – důležitost volby energetické politiky (energetika 4. 0 jako hlavní výzva pro stát) § ? reakce a připravenost ČR na i 4. 0 ? i 4. 0 jako „póly rozvoje“, ? vzdělání 4. 0 (přímo pro účely i 4. 0 – pod knutou flexibility, nejistoty a potřeb trhů)

Aktuální iniciativy § Německo – strategie průmyslové politiky do roku 2030 § tradice sociálně tržního hospodářství, více trhu + podpora inovativních technologií (důležitost disruptivních technologií – hlavní inovací dneška má být digitalizace a AI, AI se má prosadit např. u autonomních vozidel a v lékařské diagnostice) § cíle: konkurenceschopnost, technologická kompetence, průmyslové vůdcovství (včetně navýšení podílu průmyslu), počet pracovních míst má narůst (transformace míst) § problémy Evropy v telekomunikačních technologiích a počítačové elektronice § Japonsko a Korea dominují od 70. let v zábavní elektronice § Japonsko exceluje v automobilech, elektronice, robotice a AI § čínská výzva (politika Made in China 2025 cílí na deset sektorů, včetně robotiky, elektromobility, vesmírných technologií či biofarmaceutik), „digitální leninismus“ § Německo zaspalo v AI a digitalizaci, daří se mu v tradičních odvětvích § výzvy automobilového průmyslu (elektroauta, samořiditelná auta) § ČR – inovační strategie na období 2019 -30 (přijata vládou 3. 2. 2019) § nadřazená, zastřešující strategie, má být nad strategií Digitální Česko i RIS 3 (Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky z roku 2018) § podpora digitalizace, změny daňových odpočtů na podporu výzkumu a vývoje, podpora patentové politiky, růst výdajů na vědu a výzkum (na 2, 5 % HDP v 2025 a 3 % v 2030), rozvoj start-upů a spin-off firem (uvádí výsledky teoretického výzkumu na komerční trh) § orientace na budoucnost – místo sloganu „Land of Stories“ (země památek, piva a křišťálu) úderné heslo „Czech Republic: The Country for the Future“ (technologický lídr)

Vize společnosti 4. 0 a 5. 0 § společnost 4. 0 § různě interpretovaný termín, často považován za synonymum 4 IR, resp. za souhrnný název procesů „ 4. 0“ § s důrazem na komplexnost změn a celospolečenské dopady, přesahující rámec průmyslu (i 4. 0) § u nás chápan jako výsledek iniciativ Průmysl 4. 0, Aliance Společnost 4. 0, opatření na podporu digitalizace aj. , zdůrazňována bývá propojenost různých sfér, kdy inovace ve vzdělávání, průmyslu i na pracovním trhu musí probíhat souběžně a koordinovaně § diskutovány jsou i alternativní koncepty společnosti 4. 0 nebo 5. 0 § společnost 5. 0 § nejednoznačně vymezený termín, používaný v různých souvislostech a občas se i překrývající s koncepty společností 4. 0 § obvykle však míněný ve smyslu další logické fáze vývoje informační společnosti, někdy též ve smyslu společnosti postinformační § za světového lídra technologií Industrie 4. 0 bývá považováno Německo § Japonsko se vydává dál, své problémy (např. se stárnutím populace) chce řešit společností 5. 0 – dalším stupněm digitalizace a nasazením AI, koncept, využívající špičkové technologie (Io. T, AI, CPS, Big Data aj. ) má být cestou k supervyspělé (super-smart) společnosti § společnost 5. 0 zde reprezentuje pátou etapu vývoje společnosti (po společnosti lovců, zemědělské, industriální a informační) § sci-fi vize průmyslu 5. 0 (nanomateriály), 6. 0 (využití kvantové fyziky) či 7. 0 (biologizace průmyslu)

Pátý civilizační zlom a vize společnosti 5. 0 dle Staněk, P. , Ivanová, P. : Štvrtá priemyslná revolúcia a piaty civilizačný zlom. Bratislava, Elita 2016, resp. Spoločnosť 5. 0: Ekonomika budúcnosti? Bratislava, Wolters Cluwer 2017 § komplexní přístup, společensko-technologický zlom spojují s propojením dosud izolovaných procesů (robotika, internet, nanotechnologie, sociální sítě aj. ), několik posledních let má docházet k jejich intenzivnímu propojování + 3 D tisk, cloud, Big Data, systémy smart pro různé sféry společnosti a diskuze o sdílené ekonomice či charakteristikách generací X a Y (nechtějí se zatěžovat vlastnictvím), informatizace a digitalizace je doprovázena také změnou přírodních podmínek § ? směřování civilizace, digitalizace, robotizace, informatizace lidem „nastavuje zrcadlo“ § jednotlivé civilizační modely vykazují odlišnou míru schopnosti absorpce změn, což může prohlubovat polarizaci, přednosti a omezení euro-amerického modelu, Asie 4. 0 – Čína jako globální technologický lídr § revoluce umělé inteligence a robotiky má znamenat návrat „tří K“ a „jednoho S“ (kognitivnost, komunikativnost, kreativita a security – bezpečnost), pro dlouhodobou udržitelnost má být nutný i „pátý symbol H“ – humanismus, člověk má stát v centru pozornosti (personalizace výroby, služeb) § ? člověka a jeho myšlení, ? je připraven na změny díky i 4. 0 nebo „rozbije zrcadlo“ (problém subjektu změn, naivní „sluníčkářská“ víra, že se lidé automaticky promění v zodpovědné andělské bytosti)

Ambice ČR (a SR) § ? je postačující role „kooperujícího partnera“ (dle Mařík, V. a kol. , 2016) § ? úvahy a projekty 5. 0 či 6. 0, kde bychom mohli stát v některých aspektech i v čele a trendy nejen fatalisticky přijímat, nýbrž také aktivně spoluvytvářet § nutnost nalezení průmyslové aktivity, kde bychom mohli opravdu excelovat (? kosmický průmysl, superstrategické suroviny, nanotechnologie, biotechnologie pro zdraví 4. 0, 5. 0 …? ) § „zlaté české ručičky a zlaté české hlavičky“, nelze přitom spoléhat pouze na nápady a výzkum, stále důležitá zůstane adekvátní materie, včetně „cihel či železa“, nebo si opravdu úplně všechno 3 Dvytiskneme? (Z čeho? , Za co? ), ? budou roboti přístupní všem a budou zadarmo § nezbytnost promyšlených a smělých strategií s využitím plánování, s důrazem na kvalitu vzdělání a nikoli na jeho zničující další liberalizaci, která vede k neustálému snižování nároků, což je cesta k pseudovzdělanosti, resp. nedovzdělanosti či polovzdělanosti

Splaskává bublina 4. 0? Jaké jsou další etapy a perspektivy tzv. 4 IR? v nikoli převratná revoluce, nýbrž spíše postupná a dlouhodobá evoluce v cca 2018 – konec největších technologických iluzí v splasknutí bubliny 4. 0 má zabránit zelená etapa, technologie 4. 0 tlačeny „zeleným“ směrem (digitalizace a ozelenění jako spása světa) v koronakrize 2020 -? jako kolaps neoliberální globalizace (v kontextu společenské krize Západu) v přeformátovávání světa, koncept Velkého resetu (K. Schwab) jako záchrana hroutícího se globalismu

Bublina 4. 0 a bublina dot. com § mnohé analogie s globálním humbukem a bublinou tzv. nové ekonomiky (i tzv. nové ekonomie) 90. let – dot-com-bubble (1995 -2001) § ekonomika 4. 0 má být další mýtickou tzv. novou ekonomikou – role digitalizace a robotizace, kapitalismus sdílených platforem, kapitalismus bez práce etc. § mediálně a marketingově hýčkané trendy typu módního vychvalování Io. T či sci-fi fantazírování ohledně AI vytváří dojem, že jakási převratná revoluce skutečně probíhá, makročísla např. o vývoji produktivity (a to i ve světle nové sekulární stagnace, predikcí další vlny Velké recese nebo superkrize) ovšem mnohdy vypovídají jinak § nejde o převratnou a dramatickou revoluci, nýbrž o postupnou a dlouhodobou evoluci (u AI, strojového učení, autonomních vozidel, kryptoměn aj. )

Splaskávání bubliny 4. 0 § koncept 4 IR – se všemi projekty 4. 0 – je prázdným marketingovým pojmem a především vítanou záminkou k přerozdělování, výhodným kšeftům či získávání grantů (Facebook není náhradou normálních lidských vztahů, nýbrž komerční experiment, který má rozpoznávat chování lidí, sociální sítě jako symbol doby začínají ztrácet své charisma v Evropě i Americe, digitální detox se šíří nejenom mezi mladými, opadá nadšení z přístrojů pro augmentovanou realitu, auta nemohu magicky řídit sama sebe, světem přestávat lomcovat kryptoměnová horečka, splaskává bublina bitcoinu a bitcoinová revoluce se odkládá na neurčito, nový svět blockchainu nevedl k vymření bank, frázím o tzv. znalostní ekonomice, ve které tituly namažeme úplně každému bez ohledu na schopnosti a píli se smějí už i malé děti, odklon investorů je zřetelný nejen u kryptoměn, ale i u technologií – propady akcií FAANG (Facebook, Apple, Amazon, Netflix, Google), sílí regulace sdílených platforem , které vydělávaly na obcházení předpisů a zákonů aj. ) – éra největších technologických iluzí končí § globální slovo roku 2018 = techlash (technology + backlash, zpětný náraz)

Zelená etapa 4. 0? § klimatický alarmismus § další etapa (ne)prosazování udržitelnosti vývoje § kult Sv. Grety – vize klimatické diktatury a globální ekologické ústavy § Zelený úděl (USA), uhlíková neutralita (EU), elektromobilní a protijaderná hysterie § technologie 4. 0 tlačeny „zeleným“ směrem § v prvé řadě obrovský byznys, ekologicky tzv. šetrné technologie rozvíjí Německo a USA § ? ČR – necháme si vnutit další „větrníky, slunečníky (a měsíčníky)“, další tunely (jako zelená nafta, solární baroni etc. ), ? přestavba uhelných elektráren na plynové, životní důležitost uhájení jaderné cesty § bublina 4. 0 splaskává a (hyper)globalizátoři hledají cesty, jak zachránit § neoliberální globalizaci dle K. Schwab – reforma kapitalismu zevnitř, kdy se „kapitalismus akcionářů“ (zaměřený na zisk) musí přizpůsobit „kapitalismu stakeholderů“ (zainteresovaný kapitalismus zúčastněných stran) prostřednictvím plnění sociálních a enviromentálních cílů, tento kapitalismus staví soukromé korporace do pozice správců majetků společnosti, třetí možností má být „státní kapitalismus“ (Čína)

Alternativní zelené vize (jako další buzzwords) § zelený („chytrý“) růst jako přehodnocení cíle v podobě kvantitativního růstu, o „chytrém, udržitelném a všem dostupném růstu“ však hovoří již dokument Evropa 2020 z roku 2010 (ani tento nebyl naplněn) § decoupling – rozdvojení trendů ve smyslu oddělení zátěže životního prostředí a ekonomického výkonu (oddělení růstu spotřeby od spotřeby energie a zdrojů) § cirkulární ekonomika (oběhové hospodářství) – snaha změnit odpady v suroviny, důraz na energie z obnovitelných zdrojů atd. , ekonomika lineární (suroviny-výroba-distribuce-spotřeba-odpad) versus ekonomika cirkulární (suroviny-design-výroba-distribuce-spotřeba, včetně oprav a znovupoužití produktů-sběr-recyklace se zbytkovým odpademsuroviny-design-výroba …)

Korona etapa 4. 0? § 2020 -? koronavirová globální panika – kolaps neoliberální globalizace v přímém přenosu (globalismus zničil odolnost ekonomik již před pandemií) § dopady obrany před pandemií nejen na hospodářství, proměny společenského klimatu, jakoby přestaly platit ekonomické principy (udržitelné finance, zadlužení pod kontrolou aj. ) dle Klaus, V. a kolektiv IVK: Ekonomické aspekty koronakrize. Praha, Institut Václava Klause 2020 § rozdělení společnosti, ohrožení dosavadní podoby společnosti dle Klaus, V. : Karanténa 2. 0: Svět už není kulatý. Praha, Institut Václava Klause 2020 § širší rámec společenské krize Západu – frontální útok na západní civilizaci dle Klaus, V. & kolektiv IVK: Sebedestrukce Západu. Praha, Institut Václava Klause 2020 – hypertrofie liberalismu, krize tzv. liberální demokracie, nová kulturní revoluce, diktatura korektnosti a menšin, destrukce institucí a normálního života, likvidace identity, tradic a kořenů, omlouvání se za domnělé křivdy minulosti jako odvádění pozornosti od nerovností i nefungujícího multikulturalismu, přehlížení obětí nezaměstnanosti, sociálního deklasování, masové migrace apod.

Přeformátovávání světa § civilizační rozcestí jako příležitost návratu k normálu versus projekt planetární transformace ekonomických, sociálních a kulturních struktur § proměna veřejného mínění (která nenastalo po Velké recesi), pandemický alarmismus § nefunkčnost stávající podoby EU, projekt dluhové unie – spásou má být digitalizace a ozelenění § pandemie ukázala nenahraditelnost národního státu § ? Svět po COVID-19, ? Přijdou další vlny (tlak globální oligarchie, farmaceutických lobby), ? COVID-19 jako instrument k přeměně společnosti, ? Všeobecná digitalizace jako nástroj úplné kontroly, ? Nástup farmakodiktatury – sanitárně-digitální gulag, ? Strach z pandemie jako cesta k zastrašení a podřízení lidí globální kontrole a masové převýchově, ? Dopady ekonomické, sociální, politické i geopolitické, ? Soumrak či konec kapitalismu, ? Přijde Velká superkrize, ? Konec globalizace, ? Anebo její restart? § ? Reakce ČR, ? „Česká republika first“ (soběstačnost alespoň v základních potravinách, státní zakázky českým firmám např. ve stavebnictví, obnova a podpora oborů, které nám EU zakázala rozvíjet anebo které jsme opustili díky vlastní naivitě), změny trhu práce, proměny struktury ekonomiky díky koronakrizi, návrat řádu, systému i promyšleného plánování (nejenom) do hospodářské politiky

Projekt Velkého resetu § K. Schwab (šéf World Economic Forum, WEF) a další globalisté § tři hlavní pilíře Velkého resetu § nasměrování trhů k spravedlivějším výsledkům § sdílené cíle „zelených“ investic (tzv. zelený úděl má spolknout cca polovinu rozpočtu EU, ? pomoc planetě nebo Německu – přes počáteční obrovské náklady mají obrovské trhy ovládnout německé technologie) § zužitkování 4 IR k podpoře veřejného blaha, zejména řešením zdravotních a sociálních výzev § dle Schwab, K. : The Fourth Industrial Revolution. New York, Crown Business 2017: 4 IR = digitální „Velký bratr“, který na všechny permanentně dohlíží v zájmu liberálního tzv. Dobra, dnes doplněno diktátem politické ekologie a vynucenou digitalizací všech a všeho pod záminkou pandemie § dle Schwab, K. , Malleret, T. : Covid-19: The Great Reset. Zürich, ISBN Agentur Schweiz 2020: svět se nikdy nevrátí ke stavu před COVID-19 – nastal historický okamžik „nejen pro boj proti viru, ale i pro formování systému pro post-koronavirovou éru“, nový kabát staré globalistické agendy

§ dle Sušová-Salminen, V. , Švihlíková, I. (eds. ): Pandemie covid-19: Konec neoliberální globalizace? Praha, Argument OVIA 2020 § „… K. Schwab … tvrdí, že neoliberalismus je na konci s dechem a že musí dojít ke kvalitativní změně, kterou on nazývá „great reset“. Základní myšlenka otevření nové kapitoly v dějinách lidstva je, že se musí vypnout motor, přeskupit síly a opět nastartovat. Zvýšenou pozornost musí vyvolat, že se přitom explicitně odvolává na koronavirovou pandemii … Schwabův recept nezpochybňuje postavení mocenských elit a vedoucí roli kapitálu, jen obojí staví do nového, centralizovaného globálního rámce … Jinak vyjádřeno: nový start budou dělat ti stejní lidé, ty stejné zájmové skupiny, ty stejné partaje a ty stejné nadnárodní instituce, které mají nynější globální průšvih na svědomí, jen s rozšířenými pravomocemi ke kontrole resetovaného systému …“ (P. Schnur, s. 82) § „Pandemie opět ukázala zásadní slabiny liberálního státu. Nejsou ničím novým, ale pandemií získávají mnohem konkrétnější podobu. Soustředím se na následující pohyby, které mají svoji příčinu v liberálním státu, ale které se čím dál tím silněji vůči němu obracejí: vláda nadnárodních korporací, digitalizace ekonomiky, veřejný dluh, soudcokracie a nedůvěra vůči elitám“ (P. Drulák, s. 40). § „V této situaci se liberálně demokratický kapitalismus již neprojevuje jako fraška, jak tomu bylo v době finanční krize roku 2008, nýbrž má povahu

Existují alternativy? § pro technologickou čtyřku GAFA (Google, Apple, Facebook, Amazon) se globální lockdown ekonomik a společností stal „manou nebeskou“, prosazují sílu i v politice (cenzorské zásahy od soukromých firem s monopolním postavením, nejasná pravidla, manipulace) § ? kontrola digitální oligarchie (rozbití monopolů, zavedení regulací, spotřebitelský bojkot, využívat a vytvořit alternativy např. družstevní) § pandemie má umožnit protlačení zelené agendy, kulturní revoluce i základního nepodmíněného příjmu (v novém řádu má práci převzít robot, má zaniknout osobní vlastnictví, budou omezena práva i svoboda pohybu a ovládat lidi má hrozba ztráty nepodmíněného příjmu) § ? kapitalismus bez přívlastků ? je kapitalismem systém, kde slabá vláda slouží velkým firmám (které pro přežití v konkurenci pod taktovkou „neviditelné ruky trhu“ potřebují „viditelnou pěst vlády“, resp. lehce vydělávají na základě dotací)? § ? ne-kapitalismus (utopický potenciál technologií 21. století nemá být spoután kapitalistickou představivostí dle Srnicek, N. , Williams, A. : Vynalézání budoucnosti: Postkapitalismus a svět bez práce. Praha, Masarykova demokratická akademie 2020) § ? centrální plánování, ? nadnárodní koordinace, ? kybersocialismus, ? deglobalizace, lokalizace anebo ekonomická a politická samospráva?

Tzv. moderní monetární teorie § § § § § L. R. Wray, W. L. Mitchell, W. Mosler, S. Keltonová eklektismus a návaznost na mnohé směry, včetně J. M. Keynese, blízkost postkeynesiánství mlhavost, určité varianty uskutečňovány v Latinské Americe výrazné zvýšení zadluženosti veřejného sektoru nemá představovat nebezpečí pro zemi, která si může půjčovat ve vlastní měně (má-li stát jako měnový suverén pod kontrolou emisi peněz, nikdy nemůže zbankrotovat – stát nemá čelit žádným finančním omezením) stát se nemá zadlužit v cizí měně, ztrácí část suverenity a důsledkem zahraničního dluhu mohou být finanční a hospodářská krize, kdy země musí přijmout úsporná opatření nadiktované věřiteli a IMF stát nemá sám na sebe uvalovat ve finanční oblasti omezení (typu nezávislosti centrální banky, zákazu financování vládních operací přímo centrální bankou (monetizace), stropy státních deficitů nebo navázání měny na jinou měnu či komoditu) – tato omezení podkopávají reálné možnosti ekonomik, slouží jako mocenský nástroj, kterým si především věřitelé zajišťují privilegia, a jsou stejně porušována odpovědnost vlády za ekonomiku, neuvažovat o dluzích a deficitech jako o moralitách kritika chybného pojetí povahy peněz a jejich role ve standardní ekonomii (státem vydávané peníze jsou na vrcholu peněžní hierarchie, od nich jsou odvozeny peníze vytvářené bankami, peníze nejdříve vznikají jako dluh a až poté, co jsou vydány, se stávají něčím aktivem, peníze nemohou existovat bez dluhů, stát nejprve vydává peníze a zavazuje se, že je přijme zpět při placení daní, peníze jsou nástrojem hospodářské koordinace, jejich původním a hlavním účelem je mobilizace a koordinace zdrojů nutných k naplnění veřejného zájmu – skrze naplňování dluhů – v čase) peníze mají být na cokoli, na co jsou k dispozici reálné zdroje, jde o to využití peněz (A. Ocasio-Cortezová, B. Sanders, J. Corbyn), Fed by vedle programu „zaručeného zaměstnání“ (snaha o zajištění plné zaměstnanosti) měl tisknout peníze k financování projektů veřejné infrastruktury, včetně zelených projektů

Lze inovacemi vysvětlit cyklický vývoj ekonomik? Jaký je sled dlouhých K-vln v industriální historii? v různá vymezení a teorie hospodářských cyklů v význam inovací (coby endogenního činitele) zejména pro cykly dlouhodobé v shlukování inovací (J. A. Schumpeter) jako základ cyklického vývoje za kapitalismu v inovační logika dlouhých K-vln a sled IR v industriální historii → čtyři dlouhé K-vlny do druhé poloviny 20. století, resp. tři IR

Teorie hospodářských cyklů § neexistence jednotné definice ani univerzální teorie, problémy terminologické, teoreticko-metodologické, empirické aj. § různá členění teorií vysvětlujících příčiny, resp. mechanizmus cyklů různých délek § teorie exogenní a endogenní či monetární (s příčinami v oblasti peněz) a reálné (s důrazem na nepeněžní faktory, např. na charakter inovačních aktivit) § inovační přístup významný zejména u cyklů déletrvajících, hlavně u dlouhých K-vln (zde „kondratěvskoschumpeterovského“ typu), pracovně lze hovořit též o tzv. inovačně-investičním přístupu, kdy se inovační vlny materializují v příslušných investicích, a dřívější investice mohou přispívat k objevení se invencí či inovací

Rozvoj podle Schumpetera § dle J. A. Schumpeter (1912, 1939) § kapitalistický ekonomický rozvoj, plozený inovačními procesy, neprobíhá plynule a rovnoměrně, ale v periodicky následujících hospodářských cyklech s hlavní rolí inovací § tři druhy příčin cyklických kolísání: k podnikatelskému prostředí externí (institucionální změny, bankovní zákony, revoluce, války), faktory ekonomického růstu (kapitálová akumulace či demografické změny) a inovace – Schumpeterem jednoznačně preferované a pokládané za čistě endogenního činitele, inovace jsou spojeny s investicemi do technologií apod. a představují základní hnací sílu systému § základ cyklického vývoje představuje nerovnoměrné rozložení inovací, resp. jejich tendence objevovat se ve shlucích, různé dopady inovací, resp. jejich různý charakter vede k tomu, že se vyskytují hospodářské cykly odlišné délky

Inovační koncept dlouhých K-vln § vyzdvižení úlohy technických a technologických faktorů na ekonomický a cyklický vývoj, resp. dějinný proces vůbec § kvalitativně nová technika a technologie (vlny inovací nejvyšších řádů) vedou – spolu s mnoha dalšími faktory – k postupné transformaci celé společnosti § hypotézy o cca padesátileté periodě těchto zásadních vlivů, které se mohou odrážet i ve výskytu a charakteru válek, politických revolucí, nejenom hospodářských krizí atd. § na těchto principech lze objasnit pozadí řady historických i aktuálních mezníků vývoje, pochopit charakter soudobé epochy, rozpory globalizace i provádět predikce. § dlouhé K-vlny jsou mezinárodním fenoménem a jejich význam se může umocňovat s růstem propojování ekonomik

Chronologie dlouhých K-vln aneb industriální historie jako sled dlouhých K-vln

Inovační logika dlouhých K-vln a z ní plynoucí sled IR (s využitím F. Valenty, R. Richty) § 1 IR (jádro 1760 -1830), 2 IR (též technickovědecká, jádro 1873 -I. SV), 3 IR (též VTR v užším smyslu) od II. SV dodnes, včetně etap 3 IR, které lze interpretovat různě § revoluce průmyslové (resp. technologické, ale někdy i VTR v širším smyslu) lze identifikovat tři § 1 IR s aplikací parního stroje do textilního průmyslu (cca 1770 -1815), následně v železniční a lodní dopravě aj. (1830 -70, éra železnic), začíná v Anglii s difúzí jinam § 2 IR s aplikacemi elektřiny, spalovacího motoru, „velké“ chemie, telegrafu 1873 -II. SV § 3 IR (VTR), nastartovaná II. SV, s první – atomovou – etapou ve znamení jaderné energie, elektroniky, syntetické chemie, kosmonautiky (40. -70. léta), druhou je etapa informační, spojovaná s mikroelektronikou, telekomunikacemi, později internetem nebo biotechnologiemi (od 70. -80. let) a i 4. 0, resp. 4 IR (cca od roku 2010) může reprezentovat další etapu – etapu masové digitalizace, resp. kybernetizace

Korespondence sledu IR s průběhem dlouhých K-vln v industriální historii (s využitím N. D. Kondratěva, J. A. Schumpetera, F. Valenty) § průmyslová společnost začíná rozmachem 1 IR v Anglii, tato se stává materiální základnou I. dlouhé K-vlny (1780/90 -1844/51), sestávající z fáze dlouhé expanze (1780/90 -1810/17 (horní bod obratu)) a dlouhé deprese (1810/17 -1844/51) § II. dlouhá K-vlna je datována 1844/51 -1880/96, dlouhá expanze 1844/51 -1870/75 -76 (horní bod obratu) se opírá o rozvoj železnic, metalurgie a strojírenství § III. dlouhá K-vlna zaujímá léta 1880/96 -1939/45, dlouhá expanze let 1880/961914 (s obratem 1914 -17) využívá nových forem vzniklých v minulé depresi a je založena na rozvoji 2 IR § IV. dlouhá K-vlna nastupuje v bouři II. SV a je nesena 3 IR, její datování (především ukončení) však není jednotné: § § 1939/45 -původně cca 2000 (ale i dříve, v duchu konceptu zkracování dlouhých K-vln) dlouhá expanze trvala cca 1939/45 až 1965/70 obdobím 1965/70 (horní bod obratu) začíná dlouhá deprese IV. dlouhé K-vlny ? původně predikovaná V. K-vlna, s bodem obratu 2020/30 zůstává diskutabilní, podle Valenty měla V. dlouhá K-vlna začínat v 90. letech 20. století v USA s internetem, v této logice by pak po 20 -25 letech mohla být její příslušná W-vlna (Wardwellova vlna) nesena právě revolucí 4. 0

Jaké jsou charakteristiky dlouhých K -vln? Co zůstává u inovační teorie dlouhých K-vln otevřené? v počátky moderní teorie dlouhých K-vln u N. D. Kondratěva a její inovační rozpracování J. A. Schumpeterem v význam bodů obratu dlouhých K-vln (jako pozadí historických událostí) v identifikace tahounů a center dlouhých K-vln v otevřené otázky inovační teorie dlouhých K -vln (problémy technologického determinismu, mechaničnosti, symetričnosti, propojení cyklů etc. )

Mezníky zkoumání dlouhých vln § první zmínka: Clarke (1847) § průkopníci: Parvus (1901), Van Gelderen (1913), De Wolff (1929) § zakladatel teorie: N. D. Kondratěv – v 20. letech 20. století identifikuje tři „velké konjunkturní cykly“, podtrhuje pravidelný a cyklický charakter 48 -55 letých vln a mechanizmus spojuje s vnitřními procesy § klíčová postava inovačních přístupů: J. A. Schumpeter (1912, 1939, 1942) – báze cyklického vývoje tkví v nerovnoměrném rozložení spontánně vznikajících inovací, majících tendence shlukovat se do období a sektorů, § rozpracování inovační teorie: G. O. Mensch (1979) – bazické inovace atd. , F. Valenta (1969, 2001) – inovační řády aj. § další přístupy do 50. let: kapitálově investiční (Gelderen, Kondratěv)‚ kapitalistických krizí (Trockij), válečné a monetární (Ciriacy-Wantrup, Simiand, Silberling, Bernstein, Cassel) § soudobé koncepce: inovační (Schumpeter, Mensch), kapitálové (Mandel, Forrester), zaměstnanosti (Freeman), důraz na potravinové a surovinové zdroje (Rostow) a syntézy (Van Duijn - Van Duijn, J. J. : Long Wave in Economic Life. London: G. Allen and Unwin, 1983)

Charakteristiky dlouhých K-vln § období bodů obratu zejména ekonomických dlouhých vln jsou přibližná a vztahují se k nejvyspělejší zemi či zemím § u jednotlivých vln lze identifikovat nosné obory technologických změn (tahouny) i příslušná centra (Británie u I. a částečně II. K-vlny či zejména USA ve 20. století) § každá z vln se skládá ze dvou základních fází: etapy vzestupu a poklesu, existují i schémata vícefázová (čistě ekonomické indikátory fází mohou být spojovány s vývojem HDP, tempy růstu průmyslové výroby, vývojem míry ziskové, produktivity kapitálu a dalšími ukazateli v národním i mezinárodním měřítku) § body obratu ekonomických dlouhých vln mohou být spojovány s pozadím historických událostí, revolucí, válek aj.

Dlouhé K-vlny jako fenomén nejen ekonomický § společenský vývoj jako komplikovaný proces provázaných změn, kde bývá nejednoznačné definovat, co je příčinou, a co následkem atd. § zásadní změny v technologiích a technice se postupně promítají do dalších společenských subsystémů (ekonomika, sociální struktura, hodnoty, politika) a do chování různých vrstev, jejichž pozice v systému se díky změnám mění – Prorok, V. : Tvorba rozhodování a analýza v politice. Praha, Grada 2012 § v širším, především politologickém, kontextu lze mapovat ideologické a historické pozadí fází vzestupů a sestupů K-vln § horní body obratu dlouhých K-vln mohou být spojovány s otevíracími krizemi (1810, 1871, 1917 nebo 1968), nastolujícími revoluční historické otázky a dějinné úkoly, včetně systémových proměn společenského uspořádání § spodní body obratu dlouhých K-vln mohou mít vazbu na formační krize (1848, 1896, 1939 -45), ? formační krize u V. dlouhé K-vlny

Otevřené otázky inovační teorie dlouhých K-vln § ? past technicko-technologického determinismu (přecenění role technologií, podcenění subjektivních aj. faktorů vývoje) § ? endogennost – pojetí inovací jako čistě endogenního faktoru § ? monokauzalita – objasnění všech cyklů (Kitchinovy, Juglarovy, Kondratěvovy, resp. Wardwellovy aj. ) pomocí inovací (resp. řádů dle Valenty) § ? shlukování inovací – empirická podpora, ? shlukování ve stadiu invencí § ? načasování inovací – potřebné podmínky, vyčištění historického terénu § ? propojení cyklů – multicykličnost: 1 Kondratěv = 6 Juglarů (J), 1 J = 3 Kitchinové (KI) (dle Schumpetera), 1 K = 2 Wardwelly = 6 J = 18 KI (Valenta) § ? symetričnost – vysvětlení horního i dolního bodu obratu stejnými faktory § ? mechaničnost – vlny, resp. inovace přímo nevyvolávají války či revoluce § ? dlouhé vlny nebo dlouhodobé cykly, ? dlouhodobé cykly ekonomické aktivity nebo cenového vývoje, ? hospodářské dlouhé vlny nebo dlouhé vlny sociálně-ekonomického vývoje, ? propojení sfér celého systému etc.

Kdy skončila IV. dlouhá K-vlny? Funguje instrumentarium dlouhých K -vln i v postindustriální éře? v relativní shoda ohledně čtyř dlouhých K-vln cca do druhé poloviny 20. století v různá pojetí (ne)nástupu V. dlouhé K-vlny, resp. identifikace a charakteristik vln dalších v modifikace industriálních schémat → postindustriální dlouhé K-vlny mohou být významně modifikovány (zkracování, oddalování plného náběhu nových technologií, mezietapy, problémy předeher krizí, mixy rozporů IV. a V. (či VI. ) dlouhé K-vlny, souvislosti s globalizací a jejími etapami apod. ) v ? COVID-19 – kolaps nebo restart (neoliberální) G?

Magie V. (či VI. , VII. ) dlouhé K-vlny (1) § panuje vesměs shoda ohledně čtyř dlouhých K -vln cca do druhé poloviny 20. století § ? hypotéza o zkracování dlouhých K-vln v 20. a 21. století § ? hypotéza o mezietapách a dalších modifikacích koncem 20. a v 21. století § ? úvahy o 4 IR – informační, spojované s V. dlouhou K-vlnou (s různým datováním, resp. nástupem mezi 60. 90. léty 20. století), včetně vazeb na tzv. novou ekonomiku 90. let 20. století

Magie V. (či VI. , VII. ) dlouhé K-vlny (2) § ? další periodizace § dle L. A. Nefiodow: 1. K-cyklus (1780 až 1830 -50, parní stroj, textilní průmysl, oděvy), 2. (1830 -50 až 1870 -90, železnice, ocel, hromadná doprava), 3. (1870 -90 až 1920 -35, elektrotechnologie, chemický průmysl, masová spotřeba), 4. (1920 -35 až 1950 -80, automobily, petrochemie, individuální mobilita), 5. (1950 -80 až 2000 -05, ICT), 6. (od 2000 -05, biotechnologie, psychosociální zdraví, celostní zdraví), 5. K-cyklus měla ukončit krize 2000 -03, nosičem 6. K-cyklu má být zdraví v celostním pojímání, včetně aspektů fyzických, psychických, mentálních, sociálních, ekologických, duchovních, základní inovace reprezentují psychosociální zdraví a biotechnologie § dle L. E. Grinin, A. L. Grinin: 6. K-vlnu datují 2020 -30 až 2050 -60 a spojují s technologiemi MBNRIC (med-bio-nano-robo-info-cognitive), zdůrazňují zdravotnické služby a plně vědeckou kybernetiku, u 5. K-vlny (1980 -2020) má být klíčová mikroelektronika, osobní počítače, vysoce kvalifikované služby a počátky vědecké kybernetiky, kybernetická revoluce 6. K-vlny by zde mohla částečně korespondovat s i 4. 0 § dle E. U. Weizsäcker: 5. K-cyklus má probíhat od 80. let 20. století (ve znamení ICT a biotechnologie), dnes má startovat 6. K-cyklus, který má být „zelený“

Magie V. (či VI. , VII. ) dlouhé K-vlny (3) § jiné interpretace upozorňují na prodloužené dobíhání IV. dlouhé K-vlny a komplikace se startem V. dlouhé K-vlny, alespoň v globálním měřítku (různé země se nacházejí v odlišných fázích) § v 90. letech 20. století očekávaný plný náběh nových, především ICT nenastává a bublina tzv. nové ekonomiky splaskává § náběh nových technologií mohl být i záměrně oddalován, kdy vyspělé země mohou příslušnou fázi prodlužovat (zadlužováním, financializací, militarizací) a „kupovat si čas“ i v souvislosti se zapojením nových zemí a trhů po pádu východního bloku

Magie V. (či VI. , VII. ) dlouhé K-vlny (4) § koncem první dekády 21. století přichází nečekaná Velká recese, která mohla zafungovat jako „čistič“ historického terénu pro plnou aplikaci nových technologií § ? nové technologie (i 4. 0) nesoucí V. dlouhou K-vlnu s nástupem opožděným cca o 10 -20 let pod vlivem pádu Východu, který Západu prospěl a zpomalil tlak na jejich masovější aplikaci § ? další faktory pomalého náběhu nových technologií, resp. nástupu V. dlouhé K-vlny § zvětšování prostoru, na kterém vzájemně provázané ekonomické procesy probíhají (vliv globalizace) § charakter činností, které se mají stát tahouny nové globální dlouhodobé expanze – pro které mohou být tržněkapitalistické mantinely již úzké § v některých sférách (kosmický průmysl) stále významnější místo zaujímají soukromé společnosti a státní agentury vyklízejí pozice

Magie V. (či VI. , VII. ) dlouhé K-vlny (5) § mnohé asijské země se vzpamatovaly z Velké recese lépe nežli zaostávající Západ § ? V. (či další) dlouhá K-vlna jako vlna čínská, resp. asijská (s centry v Asii) § koncept 4 IR – především evropský – jako pokus zvrátit nepříznivé trendy a zabránit dalším propadům § ? různé části světa se nacházejí v odlišných fázích dlouhodobého technologického, hospodářského i sociálněekonomického cyklu, které se mohou v nových podmínkách významně rozcházet, roli může hrát také případný souběh ekonomických cyklů různých délek (např. J-vln, W-vln a K-vln koncem první dekády 21. století ve smyslu „dokonalé bouře“) § ? nové technologie možná přináší změny natolik zásadní, že by se neoliberální globální systém stal již neudržitelným, pro plný rozvoj možná technologie V. a dalších dlouhých K-vln potřebují odlišné podmínky a jiná „pravidla hry“

Magie V. (či VI. , VII. ) dlouhé K-vlny (6) § ? svět se potácí v přechodové fázi, resp. chaotických mezietapách spojených s koncem IV. dlouhé K-vlny § ? vazby soudobých turbulencí na formační krizi doběhu IV. dlouhé K-vlny, předchozí formační krize (1848, 1896, 1939 -45) měly i předehry (předehrou formační krize minulé, spojené s II. světovou válkou, byla Velká krize a válka představovala zlom nebo vyvrcholení), počátky aktuální formační krize, resp. její předehry či předeher, mohou být spojovány s událostmi let 1989, 1991, 1998, 1999, 2001, 2003, 2008 či ještě pozdějších (pravděpodobnější jsou data začínajícím dvojkou, neboť demontáž socialistické soustavy významně prospěla Západu a nástup krize se oddálil), soudobá formační krize může být delší a komplikovanější – vývoj technologií vytváří předpoklady pro uzavření celé industriální historie § ? s jakým kataklyzmatem bude zlom či vyvrcholení formační krize spojen § ? globální pandemie jako „čistič“ historického terénu pro nové globální uspořádání i nový technologický cyklus

Globalizace ve světle dlouhých vln § na soudobou globalizaci lze nahlížet jako na třetí etapu vývoje kapitalismu, po předmonopolním a monopolním stádiu, s politickou nadstavbou tzv. ultraimperialismem § nástup globalizace koreluje s racionalizační fází (zahájenou 1965 -70) v rámci sestupu IV. dlouhé K-vlny, s analogiemi v sestupu II. dlouhé K-vlny (cca 1870 -96), kdy sílily procesy monopolizace, koncentrace a centralizace, start III. dlouhé K-vlny se omezoval na několik nejvyspělejších zemí, u V. dlouhé K-vlny možná musí jít o měřítko širší či dokonce globální (včetně předpokladů institucionálních, resp. dalších specifik případné nové vlny) – což ovšem aktuální vývoj zatím nepotvrzuje § různá etapizace globalizace, s bodem obratu kolem roku 2000 – problémy lokalizace (resp. glokalizace), deglobalizace etc.

Globalizace (G) vývoje § různá pojetí, klasifikace, datování, rozměry, perspektivy a scénáře procesů G § úrovně G – technologická, ekonomická, sociální, politická (např. dle Sirůček, P. : Globalizace: vybrané teoretické aspekty, vývoj, výhledy. In Soukup, J. a kol. : Zdroje a perspektivy rozvoje evropských ekonomik na počátku 21. století v kontextu soudobé globalizace. Praha, Management Press 2015) § kvantifikace globalizačních tendencí (např. dle Žídek, L. : Globalizace a světové hospodářství. Politická ekonomie, 2009, č. 5) § lokální a globální charakter společenských rozporů § G jako objektivní civilizační trend versus kapitalistická (neoliberální) forma G § ekonomická G (internacionalizace, transnacionalita, propojení výrobních a informačních sítí apod. ) § objekty a subjekty procesů G § anti- a alter- G hnutí (např. proti „G finančních trhů“ postavit „G solidarity“, G versus zespolečenštění nebo „mondializace“, modernita apod. ) § rozpory G a protitrendy (deglobalizace, glokalizace, „obraty“ G)

Kdo má prospěch z G? dle Rodrik, D. : The Globalization Paradox: Democracy and the Future of the World Economy. New York and London, W. W. Norton 2011 § negativa G, G se stala cílem a samoúčelem § G v pokročilých stadiích vyvolává politicky výbušné reakce, vytváří skupiny poražených, prohlubuje rozpory a rozdíly § hyper. G (= směřování všech zemí k otevřené globální ekonomice, s globálním i trhy a minimem pravidel) je dlouhodobě neudržitelná ? demokratické odpovědnost a toho, v čí prospěch jsou nastavena pravidla neslučitelnost fungující demokracie a neustále se prohlubující integrace § trilema soudobé politické ekonomie: hyperglobalizovaná ekonomika, § § demokracie a národní stát – společně nemohou existovat, vždy můžeme mít pouze dvě hodnoty (resp. přidáme v jedné, musíme ubrat v jiné) § intenzivní integrace vyžaduje zrušení odlišných pravidel mezi státy, sjednocování je nedemokratické (odlišné představy různých zemí) § řešení v podobě omezení demokracie § řešení v podobě omezení národního státu (demokratická odpovědnost politiků na globální úrovni) § řešení v podobě omezení ekonomické integrace – pro zachování demokracie a národního státu musí G zařadit zpátečku, přednost národních priorit a zájmů

Rozpory a datování G § G jako multidimenzionální, ambivalentní, dynamický, společenskoekonomický fenomén, který probíhá na řadě úrovní a může nabývat různých podob a forem, včetně odklonů i protitendencí § G spojována primárně s politickou či kulturní nadstavbou (ve smyslu procesů internacionalizace kultury a hodnot) – již v antice • G ekonomická (procesy internacionalizace či ekonomické integrace) od cca 16. – 17. století, včetně akcelerace v posledních dekádách, různé „vlny“ či fáze G (od 60. či 80. let 20. století) apod. • spojení G s technologickými změnami a jejich vlivem na ekonomiku a společenskou nadstavbu – v technologickém pohledu G figuruje jako forma rozvoje výrobních sil vázaná na nové komunikační a informační technologie (s nástupem v 80. letech či 60. letech ve spojení s vrcholem IV. dlouhé K-vlny nastartované II. SV) • rozdílná hodnocení a vnímání důsledků soudobé G • perspektivy procesů G z hlediska politických ideologií (liberální, sociálnědemokratické, neokonzervativní, socialistické, marxistické, ekologické aj. scénáře), chaotizace vývoje, kumulace a souběh krizí • nestability a rizika současné fáze G, zpomalování a krize neoliberální G • ? obraty k lokalizaci a deglobalizaci • ? COVID-19 – kolaps nebo restart (neoliberální) G?

Další prameny k inovacím, K-vlnám, futurologii, globalizaci, pandemii • Heczko, S. a kol. : Hospodářské cykly: Teorie a realita. Praha, BIVŠ 2016 • Janáček, K. , Janáčková, S. : Hrozba sekulární stagnace. Politická ekonomie, 2018, č. 1 • Korotayev, A. V. , Devezas, T. C. , Grinin, L. E. (eds. ): Kondratiew Waves: Juglar – Kuznets – Kondratieff. Volgograd, Uchitel Publishing House 2014 • Sirůček, P. : Teorie inovací J. A. Schumpetera a její rozpracování F. Valentou. Ekonomie a Management, 2005, č. 3 • Sirůček, P. : Dlouhé K-vlny (historie zkoumání, vývoj, výhledy) a rozpory soudobé globalizace. 3. aktualizované vydání. Praha, Klub společenských věd 2016 • Sirůček, P. : Polozapomenuté postavy ekonomického myšlení: J. A. Schumpeter. Acta Oeconomica Pragensia, 2016, č. 3 • Sirůček, P. : Polozapomenuté postavy ekonomického myšlení: F. Valenta. Acta Oeconomica Pragensia, 2016, č. 4 (též Alternativy (časopis CSTS), 2017, č. 1) • Sirůček, P. : Polozapomenuté postavy ekonomického myšlení: A. Toffler. Acta Oeconomica Pragensia, 2017, č. 4 (též Alternativy (časopis CSTS), 2020, č. 8) • Šulc, J. : Úvahy o sociálně ekonomických dopadech covidu-19 v kontextu českých národních zájmů. Fórum sociální politiky, 2020, č. 6 • Švihlíková, I. : Globalizace & krize: Souvislosti a scénáře. Praha, Grimmus 2010 • Vlček, R. : Inovace v hospodářské praxi. Olomouc, Moravská vysoká škola Olomouc 2010

Další prameny k 4. 0, digisvětu, technologickým aj. revolucím • • • Acemoglu, D. K. , Restrepo, P. : The Race Between Machine and Man: Implications of Technology for Growth, Factor Shares and Employment. NBER No. 22252, 2016 Andelfinger, V. P. , Hänisch, T. (eds. ): Industrie 4. 0: Wie cyber-physische Systeme die Arbeitswelt verändern. Berlin/Heidelberg, Springer Verlag 2017 Brynjolfsson, E. , Mc. Afee, A. : Druhý věk strojů: Práce, pokrok a prosperita v éře špičkových technologií. Brno, Jan Melvil 2015 Carr, N. G. : Nebezpečná mělčina: Jak internet mění náš mozek. Analýza stavu lidské psychiky v době digitální. Podlesí, Dauphin 2017 Dinuš, P. , Hohoš, L. , Laluha, I. , Loudín, J. , Suša, O. , Švihlíková, I. , Tanner, L. : „Civilizácia na rázcestí“ po polstoročí. Bratislava, Veda 2019 Ford, M. : Roboti nastupují: Automatizace, umělá inteligence a hrozba budoucnosti bez práce. Praha, Rybka Publishers 2017 Heczko, S. a kol. : Ekonomika a společnost 4. 0. Ostrava, Key Publishing 2020 Newlandsová, G. E. M. , Lutz, Ch. , Fieseler, Ch. : Power in the sharing economy. Oslo, Norwegian Business School 2017 Sirůček, P. : Průvodce literaturou 4. 0 (aneb kritické otazníky nad frázemi a mýty 4. 0). Fórum společenských věd Klubu společenských věd, ročník 2018 Sirůček, P. : R. Richta a civilizace na rozcestí – před půlstoletím vs. dnes. Fórum společenských věd Klubu společenských věd, ročník 2019 Srnicek, N. : Platform Capitalism. Cambridge, Polity Press 2016 Tapscott, D. : Digitální ekonomika: Naděje a hrozby věku informační společnosti. Brno, Computer Press 1999.

Další materiály, resp. pptx snímky k vybraným tématům (přehledová shrnutí vývoje ekonomického myšlení ve standardní linii, nové trendy v 21. století, vybrané nestandardní přístupy, metodologie, fenomén globalizace, dlouhé K-vlny etc. ) dostupné na http: //nb. vse. cz/~sirucek v rámci prezentací, a dalších podkladů, ke kurzům 3 MI 402, 3 MI 111, MIE 911 aj.