KOLA Gymnzium Tanvald koln 305 pspvkov organizace SLO

ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0434 NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednicvím ICT AUTOR: Mgr. Ilona Bůtová TEMATICKÁ OBLAST: Německý jazyk NÁZEV DUMu: Motivace k výslovnosti POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 1 KÓD DUMu: IB_NJZ_01 DATUM TVORBY: 10. 9. 2013 ANOTACE (ROČNÍK): Určeno pro 1. ročník, začátečníky a zejména samouky. Lze ale univerzálně využít i v jiných jazycích, případně později, kdy už žáci jazyk na různé úrovni ovládají, protože jim vysvětlí princip toho, co dosud praktikovali pouze nápodobou, odposlechem, ale neuvědoměle. Tento první z řady výkladových a nácvikových DUMů k foneticko-fonologické tematice (především vokalického trojúhelníku) si klade za cíl názorným způsobem pomocí zajímavých příkladů z praxe motivovat k pátrání po důvodech, proč se nejen v cizích, ale i našem mateřském jazyce dějí určité změny a jak s jejich znalostí dokážeme odvozovat výslovnost či pravopis neznámých výrazů.

Bitte! „Štrac“? Hä? Štrac? ? ? Was bedeutet diese Situation? Aha! – Stráž!

Zažili jste už sami v cizině situaci, kdy se potřebujeme doptat na určité místo, ale máme problém, že v daném jazyce neumíme číst/vyslovovat? Přeci nemůžeme umět všechny řeči světa! Přesto existuje pro několik jazyků jeden společný princip, podle něhož lze výslovnost/pravopis odvodit. Vyplatí se ho poznat! Odpoví nám např. i na následující otázky:

Proč neříkáme čapukíno, ale kapučíno? A když je Džórdž džentlmen, proč taky není džorila, ale gorila? Gentleman George

Proč mluvíme o mouše, a ne o mouche? Proč nosíme botu na noze, ale boty na nohách?

Proč se v němčině vyslovuje Chemie jako „š“emí, ale Chaos jako kaos? A věděli jste, že němčina má dvě různá CH? Měkké, skoro „š“ ich a tvrdé, chrčivé? acht 8 Jak poznáme, kdy které vyslovit?

Na vině je lidská LENOST! Některé hlásky se vyslovují v ústech vepředu, jiné vzadu. Mluvidla by se tak musela stále přesouvat. Tak si zjednodušují práci tím, že některé sousedící hlásky přesouvají, aby se páry dostaly k sobě. Ovlivňovat se mohou dopředu i dozadu (asimilace progresívní a regresívní). Princip, podle kterého tato přizpůsobivost párů funguje, se jmenuje samohláskový/vokalický trojúhelník. Ale o něm až v dalším DUMu, až si seženete k ruce zrcátko!

Zdroje: • Vlastní fotoarchiv autorky • http: //office. microsoft. com/cs-cz/images