Franck e Frankov germnsk kmen pvod zpadn Evropa

  • Slides: 17
Download presentation
Francká říše

Francká říše

Frankové: germánský kmen původ: západní Evropa, pravý břeh Rýna od 3. stol. útoky na

Frankové: germánský kmen původ: západní Evropa, pravý břeh Rýna od 3. stol. útoky na římskou říši Úkol: Jaký evropský stát odvozuje svůj název od kmene Franků?

Obr. 1 Útoky barbarů na římskou říši od 2. do 5. století Úkoly: 1)

Obr. 1 Útoky barbarů na římskou říši od 2. do 5. století Úkoly: 1) Do jaké oblasti římské říše / dnešní Evropy podnikali své vpády Frankové? 2) Jaké další barbarské kmeny napadaly římskou říši?

dynastie Merovejců: Chlodvík (486− 511) přijal křesťanství základy francké říše Úkol: Odvoď od jména

dynastie Merovejců: Chlodvík (486− 511) přijal křesťanství základy francké říše Úkol: Odvoď od jména Chlodvík (Clodvík) nejčastější jméno budoucích králů Francie. Obr. 2 Jacob van Maerlant: Chlodvíkův křest (iluminace ze 14. stol. )

Obr. 3 Územní zisky francké říše od konce 5. do počátku 9. století

Obr. 3 Územní zisky francké říše od konce 5. do počátku 9. století

dynastie Merovejců – správa říše: PANOVNÍK (vládce, chráněn vojenskou družinou) MAJORDOMOVÉ (správa panovnického dvora,

dynastie Merovejců – správa říše: PANOVNÍK (vládce, chráněn vojenskou družinou) MAJORDOMOVÉ (správa panovnického dvora, pozdější vládci)

vláda majordomů: Karel Martel-Kladivo (714– 741) porážka Arabů u Poitiers (732) konec arabské invaze

vláda majordomů: Karel Martel-Kladivo (714– 741) porážka Arabů u Poitiers (732) konec arabské invaze v Evropě Obr. 5 Poitiers (Francie) Obr. 4 Socha Karla Martela na zámku ve Versailles

dynastie Karlovců: Pipin Krátký (751– 768) zisk území v Itálii Pipinova donace (vznik církevního

dynastie Karlovců: Pipin Krátký (751– 768) zisk území v Itálii Pipinova donace (vznik církevního státu) Úkol: Jak se dnes jmenuje a kde se nachází papežský stát? Obr. 6 Církevní (papežský) stát v 8. století

dynastie Karlovců: Karel Veliký (768− 814) největší rozkvět říše podpora vzdělanosti – zakládal školy

dynastie Karlovců: Karel Veliký (768− 814) největší rozkvět říše podpora vzdělanosti – zakládal školy rozvoj feudalismu karolínská renesance – rozvoj umění Úkoly: 1) Ukaž na mapě hranice francké říše za vlády Karla Velikého. 2) Jaká území Karel Veliký k říši připojil?

Obr. 8 Jedna z nejvýznamnějších událostí středověku − korunovace Karla Velikého na císaře papežem

Obr. 8 Jedna z nejvýznamnějších událostí středověku − korunovace Karla Velikého na císaře papežem Lvem III. v Římě roku 800. Karel tak navázal na tradici římského císařství a jeho jméno inspirovalo vládce ve slovanských zemích k užívání titulu král (król).

feudalismus: feudum (léno) = půda/úřad FEUDÁL VAZAL panovník, později šlechta a církev služebník nebo

feudalismus: feudum (léno) = půda/úřad FEUDÁL VAZAL panovník, později šlechta a církev služebník nebo bojovník feudála (později šlechta) udělení léna služba/vojenská pomoc VAZALOVI FEUDÁLOVI

karolínská renesance: kulturní období za vlády Karla Velikého rozvoj umění, vzdělanosti Obr. 10 Podpis

karolínská renesance: kulturní období za vlády Karla Velikého rozvoj umění, vzdělanosti Obr. 10 Podpis císaře Karla Velikého Obr. 9 Karolínská minuskule, písmo doby Karla Velikého

Obr. 11 Einhard − učenec karolínské doby a autor Karlova životopisu Úkoly: 1) Z

Obr. 11 Einhard − učenec karolínské doby a autor Karlova životopisu Úkoly: 1) Z jaké společenské vrstvy Pocházeli středověcí vzdělanci? 2) V jakém prostředí se nacházela centra středověké vzdělanosti? Obr. 12 Pavel Diakonus – historik na Karlově dvoře

Obr. 13 Hradní sídlo Karla Velikého (tzv. falc) v císařově oblíbeném městě Cáchy (Aachen,

Obr. 13 Hradní sídlo Karla Velikého (tzv. falc) v císařově oblíbeném městě Cáchy (Aachen, dnešní Německo). Panovníci francké říše nevládli z jednoho místa, ale putovali se svou družinou po celé zemi. Podobných sídel v ní tedy bylo mnohem více.

Obr. 14 Dřevěný trůn Karla Velikého v katedrále Panny Marie v Cáchách Obr. 15

Obr. 14 Dřevěný trůn Karla Velikého v katedrále Panny Marie v Cáchách Obr. 15 Katedrála Panny Marie v Cáchách, místo posledního odpočinku Karla Velikého

Verdunská smlouva (843) Obr. 16 Rozdělení franské říše Ludvíkem Pobožným (syn Karla Velikého) mezi

Verdunská smlouva (843) Obr. 16 Rozdělení franské říše Ludvíkem Pobožným (syn Karla Velikého) mezi jeho syny. Verdunskou smlouvou byly vytvořeny nejen základy budoucího Německa i Francie, ale i zárodky sporů o území mezi oběma státy.

Zápis do sešitu Frankové: germánský kmen, původ: západní Evropa dynastie Merovejců: Chlodvík (486− 511)

Zápis do sešitu Frankové: germánský kmen, původ: západní Evropa dynastie Merovejců: Chlodvík (486− 511) přijal křesťanství základy francké říše, správa říše: panovník – vládce, chráněn vojenskou družinou, majordomové – správa panovnického dvora, pozdější vládci dynastie Karlovců: Pipin Krátký (751– 768) - zisk území v Itálii, Pipinova donace (vznik církevního státu) Karel Veliký (768− 814) - největší rozkvět říše, podpora vzdělanosti – zakládal školy, rozvoj feudalismu, karolínská renesance – rozvoj umění Hradní sídlo Karla Velikého (tzv. falc) ve městě Cáchy ( dnešní Německo). Panovníci francké říše nevládli z jednoho místa, ale putovali se svou družinou po celé zemi. Podobných sídel v ní tedy bylo mnohem více. 843 – VERDUNSKÁ SMLOUVA - Rozdělení franské říše Ludvíkem Pobožným (syn Karla Velikého) mezi jeho 3 syny – Karla II. Holý, Lothar I. , Ludvík II. Němec