Zuzana Palkov 371720 PROVINCIE 1 Balistn Balochistan 2
Zuzana Palková (371720)
PROVINCIE 1 Balúčistán (Balochistan) 2 Severozápadní pohraniční provincie (North-West Frontier Province) 3 Paňdžáb (Punjab) 4 Sindh TERITORIA 5 území hlavního města Islamabádu (Islamabad Capital Territory) 6 Federálně spravovaná kmenová území (Federally Administered Tribal Areas) ČÁSTI KAŠMÍRU 7 Ázád Kašmír (Azad Kashmir) 8 Severní oblasti (Northern Areas) pod přímou správou pákistánské vlády.
Oficiálny názov: Islamská republika Pakistan Hlavné mesto: Islamabad Rozloha: 803 940 km² Počet obyvateľov: 164, 7 mil. (6. na svete, rok 2007) Hustota zaľudnenia: 197 ob. / km² Jazyk: urdština, angličtina Náboženstvo: islám Štátne zriadenie: federatívna parlamentná republika Vznik: 1947 (nezávislosť na VB) Prezident: Asif Alí Zardárí Premiér: Naváz Šaríf Mena: pakistanská rupia Najvyšší bod: Čhokori (K 2) (8611 m n. m. )
Historie Mohendžodaro • 7000 pnl. Naleziště nejstarší kultury u Mehrgarhu v Balúčistánu • Později se v údolí řeky Indu rozvinula harrapská kultura • Stářím se řadí ke kulturám sumerskoakkadské a staroegyptské • 8 stol. První vlna islamizace po moři (Arabi) • 10 – 11. stol. druhá vlna po souši, opakovaně pronikal z afghánské Ghazny sultán Mahmúd • Poč. 16. stol. existovala v Pákistánu Mughalská říše, v této době se v oblasti silně prosadil islám • povolení k zakládání anglických obchodních faktorií již od největšího mughalského vládce Akbara
Britská Indie • název bývalé britské kolonie existující mezi lety 1858 – 1947 na většině území Indického subkontinentu • ustanoveno 1. listopadu 1858 • dlouho před tím byla faktická moc v rukou Britské Východoindické společnosti • 15. srpna 1947 byla Britská Indie na základě Zákona o nezávislosti Indie rozdělena na dvě nezávislá dominia – Indii (později Indická republika) a Pákistán(později Islámská republika Pákistán a Bangladéšská lidová republika) • Východní a západní Pákistán v roce 1956 vytvořily po přijetí ústavy Islámskou republiku Pákistán • V roce 1960 byl za hlavní město Pákistánu zvolen Islámábád
Kašmír • První válka v Kašmíru - vojenské střetnutí mezi Pákistánem a Indií v letech 1947– 1948 o území Kašmíru • Výsledkem bojů bylo rozdělení bývalého knížectví Kašmír na pákistánskou a indickou část • hranice mezi územími se nazývá Linie kontroly • Na indické části se dnes nachází svazový stát Džammú a Kašmír • na pákistánské Azád Kašmír a Severní oblasti (Gilgit-Baltistán) • Malou část Severních oblastí postoupil Pákistán v roce 1963 Číně (+Aksai Čin)
Pakistán nezávislý stát • Neschopnost centrální vlády vyřešit zásadní problémy • Oslabování Muslimské ligy • Problematické vztahy mezi východní a západní částí země • První vláda Alího Džinnáha - Pákistán donucen využít americkou hospodářskou i vojenskou pomoc • americká pomoc Pákistánu v roce 1956 už téměř 70% veškeré zahraniční pomoci • Vlivem politického vývoje opuštěna idea islámského státu, jak ji navrhoval M. A. Džinnáh • návrh na zřízení sekulární, demokratické a federativní republiky odmítnut • Konečná podoba ústavy 29. února 1956 • Prvním prezidentem se stal Iskandar Mírza
• 1960 Ajjúba Chán prezident - nová ústava podle islámských tradic (1962) • V 60. letech jednostranná závislost na USA, začali navazovat vztahy se svými sousedy, zejména s Čínou • Stále vyhrocená situace v Kašmíru • 1965 konflikt o území špatně přístupných a neúrodných Kaččských bažin na pomezí Gudžarátu a Sindhu • rozhodnutí mezinárodního soudu v Ženevě - v roce 1967 přiznal 90% sporného území Indii a pouze 10% Pákistánu - druhá válka o Džammú a Kašmír • od počátku roku 1965 pronikaly na indické území diverzní skupiny, úder na pákistánská území • nasazeno tankové a dělostřelecké vojsko, letectvo i námořnictvo obou zemí • Zastavila Rada bezpečnosti 22. září 1965, přestřelky pokračovaly • jednání o míru, Sovětský svaz v uzbeckém Taškentu
• smlouva 25. února 1966, země se zavázaly k dalším jednáním na nejvyšší úrovni • ministr zahraničí Zulfikár Alí Bhutto, byl prosazováním spolupráce s Čínou a nepřítel Indie • Volby v prosinci 1970 • ve Východním Pákistánu Lidová liga požadavky úplné autonomie pro Východní Pákistán • Rozpor s politikou Bhutta, západopákistánska strana - Pákistánska lidová strana - prosazoval silnou ústřední vládu • do Bengálska armádní jednotky vyzbrojené americkou a čínskou technikou • ve východním Bengálsku (protestní generální stávka, hnutí občanské neposlušnosti, zabito několik set tisíc lidí) • třetina Bengálců přišla o přístřeší a osmina jich uprchla do Indie (vybavovala povstaleckou armádu zbraněmi) • odpor u pákistánských armádních velitelů - 3. prosince 1971 zaútočili na indická území • Během dvou týdnu utrpěla pákistánská armáda drtivou porážku - na obranu Pákistánu musely vystoupit Spojené státy
• Kapitulaci pákistánské armády 15. prosince 1971, rozpad státu • Východní Pákistán vyhlásil nezávislý stát Bangladéš 16. prosince 1971 • Pákistánská lidová strana vyhrala volby v březnu 1977 (třetí ústava - demokratické reformy, principy federalizace země, odpor k vyjednávání s Indií, odmítnutí nezávislosti Bangladéše, spolupráce s Čínskou lidovou republikou • pravicová opozice označila volby za zmanipulované - masivní protivládní kampaň, vyústila v vážnou politickou krizi • 5. července 1977 náčelník generální štábu generál Muhammad Zijául Hak vyhlásil výjimečný stav - vojensky režim • zahájená rozsáhlá islamizační kampaň
• 1983 vnitropoliticka krize – nespokojenost s vojenským režimem, stávky a demonstrace, tvrdě potlačovány • 14. srpna 1983 vyhlásilo Hnutí za obnovu demokracie celostátní kampaň občanské neposlušnosti • Možnost vylepšit hospodářskou situaci v zemi zahraniční pomocí , 1978 v Afghánistán prosovětský převrat • Vláda generála Haka podporovala příliv milionů afghánských uprchlíků - výcviková střediska • Vycvičení a vyzbrojení mudžáhidíni vysíláni zpět do Afghánistánu • dodávky vojenského materiálu a finanční pomoci z USA, vojenský instruktoři z Číny • Ztráta zahraničné podpory - 1988, odmítnutí tzv. ženevské dohody o politickém urovnání situace kolem Afghánistánu • Pod hrozbou zastavení dodávek americké pomoci generál Hak přislíbit demokratické volby do Národního shromáždění
• V roce 1988 volby - vyhrála Pákistánská lidová strana, vedená Bhuttovou dcerou Bénázir Bhuttovou • volebního hesla „demokracie bez diktatury“, začala urovnávat napjaté vztahy s Indií • uvolňování poměrů v zemi, demokratizace veřejného života - uvolňování morálky a vysoký nárůst kriminality • V roce 1990 její vláda sesazena ve prospěch vlády usilující o striktní uplatňování islámských tradic, podezření z korupce. • V roce 1993 byla opět zvolena - Napomohla finančně nástupu Talibanu v Afghánistánu (stabilizace oblasti) • V roce 1996 opět odstupuje, obviněna z korupce, exil SAE (Dubaj) v roce 1998
• V roce 1999 - generál pákistánské armády Parvíz Mušaraf puč - chopil se moci • Prezentuje se jako spojenec USA a bojovník proti terorismu • Po 11. září 2001 se angažoval jako spojenec USA při svržení afgánského Talibanu • 22. listopadu 2007 bylo Pákistánu pozastaveno členství v Commonwealthu • nesplnil požadavky na ukončení výjimečného stavu a rezignování na funkci velitele armády • po demokratických volbách na začátku roku 2008 se Pákistán opět stal členem Commonwealthu
Dnešní situace • Země se potýká se sílící mocí islámských radikálů • Centrální vláda nemá žádnou kontrolu nad územím při hranici s Afghánistánem, kvete obchod se zbraněmi a drogami • snaha jihozápadní provincie Balúčistánu vytvořit nezávislý stát • V červenci 2010 postihly území Pákistánu katastrofální povodně, které bezprostředně usmrtily 2000 lidí a dalších 20 milionů připravily o domov
Zdroje: • VAVROUŠKOVÁ, Stanislava, Blanka KNOTKOVÁ - ČAPKOVÁ, Jan FILIPSKÝ a Jan MAREK. Dějiny Bangladéše, Bhútánu, Malediv, Nepálu, Pákistánu a Srí Lanky. Praha: NLN – Nakladatelství Lidové noviny, 2003. • MAREK, Jan. Pákistán: Stručná historie států. Praha: Libri, 2002. • http: //cs. wikipedia. org/wiki/P%C 3%A 1 kist%C 3%A 1 n
- Slides: 17