ZSADY DEMOKRACIE Mgr Michal Oblouk DEMOKRACIE z eckho

ZÁSADY DEMOKRACIE Mgr. Michal Oblouk

DEMOKRACIE • z řeckého demos = lid, kratein = vládnout • vláda lidu – způsob, kterým lidé spravedlivě rozhodují o věcech, které se jich společně týkají • forma vlády/typ politického režimu - všichni občané se rovně podílejí, přímo nebo nepřímo, na navrhování a přijímání zákonů, kterými se řídí jejich společnost • nejrozšířenější způsob řízení státu - téměř všechny státy Evropy, Austrálie, Nový Zéland, Indie, Izrael, USA, Kanada, některé státy v Jižní Americe • teorie demokracie - vědní předmět, obor politologie

POLITOLOGIE • společenská věda o politice - zabývá se popisem a hodnocením politických jevů 1. politická teorie 2. politické instituce - ústava, forma vlády, veřejná správa 3. strany, skupiny a veřejné mínění politické strany, volby 4. mezinárodní vztahy - mezinárodní politika, organizace a právo

PRINCIPY DEMOKRACIE HLAVNÍ PRINCIPY • držitelem (zdrojem) politické moci je lid • opakující se volby • povinnost odevzdat moc nejpozději po uplynutí volebního období • nezměnitelnost maximální délky období • ochrana politických menšin i jednotlivců

PRINCIPY DEMOKRACIE DALŠÍ PRINCIPY • účinná a informovaná veřejná diskuse • zajištění lidských práv • dělba moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní moc • právní stát - spravedlivé zákony a účinné prosazování jejich dodržování • transparentnost - průhlednost rozhodování, přehledné financování • rovnost šancí pro každého bez ohledu na jeho původ • poskytnutí základních sociálních podmínek pro důstojný život všech • právo na soukromé vlastnictví a svobodné podnikání • svoboda tisku a projevu

DEMOKRACIE • většinová (majoritní) - užívá některých mechanismů přímé demokracie za účelem prosazení většinového rozhodnutí lidu • pluralitní (konsensuální) - politické rozhodování je výsledkem sporu a dohody zúčastněných skupin či jednotlivců, podíl na rozhodování mají i nepřímo zúčastněná zájmová a nátlaková hnutí • konsociační - rozhodování je uskutečňováno skrze dohodu úzkých a uzavřených zájmových skupin • korporativní - autoritativní systém demokracie, společnosti bez politických stran nebo se sníženým vlivem politických stran, profesní skupiny zaměstnanců jsou základem pro rozhodování ve společnosti, vytvářejí parlament, z něhož je složena vláda odborníků • neokorporativní - založená na vzájemném propojení zájmových skupin se státem • participační - co největší množství jedinců a kolektivních subjektů se podílí na co největším počtu rozhodnutí • elitní - lid vládne jen díky aktu politických voleb, všechna ostatní rozhodování přináleží zvoleným elitám • proximitní - schopnost a možnost obyvatel regionu rozhodovat si o svých věcech sami, být relativně soběstačný v řízení chodu společnosti

3 MOŽNOSTI DEMOKRATICKÉHO ROZHODOVÁNÍ a) jednomyslná shoda – nikdo nesmí být vyloučen z možnosti podílet se na rozhodování, každý má mít stejnou šanci b) kombinace mezi přehlasováním menšiny většinou a dosažením shody – respektují se svobody a práva menšiny c) losování

HISTORIE • první známá demokracie – antická, v řeckých městských státech, trvala přibližně 100 let (od pol. 5. do pol. 4. stol. př. n. l. ) - vztahovala se jen na svobodné muže, kteří měli občanství městského státu • po obsazení řeckých států Římem demokracie jako systém státního zřízení na dvě tisíciletí zaniká • počátek novověku - demokracie v Anglii, přeměna na konstituční monarchii • 2. polovina 18. století - demokracie v USA • v průběhu 19. století vznikají z myšlenek Velké francouzské revoluce novodobé liberální demokracie v Evropě

HISTORIE • během 2. poloviny 19. století a v prvních desetiletích 20. století - větší rozšíření osob oprávněných volit - všeobecné volební právo • před 2. světovou válkou patřilo Československo k nejvyspělejším světovým demokraciím • v meziválečném období dochází k selhání demokracií v řadě evropských států - Itálie, Německo • po 2. světové válce - v západní Evropě demokratické země, v zemích sovětského vlivu likvidace demokracie - koncem 80. let rozpad sovětského bloku a znovuobnovení demokracií • v oblasti třetího světa dochází k zavádění demokracií postupně

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD • součást ústavního pořádku České republiky • práva a svobody vyjadřují vztah mezi státem a občanem zpravidla se jich může domáhat každý, jen některá jsou vázána na státní občanství • obsah vychází z principů právního státu • základní práva a svobody jsou nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná, nezrušitelná a jsou pod ochranou soudní moci • autorem je Česká národní rada • platí od r. 1992 • má 44 článků členěných do šesti hlav

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD 1) preambule 2) obecná ustanovení 3) lidská práva a základní svobody 4) práva národnostních a etnických menšin 5) hospodářská, sociální a kulturní práva 6) právo na soudní a jinou právní ochranu 7) společná ustanovení

MÍRA DEMOKRACIE VE SVĚTĚ

ZDROJE • http: //cs. wikipedia. org/wiki/Demokracie • http: //cs. wikipedia. org/wiki/Listina_z%C 3%A 1 kladn%C 3%AD ch_pr%C 3%A 1 v_a_svobod • http: //zemepis. jergym. cz/foto/49/ipage 00015. htm • http: //cs. wikipedia. org/wiki/Plat%C 3%B 3 novo_pojet%C 3%A D_demokracie • http: //cs. wikipedia. org/wiki/Aristotelovo_pojet%C 3%AD_dem okracie • https: //cs. wikipedia. org/wiki/Teorie_demokracie