Zpsoby raen dlnch dl HLUBINN DOBVN A BEZPENOST
-Způsoby ražení důlních děl HLUBINNÉ DOBÝVÁNÍ A BEZPEČNOST PRÁCE VY_32_INOVACE_Nemec_ 08 -2 -13 -Větrání – atmosféra důlních větrů Autor : Ing. Němec Josef Tento výukový materiál byl zpracován v rámci projektu EU peníze středním školám - OP VK 1. 5. CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0195 – Individualizace a inovace výuky
ANOTACE V tomto materiálu se seznámíme o bezpečnosti z hlediska složení důlních větrů. Uvedeme povolené koncentrace jedovatých plynů. Doplníme znalosti o plynech, které se nacházejí v důlních větrech. Povíme si o jejich vlastnostech. Vysvětlíme pojem „důlní atmosféra. “
DŮLNÍ ATMOSFÉRA čerstvé větry vstupují do dolu z povrchu a nazýváme je větry vtažnými větry znečištěné a použité, které proudí z důlních pracovišť nazýváme větry výdušné podle výskytu metanu ( CH 4) v důlním ovzduší se dělí doly na dvě kateorie: neplynující doly - prosté výbušných plynů plynující doly - s nebezpečím výbušných plynů
DŮLNÍ ATMOSFÉRA q § § § plynující doly se dále dělí podle množství a výstupu metanu do důlních děl do tříd : doly s nebezpečím průtrží uhlí a plynů doly II. třídy nebezpečí doly I. třídy nebezpečí
SLOŽENÍ DŮLNÍCH VĚTRŮ q hlavní součásti důlních větrů je atmosférický vzduch, který obsahuje objemově : § 20, 99 % kyslíku 78, 98 % dusíku 0, 03 % oxidu uhličitého, vodní páry a vzácné plyny ( helium, neon, argon, krypton, xenon ) § § q pro běžné výpočty používáme pouze zaokrouhlené hodnoty 21 % kyslíku a 79 % dusíku (včetně vzácných plynů)
SLOŽENÍ DŮLNÍCH VĚTRŮ q kyslík § § je nezbytný pro dýchání lidí pokud důlní větry obsahují 15% kyslíku, tak člověk může provádět fyzicky namáhavou práci omezeně ( dostavují se závratě, dýchací potíže a nevolnost) klesne-li obsah na 13% je život člověka ohrožen q dusík § plyn bez barvy, bez chuti a zápachu není jedovatý a je nehořlavý zvýšený obsah v důlním ovzduší snižuje objemové procenta kyslíku v dolech může dusík exhalovat s metanem a oxidem uhličitým dusík se dostává do důlních děl také při TP a rozkladem organických látek § § §
SLOŽENÍ DŮLNÍCH VĚTRŮ q § § oxid uhličitý ( kysličník uhličitý) je plyn bez barvy a je příchuti a zápachu slabě nakyslého je 1, 5 krát těžší než vzduch (zdržuje se proto u počvy ) není jedovatý, nehoří, ale brání dýchání první potíže pro člověka při 3 -4% a 4 -5% způsobuje při námaze nedostatek dechu vodní pára důlní větry obsahují vodní páru v různém kolísajícím množství, které je omezeno teplotou důlních větrů je třeba mít na paměti, že těžká manuální práce ve vlhkém prostředí vyčerpává
SLOŽENÍ DŮLNÍCH VĚTRŮ q § § § oxid uhelnatý ( kysličník uhelnatý) je plyn prudce jedovatý bez barvy, bez huti a zápachu slučuje se s hemoglobinem 250 až 300 krát snadněji než kyslík je produktem nedokonalého spalování zvláště za nepřítomnosti kyslíku vyskytuje se při požárech, trhacích pracích, ve výfukových plynech a záparech sirovodík je pro člověka ještě jedovatější než oxid uhelnatý má siný zápach po shnilých vejcích a odpornou chuť jeho odporný zápach varuje člověka při koncentraci
SLOŽENÍ DŮLNÍCH VĚTRŮ kysličníky dusíku jsou prudce jedovaté a vznikají při trhací práci, zejména při vyhoření trhaviny člověku hrozí smrt již při krátkodobém vdechování koncentrace 0, 025% má charakteristické žlutočervené až hnědočervené zbarvení vodík je plyn bez barvy, bez chuti a bez zápachu na vzduchu hoří namodralým plamenem smíchán se vzduchem tvoří výbušnou směs(4 -72%) v dolech se vyskytuje při důlních požárech nebo při výbuchu
SLOŽENÍ DŮLNÍCH VĚTRŮ q § § § § metan není jedovatý a jeho vdechování v menších koncentracích je lidskému zdraví neškodné nebezpečným se stává v momentě, kdy vytlačí z důlních větrů kyslík pod hranici která je nezbytná pro život člověka ( 15 -14%) největší nebezpečí metnu je v tom, že smíchán se vzduchem tvoří výbušnou směs meze výbušnosti metanu se udávají od 4% do 15% za normálních okolností nejprudší výbuch metanu nastává při jeho koncentraci 9, 5% je to plyn bez barvy, chuti zápachu je o polovinu lehčí než vzduch a proto se shromažďuje u
DŮLNÍ CHODBA PO VÝBUCHU METANU
POUŽITÁ LITERATURA 1) prof. Ing. Jiří Grygárek. CSc. , prof. Ing. Václav Kryl, Vladimír CSc. , prof. Ing. Vladimír Petrouš CSc. , prof. Ing. Vlastimil Hudeček CSc. Základy hornictví, VŠB-Ostrava 2010, dotisk I. vydání ISBN 978 -80 -248 -0613 -6 2) Ing. Mikuláš Lalúch, Ing. Julien Siládi, Ing. Adolf Hučko CSc. Hornictví I. pro SOU, SNTL-Praha 1988 3) Ing. Jaroslav Otýs – Úvod do hornictví, SNTL-Praha 1987 4) Ing. Kamil Švéda – Hornictví II. , SNTL-Praha 1987 Obrázky : http: //www. newworldresources. eu/~/media/Images/content/magazines/02_ 2012/Hloubeni%20 jam%20 CSA_autor_opt. ashx? mw=900&mh=600 http: //www. tlakinfo. cz/docu/clanky/001713 o 1. jpg
POUŽITÁ LITERATURA � � � � GRYGÁREK, Jiří. Základy hornictví. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská Technická univerzita, Hornicko-geologická fakulta, 1998, 216 s. ISBN 978 -80248 -0613 -6. LALÚCH, Mikuláš, Adolf HUČKO a Julien SILÁDI. Hornictví pro SOU I. 2. oprav. vyd. Praha: SNTL, 1988, 360 s. OTÝS, Jan. Úvod do hornictví. 1. vyd. Praha: SNTL, 1987, 264 s. ŠVÉDA, Kamil. Hornictví II. 1. vyd. Praha: SNTL, 1987. 170 s. OTÁHAL, Antonín, Technika bezpečnosti: (bezpečnostní a hygienická rizika v hornictví). Ostrava: ES VŠB, 1992. SUCHAN, Libor, Větrání hlubokých dolů. 1. vydání. Praha: SNTL, 1984. AUTOR NEZNÁMÝ. nwrkarbonia. pl [online]. [cit. 2013 -04 -18]. Dostupné z: http: //www. nwrkarbonia. pl/en/media/open-mine-magazine/open-mine-022012/~/media/Images/Content/Magazines/Hloubeni%20 jam%20 CSA_autor_opt. ashx? mw=800&mh=600 AUTOR NEZNÁMÝ. tlakinfo. cz [online]. [cit. 2013 -04 -18]. Dostupné z: http: //www. tlakinfo. cz/docu/clanky/001713 o 1. jpg
- Slides: 13