Zpas o Stedomo mezi mem a Kartgem Punsk

Zápas o Středomoří mezi Římem a Kartágem. Punské války 264 – 146 př. n. l.

Punské války • Punské války byly tři. • Řím x Kartágo • Kartágo: původně fénická kolonie ovládalo severoafrické pobřeží (dnes Tunis) a část Španělska. Kartagince nazývali Římané Puny.

• Cíl: ovládnout západní polovinu Středomoří. • Začátek: válka o ovládnutí Sicílie (obilí) • Řím převaha na souši • Kartágo převaha na moři • Výsledek: vítězství Říma zničení Kartága

• 2. punská válka 218 – 202 př. n. l. Hannibal (geniální vojevůdce) nenávist k Římu zimní přechod přes Alpy se slony –překvapení !!! Polovina vojska zahynula, sloni uhynuli.

„ Hannibal Ante Portas“ 216 v bitvě u Cann Římané na hlavu poraženi • Přesto Hannibal postupně vytlačen z Itálie a vrací se domů bránit Kartágo. • r. 202 bitva u Zamy. Hannibal x Scipio Africanus…Kartágo poraženo, H. uprchl

Punské války „Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno“ Marcus Portius Cato 3. punská válka – Řím využívá záminku (Kartágo se brání napadení numidským králem) ke srovnání Kartága se zemí - vypáleno, zbořeno, zasoleno, obyvatelstvo odvedeno do otroctví. • Hannibal na útěku, stále bojuje po boku všech nepřátel Říma. Aby unikl zajetí, páchá sebevraždu.

Římské vojenské výboje

Po punských válkách • Řím ovládl území od Gibraltaru (Španělsko) po Malou Asii (Turecko) • Výboje se nikdy nezastavily- římské území se stále zvětšovalo. • Římská armáda se skládala z legií • (4 500 - 6 000 vojáků), legie z 10 kohort (po 600 mužích), kohorta z 3 manipulů (200 mužů)

Řím ovládá Středozemní moře a jeho výboje pokračují.

legionář

Structure of the Roman Army

legionář • • • Kožená zbroj Štít Vrhací oštěp Meč Železná přilba • Obléhací stroje, beranidla, katapult, pohyblivé věže • gladius

Želva (testudo)

Římský vojenský tábor

Neblahé důsledky výbojů Výbojné války Dlouhá vojenská služba Zadlužení Ztráta půdy Příliv levné pracovní sílyotroků= válečných zajatců Zisk zeměďělské půdy =vznik velkostatků

Reformy bratří Gracchů Tiberius Sempronius Gracchus – 134 př. n. l. -tribun lidu Gaius Sempronius Gracchus – 123 př. n. l. -konzul

Podle Tiberiova návrhu bylo stanoveno maximální množství půdy na jednoho muže – zhruba 126 hektarů; zbytek měl být zabaven a rozdělen bezzemkům po 30 ti jitrech (dědičný nájem). Bohatí byli samozřejmě proti, a tak přesvědčili druhého tribuna, aby návrh vetoval. Tiberius však pronesl řeč „zdali může být někdo tribunem lidu, je-li proti jeho zájmům“. Tím způsobil odvolání tribuna. Návrh zákona byl přijat, byla vytvořena komise, která se měla postarat o to, aby reforma proběhla. Nastalo však mnoho problémů, což znamenalo zdržení práce komise, a do toho začaly nové volby tribunů. Při nich začaly potyčky, bitky a Tiberius byl zabit a činnost komise přerušena.

Usilovali o pozemkovou reformu Chtěli odebrat velkostatkářům část půdy a přidělit ji nemajetným římským občanům, bezzemkům Zákon byl nakonec přijat pod tlakem lidového shromáždění, ale …

R. 123 chtěl pokračovat v reformách svého bratra Gaius Gracchus. Zvolen tribunem lidu, podal návrhy zákonů (obilní zákon – levné obilí pro chudé ze státních skladů; soudní zákon – posílen vliv publikánů v úřadech (voleni jako soudci do porot). Výstavba silnic (zaměstnání pro chudinu), Gaius navrhoval dát spojencům římské občanství (tím je více připoutat k Římu), dále navrhoval zřídit nové kolonie v Africe (obživa pro řemeslníky a zemědělce). Tyto návrhy (občanství pro spojence a kolonie v Africe) byly však odmítnuty i chudinou. Došlo k bitce mezi přívrženci a odpůrci jeho názorů, senát označil Gaia za nepřítele republiky a odsoudil jej k smrti. Rozsudek nebyl vykonán, protože Gaius spáchal sebevraždu. Během následujících 20 let byly všechny důležité reformy (včetně pozemkové) zlikvidovány nobilitou a senátem.

Pozemková reforma byla zastavena Oba bratři byli v rozmezí několika let zlikvidováni Krize římské republiky se prohloubila.