Zoologie bezobratlch 5 Prof RNDr Lubomr Hanel CSc

Zoologie bezobratlých 5 Prof. RNDr. Lubomír Hanel, CSc.

Kmen: měkkýši (Mollusca) ● Po členovcích nejpočetnější živočišný kmen čítající asi 135 000 druhů. ● Jejich latinský název je odvozen od slova molluscus, což znamená měkký oříšek. ● Základní společné znaky měkkýšů odlišující je od ostatních kmenů: ► útrobní vak - v něm je většina vnitřních orgánů ► plášť vylučuje vnější vápenitou schránku, která je někdy redukovaná ► radula (redukovaná u mlžů)

Kmen: měkkýši (Mollusca) - smysly ►U měkkýšů se vyskytují v pokožce tzv. kožní pupeny = pohromadě několik smyslových buněk s tyčinkovitými výběžky. ► Ústrojím statické rovnováhy je u plžů a hlavonožců statocysta se statolitem nebo se statokoniemi. ►Osfrádia fungují jako chemoreceptory na určení kvality vody. ► U některých mlžů jsou složené oči (oculi). ● Oči paplžů jsou miskovité. ● Oči plžů mohou být také jednoduché oční jamky, oči pohárkové (pohárkovité) až váčkovité s čočkou a sklivcem. ● Oči hlavonožců jsou komorové oči - nejdokonalejší typ oka. Hlemýžď zahradní rozlišuje 3 chutě: sladké, slané a hořké.

Kmen: měkkýši (Mollusca) ►Rozmnožují se pohlavně (hermafrodité i gonochoristé). Měkkýši se líhnou z vajíček. Někteří jsou živorodí. ► Vývoj může být ● přímý (tzn. malý plž po vylíhnutí podobný dospělci a jenom roste) ● nepřímý (přes larvu): – trochofora (praeveliger) → veliger (většina mořských plžů) – larva veliger u mořských plžů, běžně u mořských mlžů a některých sladkovodních mlžů, kteří přešli z moře, např. rod Dreissena – larva glochidium u velkých sladkovodních mlžů

Arktika islandská (Arctica islandica) se dožila 405 (až 410) let - nejdéle žijící živočich Arcticidae

Třída: červovci (Aplacophora) Červovka Chaetoderma canadense 3 cm, žije v norách a živí se detritem Podtřída: červovky (Caudofoveata) Oblý a červovitý tvar těla bez stop segmentace, bez pláště, bez schránky Celé tělo pokrývají hedvábně lesklé aragonitové nebo kalcitové útvary Amfineurní typ nervové soustavy (4 větve – tetraneurie) Radula s dvojitou řadou zoubků Živí se organickými zbytky (podtřída červovky) či dravě (podtřída rýhonožky) Počet druhů: 280 (žijí v mořích)

Třída: štítkonoši (Polyplacophora) Chroustnatka středomořská (Chiton olivaceus) Do 5 cm, Středozemní moře, dokonale přizpůsobena životu na skalách, noční tvor. Živí se seškrabáváním řas. Z vajíček se líhne larva. Tělo zploštělé, na hřbetní straně 8 destiček (mohou se svinout do klubíčka) Plášťová dutina ve tvaru rýhy po obvodu nohy Nervová soustava amfineurního typu (tetraneurie), k vnějšímu povrchu destiček vystupují četnými póry nervová vlákna, vytvářející na povrchu jednoduché smyslové orgány (estéty) Metanefridie a žábry v proměnlivém počtu párů Počet druhů: 1000 (žijí v mořích)

Třída: přílipkovci (Monoplacophora) Přílipkovec čapkový (Neopilina galathae) 3 cm, pobřeží Mexika (Tichý oceán), gonochorista. Žije v hloubkách 2000 -6000 m. Podobný s druhy žijícími před 400 miliony lety

Třída: plži (Gastropoda) Stočená schránka včetně útrobního vaku Na hlavě tykadla a oči Žábry se přesunuly před srdce (předožábří), následně druhotná rotace do povodního stavu (zadožábří) Přechod na souš vedl k rozvoji dýchání stěnou plášťové dutiny, stěna pláště vytváří ulitu Nervová soustava: 5 párů ganglií, oči pohárkovitého typu Vývoj: přímý (sladkovodní a suchozemští), nepřímý přes larvu veliger (mořští)

Třída: plži (Gastropoda)

Podtřída: předožábří (Prosobranchiata) Většinou mořští, částečně sladkovodní a výjimečně suchozemští, 59 000 druhů Žábry umístěny před srdcem Ústí ulity s víčkem (operculum) 1 pár tykadel Většinou gonochoristé, ulity sběratelsky cenné SYSTÉM Řád: dvoupředsíňoví (Diotocardia, = Archaeogastropoda) – 2 srdeční předsíně Řád: jednopředsíňoví (Monocardia) – 1 srdeční předsíň

Řád: jednopředsíňoví (Monocardia) Trumpetovka australská (Syrinx aruanus) – největší plž světa, ulita do 80 cm

Řád: jednopředsíňoví (Monocardia) Ostranka tenkoostná (Murex pecten), „Venušin hřeben“, Indopacifik Ostranka jaderská (Murex brandaris) 8 cm, Středozemní moře, dravá (dnes rod Bolinus) „Nachová žláza“ (1 g barviva z 8000 jedinců)

Řád: jednopředsíňoví (Monocardia) 14 cm Indopacifik Zavinutec tygrovaný (Cypraea tigris), koyasu-gayi Zavinutec penízkový (Cypraea moneta), kauri, platidlo, 1200 let př. n. l.

Řád: jednopředsíňoví (Monocardia) Homolice mapová (Conus geographus) 10 cm, Indopacifik, „chobot“ s jedovou žlázou a jedovým kanálkem dlouhým až 5 x než ulita. Jed neurotoxin používají k lovu ryb, ne k obraně

Podtřída: zadožábří (Opisthobranchia)

Podtřída: zadožábří (Opisthobranchia) Řád: krytožábří (Anaspidea) „mořský zajíc“ v nouzi vypouští oblak tekutiny páchnoucí po pižmu Zej obrovský (Aplysia depilans) 40 cm, Středozemní moře, rostlinná potrava. Považován za jedovatého Krytožábří mají 1 žaberní lupen a redukovanou skořápku, většinou překrytou pláštěm Laločnatka kadeřavá (Tridachia crispata) 8 cm, Karibské moře, býložravá. Celé tělo pokrývá laločnatý lem nohy (parapodie). Živí se řasami.

Řád: nahožábří (Nudibranchia) Hypselodoris apolegma žábry

Podtřída: plicnatí (Pulmonata) epiphragma

Řád: stopkoocí (Stylommatophora) Plzákovití Arion Slimákovití Limax

Arion vulgaris (lusitanicus), mladí jedinci

- nízký trávník - kerblík, petržel, šalvěj, tymián nebo brutnák odpuzují - obsypat záhony popelem či vápnem - 10 centimetrů široký pruh pilin kolem záhonů, který se pak polije kávou s logrem - rozdrcený pevný podpalovač do míst s jejich výskytem

Otrava psa metaldehydem (Vanish Slug Pellets) Klinické příznaky intoxikace jsou následující: Hypertermie (přes 41°C) Zrychlení srdeční činnosti Slinění Záškuby končetin přecházející pozvolna do tonicko – klonických křečí Ztížené dýchání Mydriáza (rozšíření zornic) Apatie

Parazitické hlístice Phasmarhabditis hermaphrodita o velikosti cca 1 mm aktivně vyhledávají slimáky (plzáky) v půdě a pronikají do nich dýchacími otvory. Uvnitř vyvrhnou symbiotickou bakterii. Bakterie se množí a v kombinaci s hlísticemi slimáka usmrtí. Po dokončení vývoje si invazní larvy začnou vyhledávat nového hostitele. Napadený jedinec přestane do 3 -5 dnů žrát a během 7 -21 dnů po aplikaci hyne. Napadený slimák

Třída: mlži (Bivalvia, =Lamellibranchiata) Mořští i sladkovodní, bilaterálně souměrní Druhotně redukovaná hlava, vytvořena kýlovitá noha Plášť v podobě dvou laloků vylučuje 2 lastury, spojené vazy či zámkem (periostracum, hypostracum) Žábry jsou v plášťové dutině. Mlž komunikuje s prostředím a) otvorem pro vysunutí kýlovité nohy, b) otvorem vyvrhovacím (exhalačním), c) otvorem přijímacím (inhalačním) s chemoreceptory (osfradia) – je obvykle pod vyvrhovacím otvorem

Třída: mlži (Bivalvia, =Lamellibranchiata) periostracum hypostracum

Třída: mlži adduktor abduktor

Třída: mlži (Bivalvia, =Lamellibranchiata) Chybí hltan a radula, potrava přiháněna obrveným epitelem (mikrofagie) Žaludek s hepatopankreatem Cévní soustava: otevřená, srdce v perikardu se 2 předsíněmi, s perikardem spojeny párovité nefridie (Bojanovy žlázy) Nervová soustava: redukovaná na 3 vzájemně propojená ganglia U některých mlžů vylučování tuhnoucího sekretu (byssová vlákna) Gonochoristé i hermafroditi (u mořských druhů larva veliger, u sladkovodních glochidie)

Podtřída: nitkožábří (Filibranchia) Lupínky žaber jsou prodlouženy v dlouhá vlákna, která visí do žaberní dutiny, byssové žlázy často vytvořeny Slávka jedlá (Mytilus edulis) do 12 cm, Atlantský, Tichý oceán. Vydrží 6 hodin uzavřené (odliv). Hermafrodit. Za 1 hodinu přefiltruje 3 l vody. Místy až 100 000 jedinců na metr čtvereční. Dožívá se 20 let. Ústřice jedlá (Ostrea edulis). Do 10 cm, evropské pobřeží, vysazena u amerického pobřeží. Zámek je bez zubů, zvrásněný povrch lastur. Pravá miska plochá bez žeber. Hermafrodit. „Ústřicové lavice“. Dožívá se 30 let. Za 1 hod. přefiltruje 15 l vody. Vyhledávaná lahůdka.

Řád: listožábří (Eulamellibranchiata) Žábry složitě stavěné, dvoulupenitá vlákna spojena příčnými spojkami, glochidium u sladkovodních Anodonta anatina Škeble říční Škeble rybničná Řád: vidlozubí (Schizodonta) Škeble asijská Sinanodonta woodiana

Glochidie Na kůži ryb pozorujeme bělavé tečky 0, 1 -0, 5 mm velké

Řád: listožábří (Eulamellibranchiata) Velevrub malířský Unio pictorum Unio – zámek se zuby a lištami, lastury tlustostěnné

Řád: listožábří (Eulamellibranchiata) Zéva obrovská (Tridacna gigas) Indický a Tichý oceán. 140 cm, 270 kg Největší perla 6, 4 kg, Průměr 24, 1 cm

Perla 2, 25 kg, 400 000 dolarů, vznikala asi 50 let Zéva obrovská (Tridacna gigas)

Třída: kelnatky (Scaphozoa) Morfologicky leží mezi plži (obdobná stavba těla, radula a čelisti) a mlži (dvoustranná souměrnost, zakrnělá hlava, rytí nohou) Jejich schránka připomíná sloní kel, velikost až 10 cm Mořské (známé z devonu), Schránka na obou � 350 druhů koncích otevřená Kelnatka sloní (Dentalium elephantinum) Indopacifik

Třída: hlavonožci (Cephalopoda) Nejvyspělejší skupina měkkýšů, mořští, aktivně pohybliví, draví Hlava odlišena, noha přeměněna v nálevku a ramena s přísavkami Schránka jen u vývojově starobylých druhů Vytvořena radula a zobákovité čelisti Žaludek se slepým střevem, vytvořen hepatopankreas Cévní soustava téměř uzavřená, srdce se 2 -4 předsíněmi, 1 -2 páry žaber

Třída: hlavonožci (Cephalopoda) Komorové oko podobné oku obratlovců Nervová soustava v podobě mozkových uzlin (krytých chrupavkou), inteligence srovnatelná s plazy Vylučování párovými nefridiemi Gonochoristé s přímým vývojem, oplození vnitřní (spermatofory, hektokotylové rameno)

Třída: SYSTÉM hlavonožci (Cephalopoda) Podtřída: čtyřžábří (Tetrabranchia) � 2 páry žaber, 2 páry ledvin, 4 srdeční předsíně, kolem úst velký počet ramen s hlenem bez přísavek. Spirálovitě stočená ulita (exogastrická, uvnitř rozdělena na komůrky – hydrostatická funkce), známé z prvohor. Vajíčka 4 cm velká, půl roku trvá než se líhnou. Oči bez čočky, nemají inkoustovou žlázu ani chromatofory. Loděnka Podtřída: dvoužábří (Dibranchiata) � 1 pár žaber, 1 pár ledvin, 2 srdeční předsíně, 8 či 10 párů ramen kolem úst. Noha přeměněna v nálevku umožňující rychlý pohyb na principu reaktivního motoru. Sépie, krakatice a chobotnice.

Podtřída: čtyřžábří (Tetrabranchiata) Loděnka hlubinná (Nautilus pompilius), 25 cm, Indický oceán. Řád: loděnky (Nautiloidea)

Podtřída: dvoužábří (Dibranchiata) Sépiová kost Řád: sépie (Sepioidea) – 8 + 2 ramena Sépie obecná (Sepia officinalis) 40 cm, Středozemní moře, Atlantik. Změna zbarvení, váček s barvivem (únik). Sépiová kost, malířství, gastronomie

Podtřída: dvoužábří (Dibranchiata) Oliheň obecná (Loligo vulgaris) 60 cm, Atlantik, Středozemní moře. Rychle mění barvu, zbytek chitinové skořápky v těle. Z vajíček se líhnou přímo malé olihně.

Podtřída: dvoužábří (Dibranchiata) Oliheň evropská (Alloteuthis subulata), Atlantik, Severní moře, 10 ramen

Podtřída: dvoužábří (Dibranchiata) kalamáry

Podtřída: dvoužábří (Dibranchiata) Larva Krakatice obrovská (Architeuthis dux) 18 m, Atlantik, ramena dlouhá až přes 10 m, přísavky 10 cm v průměru (na vorvaních stopy po přísavkách 45 cm), oči 50 cm v průměru. Jiný název: kalmar obrovský

Podtřída: dvoužábří (Dibranchiata) Řád: chobotnice (Octopoda), kolem úst 8 ramen (hektokotylové rameno samců prodloužené) Argonaut pelagický (Argonauta argo) 31 cm, schránku vytváří jen samice (vzniká z výměšků rozšířených ramen, slouží k přechovávání vajíček), samci miniaturní (1 cm). Hektokotylové rameno popsal Cuvier jako cizopasného červa.

Podtřída: dvoužábří (Dibranchiata) Chobotnice pižmová (Eledone moschata) 40 cm, Středozemní moře. Pečuje o potomstvo. Chobotnice pobřežní (Octopus vulgaris) 3 m, 25 kg, teplá moře celého světa

Podtřída: dvoužábří (Dibranchiata)

Podtřída: dvoužábří (Dibranchiata) Chobotnice kroužkovaná (Hapalochlaena maculosa) Austrálie, smrtelně jedovatá, velikost 10 cm. Hapalochlaena lunulata

Riftia pachyptila Vulcanoctopus hydrothermalis (do 50 mm)

Podtřída: dvoužábří (Dibranchiata) Chobotnička pelagická (Amphitretus pelagicus) Indický a Tichý oceán, tělo je ukryto v želatinovém obalu. Hlubinný druh. Velikost: 6 cm. Chobotnice ušatá (Cirrothauma murrayi) 8 cm, Atlantik. Slepá, žije v hloubce 5000 m.

Podtřída: dvoužábří (Dibranchiata) Vampýrovka hlubinná (Vampyroteuthis infernalis), 37 cm, světový oceán. Spojuje znaky chobotnic a krakatic. Uvnitř těla rudiment schránky (gladius), tělo s ploutvičkami.