Znaleck posudek vs odborn vyjden Znaleck posudek Podle

Znalecký posudek vs odborné vyjádření

Znalecký posudek • Podle právní úpravy obsažené v trestním řádu do 31. 12. 2001 byl k posouzení odborných otázek vždy vyžadován znalecký posudek a jen výjimečně bylo možné se spokojit s odborným vyjádřením • před novelizací TŘ k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení vždy přibrání znalce • důsledek = vysoké náklady na znalečné v trestním řízení, diskuse o zbytečném či neodůvodněném přibírání znalců v řadě případů a o neúčelném prodlužování trestního řízení

Odborné vyjádření • odborné vyjádření je v praxi považováno za listinný důkaz • o odborné vyjádření podle § 105 odst. 1 TŘ lze požádat i osobu, která je podle zvl. zákona zapsána v seznamu znalců a FO nebo PO, která má potřebné odborné předpodklady. • orgány činné v trestním řízení mohou využívat znalců jak k vypracování znaleckých posudků, tak odborných vyjádření

• zásadní otázkou praxe je, kdy je nutné vyžadovat znalecký posudek a kdy postačuje vyžádání odborného vyjádření (praxe dosud není jednotná ve svém výkladu co je jednodušší a co je složitější případ) • existuje možnost využití znaleckých posudků vyžádaných stranou obhajoby • každá ze stran může důkaz vyhledat, předložit nebo jeho provedení navrhnout.

• Jestliže znalecký posudek předložený stranou má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by šlo o znalecký posudek vyžádaný orgánem činným v trestním řízení.

Vypracoval-li znalec posudek písemně, stačí, aby se při výslechu na něj odvolal a stvrdil jej. Nebyl-li posudek vypracován písemně, nadiktuje jej znalec při výslechu do protokolu, • aby tvrzení obou nejdůležitějších procesních stran bylo dokladováno důkazním prostředkem stejného významu v zájmu zachování rovného postavení strany obhajoby a strany obžaloby v hlavním líčení i v zájmu toho, aby státní zástupce byl sto před soudem unést důkazní břemeno. • odborné vyjádření postačí, pokud nebude zpochybněno žádným důkazem, ani znaleckým posudkem vyžádaným stranou

• jiná je situace v případě, že si obhajoba vyžádá a předloží znalecký posudek, jehož závěry jsou diametrálně odlišné od názoru obsaženého v odborném vyjádření. • strana obžaloby v případě zpochybnění odborného vyjádření znaleckým posudkem předloženým stranou obhajoby se zřejmě bez následného přibrání znalce nemůže obejít. • znalecké zkoumání složitých odborných otázek skýtá zásadně lepší předpoklady pro poskytnutí kvalitního a věrohodného důkazu, než pouhé odborné vyjádření

• Výše odměny za odborné vyjádření podané na žádost orgánů činných v trestním řízení za každou započatou hodinu práce: 75 – 125 Kč (vyhláška MS č. 23/2002 Sb. )

Zvláštní vědecké posouzení

Zvláštní vědecké posouzení § 110 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení (trestní řád) § 110 Posudek ústavu (1) Ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, může policejní orgán nebo státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu přibrat státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost k podání znaleckého posudku nebo přezkoumání posudku podaného znalcem.

Zvláštní vědecké posouzení - 2 Ing. Josef Seják, CSc. k problematice oceňování přírody v právu a soudní praxi: Z pohledu právní praxe je možné uznat metodu i jinou cestou, než je jenom speciální právní norma, a to cestou použití metody v soudně znalecké praxi a uznání jejího výsledku výrokem soudu, jak se tomu například stalo v případě metody oceňování společenských funkcí lesa vypracované lesnickou fakultou MZLU v Brně. (metoda kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky podle prof. Ing. Iljy Vyskota, CSc. a kolektivu, 2003):

Podjatost znalce

Pochybnost o nepodjatosti – rozhoduje orgán, který znalce pro podání posudku ustanovil. Proti osobě znalce lze vznést námitky z důvodů, které stanoví zvláštní zákon – podjatost k věci, – podjatost k orgánům provádějícím řízení – podjatost k účastníkům nebo jejich zástupcům Vedle toho lze vznést námitky proti • odbornému zaměření znalce (odborná erudice znalce z hlediska příslušného oboru a odvětví, jeho odborné úrovně, specializovaného zaměření, schopnost řešit konkrétní odbornou problematiku) • formulaci otázek položených znalci Úprava TŘ umožňuje vznést námitky, které nejsou omezeny žádnou lhůtou pro jejich uplatnění V řízení před soudem posuzuje důvodnost námitek předseda senátu (samosoudce) soudu