Zmny slovn zsoby Zmny slovn zsoby SZ se

  • Slides: 8
Download presentation
Změny slovní zásoby

Změny slovní zásoby

Změny slovní zásoby • SZ se neustále vyvíjí • Faktory změny: – Mimojazykové (historické

Změny slovní zásoby • SZ se neustále vyvíjí • Faktory změny: – Mimojazykové (historické změny) – Psychické (rozvoj poznání, kreativita) – Jazykové (postavení v jazykovém systému)

Tvoření nových slov • 1) odvozování (derivace) – Pomocí předpon a přípon • 2)

Tvoření nových slov • 1) odvozování (derivace) – Pomocí předpon a přípon • 2) skládání (kompozice) – Složeniny vlastní X nevlastní (spřežky) • 3) zkracování (abreviace) – Zkratky a zkratková slova

Významové změny slov • Metafora – pojmenování na základě vnější podobnosti (mandle v krku,

Významové změny slov • Metafora – pojmenování na základě vnější podobnosti (mandle v krku, stolička – zub) • Metonymie – pojmenování skutečnosti, ale uchovává si primární význam přenášeného pojmenování (pata na punčoše)

Významové změny slov • Zužování (specifikace) významu – např. palec • Rozšiřování (generalizace) významu

Významové změny slov • Zužování (specifikace) významu – např. palec • Rozšiřování (generalizace) významu např. limonáda • Abstraktizace – např. jádro – jádro problému • Konkretizace – např. psaní (děj, výsledek děje = dopis)

Vznik ustálených slovních spojení • Nemůžeme nahrazovat jednotlivé členy synonymy – doba ledová X

Vznik ustálených slovních spojení • Nemůžeme nahrazovat jednotlivé členy synonymy – doba ledová X doba studená • Víceslovná pojmenování – dosud nepojmenovaná realita, často charakter termínů, význam odvodíme z jednotlivých částí– šicí stroj

Vznik ustálených slovních spojení • Frazémy – ustálená kombinace s celistvým významem – být

Vznik ustálených slovních spojení • Frazémy – ustálená kombinace s celistvým významem – být v balíku, lézt krkem – Nevětné – zapojují se do vět a jsou v nich gramaticky formovány – lev salónů, dopadnout bledě – Přirovnání – zvědavý jako opice – Větné – pořekadla, pranostiky, přísloví

Přejímání slov z cizích jazyků • V minulosti převážně z latiny a řečtiny •

Přejímání slov z cizích jazyků • V minulosti převážně z latiny a řečtiny • Řadu z nich nepoznáme – zdomácněla, přizpůsobení grafické podoby apod. • potřebujeme, protože pro věci, které označují, domácí pojmenování nemáme • někdy se užívají vedle sebe slovo domácí a cizí (mluvnice – gramatika, geografie – zeměpis