ZMKY LSKY pro zam ilovan symbo l vztahu

ZÁMKY LÁSKY pro zam ilované symbo l vztahu , pro pam átkáře noční m ůra

V Kolíně nad Rýnem mají železniční most Hohenzollern. Na mřížích, které oddělují prostor pro pěší od kolejí, jsou připevněny visací zámky. Je jich podle některých odhadů na čtyřicet tisíc. Malé, velké, na klíček i na číselnou kombinaci, jednoduché za pár šestáků i luxusní nebo starožitné kousky. Jsou to zámky lásky.

V Kolíně je to poměrně nová záležitost, zámky na most začali věšet někdy před třemi lety. Podobných mostů je v Evropě více a tradice se dostala i do zámoří. O co jde? Ona a on napíší na zámek svá jména, nebo alespoň iniciály, zámek zamknou na mostě a klíč hodí do vody. Tam je nenávratně ztracen a nikdo už nemůže dvě zamilované bytosti rozdělit. Romantická Itálie Všeobecně se má za to, že tradice zámků lásky se zrodila v Itálii, inspirována spisovatelem Federikem Mocciou, který tento romantický rituál popsal v roce 1996 ve svém románu Tre metri sopra el cielo (Tři metry nad nebesy) a vrátil se k němu ve svém dalším díle Ho voglia di te (Chci tě) v roce 2006 Tradice věšení zámečků na mosty prý začala v Římě, kde si zamilovaní slibují věčnou lásku na Milvijském mostě přes Tiberu.

Krátce poté se začaly zámky lásky objevovat na římském Ponte Milvio a na slavném Starém mostě ve Florencii. V Itálii se také zrodila literární cena Zlatý zámek, předávaná každoročně na sv. Valentýna na Ponte Milvio. Není třeba říkat, že se rituálu zcela pragmaticky chopili i místní trhovci a v okolí mostu prodávají zámky po pěti eurech. Pro romantický rituál nemají moc pochopení na římské, ani na florentské radnici. Vrásky jim dělá to, že milenci si pro své zámky vybrali cenné historické památky. Třeba Ponte Milvio je místem, kde v roce 312 císař Konstantin porazil svého soka Maxentia. Římská i florentská radnice oznámily, že budou pokutovat 50 eury každého, kdo na Ponte Milvio nebo na Starý most zámek pověsí. Úroda, kterou např. florentská radnice každý rok nedobrovolně sklízí, představuje kolem čtyř metráků železa.

Ale vraťme se do Prahy. I Praha má svůj „most zamilovaných" nad Čertovkou u mlýnského kola Velkopřevorského mlýna. Náš most zamilovaných je sice docela maličký, za to jen pár metrů od Lennonovy zdi, na které se sice obrazy smutně mění, ale láska zůstává.

Na Treťjakovském mostě v Moskvě byly dokonce kvůli zámečkům zbudovány speciálně vytvořené kovové konstrukce ve tvaru stromů, aby zámky nehyzdily vzhled mostu. Mladí Rusové věří, že klíč od milovaného srdce, vhozený do řeky, zajistí, že jim drahou polovičku nikdo neodloudí - a tak jsou všechny stromečky obsazeny do posledního místa

Kdysi prý v daleké Číně byla na Velké čínské zdi natažená lana, na která čínští novomanželé připevňovali visací zámečky. Uzamknutím zámečku a následným přehozením klíče přes zeď, si manželé mají zajistit štěstí a věčnou lásku. Možná, že se právě tímto starým rituálem inspiroval spisovatel Federico Moccia, ve své knize „Chci tě". Hlavní protagonisté v jeho knize totiž stvrzují svou lásku připevněním visacího zámku řetězem na kandelábr starobylého mostu Milvio v Římě a hozením klíče od zámku do řeky Tibery. Volba mostu není náhodná, právě na tomto mostě údajně zahynul mučednickou smrtí patron všech zamilovaných, sv. Valentin. Příběh mladých milenců inspiroval nejprve Italy, kteří po vzoru románových hrdinů začali na kandelábry mostu Milvio zavěšovat visací zámky se svými jmény. Postupně se zvyk rozšířil po celé Itálii a ověnčené mosty bylo možno vidět i v Miláně, Turínu, Neapoli, na Sicílii, či v Benátkách

Navzdory svému názvu je Pont–Neuf (Nový most) nejstarším dochovaným mostem v Paříži. Od roku 1889 je historickou památkou. Zhruba uprostřed most přetíná západní cíp ostrova Cité. V roce 1991 se most stal ústřední kulisou ve filmu Milenci z Pont-Neuf režiséra Leose Caraxe s Juliette Binochetovou a Denisem Lavantem v hlavních rolích. Inspiroval milence, kteří zde symbolicky uzamykají svoji lásku. .