ZLATO Poloha v periodick tabulce I B skupina

ZLATO

Poloha v periodické tabulce I. B. skupina

Elektronová konfigurace a možná oxidační čísla n n [Xe] 4 f 14 5 d 10 6 s 1 Oxidační čísla: III, I (amfoterní oxid), méně často II, V

Výskyt n n n v zemské kůře značně vzácným prvkem průměrný obsah činí pouze 4 – 5 ppb (μg/kg) v mořské vodě je jeho koncentrace značně nízká ve vesmíru připadá na jeden atom zlata přibližně 300 miliard atomů vodíku v horninách se díky své inertnosti vyskytuje prakticky pouze jako ryzí kov

n n krychlový nerost, tvoří plíšky a zrna uzavřená nejčastěji v křemenné výplni žil vyskytuje se ryzí nebo ve slitině se stříbrem (elektrum)

Vlastnosti n n n žlutý, lesklý kov, poměrně měkký, velmi kujný a tažný nejušlechtilejší kov, velmi stálé, odolává kyselinám i zásadám rozpouští se v lučavce královské(1 díl HNO 3+ 3 díly HCl)- při reakci těchto kyselin vzniká NOCl chlorid nitrosylu a chlor ve stavu zrodu: HNO 3+3 HCl->NOCl+2 H 2 O Au+NOCl+2 Cl->Au. Cl 3+NO

Druhy zlata: n n n bílé zlato je složené ze 75 % z čistého zlata a z 25 % ze slitiny niklu a zinku žluté zlato obsahuje 75 % čistého zlata a 25 % slitiny tvořené amalgámem stříbra a mědi (změnou poměru složení těchto dvou kovů je možné dát zlatu různé zbarvení) červené zlato se odlišuje od žlutého zlata jen rozdílným poměrem stříbra a mědi

Využití n n n ve formě slitin na výrobu různých šperků nebo ozdobných předmětů, ve zdravotnictví na výrobu zubních protéz a dále například v elektrotechnice tyto slitiny obsahují různé množství zlata, jehož obsah je nejčastěji udáván v karátech. čistému zlatu odpovídá 24 karátů, ve šperkařství často používané zlato je 14 -ti karátové (z 24 dílů slitiny je 14 dílů zlata)

Průmyslová výroba Rýžování n n n v současné době jsou rýžovatelná ložiska zlata již většinou vyčerpána v historii bylo rýžování první a jednou z nejvýznamnějších metod získávání zlata z přírody všechny metody jsou založeny na principu gravitační separace lehčích částic hlušiny

n n těží se primární ložiska, kde je zlato velmi jemně rozptýleno v hornině a kov je z horniny získáván hydrometalurgicky po rozrušení žil se dostává do náplavů a odtud se rýžuje

Izolace zlata z hornin n A) amalgamací zlato se rozpouští ve rtuti za vzniku amalgamu, z kterého se zlato získá oddestilováním rtuti

n B) kyanidovým loužením - účinkem roztoku KCN za přístupu vzduchu, probíhá reakce: 4 Au+8 KCN+O 2+2 H 2 O-> 4 K[Au(CN)2]+4 KOH - reakcí se zinkem dochází k vyloučení Au

NALEZIŠTĚ n n nejbohatší světová naleziště jsou v jižní Africe, na Uralu, v Austrálii; valouny zlata (nugety, až kilogramové) v Kanadě a na Sibiři v Česku jsou zlatonosné žíly ve středních Čechách, v Jeseníkách (Zlaté Hory) a v okolí Kašperských hor, na Slovensku u Kremnice

Bezkyslíkaté sloučeniny H[Au. Cl 4] - kyselina tetrachlorozlatitá vzniká reakcí zlata s kyselinou chlorovodíkovou, která je nasycena chlorem Na[Au(CN)2] - dikyanozlatnan sodný n meziprodukt při výrobě zlata kyanidovým způsobem n

Kyslíkaté sloučeniny Au 2 O 3 - oxid zlatitý Au. Cl 3 - chlorid zlatitý n vzniká rozpouštěním zlata v lučavce královské má dimérní strukturu (Au. Cl 3)

Poznámky a zajímavosti n n n získání jediné unce ryzího zlata je potřeba 38 hodin práce jednoho horníka, 1400 galonů vody, dávka elektřiny, se kterou by velká domácnost vydržela 10 dní, 282 - 565 krychlových stop stlačeného vzduchu a množství různých chemikálií jedna tuna zlata se vejde do krychle o hraně 37, 27 centimetru do roku 2001 se na celém světě vytěžilo asi 145 000 tun zlata

n n n více než 90 % z tohoto množství bylo vytěženo po roce 1848, kdy bylo objeveno zlato v Kalifornii v jižní Africe se zlato těží z hloubky kolem 3000 metrů jeden z největších a nejznámějších nuggetů byl nalezen v roce 1869 v jihovýchodní Austrálii v oblasti Victorian Goldfields, vážil 70, 9 kilogramu a je znám pod jménem Welcome Stranger