Zklady prva ZPT 1 Pojem prva a loha

  • Slides: 12
Download presentation
Základy práva ZP_T 1 Pojem práva a úloha práva ve společnosti. Prameny práva a

Základy práva ZP_T 1 Pojem práva a úloha práva ve společnosti. Prameny práva a systém práva. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ. 1. 07/2. 2. 00/28. 0326

Úvod Vigilantibus iura scripta sunt. Zákony jsou psány pro bdělé práva, tj. pro ty,

Úvod Vigilantibus iura scripta sunt. Zákony jsou psány pro bdělé práva, tj. pro ty, kteří dbají o svá práva. • Společenství lidí = složitý mechanismus, k jehož fungování je potřeba určité formy regulace. • Normativní regulace (zákazy, příkazy, dovolení) jako jeden z nejúčinnějších způsobů regulace chování jedinců i skupin. • Normativní systémy – systémy společenských norem (příkazů, zákazů, dovolení), rozlišujeme neprávní a právní normativní systémy. • PRÁVO pak můžeme definovat jako jeden z normativních systémů, jako soubor pravidel chování, vytvořených státem v určité zvláštní formě, a státem též vynutitelný.

1. Pojem práva a jeho úloha ve společnosti • Právo v objektivním slova smyslu

1. Pojem práva a jeho úloha ve společnosti • Právo v objektivním slova smyslu - je tvořeno a představováno souborem obecně závazných pravidel chování, tedy právních norem. • Právo v subjektivním slova smyslu - soubor oprávnění toho kterého subjektu právního vztahu, vedle jeho povinností. • Právní norma - pravidlo chování, které je vyjádřeno zvláštní, státem uznanou formou, tj. má podobu některého z pramenů práva, a jeho zachování je vynutitelné státní mocí. • Právní institut - souhrn právních norem, které upravují určitý druh společenských vztahů (např. . • Právní odvĕtví - souhrn právních norem, které upravují určitou skupinu právních vztahů, resp. část právního řádu.

1. Pojem práva a jeho úloha ve společnosti • Právní kultura – 2 významy,

1. Pojem práva a jeho úloha ve společnosti • Právní kultura – 2 významy, jeden z projevů míry vyspělosti lidské civilizace (úroveň tvorby, interpretace a aplikace práva), také způsob tvorby, interpretace a aplikace právních norem (v tomto pojetí se spíše používá pojem právní systém). • 3 hlavní typy soudobých právních systémů: • kontinentálně evropský typ, ▫ hlavní pramen práva – zákon, • anglosaský typ, ▫ převažují precedenty, • islámský typ, ▫ úzké sepětí s islámským náboženstvím (islámské boží právo – šaría, formální prameny – korán, sunna, idžma a kijás, zásada taklíd).

1. Pojem práva a jeho úloha ve společnosti • Právní vědomí – představy o

1. Pojem práva a jeho úloha ve společnosti • Právní vědomí – představy o právu a názory na právo (znalost práva a názory na to, co je spravedlivé a co nespravedlivé). • Úloha práva ve společnosti: – umožňuje lidské soužití, – zajišťuje spravedlnost ve společnosti, – chrání důležité zájmy (státu, jednotlivce, společnosti), – zajišťuje dělbu práce ve společnosti, – zajišťuje alokaci omezených zdrojů, – upravuje mechanismy řešení sporů. • Funkce práva: regulativní, kontrolní, výchovná, právní jistoty občana.

2. Prameny práva • Formální prameny práva – formy, ve kterých je objektivní právo

2. Prameny práva • Formální prameny práva – formy, ve kterých je objektivní právo obsaženo (zákony, vyhlášky, nařízení…). • Materiální prameny práva – zdroje obsahu práva, např. stav dané společnosti, technologická, ekonomická a kulturní úroveň… • Prameny práva tak zpravidla: normativní právní akty, smlouvy normativního charakteru, precedenty, právní obyčeje, obecné právní zásady a jurisprudence. • význam rozlišování práva psaného a nepsaného

2. Prameny práva • Normativní právní akty – výsledek cílevědomé normotvorné činnosti orgánů veřejné

2. Prameny práva • Normativní právní akty – výsledek cílevědomé normotvorné činnosti orgánů veřejné moci, obsahující právní normy • normativní právní akty jako výsledek tvorby práva X individuální právní akty jako akty aplikace práva (např. rozhodnutí ve správním řízení) • legislativní proces – proces přijímání normativního právního aktu • pozor na používání pojmu legislativa (zákonodárná moc) X prameny právní úpravy (např. jednotlivé zákony) • prvotní a druhotné (odvozené) NPA – prvotní stanovují primární povinnosti (např. zákon o vojácích z povolání), sekundární je dále rozvádějí (např. prováděcí vyhlášky Ministerstva obrany k tomuto zákonu) • specifická pozice tzv. vnitřních předpisů - základní vojenský řád; rozkaz ministra obrany; normativní výnos Ministerstva obrany; vojenský předpis

2. Prameny práva • Normativní právní smlouvy – druh smlouvy, obsahující právní normy jako

2. Prameny práva • Normativní právní smlouvy – druh smlouvy, obsahující právní normy jako obecně závazná pravidla chování. • blízké právním předpisům, vznikají na základě konsenzu, • hlavní prameny mezinárodního práva, např. Charta OSN, • významné prameny pro právo Evropské unie, evropské právo (primární právo – mezinárodní smlouvy, sekundární právo – nařízení a směrnice), • zvláštní druh tvoří kolektivní smlouvy, které upravují pracovní a sociální otázky, jsou pramenem vnitrostátního práva, uzavírány mezi svazy zaměstnavatelů a odborovými organizacemi, dále např. tzv. veřejnoprávní smlouvy.

2. Prameny práva • Precedenty – rozhodnutí státních či státem pověřených orgánů, které jsou

2. Prameny práva • Precedenty – rozhodnutí státních či státem pověřených orgánů, které jsou prvním řešením daného případu, dosud právem neupraveného, závazné pro obdobné případy v budoucnosti. • Právní obyčej – nejstarší pramen práva, v současnosti omezený význam, vzniká spontánně na základě dlouhodobé tradice a obecné akceptovatelnosti veřejností a státem. • Obecné právní zásady – obecné právní principy, např. „pacta sunt servanda“. • Jurisprudence – původně tvůrčí odborná činnost římských právníků, dnes se tímto pojmem označuje právní věda.

3. Systém práva • Právní normy (tj. jednotlivá pravidla chování vyjádřená v náležité formě)

3. Systém práva • Právní normy (tj. jednotlivá pravidla chování vyjádřená v náležité formě) jako základní kameny v systému práva nepůsobí na společenské vztahy jednotlivě, ale v komplexech. • Právní institut – nižší komplex právních norem, které ve svém souhrnu upravují jeden určitý druh společenského vztahu (např. manželství, vlastnictví, dědictví atd. ). • Právní odvětví – vyšší komplex právních norem, které upravují souhrn souvisejících společenských vztahů. • Systém práva představuje uspořádání právních norem do celku, který má charakter systému, a jeho rozdělení na části (právní odvětví a instituty, apod. ).

3. Systém práva • právo mezinárodní (veřejné) a evropské (dříve komunitární a unijní) a

3. Systém práva • právo mezinárodní (veřejné) a evropské (dříve komunitární a unijní) a vnitrostátní, • právo veřejné – správní právo, finanční právo, trestní právo, ústavní právo… • právo soukromé – občanské právo, obchodní právo, rodinné právo… • právo se smíšenou povahou – pracovní právo, právo životního prostředí • právo hmotné (souhrn právních norem, které upravují subjektivní práva a povinnosti fyzických a právnických osob, pravomoc a působnost státních orgánů) a právo procesní (souhrn právních norem, které upravují procesní postupy)

Závěr • Právní regulace vystupuje jako jedno z východisek realizace (právních) vztahů ve společnosti.

Závěr • Právní regulace vystupuje jako jedno z východisek realizace (právních) vztahů ve společnosti. Objektivní právo je přitom obsaženo v pramenech práva. Právní normy a právní instituty nepůsobí izolovaně, ale působí v systému práva. • Literatura: – FUCHS, Jiří. Základy teorie práva pro vojenské profesionály: studijní texty. Vyd. 1. Brno: Univerzita obrany, 2010, 125 s. ISBN 978 -80 -7231 -686 -1. Signatura S-3812. – VIČAR, Radim. Právo bezpečnosti a obrany ČR: studijní texty. 2. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2010, 138 s. ISBN 978 -80 -7231765 -3. Signatura S-3709/A.