Zklady prva ZPT 1 Pojem prva a loha

Základy práva ZP_T 1 Pojem práva a úloha práva ve společnosti. Prameny práva a systém práva. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ. 1. 07/2. 2. 00/28. 0326

Úvod Vigilantibus iura scripta sunt. Zákony jsou psány pro bdělé práva, tj. pro ty, kteří dbají o svá práva. • Společenství lidí = složitý mechanismus, k jehož fungování je potřeba určité formy regulace. • Normativní regulace (zákazy, příkazy, dovolení) jako jeden z nejúčinnějších způsobů regulace chování jedinců i skupin. • Normativní systémy – systémy společenských norem (příkazů, zákazů, dovolení), rozlišujeme neprávní a právní normativní systémy. • PRÁVO pak můžeme definovat jako jeden z normativních systémů, jako soubor pravidel chování, vytvořených státem v určité zvláštní formě, a státem též vynutitelný.

1. Pojem práva a jeho úloha ve společnosti • Právo v objektivním slova smyslu - je tvořeno a představováno souborem obecně závazných pravidel chování, tedy právních norem. • Právo v subjektivním slova smyslu - soubor oprávnění toho kterého subjektu právního vztahu, vedle jeho povinností. • Právní norma - pravidlo chování, které je vyjádřeno zvláštní, státem uznanou formou, tj. má podobu některého z pramenů práva, a jeho zachování je vynutitelné státní mocí. • Právní institut - souhrn právních norem, které upravují určitý druh společenských vztahů (např. . • Právní odvĕtví - souhrn právních norem, které upravují určitou skupinu právních vztahů, resp. část právního řádu.

1. Pojem práva a jeho úloha ve společnosti • Právní kultura – 2 významy, jeden z projevů míry vyspělosti lidské civilizace (úroveň tvorby, interpretace a aplikace práva), také způsob tvorby, interpretace a aplikace právních norem (v tomto pojetí se spíše používá pojem právní systém). • 3 hlavní typy soudobých právních systémů: • kontinentálně evropský typ, ▫ hlavní pramen práva – zákon, • anglosaský typ, ▫ převažují precedenty, • islámský typ, ▫ úzké sepětí s islámským náboženstvím (islámské boží právo – šaría, formální prameny – korán, sunna, idžma a kijás, zásada taklíd).

1. Pojem práva a jeho úloha ve společnosti • Právní vědomí – představy o právu a názory na právo (znalost práva a názory na to, co je spravedlivé a co nespravedlivé). • Úloha práva ve společnosti: – umožňuje lidské soužití, – zajišťuje spravedlnost ve společnosti, – chrání důležité zájmy (státu, jednotlivce, společnosti), – zajišťuje dělbu práce ve společnosti, – zajišťuje alokaci omezených zdrojů, – upravuje mechanismy řešení sporů. • Funkce práva: regulativní, kontrolní, výchovná, právní jistoty občana.

2. Prameny práva • Formální prameny práva – formy, ve kterých je objektivní právo obsaženo (zákony, vyhlášky, nařízení…). • Materiální prameny práva – zdroje obsahu práva, např. stav dané společnosti, technologická, ekonomická a kulturní úroveň… • Prameny práva tak zpravidla: normativní právní akty, smlouvy normativního charakteru, precedenty, právní obyčeje, obecné právní zásady a jurisprudence. • význam rozlišování práva psaného a nepsaného

2. Prameny práva • Normativní právní akty – výsledek cílevědomé normotvorné činnosti orgánů veřejné moci, obsahující právní normy • normativní právní akty jako výsledek tvorby práva X individuální právní akty jako akty aplikace práva (např. rozhodnutí ve správním řízení) • legislativní proces – proces přijímání normativního právního aktu • pozor na používání pojmu legislativa (zákonodárná moc) X prameny právní úpravy (např. jednotlivé zákony) • prvotní a druhotné (odvozené) NPA – prvotní stanovují primární povinnosti (např. zákon o vojácích z povolání), sekundární je dále rozvádějí (např. prováděcí vyhlášky Ministerstva obrany k tomuto zákonu) • specifická pozice tzv. vnitřních předpisů - základní vojenský řád; rozkaz ministra obrany; normativní výnos Ministerstva obrany; vojenský předpis

2. Prameny práva • Normativní právní smlouvy – druh smlouvy, obsahující právní normy jako obecně závazná pravidla chování. • blízké právním předpisům, vznikají na základě konsenzu, • hlavní prameny mezinárodního práva, např. Charta OSN, • významné prameny pro právo Evropské unie, evropské právo (primární právo – mezinárodní smlouvy, sekundární právo – nařízení a směrnice), • zvláštní druh tvoří kolektivní smlouvy, které upravují pracovní a sociální otázky, jsou pramenem vnitrostátního práva, uzavírány mezi svazy zaměstnavatelů a odborovými organizacemi, dále např. tzv. veřejnoprávní smlouvy.

2. Prameny práva • Precedenty – rozhodnutí státních či státem pověřených orgánů, které jsou prvním řešením daného případu, dosud právem neupraveného, závazné pro obdobné případy v budoucnosti. • Právní obyčej – nejstarší pramen práva, v současnosti omezený význam, vzniká spontánně na základě dlouhodobé tradice a obecné akceptovatelnosti veřejností a státem. • Obecné právní zásady – obecné právní principy, např. „pacta sunt servanda“. • Jurisprudence – původně tvůrčí odborná činnost římských právníků, dnes se tímto pojmem označuje právní věda.

3. Systém práva • Právní normy (tj. jednotlivá pravidla chování vyjádřená v náležité formě) jako základní kameny v systému práva nepůsobí na společenské vztahy jednotlivě, ale v komplexech. • Právní institut – nižší komplex právních norem, které ve svém souhrnu upravují jeden určitý druh společenského vztahu (např. manželství, vlastnictví, dědictví atd. ). • Právní odvětví – vyšší komplex právních norem, které upravují souhrn souvisejících společenských vztahů. • Systém práva představuje uspořádání právních norem do celku, který má charakter systému, a jeho rozdělení na části (právní odvětví a instituty, apod. ).

3. Systém práva • právo mezinárodní (veřejné) a evropské (dříve komunitární a unijní) a vnitrostátní, • právo veřejné – správní právo, finanční právo, trestní právo, ústavní právo… • právo soukromé – občanské právo, obchodní právo, rodinné právo… • právo se smíšenou povahou – pracovní právo, právo životního prostředí • právo hmotné (souhrn právních norem, které upravují subjektivní práva a povinnosti fyzických a právnických osob, pravomoc a působnost státních orgánů) a právo procesní (souhrn právních norem, které upravují procesní postupy)

Závěr • Právní regulace vystupuje jako jedno z východisek realizace (právních) vztahů ve společnosti. Objektivní právo je přitom obsaženo v pramenech práva. Právní normy a právní instituty nepůsobí izolovaně, ale působí v systému práva. • Literatura: – FUCHS, Jiří. Základy teorie práva pro vojenské profesionály: studijní texty. Vyd. 1. Brno: Univerzita obrany, 2010, 125 s. ISBN 978 -80 -7231 -686 -1. Signatura S-3812. – VIČAR, Radim. Právo bezpečnosti a obrany ČR: studijní texty. 2. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2010, 138 s. ISBN 978 -80 -7231765 -3. Signatura S-3709/A.