Zklady logopedie Pro pedagogy mateskch a zkladnch kol

Základy logopedie Pro pedagogy mateřských a základních škol

Mgr. Eva Kolesová klinický logoped

VADY ŘEČI DYSLÁLIE (patlavost) OPOŽDĚNÝ VŹVOJ ŘEČI (OVŘ) VÝVOJOVÁ DYSFÁZIE (VD) KOKTAVOST

Narušená komunikační schopnost (NKS) Při vymezení pojmu NKS je nutné akceptovat světový trend, podle kterého se logopedická péče nesmí zužovat pouze na zvukovou rovinu jazykového projevu, ale musí zahrnout všechny roviny jazykových projevů člověka. Lechta, (1990) uvádí: „Komunikační schopnost jednotlivce je narušena tehdy, když některá jazyková rovina, (nebo několik rovin současně) jeho jazykových projevů je narušena, nedovoluje vyplnit jeho komunikační záměr. “

Jazykové roviny • Foneticko – fonologická j. r. • Morfologicko – syntatktická j. r. • Lexikálně – sémantická j. r. • Pragmatická j. r.

Klasifikace řečových vad • narušení článkování řeči – dyslalie, dysartrie • poruchy vývoje řeči – opožděný vývoj řeči (OVŘ), vývojová dysfázie • poruchy při anomáliích orofaciálního systému – palatolálie, rhinolálie • narušení plynulosti řeči – koktavost, breptavost • získaná psychogenní nemluvnost • získané organické poruchy řečové komunikace – afázie • symptomatické poruchy řeči (SPŘ) – SPŘ při mentální retardaci, při smyslových vadách, při tělesných postiženích, pervazivní vývojové poruchy, dětská epileptická afázie (syndrom Landau – Kleffnerův)

Dyslálie (Patlavost) • Nejrozšířenější vada řeči v předškolním a mladším školním věku. Častěji se objevuje u chlapců. • Jedná se o vadnou výslovnost jedné nebo více hlásek mateřského jazyka. Děti nemívají obtíže s motorikou, pamětí, zrakovým a sluchovým vnímáním, časoprostorovou orientací, apod. • Dyslalia levis x Dyslalia gravis

Příčiny vzniku Dyslálie • Motorická neobratnost – tedy pohybová neobratnost – souvisí také s neobratností ve výslovnosti • Anomálie řečových orgánů – defekty chrupu, předkus, chybějící zuby, deformace patra, rtů, atd. • Nesprávný přístup prostředí k dítěti – tlak na výslovnost dítěte ve věku, kdy ještě není vyzrálé (příklad babičky učí dítě ve třech letech R – ráčkování), neustálé napomínání, opravování, apod. Může docházet k neurotizaci dítěte.

Příčiny vzniku Dyslálie • Nesprávný řečový vzor – rodiče ráčkují, mají nesprávné sykavky, apod. V bilingvním prostředí je to míchání jazyků, výslovnosti, gramatiky. • Poruchy sluchu – podle druhu a stupně, u lehké nedoslýchavosti mohou být obtíže s výslovnosti minimální (většinou sykavky CSZ) • Poruchy fonematického sluchu– dítě špatně sluchově rozlišuje jednotlivé hlásky • Nedostatek citů – citově deprimované děti mívají celkově malou slovní zásobu, chudý projev, začínají mluvit později • Poruchy CNS – u dětí s LMD dnes ADHD nebo ADD – mívají artikulační neobratnost, hláskové asimilace

Logopedická terapie Dyslálie • Kdy začít s logopedickou terapií • začátek péče je individuální, ale nejčastěji se začíná v pěti letech dítěte. Často je to pozdě, protože ne vždy je možné zvládnout naučit dítě správnou výslovnost před vstupem do školy. Proto by mělo být posouzení vždy individuální! • Některé děti jsou schopny spolupracovat už ve čtyřech letech, jiné až v pěti. Je potřeba počítat s tím, že logopedická terapie trvá řádově měsíce, někdy i roky.

Vývoj výslovnosti a slovní zásoby v závislosti na věku VĚK VÝSLOVNOST HLÁSEK SLOVNÍ ZÁSOBA do 1 roku A E I O U PBM TNJ opakuje slova, rozumí pokynům, 10 slov do 2, 5 let K G CH H V F OU AU tvoří 2 -3 slovné věty ptá se: ”Co to je? ” “Kdo to je? ” do 3, 5 let T D N L artikulačně Bě Pě Vě Mě tvoří 4 -5 slovné věty, ptá se “Poč ? ” do 4, 5 let ŤĎŇ, vyvíjí se ČŠŽ nebo CSZ používají všechny slovní druhy, tvoří rozvité věty Do 6, 5 let R Ř kumulace CSZ a ČŠŽ chápe složité děje, dokáže vyprávět

Logopedické zásady při terapii • nemíchat nácvik více hlásek najednou (po zvládnutí jedné hl. začínáme dalšídodržovat vývojovou posloupnost • cvičit s rodilým mluvčím (platí především pro děti z bilingvních rodin)dodržovat terapeutické fáze • dodržovat vývojovou posloupnost • dodržovat terapeutické fáze

Fáze nácviku hlásek Přípravná artikulační cvičení, dechová cvičení Vyvození hlásky Fixace ve slovech, větách, říkankách Automatizace v běžné řeči

Opožděný vývoj řeči (OVŘ) Fyziologická nemluvnost – do 1. roku života Prodloužená fyziologická nemluvnost – do 3 let Opožděný vývoj řeči – po dovršení 3. roku života OVŘ diagnostikujeme po dovršení třetího roku života. Charakter vývoje řeči do tří let je pro stanovení správné diagnozy velmi důležitý.

Doporučená vyšetření (diagnostika OVŘ) • Foniatrie – vyšetření sluchu a řeči (audiometrie, BERA, CERA, Otoakustické emise) • Klinický psycholog – vyšetření verbálních a neverbálních dovedností • Neurologie – vyšetření EEG, vyzrálost CNS • Klinická logopedie – vyšetření aktivní a pasivní slovní z. vyjadřovacích schopností, paměti, hrubé a jemné motoriky, grafomotoriky, zrakové a sluchové percepce

Klasifikace OVŘ • Opožděný vývoj řeči prostý • včasný záchyt a pravidelná logopedická terapie od 3 let má na OVŘ velmi pozitivní vliv • Nejčastější chybou je snaha naučit dítě správně vyslovovat přesto, že ještě nemá dostatečnou slovní zásobu ani dostatečnou schopnost koordinovat mluvidla. • Zařazení dítěte do běžné mš je pro následný vývoj řeči prospěšné a doporučuje se!!!

Klasifikace OVŘ • OVŘ na podkladě sluchových vad – v tomto případě je OVŘ u dětí vždy, na rozvoj řeči má důležitý vliv včasná diagnostika, logopedická terapie a přidělení sluchadel • OVŘ u dětí se sníženými rozumovými schopnostimi – v tomto případě je OVŘ u dětí vždy, záleží na stupni mentální retardace, popř. dalších přidružených vadách (pohybových, sluchových, zrakových, atd. ). U terapie se zaměřujeme na rozvoj slovní zásoby, vyjadř. Schopností. Výslovnost není prioritou.

Klasifikace OVŘ • Opožděný vývoj řeči u dětí s vrozenými nebo získanými vadami mluvidel – rozštěpy rtu, patra, deformity obličeje, zubů, čelisti, apod. OVŘ se může vyskytovat jen někdy. Dítě sice mluví méně a vyslovuje hůře jednotlivé hlásky, ale chápe význam slov, má většinou i dostatečnou slovní zásobu a užívá správně gramatické tvary v příslušném věkovém období. Výsledkem je sice špatná srozumitelnost řeči v důsledku chybné výslovnosti, ale obsahová stránka vzhledem k věku je správná. • Logopedická terapie u dětí s rozštěpy začíná již v prvním roce života, proto bývá i vývoj řeči podchycen včas.

Klasifikace OVŘ • OVŘ u dětí z bilingvních rodin - - vždy je důležité zjistit v jakém jazyce je s dítětem komunikováno. Pokud se dodržují pravidla bilingvní výchovy, vyvíjí se oba jazyky se stejnými obtížemi. Někdy může být jeden z jazyků na lepší úrovni. To záleží na tom, kolik času tráví dítě např. s matkou doma, v kolektivu se vrstevníky, apod. V některých případech je nutné určit jeden jazyk jako prioritní a rozvíjet pouze jeden jazyk. Tato fakta vždy souvisí s danou individuální situací v rodině. Problémem je vždy míchání jazyků dohromady, nesprávné užívání jazyka.

Vývojová dysfázie • Jedná se o specificky narušený vývoj řeči, projevující se ztíženou schopností nebo neschopností naučit se verbálně komunikovat, i když podmínky pro rozvoj řeči jsou přiměřené. • U této poruchy je vývoj řeči opožděn vždy a je jedním z jejích prvních a hlavních příznaků. Děti mají výrazně porušenou schopnost rozlišit sluchem jednotlivé prvky řeči

Příčiny vzniku Vývojové dysfázie • Prenatální a perinatální rizika – užívání léků, antibiotik, kouření, narkomanie, překotné a protrahované porody, císařský řez, asfyxie (přidušení dítěte), předčasný porod, nízká por. Hmotnost • Postnatální rizika – úrazy, vážná oněmocnění mozku, poranění mozku, apod. , do 1 roku života • Dědičnost – nejčastější výskyt u chlapců, v mužské rodové linii, u děvčat se vyskytuje méně

Jak poznáme VD? • poruchy vnímání a užívání jednotlivých hlásek - výslovnost hlásek je nekonstantní • rozlišování hlásek zvukově podobných – např. mává – dává, pes – pec, kost – most, buben – pupen, atd. (existuje vyšetření fonematického sluchu) • vadná tvorba vět – nesprávný slovosled, vynechávání a záměna předložk. vazeb, vynechávání zvratného se, si, chybné užívání tvarů podst. jmen, příd. jmen, sloves • malá slovní zásoba – většinou pasivní slovní z. převyšuje aktivní slovník • nápadná porucha krátkodobé verbální paměti – nezvládají říkanky, písničky, slova komolí, nedodržují jejich pořadí. • chybné zrakové vnímání – projevuje se hlavně v kresbě. Kresba je velmi nápadná, primitivní, dítě má obtíže s kresbou postavy, orientací na obrázku, často kreslí (pokud vůbec kreslí) zprava doleva, vzhůru nohama, nerozlišuje barvy, velmi dlouho si je plete a učí se je pojmenovávat

Jak poznáme VD? • malá slovní zásoba – většinou pasivní slovní z. převyšuje aktivní slovník • poruchy motorických funkcí – hrubé a jemné motoriky, poruchy motoriky mluvidel (nejvíce je narušena koordinace mluvidel) • časoprostorová orientace – dlouhodobé chybování v předložkových vazbách, v pojmech včera, zítra, ráno, večer, oběd, večeře, apod. • pravolevá orientace

Logopedická terapie a včasný záchyt dětí s vývojovou dysfázií • Zahájení terapie po 3. roce - prvním příznakem VD je OVŘ, který by měl ideálně diagnostikován ve třech letech • Zaměření logopedické terapie - Terapie VD není nikdy zaměřena na úpravu jednotlivých hlásek, pokud dítě nemá vytvořenou dostatečnou slovní zásobu a není-li vyšetřena schopnost rozlišit sluchem jednotlivé hlásky. • Včasná a správně zvolená terapie VD pozitivně ovlivňuje celkový rozvoj dítěte – výrazně usnadňuje možnost školního zařazení, a tím další uplatnění.

Vývojová dysfázie a Specifické poruchy učení • U většiny dětí s VD (nejvíce u těžkých forem) se ve školním věku projeví SPU – dysortografie, dyslexie). Důležitý je IVP, někdy asistent. • Zařazení dítěte do školního zařízení by mělo být voleno individuálně podle potřeb každého dítěte s VD.

Koktavost (balbuties) • Prvním kritickým obdobím bývá třetí až čtvrtý rok, tedy doba, kdy dítě začíná mluvit ve větách. Hovoříme o tzv. Vývojové neplynulosti. • Schopnost mluvit se opožďuje za schopností rozumět. Artikulační schopnosti jsou ještě malé – to se projevuje opakováním slabik, slov, nebo i celých krátkých vět. • Druhým kritickým obdobím bývá nástup do školy – jen málo dětí začne koktat až v pubertě nebo dospělosti. Častěji koktají chlapci než dívky (muži než ženy), což souvisí s časnějším vyzráváním CNS u dívek.

Vývojová neplynulost • Nejčastěji se projevuje mezi 3. -5. rokem • Projevuje se pouze v oblasti neplynulosti řeči • Dítě opakuje slabiky, části slov, celá slova • Vývojová nelynulost spontánně odezní • Může trvat řádově týdny až měsíce

Projevy koktavosti NEPLYNULOST NADMĚRNÁ NÁMAHA PSYCHICKÁ TENZE

Kdo se stará o terapii koktavosti Klinický logoped Neurolog Koktavý člověk Foniatr Kl. Psycholog /psychiatr/

Důležité zásady pro účinnou léčbu a správný psychický vývoj dítěte: • téměř vždy je nutná úprava výchovného prostředí v rodině • neokřikujeme dítě, když se zaráží • neupozorňujeme dítě – „Mluv pomalu“, „Řekni to znova a pomalu“, apod. • nedoříkáváme za dítě to, co chce sdělit, pouze taktně pomáháme • v běžném mluvním styku nikdy nenutíme dítě opakovat slova nebo věty

Důležité zásady pro účinnou léčbu a správný psychický vývoj dítěte: • nikdy nedopustíme posměch ostatních dětí a nežádoucí pozornost dospělých • snažíme se dítě zapojit do všech činností v MŠ • nenutíme dítě k veřejné produkci (předvádění dětí – zazpívej, řekni básničku, ukaž jak umíš říct R, apod. ) • nikdy neupravujeme výslovnost souhlásek – úprava plynulosti je nadřazena správné výslovnosti hlásek

Shrnutí DÍTĚ KOLIK JE MU LET? JAK MLUVÍ? PEDAGOG – RODIČE INFORMOVAT RODIČE DOPORUČIT ODBORNÍKA ODBORNÁ PÉČE VYŠ. LOGOPEDIE (FONIATR, PSCHOLOG, NEUROLOG)

Shrnutí • Terapie po 3. roce • Zjišťujeme příčiny OVŘ • Hlídáme případný rozvoj vývojové dysfázie • Nenapravujeme výslovnost! • Terapie po 4. - 5. roce • Výslovnost je konstatntí • Dbáme na jednotlivé fáze nácviku hlásek DYSLÁLIE (patlavost) • Bereme ohled na psychiku člověka! • Neupozorňujeme na zakoktání • Neopravujeme dítě • Terapie je komplexní Koktavost (balbuties) OPOŽDĚNÝ VÝVOJ ŘEČI (OVŘ) VÝVOJOVÁ DYSFÁZIE • Terapie po 3. roce • Výslovnost nekonstatntní • Oslabená paměť • Zkomolenin, dysgramatismy • Nevyzrálá motorika • Nenapravujeme výslovnost!

Děkuji za pozornost a přeji hodně úspěchů