Zkladn s vysokorychlostnch trat v esk republice Ing

Základní síť vysokorychlostních tratí v České republice Ing. Jindřich Kušnír Ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy

(Proč) potřebujeme VRT v ČR? • mezinárodní konkurenceschopnost aneb Kudy se pojede nejen z Vídně do Berlína? atraktivita pro tranzit = finance EU na investice, uplatnění českých dopravců, lepší mezinárodní spojení • vnitrostátní konkurenceschopnost – rozvoj dálniční sítě vs. modernizace železničních koridorů; dálnice = novostavba v nové trase koridor = modernizace tratě (často) v původní stopě respektující řadu terénních překážek; nerovnocennost silniční a železniční infrastruktury • získání kapacity – přetrasováním (dálkových vlaků osobní dopravy) na novou infrastrukturu vzniká na původní infrastruktuře dodatečná kapacita – využití pro nákladní a příměstskou dopravu – řešení kongescí 2

VRT a vysokorychlostní vozidla – proč jsou úspěšné?

Vývoj koncepce VRT v ČR • 70. léta – první úvahy o VRT; cíl – získat kapacitu pro nákladní dopravu • 90. léta – definovány základní směry VRT – vychází z tehdejších hlavních tranzitních směrů – výhradně nové tratě pro rychlost 300 km/h – dnes koridory VRT územně chráněny (ZÚR i územní plány sídel) • 2009 - 12 – revize a aktualizace 4

Aktualizace koncepce VRT • úkol Politiky územního rozvoje – prověřit účelnost a reálnost, ekonomickou efektivnost a napojení na zahraničí • změna koncepce = flexibilní přístup – kombinace nových a modernizovaných tratí pro vyšší rychlosti, – možnost provozu konvenčních vlaků po VRT, – možnost etapizace při zvyšování maximální rychlosti, – zvýšení možnosti uplatnění českého průmyslu, – úspora finančních prostředků 5

Budovat či nebudovat VRT v ČR? • Bílá kniha EU – do roku 2030: 3 x více km VRT než dnes (dnes cca 10 tis. km), – do roku 2050: základní síť evropských VRT • revize TEN-T – stanovení hlavních uzlů core network, které mají být propojeny. 6

Budovat či nebudovat VRT v ČR? • revize sítě TEN-T (2011) • primární úkol – propojit sídelní aglomerace s 1 000 a více obyvatel

Berlin - Praha - Brno - Wien/Budapest • tradiční směr v osobní i nákladní dopravě • kvalitní infrastruktura konvenční železniční sítě • Praha – Brno – zásadní význam pro mezinárodní i vnitrostátní relace, jádrový úsek celé sítě • Praha – Ústí nad Labem – Dresden – zrychlení osobní dopravy, kapacita pro nákladní dopravu • nové tratě v návrhu TEN-T • shoda se SRN o potřebnosti tohoto spojení, pokračování směr Berlin – Hamburg a Leipzig - Frankfurt 8

Berlin - Praha - Brno - Wien/Budapest • potřeba segregace dálkové dopravy od regionální a příměstské i nákladní – v silně provozně zatížených (převážně příměstských) úsecích → potřeba nových úseků • technické parametry úseku Dresden – Praha – Brno nedostatečné (zejm. rychlost) → potřeba nové rychlé tratě

Berlin - Praha - Brno - Wien/Budapest • • • vazba na iniciativu EU dle nařízení 913/2010/EU o prioritních nákladních koridorech nákladní Orient koridor (č. 7) a napojení na koridor č. 8 směrem k Severnímu moři → potřeba nové tratě – výhledově problémy s kapacitou Praha - Bratislava – silná úseková frekvence + napojení na PP 17 (VRT) Paris – Bratislava (– HU) modernizace navazujících úseků v A a na SK pro rychlost 200 a více km/h VRT Wien – (Bratislava) – Budapest

Wien - Brno - Ostrava - Warszawa • tradiční směr v osobní i nákladní dopravě • kvalitní infrastruktura konvenční železniční sítě • dominantní nákladní doprava, osobní podvázána nedostatečnou nabídkou dopravců • výhledově potřeba segregace – nákladní větev koridoru: Přerov – Břeclav – osobní dálková větev: Přerov – Brno – Břeclav – zajištění synergie s hlavním vnitrostátním osobním tahem Praha – Brno – Ostrava, součást koridoru Pobaltí – Warzawa – Wien – Itálie/Balkán (geograficky velmi atraktivní a snadno průchozí) 11

Wien - Brno - Ostrava - Warszawa • modernizace Brno – Přerov na 200 km/h • potřebná nová kapacita Přerov – Ostrava – Katowice = nová rychlá trať v návrhu TEN-T • vazba na rychlou trať Wien → Itálie a Katowice – Warszawa (CMK) - velmi rychlé spojení severu a SV Evropy s Itálií, příp. Balkánem 2020 - 30 12

München - Praha - Wrocław - Warszawa • zcela nový směr – revize TEN-T, potenciál pro osobní i nákladní dopravu • v minulosti nebyl pojímán jako jeden tah • infrastruktura velmi špatná, místy neexistující 13

München - Praha - Wrocław - Warszawa • • • předpoklad modernizace na rychlost 200 km/h, smíšený provoz v SRN se hledá vhodná podoba spojení Praha – München s potenciálem napojení ve směru Paris (PP 17) a přes Brenner do Itálie (nákladní i osobní doprava) Praha – Wrocław - trasování přes Liberec nebo Hradec Králové s Polskem podepsán Letter of Intent v Polsku návaznost na VRT projekt Y Wwa – Wrocław/Poznań návaznost na budoucí možný nákladní koridor Skandinávie – Szczecin – ČR – Rakousko – Itálie/Balkán 2020 - 30

Praha – Brno – Ostrava • • nejsilnější vnitrostátní relace obdoba D 1 (+ D 47) = VRT 1 + VRT 47 souběh vnitrostátní a mezinárodní dopravy řeší problém nedostatečné kapacity na stávající infrastruktuře 15

Aktuální stav přípravy VRT v ČR • probíhají jednání s DE, AT, PL, SK a HU • zpracováno alternativní vedení některých tras – cíl: maximalizace přínosů i pro nákladní, příměstskou a ostatní dálkovou dopravu • zpracován provozní koncept – zasazení VRT do systému taktové dopravy • prověření ekonomiky projektu VRT v ČR včetně aktualizace přepravních proudů - aktuální úkol

Předpokládaná etapizace výstavby VRT • 1. etapa: výjezdy VRT z městských aglomerací Prahy, Brna, Ostravy, jinak konvenční železnice • přeshraniční úseky ČR – Bavorsko, ČR – Sasko a ČR – Polsko • vozidla pro rychlost cca 200 km/h • 2. etapa: páteřní VRT v ČR pro významná spojení (Praha – regiony do 3 hodin) • vozidla pro rychlost 200 km/h a více

Předpokládaná etapizace výstavby VRT • 3. etapa: ČR plnohodnotnou součástí celoevropského systému VRT, který zabezpečuje energeticky i environmentálně šetrnou a udržitelnou mobilitu občanů EU v širší Evropě a Euroasijském prostoru = ČR propojena VRT s okolními státy ve všech relevantních směrech

Děkuji za pozornost Ing. Jindřich Kušnír jindrich. kusnir@mdcr. cz