Zkladn principy socilnho podnikn Ing Milan Venclk MBA
Základní principy sociálního podnikání Ing. Milan Venclík, MBA
Sociální podnikání - úvod v. Sociální podnik poskytuje svými aktivitami prostor pro pracovní a sociální začleňování znevýhodněných osob (zdravotně či sociálně znevýhodněných) v. Dále je také možné tyto podnikatelské aktivity provázat s podporou znevýhodněných osob v rámci sociálních služeb v. Jedná se především o poskytování služby sociální rehabilitace
Sociální podnikání - úvod V ČR dochází k rozvoji sociálního podnikání SP v ČR navazuje na trendy V EU – Lisabonská strategie V ČR neexistuje speciální legislativa Podniky se pohybují v podnikatelském prostředí a legislativě, ve kterém si musí umět nalézt svůj prostor pro vyvíjení sociálně podnikatelské činnosti. V ČR není definována právní forma typického sociálního podniku
Sociální podnikání - úvod v. Sociální rehabilitace je soubor specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných, pro samostatný život v. V sociálním podniku mohou velmi dobře probíhat aktivity v rámci pracovní rehabilitace probíhající v režimu zákona o zaměstnanosti (od § 69) a vyhlášky týkající se pracovní rehabilitace (518/2004 Sb. )
Sociální podnikání - legislativa V legislativním rámci těchto zákonů: v. Občanský zákoník (dříve zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník ) vzákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů vzákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti a jeho novelizace k 1. 1. 2009 vzákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce a další
Sociální podnikání - formy v. Neziskové společnosti – ústavy, občanská sdružení v. Družstva v. Společnosti s ručením omezeným v. Nadace a nadační fondy
Sociální podnikání - finanční nástroje v. Evropskou unií prostřednictvím MPSV ČR v rámci operačních programů v. Granty poskytovanými soukromými donátory či nadacemi v. Dotacemi poskytovanými krajskými úřady či obcemi v. Dotacemi v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, např. dotace na podporu chráněných dílen a chráněných pracovních míst, úhradou nákladů v rámci pracovní rehabilitace
Sociální podnikání – cílové skupiny v osoby se zdravotním postižením – osoby, jejichž zdravotní postižení představuje určité znevýhodnění ve vztahu k ostatním členům společnosti; v děti, mládež a mladí dospělí – mládež ohrožená sociálně patologickými jevy, mladí dospělí opouštějící ústavní zařízení, věková skupina 15 -26 let; v etnické a národnostní menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí; v cizinci – občané jiného státu než ČR, kteří jsou dlouhodobě legálně usazení v ČR, žijí na území ČR zpravidla nejméně po dobu jednoho roku; v osoby bez přístřeší – osoby, které nemají ubytovací možnosti, popř. obývají nouzová obydlí; v osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody; v oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně zneužívané; v osoby pečující o osobu blízkou osoby se zkušeností se závislostí na návykových látkách
Sociální podnikání – principy sociálního podniku v. Obecně prospěšný cíl, který je formulován ve stanovách nebo statutu v. Participace, demokratické rozhodování a sociální kapitál v. Specifické financování a použití zisku v. Místní rozměr v. Sociální podnik uspokojuje přednostně místní potřeby a využívá přednostně místní zdroje. Podporuje smysl pro společenskou odpovědnost na místní úrovni.
Sociální podnikání – partnerství veřejného a soukromého sektoru v. Koncept fungování sociálního podniku je postaven na partnerství veřejného a soukromého sociálního sektoru při poskytování veřejných služeb a prosazování veřejné politiky zaměstnanosti a dalších aktivit v. Každý sektor má své priority a záměry, včetně mechanismů jeho tvorby a fungování: Ø pochopení Ø kompromis
Sociální podnikání – partnerství veřejného, občanského a soukromého sektoru Nutná spolupráce: v. Veřejný sektor v. Soukromý sektor v. Občanský sektor
Sociální podnikání Veřejný sektor v. Veřejná správa v. Veřejné finance v. Legislativa v. Regulace v. Veřejné statky v. Vzdělání, inovace
Sociální podnikání Soukromý sektor v. Soukromé finance v. Trh – konkurence v. Zaměstnanost v. Technologie – inovace v. Marketing v. Efektivita – návratnost investic
Sociální podnikání Občanský sektor v. Pracovní síla v. Kultura v. Vzdělávání v. Nemateriální hodnoty v. Společenské prostředí (dobrá nebo blbá nálada) vŽivotní prostředí
Sociální podnikání - síťování Pro funkční nastavení tohoto prostředí musí dojít k vzájemnému střetávání všech tří sektorů. Musí společně: v. Komunikovat v. Znát své limity v. Sjednotit vize a cíle v. Mít úctu odborným autoritám v. Dané závěry implementovat
Sociální podnikání - síťování Pro úspěšnost realizace sociálního podnikání je nutné vytvořit funkční partnerskou síť mezi: Municipální úrovní Regionální úrovní Příslušnými orgány státní správy především MPSV přes UP, ale i MP a MŠMT Podnikatelskou samosprávou Neziskovým sektorem
Sociální podnikání - závěr Vzhledem ke praktickým zkušenostem se síťováním obdobné infrastruktury v oblasti vědy a výzkumu si klade Komora sociálních podniků za cíl vytvoření obdobné funkční infrastruktury v JMK.
Sociální podnikání Děkuji za pozornost Milan Venclík venclik. milan@seznam. cz
- Slides: 18