Zkladn kola a matesk kola Bzenec slo projektu

Základní škola a mateřská škola Bzenec Číslo projektu: CZ. 1. 07/1. 4. 00/21. 2769 Číslo a název šablony klíčové aktivity: I/2: čtenářská a informační gramotnost - inovace Vypracoval/a: Mgr. Jana Presová Ověřil/a: Mgr. Jana Presová

Název výukového materiálu: Hvězdy a souhvězdí - 9. ročník Vzdělávací obor: fyzika Tematický okruh: Země a vesmír Téma: I. III. IV. V. VI. Hvězdy Jarní souhvězdí Letní souhvězdí Podzimní souhvězdí Zimní souhvězdí Cirkumpolární souhvězdí Stručná anotace: Prezentace shrnující nejdůležitější informace o hvězdách a jejich seskupení do jednotlivých souhvězdí.

6. 6. Hvězda je to objekt ve vesmíru takové hmotnosti, že se v jeho jádře spustila termonukleární reakce nejdůležitější vlastností hvězd je jejich hmotnost (rozmezí hmotnosti hvězd je od 0, 08 MS do cca 150 MS) podle toho lze mimo jiné zjistit - délka života hvězdy, jak bude svítit, jak zanikne, …

po spotřebování značné části vodíku v jádře se hvězda začne smršťovat a teplota a tlak začne růst podle hmotnosti hvězdy může hvězda zaniknout následovně: málo těžká hvězda (červení trpaslíci) - začne chladnout a vyhasínat hvězdy podobné našemu Slunci – pokračuje smršťování, roste neustále tlak a teplota, a to spustí další typ termojaderné reakce (helium na uhlík), uvolněná energie způsobí rozpínání vnějších slupek a z hvězdy se stane rudý obr (až toto stádium nastane u našeho Slunce, jeho povrch bude sahat za oběžnou dráhu Venuše), nakonec tuto obálku hvězdy odhodí – vznikne planetární mlhovina a jádro se zhroutí do bílého trpaslíka u těžších hvězd tlak ve smršťované hvězdě velký a dojde k výbuchu supernovy, ze zbytku se stane neutronová hvězda velmi těžké hvězdy vždy končí výbuchem supernovy, ale z jádra se může vytvořit černá díra

Souhvězdí – je to seskupení hvězd zdánlivě blízko sebe, ve skutečnosti však v obrovských vzdálenostech

Naši dávní předkové začali ve své fantazii spojovat výrazné skupiny hvězd s výjevy souvisejícími s jejich životem, pověstmi a se svou kulturou. Každá stará kultura na různých místech zeměkoule měla svá vysvětlení a svá přirovnání k jevům na obloze.

Dnešní popis souhvězdí poskytují jednoznačnou orientaci na celé obloze, zhruba se shodují s dávnými klasickými souhvězdími. Souhvězdí mají latinské mezinárodní názvy a značky. Jsou závazné pro všechny země.

Celá noční obloha je pomyslně rozdělena na 88 souhvězdí, jejich viditelnost je dána místem pozorování, ročním obdobím a časem. Vlivem pohybu Země kolem Slunce dochází ke změnám na noční obloze a každou roční dobu pozorujeme jinou část oblohy.

Význačnou pozici mezi souhvězdími má dvanáct souhvězdí zvěrokruhu, která se nacházejí na křivce po které se po obloze pohybuje Slunce - ekliptiky. Slunce prochází ještě 13. souhvězdím - Hadonošem. V těchto souhvězdích lze také často nalézt planety Sluneční soustavy.

Jarní Letní Podzimní Zimní Vždy viditelná (cirkumpolární) Jižní obloha – v našich zeměpisných podmínkách pro nás neviditelná

6. 7. Na obloze se můžeme orientovat podle tří nejjasnějších hvězd: Regulus (Lev) Arcturus (Pastýř) Spica (Panna)

Jarní nebe je na rozdíl třeba od zimního velmi chudé na pozorování zajímavých objektů, jakými jsou například mlhoviny nebo hvězdokupy. Velké kupy galaxií se nacházejí Panně a v jinak nevýrazném souhvězdí Vlasů Bereniky. Bohužel pozorování jedné z nejkrásnějších galaxií, M 83, v souhvězdí Hydry je v našich zeměpisných šířkách takřka nemožné, protože samo souhvězdí se nachází velmi nízko nad obzorem. .

Regulus (“malý princ”) je královská hvězda – leží na ekliptice a určuje dny slunovratu a rovnodennosti Je přímo pod Velkým vozem a je v něm i několik zajímavých skupinek galaxií

souhvězdí zobrazuje lva, který měl žít v oblasti východní Afriky byl velmi nebezpečný a sužoval celý Somálský poloostrov, nikomu z místních lovců se jej nepovedlo přemoci, jeho kůže měla být tak pevná, že ji nebylo možné probodnout ve službách mykénského krále Eurystena však tou dobou sloužil Herkules a právě on dostal zabití lva za úkol Herkules podle legendy lva nejprve omráčil kyjem a pak jej vlastníma rukama zardousil

Spica („klas“) – hlavní hvězda, která se dá najít prodloužením oje Velkého vozu přes jasného Arctura v souhvězdí Pastýře Je západně od souhvězdí Lva a je druhým největším souhvězdím, obsahuje asi 2000 galaxií

v historii byla ztotožňována s téměř každou významnější bohyní Panna může společně s Velkou a Malou medvědicí hrát roli v mýtu o krásné dívce Kallistó. Buď je to Kallistó sama, může to však být i bohyně Héra. často je zmiňována i Persefona - souhvězdí je viditelné především v jarních měsících, říká se, že právě tehdy Persefona vystoupila z podsvětí podle další interpretace zobrazuje souhvězdí Astraeu, která byla známá jako bohyně spravedlnosti a v tomto souhvězdí byla rozpoznána díky tomu, že se v její blízkosti vyskytují Váhy

Arcturus („strážce medvědice“) – hlavní hvězda, 4 nejjasnější vůbec, 26 x větší než naše Slunce

Rak Severní koruna Honící psi Vlasy Bereniky Hydra – největší souhvězdí Kompas Vývěva Sextant Havran Pohár Malý lev

6. 8. Na obloze se můžeme orientovat pomocí tří nejjasnějších hvězd: Deneb (Labuť) Vega (Lyra) Altair (Orel)

V létě se pozoruje nejlépe. Pozorovatele pod letním nebem na první pohled uchvátí krása Mléčné dráhy, která se klene vysoko nad obzorem a horizont protíná kdesi pod souhvězdím Střelce. Nad jižním obzorem ve Střelci za temnými mezihvězdnými mračny je schováno jádro Galaxie. Červený a jasný Antares dominuje Štíru.

jasná hvězda Deneb („ocas = chvost“) - veleobr křídla jsou roztažena napříč Mléčnou dráhou a v její hlavě je krásná dvojhvězda zvaná Albireo („zobák“).

v labuť se proměňoval Zeus, když se chtěl podívat mezi lidi. V této podobě navštívil i spartskou královnu Ledu. Aby se k ní mohl přiblížit, nechal se pronásledovat obrovským orlem, před kterým ho spartská královna zachránila. Po Diově návštěvě Leda porodila dvojčata Castora a krásnou Helenu, také byla matkou Polluxe a dcery Klytaimnéstry.

východně od Labutě hvězda Vega („padající“) - nejjasnější hvězdou letní oblohy a pátá v pořadí na obloze vůbec je zde také známá prstencová mlhovina M 57, zbytek po zaniklé hvězdě.

byl nevětším hudebníkem, syn Múzy Kalliopé, za jeho otce báje nejčastěji považují boha Slunce a umění Apollóna lyra je hudební nástroj, který vynalezl posel bohů Hermes jeho manželkou byla vodní víla Eurydika, Jednoho dne Eurydiku uštkla zmije a zemřela, Orfeus byl její smrtí velmi zarmoucen, a proto se vydal do podsvětí, svým zpěvem dokázal Háda přemluvit k navrácení života Eurydiky, ale podmínkou, že se po celou zpáteční cestu na ni nepodívá, Orfeus to v posledním úseku cesty nevydržel a ohlédl se, jestli Eurydika neklesá únavou, a v tom okamžiku spatřil už její stín, který se vrací zpět a navždy, poté už se do podsvětí nedostal na jedné oslavě ho roztrhaly opilé Bakchantky a jeho lyru vhodily do řeky, bohové však Orfea i s jeho lyrou umístili na oblohu

Altair („letící“) – svítí 10 x jasněji než Slunce z řeckých bájí Orel představuje Dia v jeho jednom z mnoha přestrojení, ve kterém unesl trojského chlapce Ganyméda na Olymp. Ganymédes roznášel na posvátném Olympu nektar bohům

méně výrazné souhvězdí lze v něm i pouhým okem spatřit kulovou hvězdokupu s označením M 13 - jedná se o rozsáhlou skupinu obsahující až milion jedněch z nejstarších hvězd vzdálenou přes 20000 světelných let

ŠÍP - nad Orlem, obsahuje překrásnou planetární mlhovinou M 27 zvanou Činka STŘELEC - mnoho mlhovin, například Laguna (M 8) či Trifid (M 20). LIŠKA DELFÍN VÁHY ŠTÍR KOZOROH ŠTÍT SOBIESKÉHO HADONOŠ HAD

6. 9. Jediné období, které nám neposkytne pro orientaci základní trojúhelník z hlavních hvězd nenachází se zde totiž dostatek jasných hvězd či na první pohled jinak význačných objektů dominuje zde souhvězdí Pegase zobrazující bájného okřídleného koně, bohužel pro nás je nebohé zvíře na obloze hlavou dolů a navíc jeho zadní nohy tvoří samostatné souhvězdí královny Andromedy

Jakýsi výchozí orientační útvar lze však přece jenom spatřit v takzvaném "pegasově čtverci", čtyřech hvězdách tvořícím koňovo tělo vpravo dolů pak navazuje hlava, vpravo nahoru přední nohy a vlevo nahoru zadní nohy, jinak zmiňovaná Andromeda

zajímavostí tohoto souhvězdí je galaxie M 31 - nejvzdálenější objekt, který lze ještě sledovat pouhým okem je velice podobná naší Galaxii a obsahuje přes 450 miliard hvězd

Pověst Andromeda byla etiopskou princeznou a její matka Kasiopea se vychloubala, že její dcera se svou krásou vyrovná mořským nymfám. To rozhněvalo boha moře Poseidona natolik, že se rozhodl celou etiopskou zemi zničit a poslal k jejím břehům mořskou obludu, která ničila vše živé. Král Cefeus se obrátil o radu do věštírny a dostal zdrcující věštbu: musí obětovat svou dceru Andromedu, a tak ji nechal přikovat na skalnatý útes jako oběť mořské obludě. Právě tou dobou se však tudy vracel hrdina Perseus s useknutou hlavou medúzy. Rozhodl se dívce pomoci a ve chvíli, kdy se obluda objevila, Perseus vyndal z vaku hlavu a po jediném pohlédnutí na ní mořská obluda zkameněla, a tak byla Andromeda zachráněna.

Když Perseus usekl hlavu Medúze, řinula se z rány krev do moře a na tom místě vznikl na příkaz boha Poseidona sněhobílý kůň Pegas. Název koně však pochází od Féničanů, starověkých mořeplavců - jejich lodě měly na přídi "okřídleného koně" s uzdou (Pega sus).

zajímavostí tohoto souhvězdí je "jarní bod", který se zde nachází (průsečík ekliptiky a nebeského rovníku) tímto souhvězdím chudým na hvězdy procházejí planety, Slunce, Měsíc a planetky

Další souhvězdí VODNÁŘ BERAN VELRYBA JIŽNÍ RYBA SOCHAŘ TROJÚHELNÍK JEŠTĚRKA KONÍČEK

6. 10. obloze vévodí Orión jasné hvězdy zimní oblohy tvoří jakýsi mnohoúhelník, ten tvoří Betelgeuse s Rigelem (Orión), Aldebaran (oko Býka), Capella (Vozka), Kastor s Polluxem (Blíženci) a Prokyon (Malý pes) vše ukončuje nejjasnější hvězda nočního nebe - Sírius ve Velkém psu

Dominuje zimní obloze Souhvězdí složené z osmi jasných hvězd tvořící jeho hlavu, ramena (oranžový veleobr Betelgeuse), pas a nohy (nejjasnější hvězda Rigel) Souhvězdí leží poblíž Mléčné dráhy a je v něm mnoho krásných mlhovin. Ve špičce Oriónova meče leží Velká mlhovina v Orionu - M 42, která je nejjasnější mlhovinou na obloze. U levé hvězdy v pase se nachází mlhoviny Koňská hlava a Plamínek.

Mlhovina Plamínek Mlhovina Koňská hlava Velká mlhovina

Souhvězdí je pojmenováno po bájném lovci Oriónovi, synovi řeckého boha moře Poseidona a lovkyně z družiny bohyně Artemidy. Svým vychloubáním urazil bohyni Héru, a ta ho za trest nechala zabít uštknutím štíra. Na prosbu Artemidy byl i se svým psem přenesen na oblohu.

Velká mlhovina

snadno rozpoznatelné souhvězdí s jasnou hvězdou Aldebaran tvořící býkovo oko. Na hřbetě býka pak lze zpozorovat překrásnou otevřenou hvězdokupu Plejády (lidově Kuřátka). Pouhým okem je možno spatřit podle podmínek 9 -11 hvězd, dalekohled pak odhalí až 250 členů této hvězdokupy.

Pověst Souhvězdí Býk je pojmenováno po bílém býku, ve kterého se proměnil řecký bůh Zeus, aby mohl unést krásnou Europu, dceru fénického krále. Zeus - býk skočil s Europou na hřbetě do moře a plaval k ostrovu Kréta. Z vody byla vidět pouze hlava býka, která tvoří souhvězdí na obloze. Otevřená hvězdokupa Plejády je pojmenována po mořských nymfách, které pronásledoval lovec Orion. Aby mu unikly, poprosily boha Dia, aby je proměnil v holubice (Pleiades).

Souhvězdí leží poblíž Mléčné dráhy a v jeho SZ části je krásná jasná otevřená hvězdokupa Plejády - M 45 U hvězdy na konci spodního rohu leží Krabí mlhovina - M 1 - pozůstatek po výbuchu supernovy.

Kuřátka Aldebaran

Nejjasnější hvězda Capella (Kozička) - leží v horní části souhvězdí. Hvězdy Vozky spolu s hvězdou Nath - ze souhvězdí Býka tvoří nápadný nepravidelný šestiúhelník. Vozka leží v Mléčné dráze severně od Orióna. V jeho jižní části jsou tři výrazné otevřené hvězdokupy M 36, M 37, M 38 a slabší difúzní mlhoviny. Souhvězdí Vozka je pojmenované po athénském králi Erichthoniovi, synovi řeckého boha Hefaista. Král, který byl po svém otci chromý, zapřáhl jako první koně do vozu a mistrně ovládal spřežení.

významné souhvězdí s jasnými hvězdami Castor a Pollux. Hvězda Castor je vícenásobnou hvězdou. Bylo zjištěno, že se skládá z pěti složek. lze zde také najít otevřenou hvězdokupu s označením M 35, která je na hranici viditelnosti prostým okem.

v našich zeměpisných šířkách nevychází příliš vysoko nad obzor ukrývá v sobě nejjasnější hvězdu oblohy – Sírius tato hvězda není největší (pouze 1. 8 průměru Slunce), ani nejsvítivější (23 x více než Slunce). Její zář na pozemské obloze je dána především její malou vzdáleností - jedná se o pátou nejbližší hvězdu ke Slunci

Další souhvězdí MALÝ PES JEDNOROŽEC ERIDANUS ZAJÍC PEC HOLUBICE RYDLO PERSEUS

6. 11. Jsou to souhvězdí, která nikdy nezapadnou pod obzor.

K nejznámějším souhvězdím vůbec patří „Velká medvědice“ se svojí částí, lidově zvanou „Velký vůz“. Velký vůz je složen ze 7 nejjasnějších hvězd.

Hlavní hvězda Polárka se nachází v blízkosti severního světového pólu, což se projevuje především tím, že během noci ani během roku nemění svoji polohu a ostatní hvězdy okolo ní zdánlivě rotují. Polárku na obloze nalezneme pětinásobným prodloužením spojnice zadních kol Velkého vozu.

svým nezaměnitelným tvarem připomíná "w", pod jejímž levým ramenem lze snadno nalézt dvojici otevřených hvězdokup.

Je to rozsáhlé souhvězdí ležící mezi Velkou medvědicí a Malým medvědem. Podle antické báje hlídal Drak zlatá jablka v zahradě Hesperidek a byl zabit Heraklem. Obsahuje množství dvojhvězd a vícenásobných hvězdných systémů, jasnou planetární mlhovinu Kočičí oko a a několik vzdálených galaxií.

§ představuje bájného etiopského krále Cefea, manžela královny Kassiopeii a otce princezny Andromedy § jižní částí souhvězdí prochází mléčná dráha § obsahuje větší množství otevřených hvězdokup a několik mlhovin

Souhvězdí Žirafy a Rysa jsou tak nenápadná, že se často říká, že jsou tam "kde nic není", neboť se skládají z velmi slabých hvězdiček.

Pojmenuj a ukaž souhvězdí

Učebnice fyziky pro základní školy Pracovní sešit k učebnici fyziky R. Kolářová, J. Bohuněk, I. Štoll, M. Svoboda, M. Wolf, nakladatelství Prometheus K. Rauner, V. Havel, M. Randa, nakladatelství Fraus Přehled učiva fyziky S. Pople a P. Whitehead, nakladatelství Svojtka&Co. 1999 Fyzika - přehled učiva základní školy Hvězdy a planety – encyklopedický průvodce R. Kolářová, J. Bohuněk, E. Svoboda, nakladatelství Prometheus Patrick Moore, nakladatelství Slovart, 2001 Astronomie Z. Horák a F. Krupka, nakladatelství SNTL/ALFA, 1976

• Učebnice fyziky pro základní školy – – – R. Kolářová, J. Bohuněk, I. Štoll, M. Svoboda, M. Wolf, nakladatelství Prometheus 2001 K. Rauner, V. Havel, M. Randa, nakladatelství Fraus 2007 Z. Lustigová, nakladatelství Fortuna 1999 • Pracovní sešit k učebnici fyziky – K. Rauner, V. Havel, M. Randa, nakladatelství Fraus 2007 • Přehled učiva fyziky – S. Pople a P. Whitehead, nakladatelství Svojtka&Co. 1999 • Fyzika - přehled učiva základní školy – J. Vachek, nakladatelství SPN 1978 • Fyzika I. a II. – Z. Horák a F. Krupka, nakladatelství SNTL/ALFA, 1976

• Hvězdy a planety – encyklopedický průvodce – Patrick Moore, nakladatelství Slovart, 2001 • Svět otázek a odpovědí – překladatelka: Z. Stloukalová, nakladatelství Svojtka&Co. 2007 • Podivuhodné přírodní úkazy – I. Štoll, P. Ptáček, nakladatelství Fragment 2005 • Příběhy hvězdné oblohy – Ch. Sasaki, nakladatelství Alpress 2003 • Báje a pověsti hvězdné oblohy – I. V. Šironina, nakladatelství Fragment 2006 • Pohled do vesmíru – C. Scottová, nakladatelství Fragment 2006 • Astronomie – cesty za poznáním – D. H. Levy, nakladatelství Svojtka&Co. 1999 • Věda – hranice poznání – C. A. Ronan, nakladatelství Knižní klub 1997 • Chemie. Fyzika, astronomie – Překlad J. Braun, P. Anderle, I. Haverlík, nakladatelství Albatros 1978

http: //www. aldebaran. cz http: //www. astroam. estranky. cz/ http: //www. obloha. webzdarma. cz/planety. php http: //fyzweb. cz http: //www. solarviews. com/eng/index. htm http: //www. space. com/ http: //www 1. lf 1. cuni. cz/~kocna/stars 01. htm encyklopedie – wikipedie

http: //www. astro. cz www. jreichl. com/fyzika/vyuka. htm http: //www. nasa. gov/ http: //www. esa. int/esa. CP/Czech. html http: //www. hvezdnouoblohou. wz. cz/index. php http: //souhvezdi. sweb. cz/cirkum/cikum. html http: //vtm. zive. cz/clanek/obloha-v-rijnu