Zjmena pronomina zastupuj nebo ukazuj na podstatn nebo

Zájmena = pronomina

-zastupují nebo ukazují na podstatná nebo přídavná jména

Najdi zájmena a urči jejich druh: K nám na samotu přijde jen málokdo. Zuzanka je pyšná na svoje úspěchy. Nikdo nevěděl, čí je to pes. Honza se ve světě ledacos naučil. Žádný z vás neříká pravdu. Jejich synové žijí v zahraničí. Čí je ten pes? Můj papírový drak vylétl nejvýše. Vyhraje ten , jenž nasbírá nejvíce bodů. Odejdu s tebou. Který z vás se jmenuje Roman? Cosi se hýbe v křoví. Ono to nakonec dobře dopadne. To okno rozbil tento chlapec. Já se ničeho nebojím!

Druhy osobní: já, ty, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, zvratné se přivlastňovací: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, zvratné svůj ukazovací: ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám tázací: kdo, co, jaký, který, čí vztažná: kdo, co, jaký, který, čí, jenž neurčitá: někdo, něco, některý, nějaký, něčí; ledakdo. . . ; kdokoli. . . ; kdosi, cosi, kterýsi, jakýsi, čísi; leckdo, lecco, leckterý. . . ; každý, všechen záporná: nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný

-skloňování: a) bezrodá: ( já, ty, my, vy, zvratné se ) - mají zvláštní skloňování b) rodová: vzory zájmenného skloňování - ten ( tvrdý vzor ) - tento, onen, tenhle, kdo… - náš ( měkký vzor ) - váš, ona, ono, jenž, co… -mladý - jaký který, takový, týž, samý, každý, žádný… -jarní - její, čí, něčí… -určujeme - pád, číslo, jmenný rod, dále vzor a druh

MI X MY MI => ve významu mně Podej mi ten metr. MY => ve významu my všichni My se tě nebojíme.

M____ se vás nelekneme. I m ____ se zúčastníme. Koupíš m ____ zmrzlinu? Také m ____ pojedeme na hory. Řekni m ____ pravdu. M ____ z vás máme radost. Zachránil m ____ život. M ____ vám pomůžeme. Půjč m ____ tužku. Babička m ____ uvařila slepičí polévku. Na výstavu půjdeme i m ____. Tato pohádka se m ____ nelíbí. M ____ se učíme matematiku. Zavaž m ____ střevíček!

MĚ X MNĚ 2. p. a 4. p. mě 3. p. a 6. p. mně

Byl na _____ hodný. Nepřibližujte se ke _____ ! Pepík _____ uhodil. Přešla kolem _____ a neviděla _____. Ke _____ domů nechoď! Udělej to po _____ . Do soutěže _____ nevybrali. Nikdo si _____ ani nevšiml. Popros _____ ! Do _____ se už žádné jídlo nevejde. Přestože _____ neznali, přivítali _____ vřele. Všechno záleží jen na _____ se bát nemusíte. Lezl po _____ malý brouček. Rudolf se nastěhoval ke _____.

PRO NI X NÍ ve 4. pádě píšeme VŽDY KRÁTKÉ I pro ni x s ní pro vaši Evu x o vaší Evě pro naši Petru x bez naší Petra strana za niž kandiduje x strana bez níž se neobejde žena, již jsem potkal x dívka, jíž jsem věřil

Vrať se k _____ brzy. (ona) Kdo _____ pomůže? (ona) Na _____ maminku se můžeš vždy spolehnout. (naše) Zeptej se _____ na odpověď. (ona) S _____ Mickou je legrace. (naše) Vždy při _____ budu stát. (ona) Odjíždíme na _____ chalupu. (naše) Každý večer sedáváme pod _____lípou. (naše) Bez _____ nikam nepojedu. (ona) Bez _____ rady bys nevyhrál. (naše) Já _____ nic nedám. (ona) V _____třídě je třicet jedna žáků. (naše) Pro _____by všechno udělal. (ona) Pozdrav _____. (ona)

SVŮJ - specifické zájmeno typické pouze pro slovanské jazyky Nechal jsem doma moje doklady x svoje doklady. Moji žádost posílám x svoji žádost. důraz na větší subjektivitu -problém s porozuměním v situaci: "Prokurátor propustil mladíka pro svůj nízký věk" "Soudce ho odsoudil za vraždu svých sousedů".

Zájmeno svůj si ale často prosazuje svou: knihu položil na své místo x knihu položil na její místo I MUŽI MAJÍ SVÉ DNY……

SEBOU X S SEBOU TRHL SEBOU VZAL SI S SEBOU velkou svačinu ve významu něco/někoho přibrat

přiveď ______ děti nevrť ______ neházej ______ svačinu ______ sám před ______ neutečeš vezmi ______ stan nebyl se ______ spokojený buď vždy sám ______ máš vše před ______ my tě ______ nechceme hoď ______ nechci ______ jídlo kapr ______ házel

zájmeno JENŽ

1. já 1. ty 1. - 2. mě , mne 2. tě , tobe 2. sebe 3. mi , mně 3. ti , tobě 3. si , sobě 4. mě , mne 4. tě , tebe 4. se , sebe 6. (o) mně 6. (o) tobě 6. sobě 7. mnou 7. tebou 7. sebou 1. my 1. vy 2. nás 2. vás 3. nám 3. vám 4. nás 4. vám 6. (o) nás 6. (o) vás 7. námi 7. vámi

ON, ONA, ONO - jednotné číslo 1. p. - on 2. p. - jeho, jej, (bez) něho, (bez) něj 3. p. - jemu, (k) němu 4. p. - ho, jej, na(ň) (život. i neživot. ), jeho (jen život. ) 6. p. - (o) něm 7. p. - jím, (s) ním 1. p. - ona 2. p. - jí, (bez) ní 3. p. - jí, (k) ní 4. p. - ji 6. p. - (o) ní 7. p. - jí, (s) ní 1. p. - ono 2. p. - jeho, jej, (bez) něho, něj 3. p. - jemu, (k) němu 4. p. - ho, jej, je 6. p. - (o) něm 7. p. - jím, (s) ním

ONI, ONY, ONA – množné číslo - mužský rod: 1. p. - oni (život. ), ony (neživot. ) 2. p. - jich, (bez) nich 3. p. - jim, (k) nim 4. p. - je, (na) ně 6. p. - (o) nich 7. p. - jimi, (s) nimi množné číslo - ženský rod: 1. p. - ony 2. p. - jich, (bez) nich 3. p. - jich, (k) nim 4. p. - je, (na) ně 6. p. - (o) nich 7. p. - jimi, (s) nimi množné číslo - střední rod: 1. p. - ona 2. p. - jich, (bez) nich 3. p. - jim, (k) nim 4. p. - je, (na) ně 6. p. - (o) nich 7. p. - jimi, (s) nimi

Paní učitelka při hodině češtiny: „Pepíčku, vyjmenuj dvě zájmena. “ „Kdo? Já? “ „Výborně, Pepíčku, píšu ti jedničku!“