Zem Stavba a sloen zemsk kry Horniny v

Země Stavba a složení zemské kůry

Horniny v zemské kůře n vyvřelé horniny p hlubinné vyvřeliny - vznikly pomalým tuhnutím magmatu ve větších hloubkách zemské kůry, např. žula p výlevné vyvřeliny - vznikly rychlým tuhnutím lávy přímo na zemském povrchu např. čedič

Horniny v zemské kůře n usazené horniny (sedimenty) p vznikly zvětráváním (rozpadem) starších hornin, časem se znovu přetvořily v pevnou horninu, např. pískovec, slepenec, nebo vznikly usazením těl pravěkých rostlin a živočichů, např. kamenné uhlí, vápenec

Horniny v zemské kůře n přeměněné (metamorfované) horniny p vznikly silným zahřátím a stlačením hornin uložených v zemské kůře, např. rula, svor (Jeseníky), mramor (stavebnictví)

Horniny v zemské kůře n pevninská zemská kůra – tři základní vrstvy: p vrstva usazenin, např. pískovec, slepenec, jílovec, břidlice p žulová vrstva vyskytuje se pouze v kontinentálním (pevninském) typu zemské kůry p čedičová vrstva n oceánská zemská kůra – je mnohem tenčí, mladší – skládá se ze dvou vrstev: p vrstva usazenin p čedičová vrstva (nakreslete si do sešitu)

Horniny v zemské kůře n Úkol: p Kousek od hlavní budovy Slovanského gymnázia se nachází Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, 17. listopadu 1192, Olomouc. Vedle budovy najdete venkovní sbírku hornin, tj. geopark. p Až budete mít cestu kolem (dáme si na to týden, pro opozdilce dva), projděte si geopark a všimněte si, že je rozčleněn na horniny vyvřelé, usazené a přeměněné. Prohlédněte si jednotlivé ukázky a jednu z hornin si vyberte. Udělejte si její snímek (můžete i selfie ) a zkuste si o této hornině zjistit víc. p Vytvořte si prezentaci (doufám, že umíte), kde ji představíte, popíšete její vznik a zjistíte, kde se na území ČR nachází. Prezentaci mi pošlete, získáte tak známku za domácí přípravu. Prohlédněte si několik ukázek (nepište do sešitu).

Granit – slezská žula z Nového lomu u Černé Vody, biotitický granit pozdně variského stáří. Skládá se z šedého křemene, bílých živců a černohnědého biotitu. Granit – mrákotínská žula z pozdních fází variského vrásnění vzniklá utuhnutím na hliník bohatého magmatu.

Hlíznatý vápenec - hranický vápenec s jílovou příměsí je velmi jemnozrnný, jamky na povrchu jsou pozůstatkem činnosti mořských živočichů. Vápenec - tmavě šedý hranický vápenec, částečně metamorfovaný a vyplněný bílým kalcitem.

Jílová břidlice - zpevněný jílový sediment, spirála v rohu je fosilní stopa po mořských červech. Jílovec (prachovec) - sediment z hlubokých mořských pánví, ve spevněném jílu se dochovaly fosilie karbonských rostlin.

Pískovec - drobový pískovec ze Žlutavy. Pískovec - pískovec z Bzové se zřetelnými vějířovitými fosiliemi.