ZEM JAKO VESMRN TLESO Obr 1 ZEM JAKO

ZEMĚ JAKO VESMÍRNÉ TĚLESO Obr. 1

ZEMĚ JAKO VESMÍRNÉ TĚLESO Obr. 2 - Země je v pořadí třetí nejbližší planetou ke Slunci. Kolem Slunce obíhá celkem osm planet. Nejbližší čtyři: Merkur Venuše, Země a Mars mají pevný povrch. Jupiter, Saturn, Uran a Neptun mají povrch plynný.

ZEMĚ JAKO VESMÍRNÉ TĚLESO - - Země je stará 4 -5 mld. let. Obvod rovníku je 40 mil. km. Povrch má 510 mld. km 2. Vzdálenost od Slunce je přibližně 150 mil. km. Země se ve vesmíru týkají především tři pohyby: 1, rotace kolem své vlastní osy. 2, Země obíhá kolem Slunce. 3, Kolem Země obíhá Měsíc. Obr. 3

TVARY ZEMĚ Obr. 5 Obr. 4 - - Země nemá pravidelný kulatý tvar. Je místy zploštělá a skutečný tvar je o něco složitější. Tvar je označován jako geoid. Zakulacení Země je dáno i gravitační sílou, která působí centrálně. Obr. 6

ZEMĚ ROTUJE KOLEM SVÉ OSY - Země se otáčí kolem své osy. Jednou se otočí za 24 hodin. Dle toho, kterou stranou je natočena ke Slunci je den, nebo noc. Obr. 8 - Obr. 7 Zemská osa je vzhledem k Slunci mírně nakloněna, proto nejsou všude na Zemi stejně dlouhé dny a noci.

ZEMĚ OBÍHÁ SLUNCE - Stejně jako i ostatní planety, tak i Země obíhá Slunce. Obíhá jej po elipsoidní dráze. Jeden oběh Zemi trvá 365 dní (rok). Obr. 9

MĚSÍC OBÍHÁ KOLEM ZEMĚ Obr. 10 - Jedinou přirozenou družící Země je Měsíc (Luna). Zemi obíhá 30 dní (měsíc). I on rotuje kolem své osy, stejně rychle jako Země kolem své. Nikdy tak nevidíme odvrácenou stranu Měsíce. Obr. 11

ZEMĚ JAKO VESMÍRNÉ TĚLESO - - Vedle Slunce, planet a jejich Měsíců jsou ve Sluneční soustavě i další menší tělesa. Např. planetky (obr. 9), komety (obr. 10), meteroidy, hvězdný prach… Díky člověku pak i umělé družice. Obr. 12 Obr. 14 Obr. 13

ZEMĚ VE VESMÍRU - Naše Sluneční soustava je součástí obrovské galaxie. Tato galaxie je označována jako Mléčná dráha. Naše obrovská Sluneční soustava v ní je doslova „ztracená“. Centrem Mléčné dráhy je černá díra. Obr. 16 Obr. 15

ZEMĚ VE VESMÍRU - Naše obrovská galaxie Mléčná dráha je součástí Supergalaxie. Supergalaxii tvoří několik stovek tisíc galaxií. Celá Supergalaxie (obr. 14) je součástí místní nadkupy galaxií. Průměr této nadkupy galaxií je zhruba 110 mil. světelných let. Vědci tak popisují vzdálenosti v neskutečných číslech (obr. 15). Obr. 17 Obr. 18

Obr. 19 Autor prezentace: Mgr. Jan Bajbora (28. 7. 2012)

Seznam použitých odkazů Obr. 1 - http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Globe. svg Obr. 2 - http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Nova. Slunecni. Soustava. jpg Obr. 3 - http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Earth_Eastern_Hemisphere. jpg Obr. 4 - http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Earth 6391. jpg Obr. 5 - http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: The_Blue_Marble. jpg Obr. 6 - http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Directions_of_gravity_and_centrifugal_force_on_earth_surface. svg Obr. 7 - http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Earth_precession. svg Obr. 8 - http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Rotating_earth_axial_tiles_to_orbit. gif Obr. 9 - http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: South_season. jpg Obr. 10 - http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Full_Moon_Luc_Viatour. jpg Obr. 11 - http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: The_Moon_Luc_Viatour. jpg Obr. 12 - http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Galileo_Gaspra_Mosaic. jpg Obr. 13 - http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Halebopp 031197. jpg Obr. 14 - http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Jason-1. jpg Obr. 15 - http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Milky_Way_2005. jpg Obr. 16 - http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Milky_Way_galaxy. jpg Obr. 17 - http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: 6_Virgo_Supercluster_(ELit. U)-blank. png Obr. 18 - http: //upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/5/5 e/Local_supercluster. jpg Obr. 19 - http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: NASA_child_bubble_exploration. jpg