ZEM JAKO VESMRN TLESO n tma Zem jako

  • Slides: 21
Download presentation
ZEMĚ JAKO VESMÍRNÉ TĚLESO n téma Země jako vesmírné těleso (pohyby Země, časová pásma,

ZEMĚ JAKO VESMÍRNÉ TĚLESO n téma Země jako vesmírné těleso (pohyby Země, časová pásma, zeměpisné souřadnice) n zeměpis 1. ročník

1. Zeměpisné souřadnice n poloha každého bodu na zemském povrchu se určuje pomocí souřadnicového

1. Zeměpisné souřadnice n poloha každého bodu na zemském povrchu se určuje pomocí souřadnicového systému zeměpisné sítě n rozlišujeme: – zeměpisná šířka – zeměpisná délka

2. Zeměpisná šířka n zem. šířka místa (φ) = úhel, který svírá spojnice hledaného

2. Zeměpisná šířka n zem. šířka místa (φ) = úhel, který svírá spojnice hledaného bodu a zemského středu se spojnicí bodu o stejné zem. délce a zeměpisného středu

3. Zeměpisná šířka n na severní polokouli hovoříme o severní zem. šířce (s. š.

3. Zeměpisná šířka n na severní polokouli hovoříme o severní zem. šířce (s. š. ), na jižní polokouli o jižní zem. šířce (j. š. ) n rovnoběžky = spojnice všech bodů stejné φ – rovník = nejdelší rovnoběžka (φ=O°) – póly = severní/jižní (φ=90° s. š. /j. š. )

4. Zeměpisná délka n zem. délka místa (λ) = úhel, který svírá spojnice zemského

4. Zeměpisná délka n zem. délka místa (λ) = úhel, který svírá spojnice zemského středu a hledaný bod se spojnicí bodu na nultém poledníku o stejné zeměpisné šířce jako hledaný bod a zemského středu.

5. Zeměpisná délka na západní polokouli hovoříme o západní zem. délce (z. d. ),

5. Zeměpisná délka na západní polokouli hovoříme o západní zem. délce (z. d. ), na východní polokouli o východní zem. délce (v. d. ) n poledníky = spojnice bodů se stejnou λ n – dosahují hodnot 0°-180° – všechny jsou stejně dlouhé a prochází póly n nultý/základní poledník = poledník procházející observatoří v Londýně, Greenwich (λ=0°)

6. Zeměpisné souřadnice ortodroma = nejkratší spojnice 2 bodů na zemském povrchu n loxodroma

6. Zeměpisné souřadnice ortodroma = nejkratší spojnice 2 bodů na zemském povrchu n loxodroma = spojnice 2 bobů protínající poledníky pod stejným úhlem (azimutem) n

7. Pohyby Země n základní pohyby Země: – rotace kolem své osy – oběh

7. Pohyby Země n základní pohyby Země: – rotace kolem své osy – oběh kolem Slunce – pohyby zemské osy

8. Rotace kolem své osy směr – proti směru hodinových ručiček n doba –

8. Rotace kolem své osy směr – proti směru hodinových ručiček n doba – 1 otočka = 23 h 56 min 4 s n úhlová rychlost = 15°/1 h (360°/24 h) n obvodová rychlost = dle φ; ± 300 m/s n (póly 0 m/s)

9. Rotace kolem své osy n důkazy: – Coriolisova síla = uchylující se síla

9. Rotace kolem své osy n důkazy: – Coriolisova síla = uchylující se síla zemské rotace; stáčení vzduchových a vodních hmot pohybujících se poledníkovým směrem na sev. polokouli doprava, na jižní doleva – Foucaultovo kyvadlo = na severním pólu: rovina kyvu se otáčí od východu k západu, tj. zemský povrch se otáčí v opačném směru

10. Rotace kolem své osy n důsledky: – střídání dne a noci – zploštění

10. Rotace kolem své osy n důsledky: – střídání dne a noci – zploštění Země na pólech – zdánlivý pohyb Slunce, hvězd – vychylování pohybujících se předmětů

11. Kalendář Egypt (4 tis. ante) – 3 období (záplavy, setí, sklizeň); každé po

11. Kalendář Egypt (4 tis. ante) – 3 období (záplavy, setí, sklizeň); každé po 4 měsících (1 měsíc=30 dní); velký (365 dní) a malý rok (5 dní) n Juliánský kalendář (45 ante) – 1 rok = 12 měsíců = 365 dní (lichý měsíc 31 dní, sudý 30, únor 30 nebo 1 x za 4 roky 29) => pak problém s církevními svátky n Gregoriánský kalendář (1582) – po čtvrtku 4. 10 1582 nastal pátek 15. 10. , tím se vyrovnal skluz; rok má 365 dní, přestupný dělitelný 4 366 dní, staletí musí být dělitelná 400, jinak nejsou přestupná (př. 1800, 1900 aj. nebyla přestupná, až 2000 ano) n

12. Oběh okolo Slunce směr – proti směru hodinových ručiček n doba - tropický

12. Oběh okolo Slunce směr – proti směru hodinových ručiček n doba - tropický rok = 365 dní 5 h 48 min 46 s - občanský rok = 365/366 dní n dráha = elipsa; 1 ohnisko Slunce n rychlost = různá, dle polohy na dráze; ± 30 km/s n

13. Oběh okolo Slunce PERIHÉLIUM = přísluní, Země je nejblíže Slunci (asi 3. ledna)

13. Oběh okolo Slunce PERIHÉLIUM = přísluní, Země je nejblíže Slunci (asi 3. ledna) n AFÉLIUM = odsluní, Země je nejdál od Slunce (asi 4. července) n Keplerovy zákony – První Keplerův zákon = planety se pohybují kolem Slunce po elipsách, které jsou málo odlišné od kružnic, v jejichž společném ohnisku je Slunce – Druhý Keplerův zákon = obsahy ploch opsaných průvodičem planety za jednotku času jsou konstantní – Třetí Keplerův zákon = poměr druhých mocnin oběžných dob dvou n planet se rovná poměru třetích mocnin hlavních poloos jejich trajektorií T 12/T 22 = a 13/a 23 , kde a 1, a 2 jsou délky hlavních poloos a T 1, T 2 jsou jejich oběžné doby kolem Slunce n Keplerovy zákony lze použít i pro popis dalších těles, které se pohybují v gravitačním poli Slunce, např. umělých družic.

14. Oběh okolo Slunce na severní polokouli na jižní polokouli jaro podzim letní slunovrat

14. Oběh okolo Slunce na severní polokouli na jižní polokouli jaro podzim letní slunovrat 21 -22. června odsluní 4. července na severní polokouli na jižní polokouli léto zima jarní rovnodennost 20 -21. března zima léto na sev. polokouli na jižní polokouli přísluní 3. ledna> zimní slunovrat 21 -22. prosince podzimní rovnodennost 23. září podzim jaro na sev. polokouli na jižní polokouli

15. Oběh okolo Slunce a) den letního slunovratu (21. 6. ) - začátek astronomického

15. Oběh okolo Slunce a) den letního slunovratu (21. 6. ) - začátek astronomického léta - úhel dopadu slunečních paprsků α = 90º – (φ – ε) - kolmo na obratník Raka b) den podzimní rovnodennosti (23. 9. ) - začátek astronomického podzimu - úhel dopadu slunečních paprsků α = 90º – φ - kolmo na rovník c) den zimního slunovratu (22. 12. ) - začátek astronomické zimy - úhel dopadu slunečních paprsků α = 90º – (φ + ε) - kolmo na obratník Kozoroha d) den jarní rovnodennosti (21. 3. ) - začátek astronomického jara - úhel dopadu slunečních paprsků α = 90º – φ - kolmo na rovník

16. Oběh okolo Slunce n důsledky => stálý sklon zemské osy k rovině ekliptiky

16. Oběh okolo Slunce n důsledky => stálý sklon zemské osy k rovině ekliptiky (=pomyslná dráha oběhu Slunce) je 66° 33'; úhel mezi ekliptikou a rovinou rovníku je pak 23° 27' – střídání ročních období – délka dnů a nocí na Zemi (soumrakové jevy) – klimatické (teplotní) pásy • tropický • mírný • polární atd.

17. Určení času dané rotací Země kolem své osy n základ - 24 hodin

17. Určení času dané rotací Země kolem své osy n základ - 24 hodin = 360° (1 h = 15°) => Země = 24 časových pásem po 15° (7, 5°-7, 5°) n – pásmový čas – stejný v celém pásmu (celých 15°) – místní čas – čas daného poledníku (1°= 4 min) n ZEČ = západoevropský/světový čas, daný místním poledníkem (λ=0°) – směr východ + 1 hodina – směr západ – 1 hodina n SEČ= středoevropský čas (ZEČ + 1 h)

18. Určení času

18. Určení času

19. Určení času n letní čas – některé státy zavádí kvůli délce slunečního svitu

19. Určení času n letní čas – některé státy zavádí kvůli délce slunečního svitu (březen-říjen +1 hodina) n v některých státech neplatí pásmový čas (př. celá Čína má čas jednotný) n datová hranice (λ=180°) – při přechodu se mění datum – směr V – 1 den získáme (datum – 1 den) – směr Z – 1 den ztratíme (datum + 1 den)

DĚKUJI ZA POZORNOST!

DĚKUJI ZA POZORNOST!