VZNAMN NEKOVY VODK znaka H latinsk nzev Hydrogenium

VÝZNAMNÉ NEKOVY

VODÍK značka H latinský název Hydrogenium 1 H (1 p+, 1 e-) nejrozšířenější 1 izotop tvoří dvouatomové molekuly H 2 Obr. 2: molekula vodíku Obr. 1: atom vodíku

VODÍK bezbarvý plyn, hustota nižší než vzduch (balony a vzducholodě) nejrozšířenější prvek vesmíru, na Zemi téměř vždy vázaný ve sloučeninách s kyslíkem tvoří třaskavou směs Obr. 3: exploze vodíku ve vzducholodi hořlavý, Obr. 4: Slunce tvořené vodíkem a heliem

VODÍK laboratorní příprava: Zn + 2 HCl —› Zn. Cl 2 + H 2 Obr. 5: laboratorní příprava vodíku pomocí Kippova přístroje

VODÍK výroba: z vody ze zemního plynu Obr. 6: výroba vodíku ze zemního plynu Obr. 7: princip výroby vodíku rozkladem vody (elektrolýzou)

VODÍK praktický význam: sváření (vodík hoří v kyslíku) teplota až 3 000 °C stlačený v ocelových lahvích označených červeným pruhem výroba amoniaku, chlorovodíku, benzínu ztužování tuků (margaríny) Obr. 8 - 9: výroba margarínu

VODÍK praktický význam: palivo do raket výhledově palivo do aut (ekologicky čisté – produktem je voda) Obr. 11: experimentální automobil na vodíkový pohon Obr. 10: vodíková puma Obr. 12: svařování kyslíko - vodíkový plamen

DUSÍK značka N latinský název Nitrogenium vlastnosti: plyn bez barvy, zápachu, menší hustota než vzduch, málo reaktivní nejrozšířenější plyn ve vzduchu, je součástí organizmů Obr. 13: model molekuly dusíku s trojnou vazbou Obr. 14 - 15: čistý dusík a lahev s dusíkem

DUSÍK výroba: destilace zkapalněného vzduchu praktický význam: ochranná atmosféra – zabránění vlhnutí, kažení potravin Obr. 16 – 17: ochranná dusíková atmosféra

DUSÍK praktický význam: tekutý dusík se používá jako chladicí kapalina Obr. 18: chladicí účinek tekutého dusíku – vodní pára Obr. 19: průmyslově dodávaný tekutý dusík

DUSÍK praktický význam: náplň airbagů (vzniká reakcí chemických látek při nárazu) Obr. 20: funkce airbagu Obr 21: vystřelený airbag

UHLÍK latinský název Carboneum značka C vlastnosti: velmi rozšířený prvek - uhlí, ropa, zemní plyn, těla rostlin a živočichů tvoří ohromné množství sloučenin např. oxid uhličitý, horniny (vápenec), základ všech organických látek

FORMY UHLÍKU – GRAFIT (TUHA) měkký, elektricky vodivý, černá barva, vysoká tepelná odolnost, vrstevnatá struktura snadné odlučování jednotlivých vrstev psaní praktický význam: náplně do tužek, elektrody, maziva, tavicí nádoby, formy na odlévání kovů Obr. 22 a 23: grafit a jeho struktura Obr. 24: grafit v tužce

FORMY UHLÍKU – DIAMANT nejtvrdší nerost, lesklý, nevede elektrický proud, tvrdost a odolnost je dána pevností vazeb, které směřují do prostoru praktický význam: drahokamy ve šperkařství, umělý se používá k řezání skla, broušení Obr. 25 a 26: nebroušené diamanty a jejich struktura

UMĚLÉ FORMY UHLÍKU - SAZE vznikají při nedokonalém spalování fosilních paliv praktické použití: plnivo do pryže, plasty Obr. 27 – 29: saze a jejich výskyt

UMĚLÉ FORMY UHLÍKU - KOKS produkt z uhlí praktický význam: kvalitní palivo, výroba železa ve vysokých pecích Obr. 30: koks

UMĚLÉ FORMY UHLÍKU – AKTIVNÍ UHLÍ velký povrch, zachycuje páry, plyny, barviva praktický význam: filtry masek, v lékařství jako živočišné uhlí (vyrábí se spalováním zvířecích kostí za vysokých teplot bez přítomnosti kyslíku) Obr. 31: aktivní uhlí Obr. 32: tablety živočišného uhlí