Vznamn kyseliny ltky kter ve vod odtpuj vodkov

Významné kyseliny = látky, které ve vodě odštěpují vodíkový kation H+ • 2 nebo 3 -prvkové sloučeniny kationu vodíku a anionu zbytku kyseliny

Významné kyseliny Bezkyslíkaté kyseliny = dvouprvkové • obsahují vodík a kyselinotvorný prvek – halogeny se dobře slučují s vodíkem →halogenovodíky→dobrá rozpustnost ve vodě→kyseliny • HCl – kyselina chlorovodíková • HF – kyseliny fluorovodíková • HBr – kyselina bromovodíková • HI – kyselina jodovodíková • H 2 S – kyselina sulfanová (sirovodíková)

Významné kyseliny Bezkyslíkaté kyseliny = dvouprvkové • • Ionizace kyselin HCl → H+ + Cl. HF → H+ + FHBr → H+ + Br. HI → H+ + IH 2 S → 2 H+ + S 2 při práci s kyselinami jsou nutné ochranné pomůcky 1. pomoc →hodně vody

Významné kyseliny Bezkyslíkaté kyseliny = dvouprvkové Kyselina chlorovodíková = solná = HCl • v žaludku (trávení 0, 3 -0, 4%) • vlastnosti: • bezbarvá kapalina, koncentrovaná je silná žíravina, vyrábí se technická (30 – 32% - nažloutlá → z kovových trubek při výrobě) a čistá=koncentrovaná(36 – 38%) • zředěná reaguje se všemi kovy kromě ušlechtilých (Hg, Ag, Cu, Au, Pt) →vznik vodíku • koncentrovaná na vzduchu dýmá→páry chlorovodíku

Významné kyseliny Bezkyslíkaté kyseliny = dvouprvkové • • použití: výroba barviv, plastů, léčiv textilní, potravinářský a koželužný průmysl čištění odpadů výroba chloridů výroba: může se vyrobit z kuchyňské soli nebo syntézou vodíku a chloru • 2 Na. Cl + H 2 SO 4 2 HCl + Na 2 SO 4 • reakce s kovy: • Zn + 2 HCl Zn. Cl 2 + H 2

Významné kyseliny Bezkyslíkaté kyseliny = dvouprvkové Kyselina fluorovodíková = HF • vlastnosti: • vysoce toxická, žíravá kapalina, silné leptavé účinky na kůži • použití: • leptání skla, výroba matového skla

Kyseliny Kyslíkaté kyseliny • obsahují vodík, kyselinotvorný prvek a kyslík • pravidla pro názvosloví: – oxidační číslo vodíku a kyselinotvorného prvku sečteme a vydělíme 2, výsledek zapíšeme dolů za kyslík – pokud je součet oxidačních čísel lichý, napíšeme za vodík dolů 2, pak počítáme stejně jako v předchozím případě součet oxidačních čísel ve sloučenině je vždy 0

Názvosloví kyslíkatých kyselin oxidační číslo prvku přípona název kyseliny vzorec I - ná kyselina chlorná HICl. IO-II II -natá kyselina dusnatá H 2 INIIO 2 -II III - itá kyselina boritá HIBIIIO 2 -II IV - ičitá kyselina uhličitá H 2 ICIVO 3 -II -ečná kyselina fosforečná HIPVO 3 -II - ičná kyselina dusičná HINVO 3 -II VI - ová kyselina sírová H 2 ISVIO 4 -II VII - ová kyselina manganistá HIMn. VIIO 4 -II VIII - ičelá kyselina osmičelá H 2 IOs. VIIIO 5 -II V

• kyselina siřičitá • kyselina chlorečná • kyseliny dusitá • kyselina bromitá • kyselina chromová • kyselina fosforitá • kyselina křemičitá • kyselina manganičitá • kyselina dusičná • kyselina arseničná • kyselina dusičitá

• H 2 NO 2 • HCl. O 3 • HPO 2 • H 2 Si. O 3 • H 2 SO 3 • HNO 2 • H 2 SO 4 • H 2 NO 3 • H 3 PO 4

Kyslíkaté kyseliny Kyselina dusičná = HNO 3 vlastnosti: • bezbarvá nestálá kapalina, působením světla se rozkládá na oxid dusičitý (charakteristický zápach) → uchovává se v tmavých lahvích • velmi reaktivní, při reakci s kovy vzniká NO (případně NO 2) ne vodík • 6 Cu +8 HNO 3 → 3 Cu(NO 3)2 + 2 NO + 4 H 2 O • vyrábí se 65 – 68% - silná žíravina • s bílkovinami – xantoproteinová reakce → zežloutnutí využití: • výroba léčiv, hnojiv, plastů, výbušnin a barviv, raketových paliv

Kyslíkaté kyseliny Kyselina sírová = H 2 SO 4 vlastnosti: • hustá bezbarvá kapalina • hygroskopická = odebírá látkám vodu → způsobuje zuhelnatění organických látek • vyrábí se koncentrovaná (96%) a akumulátorová (30%) – akumulátory aut • zředěná reaguje se všemi kovy kromě Pb, Au, Pt (s těmi pasivuje) • k chemickým reakcím se používá zředěná • přítomna v žaludku žraloka (trávení)

Kyslíkaté kyseliny • ředení: lijeme vždy kyselinu do vody, uvolňuje velké množství tepla, koncentraci určíme pomocí zřeďovacího (křížového) pravidla Kyselina 98% 10 dílů 10% Voda 0% 88 dílů použití: • výroba barviv, výbušnin, kovů, plastů, umělých vláken, akumulátorů, hnojiv

Kyslíkaté kyseliny Kyselina uhličitá H 2 CO 3 • pouze ve vodném roztoku, vzniká rozpouštěním plynného CO 2 • obsažena v sodovce, perlivé vodě, limonádách sektu, pivu • při zahřívání ztrácí CO 2

Kyslíkaté kyseliny Kyselina siřičitá H 2 SO 3 • pouze ve vodném roztoku, součást kyselých dešťů • spalováním uhlí a nafty uniká do vzduchu SO 2 – reakcí s H 2 O → H 2 SO 3 • působí na rostliny • konzervační činidlo – mastné výrobky, sušené ovoce, víno (ničí bakterie→zvyšování trvanlivosti →dezinfekční účinky

Kyslíkaté kyseliny Kyselina chlorná HCl. O (chlorová voda) • vznik zaváděním chloru do vody • snadno se rozkládá • ničí bakterie →součást dezinfekčních prostředků – dezinfekce vody (SAVO) • bělící účinky

Kyslíkaté kyseliny Kyselina trihydrogenfosforečná H 3 PO 4 • 85% bezbarvá, sirupovitá kapalina • výroba průmyslových hnojiv, zpracování ropy, úprava kovů • čistá zředěná se používá místo kyseliny citrónové do nealko nápojů, léčiv, zubních tmelů • přítomna v buňkách organismů →zásadní význam pro život

Kyslíkaté kyseliny Lučavka královská • směs HNO 3 + HCl (1: 3) • reaguje i se zlatem a platinou → odlišení zlata • důkazy kyselin • lakmus – zčervená • fenolftalein → beze změny (bezbarvý)