Vzkum instituc Evropsk unie Teorie a metody Instituce

  • Slides: 28
Download presentation
Výzkum institucí Evropské unie Teorie a metody Instituce EU, 24. října 2016

Výzkum institucí Evropské unie Teorie a metody Instituce EU, 24. října 2016

Co to je teorie? n možná odpověď použitá k vytváření pozorovatelných důsledků – důsledky

Co to je teorie? n možná odpověď použitá k vytváření pozorovatelných důsledků – důsledky nastávají v reálném světě n teoretizování (při výzkumu): odůvodněná a přesná spekulace odpovídající na výzkumnou otázku

Co to je instituce? n A) orgány nějakého subjektu – definovány svými pravomocemi a

Co to je instituce? n A) orgány nějakého subjektu – definovány svými pravomocemi a působností – mají reálný obsah (budovy, zaměstnance…) n B) pravidla omezující politické subjekty – jedná se o sociální struktury, normy – daleko širší vymezení než A

K čemu jsou instituce? n Jean Monnet: „Již na počátku mého života mě události

K čemu jsou instituce? n Jean Monnet: „Již na počátku mého života mě události naučily, že lidská přirozenost je slabá a nepředvídaná bez pravidel a institucí. “ n základní rovnice politiky: instituce + zájmy = výstupy když se změní jedna věc, změní se výsledek n bez fungujících institucí není možné realizovat žádné cíle n

Historie výzkumu institucí n důležitost zaznamenána již na konci 19. století – Max Weber

Historie výzkumu institucí n důležitost zaznamenána již na konci 19. století – Max Weber a další n jak se zkoumalo? – 1. fáze: státověda • zkoumáme formální pravidla • struktura vlády a zákonodárství – 2. fáze: behavioralistická revoluce (ale také marxismus atd. ) • po 2. sv. válce, hlavně USA • analýza skutečného chování aktérů • instituce nemají větší význam (jsou jen odrazem momentálních potřeb) – 3. fáze: nový institucionalismus • znovu obrat zájmu k institucím • heslo „Na institucích záleží“ (Institutions matter) • různé teoretické přístupy (viz dále)

Přístup k výzkumu- racionalismus východisko: „Pokud před sebou mají lidé několik možností postupu, obvykle

Přístup k výzkumu- racionalismus východisko: „Pokud před sebou mají lidé několik možností postupu, obvykle si vybírají tu z nich, u které věří v nejlepší výsledek. “ n aktéři nezávislí na sociální struktuře n cílem maximalizace užitku n – vypočítávám si náklady a zisky – neměnnost zájmů (jsou dány exogenně) chování dle logiky následků n užší chápání institucí n – hlavně formální pravidla (ústavní)

Přístup k výzkumu- konstruktivismus n chování subjektu je ovlivněno prostředím – prostředí je odrazem

Přístup k výzkumu- konstruktivismus n chování subjektu je ovlivněno prostředím – prostředí je odrazem konstrukce reality n zájmy nejsou neměnné (jsou endogenní) – mění se v průběhu času a vnějších podmínek – proces socializace (přizpůsobení se okolí, učení se) chování dle logiky vhodnosti n široké chápání institucí n – vše, co má význam, nejen formální záležitosti

Teorie racionální volby pevně svázaná s racionalismem n instituce by měly být jakoby nestabilní,

Teorie racionální volby pevně svázaná s racionalismem n instituce by měly být jakoby nestabilní, ale nejsou n – strukturálně vnucená rovnováha – pravidla rozhodovacího procesu • kdo má právo veta, jaké jsou většiny, kdo může navrhovat n využívání teorií her – vychází z ekonomie – kooperativní hry • vliv na výstup má pouze rozhodovací pravidlo • každá volba je stejně možná • ústavní úroveň, není moc reálné – nekooperativní hry • vše má svůj význam- sekvence kroků, restrikce volby, míra informovanosti • trochu lépe odpovídá reálné skutečnosti

Teorie racionální volby- legislativa n fungování Evropského parlamentu – jak se chovají poslanci? ,

Teorie racionální volby- legislativa n fungování Evropského parlamentu – jak se chovají poslanci? , podle čeho hlasují? – mnohonárodnostní prostředí, ale: • nejednají podle své národnosti, ale podle politického přesvědčení • dimenze více/méně integrace, pravice/levice – role výborů a jejich vlivu na podobu výsledku (navrhovatelé agendy)

Chování při hlasování v EP (osy pravo-levo a méně/více integrace; Hix a Noury 2009)

Chování při hlasování v EP (osy pravo-levo a méně/více integrace; Hix a Noury 2009)

Teorie racionální volby- legislativa n poměry sil v Radě – používáno pro hlasování kvalifikovanou

Teorie racionální volby- legislativa n poměry sil v Radě – používáno pro hlasování kvalifikovanou většinou (rozdělení hlasů) – přístup kooperativních her – měří se, jakou kdo má „sílu“ (možnost ovlivnit výsledek ve svůj prospěch) – jakoby jednoduché • poměr počtu hlasů pro daný stát dělený celkovým počtem (váha) • jenže: Počet hlasů Váha Síla (abs, Penrose) Síla (rel, Banzhaf) USA 45 0, 33 ČR 10 0, 1 0, 5 0, 33 Německo 45 0, 5 0. 33

Teorie racionální volby- legislativa n hlasovací indexy – jak často je aktér rozhodující (pivotní)

Teorie racionální volby- legislativa n hlasovací indexy – jak často je aktér rozhodující (pivotní) – vychází přímo z hlasovacího pravidla – spočítají se všechny možnosti rozdělení hlasů • z toho se vyberou úspěšné koalice • kdo je tvoří a kdo je častěji v té vítězné – neříká nic o reálném úspěchu subjektu • všechny rozdělení jsou stejně pravděpodobné (házení si mincí) • ale dá se hodnotit spravedlivost • dlouhodobá situace – také možnost výpočtu efektivity systému

Vzorec pro výpočet Penroseova indexu Vzorec pro výpočet Banzhafova indexu

Vzorec pro výpočet Penroseova indexu Vzorec pro výpočet Banzhafova indexu

Efektivita systému hlasování QMV v EU

Efektivita systému hlasování QMV v EU

Teorie racionální volby- legislativa n vztahy v Radě – kdo s kým hlasuje a

Teorie racionální volby- legislativa n vztahy v Radě – kdo s kým hlasuje a jaké se tvoří koalice – rozdílné návrhy (sever/jih, podpora integraci, bohaté/chudé atd. ) Plechanovová 2011.

Teorie racionální volby- legislativa n vztahy v Radě – kdo s kým hlasuje a

Teorie racionální volby- legislativa n vztahy v Radě – kdo s kým hlasuje a jaké se tvoří koalice – rozdílné návrhy (sever/jih, podpora integraci, bohaté/chudé atd. ) Matilla 2010.

Teorie racionální volby- legislativa n vztahy mezi Radou a Parlamentem (spolu s Komisí) –

Teorie racionální volby- legislativa n vztahy mezi Radou a Parlamentem (spolu s Komisí) – kdo má jaký vliv v jednotlivých procedurách • procedura konzultace • procedura spolurozhodování (řádná legislativní) – přístup zpětné indukce (teorie her) – přístup prostorových modelů • dvourozměrný prostor • subjekty mají zájmy (ideální body), kdo navrhuje, kdo může vetovat • podle toho volí svůj postoj (reálné body) – také často kritizováno • umělost, zbytečná složitost

Příklad zpětné indukce (řádný legislativní postup)

Příklad zpětné indukce (řádný legislativní postup)

Příklad užití prostorových modelů (rozhodování v Radě a návrh Komise)

Příklad užití prostorových modelů (rozhodování v Radě a návrh Komise)

Příklad užití prostorových modelů (Rada. EP-Kom)

Příklad užití prostorových modelů (Rada. EP-Kom)

Příklad užití východisek nekooperati vních her

Příklad užití východisek nekooperati vních her

Teorie racionální volby- exekutiva n teorie delegace (principál/agent) – proč členské země jsou ochotny

Teorie racionální volby- exekutiva n teorie delegace (principál/agent) – proč členské země jsou ochotny přenést své pravomoci na nadnárodní instituce? – východisko transakčních nákladů • snižování nákladů na realizaci politiky • kontrola neúplných smluv • ne třeba že chtějí využít odbornost Komise – co když se agenti odchýlí od přání principálů • nikdo neodhadne vše dopředu • odvisí i od oblasti, zájmů, informací – příklad komitologie • jde o kontrolu Komise ze strany členských států nebo místo k diskuzi?

Historický institucionalismus racionální východiska n ale oproti RV zdůraznění časového rozměru n – instituce

Historický institucionalismus racionální východiska n ale oproti RV zdůraznění časového rozměru n – instituce mají „lepivý“ charakter – integrace je proces, nezamýšlené následky n koncept zapouzdření (lock-in), následování cesty (path dependence) – tvoříme instituce v čase T, aby naplnily naše cíle – ale podmínky se časem změní, zatímco instituce mohou přetrvat (autonomie, nejistota, vysoké náklady) – v čase T+1 máme jinou situaci, ale stejné instituce

Historický institucionalismus termín „společná rozhodovací past“ n například společná zemědělská politika n – pravidla:

Historický institucionalismus termín „společná rozhodovací past“ n například společná zemědělská politika n – pravidla: • mezivládní přístup • jednomyslné rozhodování • pokud není dohoda, tak pokračuje současný stav (zachování statu quo) – od 80. let jasné, že CAP je průšvihem, ale není cesta, jak to radikálně změnit – zapouzdření politiky

Historický institucionalismus n proč k tomu může docházet? – „prodávání budoucnosti“ • kvůli volbách

Historický institucionalismus n proč k tomu může docházet? – „prodávání budoucnosti“ • kvůli volbách chtějí politici zisk hned, jsou ochotni vzdát se národní kontroly do budoucna – nezamýšlené důsledky některých kroků – vlády se mění, ty nové mají jiné priority, ale zdědí předchozí výsledky jednání (a často jednomyslnost) – tlak zdola (zájmové skupiny chtějí zachování)

Sociologický institucionalismus základy v konstruktivismu n proces socializace n – „proces, v němž sociální

Sociologický institucionalismus základy v konstruktivismu n proces socializace n – „proces, v němž sociální interakce přiměje nováčky přijmout očekávané způsoby myšlení, cítění a chování“ – poevropšťování zástupců členských států • nakonec obhajují zájmy evropské před národními – chováme se tak, jak je od nás očekáváno – strategie přesvědčování • největší vliv má ten, kdo argumentačně přesvědčí ostatní subjekty – nutné dodržovat společný referenční rámec

Sociologický institucionalismus n socializace zástupců v Coreperu – vzájemná interakce – vznik mentality klubu

Sociologický institucionalismus n socializace zástupců v Coreperu – vzájemná interakce – vznik mentality klubu (esprit de corps) – stávám se více odpovědný ke skupině než ke své vládě – kam až to může vést • Ständiger Vertreter / Ständiger Verräter

Konkurence a doplňování teorií n příklad (ne)hlasování v Radě (kultura konsenzu) – RV: logrolling,

Konkurence a doplňování teorií n příklad (ne)hlasování v Radě (kultura konsenzu) – RV: logrolling, stín hlasování – HI: Lucemburský kompromis – SI: zvláštní prostředí Rady, právě vliv Coreperu