Vzdlvac oblast Teoretick vzdlvn Tematick oblast Realismus v

Vzdělávací oblast: Teoretické vzdělávání Tematická oblast: Realismus v české literatuře Název vyučovací oblasti: Shrnutí probrané látky Ročník / obor studia: 2. ročník / Hotelnictví a turismus Vypracoval: Mgr. Jan Nedbal Škola: Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměřice Ověřeno: 2. pololetí školního roku 2012/2013 III/2 VY_32_INOVACE_DUM 299 Klíčová slova: Realismus, shrnutí, májovci, lumírovci, ruchovci Anotace: Prezentace shrnující veškeré probrané učivo v tematickém celku český realismus.

SHRNUTÍ ČESKÝ REALISMUS

PŘEDSTAVENÍ SMĚRU Realismus v č. l. se do značné míry shoduje s realismem ve světě Z latinského slova realis – věcný, skutečný Realita = skutečnost Nejvýznamnější umělecký a myšlenkový směr v 2. pol. 19. st. Základním estetickým principem je pravdivost, věrnost a skutečnost Snaha o objektivitu uměleckého díla

PŘEDSTAVENÍ SMĚRU Skutečnost by měla být zachycena v celé své komplexnosti a složitosti Typizace - literární hrdina se proměňuje, vyvíjí - někdy je jeden ústřední hrdina nahrazen kolektivem Objektivní přístup ke skutečnosti (autor není účasten, stojí nad příběhem) Kritika nedostatků ve společnosti Nové výrazové prostředky (archaismy, hovorová řeč…)

SPOLEČENSKO-HISTORICKÉ POZADÍ Rozvoj přírodních a technických věd Vliv tzv. pozitivismu – Auguste Comte: „Skutečné je to, co lze dokázat smysly, tedy pozitivně. “ Prosazení exaktního myšlení (vědecké postupy založeny na matematických výpočtech a metodách) Literatura je chápána jako vědecká analýza společnosti

SPOLEČENSKO-HISTORICKÉ POZADÍ Po porážce revoluce v roce 1848 nastal Bachův absolutistický režim Politická opatření Perzekuce Snaha zlikvidovat český národní život Mnohé kulturní instituce se snaží čelit tomuto úpadku Národní listy – deník Čas; Lumír – časopisy Sokol – tělovýchovná jednota (zakladatel Mir. Tyrš) Hlahol – pěvecké sdružení Umělecká beseda; Svatobor – střediska českých umělců

ČESKÁ DIVADELNÍ KULTURA BĚHEM 2. POL 20. ST. 1862 – Prozatímní divadlo 1868 – položení základního kamene Národního divadla 1881 – první otevření ND – Smetanova Libuše 1883 – druhé otevření ND – opět Smetanova Libuše generace Národního divadla: architekti – Josef Zítek, Josef Schulz sochaři – Josef Václav Myslbek – Alegorie hudby malíři – Mikoláš Aleš, František Ženíšek – výzdoba foyer Vojtěch Hynais – po požáru – nová opona

ČESKÝ REALISMUS 50. – 60. léta 19. st. – májovci 70. – 80. léta 19. st – ruchovci, lumírovci 90. léta – přelom 19. a 20. st. – venkovská próza 90. léta – přelom 19. a 20. st. – historická próza

MÁJOVCI Mladá generace básníků a prozaiků Název je odvozený od almanachu Máj Veřejně Hl. se tím přihlásili k odkazu Karla Hynka Máchy redaktorem almanachu Máj byl Josef Barák a organizátorem Vítězslav Hálek Další přispěvatelé ze starší generace byli např. Božena Němcová, Karel Sabina a Karel Jaromír Erben

PROGRAM MÁJOVCŮ Odvrat od minulosti a příklon k přítomnosti Rozhled Snaha po evropské kultuře o zobrazení skutečnosti Umělecká Sociální Snaha svoboda rovnost o vymanění člověka z náboženského dogmatu

HLAVNÍ PŘEDSTAVITELÉ MÁJOVCŮ Vítězslav Hálek Jan Neruda Karolína Světlá Rudolf Mayer Adolf Heyduk Václav Šolc Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3

MÁJOVCI A JEJICH DÍLA Vítězslav Hálek Večerní písně (1859) V přírodě (1872) Pohádky z naší vesnice (1874) Muzikantská Liduška (1861) Na statku a v chaloupce (1871) Jan Neruda Hřbitovní kvítí (1857) Knihy veršů (1868) Písně kosmické (1878) Balady a romance (1883) Prosté motivy (1883) Zpěvy páteční (1896) Povídky malostranské Arabesky (1864)

MÁJOVCI A JEJICH DÍLA Karolína Světlá Vesnický román (1867) Kříž u potoka (1868) Kantůrčice (1869) Frantina (1870) Kresby z Ještědí (1880)

RUCHOVCI Tzv. ŠKOLA NÁRODNÍ Skupina kolem almanachu Ruch, který vyšel u příležitosti položení základního kamene Národního divadla (1868) Ruch – redigován Josefem Václavem Sládkem Hl. představitelé: S. Čech, E. Krásnohorská, dočasně J. V. Sládek Přispívali do časopisu OSVĚTA

RUCHOVCI Program Propagace idejí národního obrození Důraz na domácí tradice Aktuální národní a sociální problematika Úsilí o osvobození české literatury od cizích vlivů Básníci jsou tradiční v látce i formě Zájem o slovanství, historismus a venkov Dominantní postavení vlastenecké a úvahové poezie

LUMÍROVCI Tzv. škola KOSMOPOLITNÍ Skupina kulturních osobností kolem časopisu LUMÍR Časopis rediguje F. B. Mikovec, od roku 1863 ‚V. Hálek (pod názvem Zlatá Praha), v letech 1877 – 1898 pak J. V. Sládek Lumírovci navazují na májovce Hl. představitelé: J. V. Sládek, J. Vrchlický, J. Zeyer

LUMÍROVCI Program Svoboda básnické tvorby a její světovost Vyžadovali básnickou vybroušenost Úsilí povznést českou literaturu na světovou úroveň Důraz na původní tvorbu a na překlady Užívání nových forem

DÍLA RUCHOVCŮ A LUMÍROVCŮ Svatopluk Čech Evropa (1878) Slávie (1882) Ve stínu lípy (1879) Pravý výlet pana Broučka do Měsíce (1888) Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století (1889) Josef Václav Sládek Jiskry na moři (1880) Selské písně a české znělky (1889) Zlatý máj (1887) Skřivánčí písně (1888) Zvonky a zvony (1894)

DÍLA RUCHOVCŮ A LUMÍROVCŮ Eliška Krásnohorská Čertova stěna Hubička Tajemství Z máje žití Ze Šumavy Jaroslav Vrchlický Zlomky epopeje Okna v bouři Noc na Karlštejně

DÍLA RUCHOVCŮ A LUMÍROVCŮ Julius Zeyer Román o věrném přátelství Amise a Amila (1877) Jan Maria Plojhar (1888) Dům U tonoucí hvězdy (1894) Radúz a Mahulena (1898)

DÍLA AUTORŮ HISTORICKÉ PRÓZY Alois Jirásek Staré pověsti české (1894) Mezi proudy (1887 – 1890) Proti všem (1893) Temno (1913) Psohlavci (1884) F. L. Věk (1888 – 1906) Jan Hus (1911) Jan Žižka (1903) Jan Roháč (1918)

DÍLA AUTORŮ HISTORICKÉ PRÓZY Zikmund Winter Rozina Sebranec (1905) Mistr Kampanus (1907) Václav Beneš Třebízský Bludné duše (1879) Královna Dagmar (1883)

DÍLA AUTORŮ VENKOVSKÉ PRÓZY Karel Václav Rais Výminkáři (1891) Horské kořeny (1892) Rodiče a děti (1893) Kalibův zločin (1895) Zapadlí vlastenci (1893) Západ (1896) Tereza Nováková Jiří Šmatlán (1906) Maloměstský román (1890)

DÍLA AUTORŮ VENKOVSKÉ PRÓZY Antal Stašek Blouznivci našich hor (1895) O ševci Matoušovi a jeho přátelích (1927) Josef Holeček Naši (1897 – 1930) Karel Klostermann Ze světa lesních samot (1894) Mlhy na Blatech (1909)

REALISTICKÉ DRAMA 50. léta – velký útlum dramatické tvorby 60. léta – razantní rozmach dramatické tvorby otevření Prozatímního divadla • První samostatná česká scéna zbudována roku 1862 zásluhou Františka Ladislava Riegra • Budova stála v místech dnešního Národního divadla 70. a 80. léta – tzv. generace Národního divadla 16. 5. 1868 – slavnostní položení základního kamene 11. 6. 1881 – provizorní otevření ND (Smetanova opera Libuše) 12. 8. 1881 – budova ND vyhořela 18. 9. 1883 – definitivní otevření ND (opět Smetanova Libuše)

DÍLA AUTORŮ REALISTICKÝCH DRAMAT Ladislav Stroupežnický Naši furianti (1887) Gabriela Preissová Gazdina roba (1889) Její pastoryňa (1890) Alois a Vilém Mrštíkové Maryša (1894) Rok na vsi (1903 – 1904) Pohádka máje (1897)

ZDROJE OBRÁZKŮ Obr. 1 – http: //cs. wikipedia. org/wiki/V%C 3%ADt%C 4%9 Bzslav _H%C 3%A 1 lek Obr. 2 – http: //cs. wikipedia. org/wiki/Jan_Neruda Obr. 3 – http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Karolina_Svetla_02. jpg

ZDROJE Havlíčková, I. a kolektiv: Odmaturuj z literatury 2. Brno, Didaktis 2004. Prokop, V. : Literatura 19. a počátku 20. století (od romantiků po buřiče). Sokolov, O. K. -Soft Sokolov 2000. Lehár, J. : Česká literatura do počátku k dnešku. Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2008. Bauer, A. : Literatura na dlani – Přehled světové a české lit. Olomouc, Rubico 2001. Sochorová, M. : Literatura v kostce. Havlíčkův Brod, Fragment 1996. http: //cs. wikipedia. org/wiki/Hlavn%C 3%AD_strana Hánová, E. a kol. : Odmaturuj z literatury. Brno, Didaktis 2002.