Vzdlvac materil vytvoen v projektu OP VK Nzev

Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0211 Název projektu: Zlepšení podmínek pro výuku na gymnáziu Číslo a název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Anotace Název tematické oblasti: Filozofie Název učebního materiálu: Empirismus Číslo učebního materiálu: VY_32_INOVACE_ZSV 0318 Vyučovací předmět: Základy společenských věd Ročník: 4. ročník čtyřletého gymnázia, oktáva osmiletého gymnázia Autor: Radka Strašilová Datum vytvoření: 23. 2. 2013 Datum ověření ve výuce: 25. 2. 2013 Druh učebního materiálu: Prezentace Očekávaný výstup: Student charakterizuje empirické názory v období barokní filozofie, má přehled o nejvýznamnějších filozofech tohoto období. Metodické poznámky: Červeně jsou vyznačené otázky, na které by měli studenti sami hledat odpověď, tzn. je potřeba jim poskytnout prostor k přemýšlení. K práci studentů je využito učebnice P. Šila a J. Karolové Člověk na cestě k moudrosti. Po splnění úkolů studenty společně odpovědi shrneme.

Empirismus Co je pro empirismus hlavním zdrojem poznání? • empirie = smyslová zkušenost • zdůrazňuje význam smyslového vnímání v poznání skutečnosti • britský empirismus 17. stol. - počátek filozofického osvícenství

John Locke (1632 – 1704) „Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech. “ • studoval přírodní vědy, lékařství a státovědu • různá povolání • politicky pronásledován • liberalismus Jaké hlavní principy liberalismus uznává?

• zastánce smluvní teorie o vzniku státu Znáš některého z dalších představitelů této teorie? Které další teorie o vzniku státu bychom mohli uvést? Dílo: Esej o lidském rozumu

viz Člověk na cestě k moudrosti, text J. Locke: Základy smyslového poznání, (str. 139 – 140) Úkoly: 1. Připrav si odpovědi na kontrolní otázky 1. a 3. , str. 137. 2. Doplň texty vztahující se k J. Lockeovi na str. 138.

George Berkeley (1685 – 1753) • Ir, filosof, teolog, biskup v Cloyne – hluboce věřící • obavy, že věda a filosofie jeho doby podporují ateisty – rozhodnutí proti tomu bojovat ↓↓↓ vyvrácení existence hmoty <= hmota je jen soustava počitků, tzn. pojem (vyjádřený slovem)

Dílo: Pojednání o základech lidského poznání • navazuje na Locka • kritizuje jeho rozdělení primárních a sekundárních kvalit • nerozlišuje jako Locke vnější a vnitřní zkušenost • jedinou realitou je obsah našeho vědomí

„Býti je totéž, co býti vnímán. “ Jak bychom mohli tento výrok vyložit? • aby něco začalo existovat, musí to být vnímáno, pociťováno, prožíváno • něco vnímám = mám ve vědomí • věci se nestaly součástí našeho vědomí = neexistují pro nás • vnímat = brát na vědomí

• věci ale existují, ať je vnímám, nebo nevnímám => musí existovat někdo, kdo mě „zastoupí“, kdo vnímá vše Kdo tedy „zajišťuje“ vnímání světa místo nás? • vše je idea v boží mysli • mysl člověka/Boha vytváří svět => subjektivní idealismus

David Hume (1711 – 1776) • Skot • filosof, historik, knihovník • styky s francouzskými osvícenci Dílo: Pojednání o lidské přirozenosti Dějiny Anglie

Zkoumání lidského rozumu • navazuje na Locka • zkušenost jsou naše duševní stavy • přesněji rozlišuje jednoduché představy – dojmy (imprese) a ideje • dojmy – získány prostřednictvím smyslů • ideje - nejasné obrazy dojmů - plodí fantazii a vzpomínky

• několik principů sdružování složených idejí (=rozumová činnost): 1. princip podobnosti a odlišnosti 2. princip prostorové a časové sounáležitosti 3. princip kauzálního spojení jako příčina a účinek • sdružování idejí nemá reálný základ, děje se jen na základě mnohokrát opakované zkušenosti, tedy ze zvyku • věda a metafyzika nemohou poznat svět – agnosticismus, skepse

Zdroje: Archiv autorky.