Vysokohorsk prosted Mgr Kamil Pantlk Ph Dr Miloslav

Vysokohorské prostředí Mgr. Kamil Pantlík & Ph. Dr. Miloslav Klugar

m. n. m Se stoupající nadmořskou výškou Barometri hustota cký tlak sluneční záření teplota vlhkost

Vliv nadmořské výšky Do určité míry klesá odpor vzduchu a tíhové zrychlení Teplota klesá přibližně každých 300 m o 2ºC Každých 100 m do výšky se zmenší atmosférický tlak asi o 1, 3 k. Pa Sníženi p. AO 2 < 4, 7 Kpa → hypoxie (viz Daltonův zákon) Což nejvíce ovlivňuje fyziologické funkce v organismu

Účinky změněných podmínek prostředí Dále snížením hustoty klesá odporu vzduchu – nižší odpor vzduchu = nižší výdej energie, větší výkony ve sprinterských disciplínách, vrh koulí, hod kladivem, skoky atd. Snížení tíhového zrychlení – vliv na výkon skokanů, vrhačů Teplota nižší, vzduch suchší → nebezpečí dehydratace → větší ztráty vody přes dýchací systém hypotermie Sluneční záření nebezpečí úpalu a sněžné slepoty

Akutní vystavení vyšší nadmořské výšce Hypoxie - výrazně působí na změnu fyziologických funkcí: Hyperventilace – zabezpečit dostatečné množství kyslíku. Hyperventilace je zvýšená reflexní cestou přes stimulaci periferních chemoreceptorů (karotická tělíska, aortální tělíska). Zvýší se Pp kyslíku a redukuje Pp CO 2 v alveolárním vzduchu Snížené množství Pp CO 2 podráždí centrální chemoreceptory v CNS (prodloužená mícha) a tím k útlumu dýchání, což vede ke zhoršenému dýchání.

Akutní vystavení v. n. v. • Neaklimatizovaný jedinec – Při normálním dýchání na úrovni 4000 m → snížení p. AO 2 < 4, 7 Kpa → hypoxie na úrovni 4000 m – Hyperventilace → 3 x normál → zvýšení p. AO 2 → oddálení hypoxie do výšky 7000 m Maximum bez kyslíkového přístroje.

Akutní vystavení v. n. v. • Neaklimatizovaný jedinec použití kyslíkového přístroje – je možné vystoupit do větších výšek – Dochází k situaci kdy p. O 2 = PB → zvýšení p. AO 2 – Bez zvýšení ventilace kritický práh 12 km – Hyperventilace → 3 x normál → zvýšení p. AO 2 → oddálení hypoxie do výšky 14000 m Nad 14000 m nutnost použít tlakové ochrany

Akutní vystavení v. n. v. • Pozor!! Při použití kyslíkového přístroje nebezpečí toxicity O 2 – Několikadenní dýchání při p. O 2 0, 7 bar nebo 3– 6 h dýchání při p. O 2 2 bar → poškození plic v důsledku úbytku sufraktantu – Příznaky: kašel, bolest při dýchání

Akutní vystavení v. n. v. Respirační alkalóza Je vyvolaná hyperventilací, vede ke zvýšení p. H v ECT. Pro vyrovnání p. H se začne vylučovat ledvinami více bikarbonátů → p. H do normálu → dochází ke ztrátě pufrů → zvýšení hladiny laktátu v krvi při submaximálním zatížení a v klidu. (Při max. zatížení je hladina stejná)

Akutní vystavení v. n. v. Srdce • • • Zvýšený minutového srdečního výdeje Srdeční frekvence zvýšená o 15 -20 % Systolický objem srdce snížený nebo nezměněný TFmax. je snížená Pokles maximálního minutového objemu srdce Vazokonstrikce - udržuje minutový objem srdce přes zvýšení centrálního žilního objemu.

Srdce • Arterio - venózní diference O 2 klesá • Maximální spotřeba kyslíku klesá od 1500 m a klesá každých dalších 100 m o 1 %. • Redukce objemu plazmy - zvýšení viskozity krve

Adaptace a aklimatizace • Přetrvávající hyperventilace – zlepšená dechová kapacita, lepší kapilarizace plic. • Udržení acido - bazické rovnováhy. • Zvýšení pufrovací kapacity - zlepšení výkonnosti při krátkodobém zatížení. • Morfologické a funkční změny – zvýšení počtu kapilár, množství mitochondrií, enzymové aktivity. • Stoupá hematokrit.

Adaptace a aklimatizace • Nejvýznamnější změnou je polycytemie, což je zvýšení počtu červených krvinek. Tím dochází k vzestupu hemoglobinu a zvýšení množství krve.

• Zvýšení koncentrace 2, 3 - difosfoglycerátu, což vede k pravostrannému posunu disociační křivky kyslíku a tím ke zlepšení odevzdávání kyslíku tkáním Obr. 3:

Srdce • Snížení minutového objemu srdce - dokonce může být nižší než v nízké n. v. • Snížení srdeční frekvence ve srovnání s akutním vystavením • Systolický objem se nemění • TFmax. stále snížená • Zvýšení maximální spotřeby kyslíku ve srovnaní s akutním vystavením vyšším nadmořským výškám.

Trénink ve vyšších výškách • Plní různé záměry – kondiční, speciální příprava, zdravotně – proliferativní • Využití - v přípravě na soutěž, konané ve vyšších n. v. - v přípravě na soutěž, konané v běžné nadmořské výšce Ve sportech, v nichž trvá výkon déle než 90 s.

Trénink ve vyšších výškách Z hlediska sportovní výkonnosti a tréninku považujeme nadmořskou výšku do 800 m za nízkou do 1500 m za střední a 1500 -3000 m za vysokou. Optimální z hlediska tréninku je 1800 -2400 m.

Různé modely tréninku ve vyšších nadmořských výškách: 1. Pobyt i trénink ve stejné n. v. 2. Pobyt ve vyšší n. v. a trénink v nižší 3. Pobyt v nižší n. v. a trénink ve vyšší Potřebná doba pobytu je 3 -4 týdny. Většina adaptačních změn má přechodnou povahu, přetrvává asi 3 -4 měsíce

Samotný vysokohorský trénink 1. Fáze – 1. – 6. den Snížená intenzita (pod 75 % VO 2 max). Energetické krytí převážně aerobní. Objem 60 % zatížení z nížiny, zvláštní opatrnost třetí den.

2. Fáze – 6. – 12. den Zvyšování tréninkové fáze se zatížením, možný je dvoufázový, třífázový trénink v náročnějším aerobním režimu. Postupně zvyšovat intenzitu. Na úrovni ANP. Pro udržení rychlosti ATP-CP zatížení. IO se zpočátku více potom méně prodlužují. Ke konci méně náročný LA trénink.

3. Fáze 12. - 21. den Přecházet k tréninku obvyklému v nížině. Plánovaná závodní intenzita. Kritické dny 2. a 3. den po příjezdu, 9. den a 15. den. Důležité jsou zotavné procesy. Závěr: poslední 2 -3 dny opětovné snížení intenzity. Aerobní zatížení – uvolnění, regenerace

Reaklimatizace Po návratu (2. - 4. den) lze startovat s jistým rizikem v méně důležitých utkáních, závodech. Nižší intenzita. Postupně zvyšovat. 6. – 10. den - fáze výkonnostní deprese tj. snížení výkonnosti. 11. – 28. den – předpokládá se zvýšená výkonnost.

Různé modely tréninku ve vyšších nadmořských výškách: 1. Pobyt i trénink ve stejné n. v. 2. Pobyt ve vyšší n. v. a trénink v nižší 3. Pobyt v nižší n. v. a trénink ve vyšší Potřebná doba pobytu je 3 -4 týdny. Většina adaptačních změn má přechodnou povahu, přetrvává asi 3 -4 měsíce

Další upozornění • Mimořádná pozornost musí být věnována zotavným procesům, výživě, pitnému režimu. • Psychologické, ekonomické aspekty. • Rizikové momenty – snížení imunity za hypoxie zhoršení regenerace zvýšení rizika infekcí

Předpokladem úspěšnosti - dobrý zdravotní stav - dostatečná trénovanost s nížiny - individuální citlivost k v. n. v Trénink ve vysokohorském prostředí není vhodný pro všechny sportovce. Pro někoho je velká zátěž už samotná výška a tréninkem se může stav ještě zhoršit.

Alternativy vysokohorského prostředí • • • Hypoxické přístroje Barometry tzv. alpské domy Dříve zmiňované modely tréninku Normobarická hypoxie prostřednictvím dusíku Suplementace kyslíkem

Problémy ve vysokohorském prostředí Akutní horská nemoc (AHN) Nejčastěji se vyskytuje ve výšce 3000 – 6000 m, ale může i níže. AHN má tři formy: - lehká - výškový plicní otok (VPO) - výškový mozkový otok (VMO)

AHN vyvolávají: • • • Nadměrná námaha Infekce dýchacích cest Střevní infekce Léky proti nespavosti Alkohol Slaná strava s nízkým příjmem tekutin

AHN nemá vztah k VO 2 max. , trénovanosti, TK, k výživě. AHN závisí od individuálních schopností zrychlit a prohloubit dýchání (schopnosti aklimatizovat se)

VPO Dochází k hromadění tekutin v plicní tkáni a v plicních sklípcích. Je to způsobené únikem vysokomolekulárních bílkovin a krevních elementů do alveolarního prostoru.

VMO Vzniká nahromaděním tekutin v mozkové tkáni. Dochází k nervovým poruchám a bezvědomí. Hrozí smrt.

Časné příznaky VHN bolesti hlavy nespavost podrážděnost závratě bolesti svalů únava nechutenství nauzea nebo zvracení otok obličeje, rukou a nohou

Varovné příznaky VHN • Náhlý a rychlý pokles výkonnosti • Trvalá, těžká bolest hlavy • Dušnost při námaze • Noční dušnost • Zrychlené dýchání • Zvýšená TF • Poruchy rovnováhy

Alarmující příznaky VHN • • Klidová dušnost Zrychlení TF Poruchy chování Těžké halucinace Těžké poruchy vědomí Cyanóza Kašel s vykašláváním hlenu Pálivý tlak za hrudní kostí

Léčba VHN Při časných příznacích – nevystupovat výše, pokud nezlepší stav tak sestoupit níže. Při varovných příznacích – okamžitý sestup nejméně o 500 m. Při alarmujících př. – okamžitý transport, podávat kyslík, dostat nemocného pod 3500 m.

Výškové tábory (VT) • Při výstupech na nejvyšší hory světa (8000 m) • Trvalá aklimatizace je možná pouze do 5300 m – nad touto výškou dochází k progresivnímu zhoršení zdrav. stavu.

(VT) • Základem je aklimatizace v základním táboře (ZT). • Budují se další tábory: ZT – 5000 m 1. VT – 6000 m 2. VT – 6800 m 3. VT – 7300 m 4: VT – 8000 m (ne níže jak 1000 m pod vrcholem)

VT Vystupuje se po etapách, ne však více jak 1000 m za den nad tábor, ve kterém se přespalo. Po vybudování vyššího táboru se ihned sestupuje do nižšího táboru, zpočátku až do ZT. Až po třetím výstupu ze ZT lze přespat v 1. VT.

VT • Smyslem VT je vytvořit záchytné body při výstupu na vrchol, kde by mohli přenocovat a uskladnit potřebné zásoby potravin. • Dále postupná aklimatizace na vyšší výšku. • Problém je že může vzniknout AHN. Opatření: snést postiženého níže podání kyslíku

Výstup na vrchol • Začít až po vybudování nejvyššího VT. • Výstup vykonat co nejrychleji, v jedné etapě bez zbytečných pobytů v jednotlivých VT. • Po dosažení vrcholu sestoupit co nejníže, v každém případě pod poslední VT, ve kterém se přenocovalo před výstupem na vrchol.