VYSOK UEN TECHNICK V BRN FAKULTA STAVEBN STAV

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV GEODÉZIE Dálkový průzkum Země Vypracovala: Pavlína Tolášová

DPZ – definice pojmu q Dálkový průzkum Země je věda o získávání informací o zemském povrchu bez přímého kontaktu pomocí snímání a zaznamenávání odražené nebo vyzářené energie a zpracování, analýza a využití těchto informací (RESORS, CCRS). o Dálkový průzkum (v užším smyslu slova pak dálkový průzkum Země – DPZ) je v obecném pojetí soubor metod a technických postupů, zabývajících se pozorováním objektů a jevů (včetně měření jejich charakteristik) na zemském povrchu a ve styčných podpovrchových a nadzemních vrstvách bez přímého fyzického kontaktu s nimi.

Historie q o o o Registrace elektromagnetického záření, jež je teoretickým i praktickým základem dálkového průzkumu, je prováděna již od 17. století. 1794 – první balónová vojenská jednotka vznikla ve Francii. Znamenala první vědomé používání technických prostředků pro dálkový průzkum nepřátelských pozic ve vojenství. (1906 až 1908) – na našem území snímkoval z balónu poprvé Jan Plischke oblast dnešního Výstaviště v Praze) Anglický termín „remote sensing“, který se překládá jako dálkový průzkum byl zaveden v polovině 50. let 20. století.

Fyzikální základy dálkového průzkumu o Dálkový průzkum je založen na fyzikálním poznatku, že pro každý fyzikální objekt a jeho stav je charakteristický způsob, jakým ovlivňuje okolní silová, resp. elektromagnetická pole. o Základní princip, objasňující metodu dálkového průzkumu (Země) tedy vyplývá ze skutečnosti, že každý předmět, který má teplotu vyšší než je absolutní nula (0 K = -273, 15 °C), absorbuje, odráží a vyzařuje elektromagnetické záření, které lze pomocí opticko-mechanických, elektronických aj. zařízení zachycovat a registrovat i na velké vzdálenosti. Nositelem informace je tedy v dálkovém průzkumu elektromagnetické záření, které je tvořeno elektromagnetickými vlnami. Elektromagnetické záření vzniká pohybem nabitých částic. o o

Záření pro dálkový průzkum Země o o o Ultrafialové záření - zahrnuje nejkratší vlnové délky využitelné v DPZ (0, 1– 0, 4 μm). Je výrazně pohlcováno atmosférou. Využívá se především v geologických aplikacích pro detekci složení zemského povrchu, hornin a minerálů. Viditelné záření - 380 nm – 720 nm, lze zaznamenat pouze v denních hodinách, neprochází oblačností a mlhou, je značně rozptylováno a pohlcováno. Infračervené záření blízké - 0. 72 μ m – 1. 3 μ m, studium vegetace Infračervené záření střední - 1. 3 μ m – 4 μ m, studium vegetace, geologie, sníh a led, oblačnost, zdravotní stav vegetace, identifikace minerálů Infračervené záření daleké (vzdálené, tepelné) - 4 μ m – 25 μ m, je málo rozptylované atmosférou, lze snímkovat i v noci, Mikrovlnné záření - 1 mm – 1 m, nejméně závislé na počasí

Zdroje záření v dálkovém průzkumu o o Přírodní zdroje: –záření Slunce, –záření Země. Umělé zdroje: –radary v rozsahu cm vln (1 cm – 1 m) –lasery (v rozsahu viditelného a infračerveného záření). Druhy DPZ o o Pasivní (přírodní zdroj elektromagnetického záření), Aktivní DPZ (umělý zdroj elektromagnetického záření).

Pořizování dat o Získávání údajů o krajině metodou DP spočívá v měření množství zářivé energie které obsahuje elektromagnetické záření odražené nebo emitované jednotlivými složkami krajiny o o Systém DP zahrnuje: snímací zařízení (základní požadavek, který musí každý přístroj pro dálkový průzkum o o nosič záznamové zařízení. splňovat, je schopnost měřit energii elektromagnetického záření v závislosti na proměnných, jež ji určují, tzn. na čase, vlnové délce, geometrickém uspořádání. . . )

Nosiče K registraci zářivých toků se využívá přístrojů umístěných na: o speciálních pozemních stavbách (stožáry, jeřáby, visuté lanové dráhy aj. ), o upoutaných či “řiditelných” balónech a vzducholodích, o radiem řízených modelech letadel, o na malých pilotovaných letadlech různých konstrukcí a nosností od tzv. “ultralightů” až po dopravní a nákladní letadla o na letadlech středního a velkého doletu a výškového dostupu o Na raketách, umělých družicích Země a kosmických lodích.

Družice DPZ o LANDSAT (USA) o SPOT o o IKONOS (USA) od roku 1999 TRMM (Tropical Rainfall Measuring Mission) - japonská družice specializovaná o Družice Envisat patří mezi nejznámější a nejvyužívanější pro dálkový průzkum Země. Je určena k monitorování životního prostředí a globálních změn na planetě Země. Landsat 1 vypuštěn 1972, nyní funkční Landsat 7(1999) konstruuje francouzsko-britská společnost Matra Marconi Space pro francouzské Národní centrum kosmických studií. Na oběžné dráze od roku 1986. V současné době pracují na oběžné dráze družice SPOT 1, 2, 4 a od června roku 2002 také družice SPOT 5, která svými snímky vyplňuje mezeru mezi družicemi Landsat a družicí Quickbird. pro monitorování tropických deštných lesů byla vyslána v roce 1997 (v atmosféře shořela v roce 2005). byla (od února 2002 do dubna 2012) jednou z největších a nejkomplexnějších družic dálkového průzkumu Země, která úspěšně pořizovala optické i radarové snímky zemského povrchu.

Meteorologie a klimatologie o o NOAA (družice na subpolární dráze, oběžná doba cca 102 min ) METEOSAT (Geostacionární družice METEOSAT patří západoevropské mezivládní organizaci EUMETSAT, sídlící v Darmstadtu (SRN). Česká republika zatím není členem této organizace, její přístup k datům z družice METEOSAT je upraven dvojstrannou smlouvou mezi ČHMÚ a EUMETSATem). Družice typu METEOSAT jsou "zavěšeny" nad Guinejským zálivem, odkud jsou schopny zobrazit celou Evropu a Afriku, západní Asii, část Jižní Ameriky a většinu Atlantského oceánu.

Použitá literatura: o Plánka L. , Podkladové materiály pro přednáškový cyklus předmětu HE 52 „Dálkový průzkum Země“ Děkuji za pozornost