VYPRAVOVN VYPRAVOVN slohov tvar kter uvd njak pbh

VYPRAVOVÁNÍ

VYPRAVOVÁNÍ = slohový útvar, který uvádí nějaký příběh, událost nebo řadu událostí často v jejich logické souvislosti nebo časové posloupnosti. - události i příběhy, které tvoří podstatu vypravování, mohou být čerpány ze života nebo být vymyšleny

- základem vypravování je děj - vypravování vystihuje události v časové posloupnosti a v příčinné návaznosti - vypravování usiluje o dějové napětí a živé názorné vystižení jedinečných událostí - vypravování nabývá na účinnosti, je-li podáno v 1. osobě čísla jednotného

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY - - slovesné tvary v přítomném čase pro dosažení dějového napětí (jinak vypravujeme v čase minulém) krátké věty k dosažení rychlého spádu děje věty jednočlenné a větné ekvivalenty dějová slovesa (vyhýbáme se slovesům být a mít) přímá řeč

OSNOVA VYPRAVOVÁNÍ 1. Úvod 2. Stať (vlastní vypravování) 3. Závěr

Úvod n navozuje základní informace n vystihuje prostředí n seznamuje s postavami n je v něm naznačena základní situace

Stať (vlastní vypravování) Stať je převyprávění hlavní události příběhu a událostí. Je složena ze: n zápletky – má-li být text vypravováním, je potřeba dojít k nějakému problému, který je většinou v závěru nějak vyřešen, nebo může zůstat výsledek nedokončený n vyvrcholení – zde dochází v největšímu napětí n rozuzlení – uklidnění situace

Závěr n zakončuje vypravování n může obsahovat celkové shrnutí textu vyvození hlavních tezí apod. n vyvození ponaučení

PŘÍMÁ ŘEČ n oživuje vypravování i jiný slohový útvar n doslovně sděluje, co někdo řekl n od ostatní věty ji oddělujeme uvozovkami dle následujících pravidel

Uvozovací věta následuje za přímou řečí „P………. . , (!? )“ z…………. . . „Pojďme domů, “ zvolal Petr.

Uvozovací věta předchází přímé řeči U…………. : „P……………. . (? !)“ Uslyšel zpěv a zvolal: „Poslouchejte, prosím!“

Uvozovací věta je vložená do přímé řeči „P…… , “ ř……… , „u……. . (? !)“ „Promiňte, “ řekl Pavel, „už se to nestane. “

Doplň následující vypravování Bylo sychravé ráno. Počasí bylo naprosto typické pro podzimní čas. Nebylo nutné se divit tomu, že za oknem bylo lépe než venku. Teprve se rozednívalo. Domem se linulo krásné ticho. Poklidnou atmosféru rána narušil záhadný zvuk…

Použité zdroje: n STYBLÍK, Vlastimil. Český jazyk pro 6. ročník základní školy a pro odpovídající ročník víceletých gymnázií. 2. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2001, 174 s. ISBN 80 -723 -5148 -6. n HRDLIČKOVÁ, Hana, Miroslava HORÁČKOVÁ a Hana REZUTKOVÁ. Český jazyk pro 9. ročník ZŠ a příslušné ročníky víceletých gymnázií. Vyd. 1. Všeň: Alter, 2001, 78 s. ISBN 80 -724 -5020 -4. n STYBLÍK, Vlastimil. Český jazyk pro 9. ročník základní školy a pro odpovídající ročník víceletých gymnázií. 2. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 1997, 182 s. ISBN 80 -859 -3787 -5.