Vypaovn a var Vypaovn dj pi kterm se

Vypařování a var

Vypařování = děj, při kterém se kapalina mění v plyn. - děje se za každé teploty (roste s rostoucí teplotou) - při vypařování odebírá kapalina teplo svému okolí Kde se s vypařováním setkáváme?

Vypařování Na čem závisí rychlost vypařování? q q Výkres pomalovaný vodovkami uschne rychleji na topení. Když je venku horko, prádlo se usuší rychleji. Při fénování vlasů horkým vzduchem uschnou vlasy dříve. V létě může nastat sucho. 1. Rychlost vypařování závisí na teplotě. q Kdy se voda vypaří rychleji? Když bude v hrnku nebo když ji rozlijeme po podlaze? q Kdy se ředidlo z barvy vypaří rychleji? Když bude v nádobě nebo pokud barvu rozetřeme na plochu. q Kdy uschne prádlo rychleji? Když jej necháme v koši nebo když jej rozvěšíme na šňůry? 2. Rychlost vypařování závisí na velikosti povrchu kapaliny.

Vypařování Na čem závisí rychlost vypařování? q Uschne prádlo rychleji když fouká vítr? q Proč po vytření podlahy často otvíráme „do průvanu“? q Jak se auto suší v myčce po umytí? 3. Rychlost vypařování závisí na odvádění vznikajících par. Pokus: Na kousek sklíčka kápneme kapku vody, oleje a lihu. Pozorujme, jak se budou jednotlivé látky vypařovat. Co se podle vás vypaří nejrychleji? 4. Rychlost vypařování závisí chemickém složení kapaliny.

Rychle se vypařující kapaliny nazýváme těkavé. Např. aceton, benzín, líh. Na co musíme dávat pozor? § Páry vzniklé vypařováním benzinu nebo jiných hořlavých látek (éter, ředidla, atd…) mohou při určité koncentraci se vzduchem vytvořit tzv. výbušnou směs § Ke vzniku výbuchu a požáru stačí malá jiskra proto při práci s těmito látkami je důležité větrání, aby nedocházelo ke zvyšování jejich koncentrace

Vypařování SHRNUTÍ § Vypařování probíhá za každé teploty pouze na povrchu § • • Rychlost vypařování závisí na: Teplotě kapaliny Velikosti povrchu Chemickém složení kapaliny Odvádění vzniklých par § Při vypařování se kapalina ochlazuje – přijímá teplo z okolí § Páry některých látek (látky těkavé – benzin, ředidla, étery) tvoří se vzduchem výbušnou směs důležité větrání

Var Podobně jako u vypařování: = přeměna kapaliny na plyn Na rozdíl od vypařování: § Var probíhá v celém objemu kapalného tělesa a pouze při určité teplotě § Tuto teplotu nazýváme : teplota varu

§ Když dosáhne voda teploty 100°C, začnou v celém jejím objemu vznikat bubliny (zvětšují svůj objem a stoupají vzhůru) § Nastal var § U dna je teplota varu nejdříve § Hustota vodní páry je menší než hustota vody proto stoupají bubliny vzhůru (platí Archimedův zákon) § Ve vyšších vrstvách je menší hydrostatický tlak bubliny zvětšují svůj objem § Když se dostanou k hladině, praskají a vodní pára přechází do okolí § Kapalina se v celém objemu uvede do pohybu

Různé látky mají různou teplotu varu Látka Teplota varu při tlaku 100 k. Pa aceton 56, 6 °C Etanol (líh) 78, 3 °C Kyselina dusičná 83 °C terpentýn 160 °C rtuť 356, 7 °C voda 99, 6 °C (100 °C)

§ Při zvyšování tlaku se teplota varu zvyšuje a naopak § Zvyšování nebo snižování teploty má velký význam v praxi § př. tlakový hrnec § Chceme-li udržet kapalinu ve varu, musíme jí dodávat určité teplo § Toto teplo způsobuje zvýšení vnitřní energie částic tím dochází k přeměně kapalného tělesa na plyn § Teplo potřebné k přeměně na plyn = skupenské teplo varu

Shrnutí: § Var = přeměna kapaliny na plyn § Probíhá v celém objemu kapaliny, ale pouze při teplotě varu § Teplota varu závisí na tlaku, který působí na kapalinu § Se vzrůstajícím tlakem se teplota varu zvyšuje a naopak

Vypařování a var Použité zdroje: 1. RAUNER, Karel, Josef PETŘÍK, Jitka PROŠKOVÁ a Miroslav RANDA. NAKLADATELSTVÍ FRAUS. Fyzika 8: učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. Plzeň: Fraus, 2006. ISBN 80 -7238 -525 -9. 2. MICROSOFT CORPORATION. Obrázky a jiný obsah [online]. 2012 [cit. 2012 -09 -01]. Dostupné z: http: //office. microsoft. com