Vymrn hmyzu v R V R cca 25








































- Slides: 40
Vymírání hmyzu v ČR • V ČR cca 25 – 30 000 druhů hmyzu • „Oficiálně“ EX 626 druhů Jenže: – mnoho skupin chybí např. většina blanokřídlých – nejpočetnější skupiny) – různí autoři – různě známé skupiny ne všechny taxony udělány stejnou metodou
Vymírání hmyzu v ČR Efekt prozkoumanosti - vymření častěji udáváno v populárních skupinách
Vymírání hmyzu v ČR Efekt věku autora „dědkovitosti“ – starší autoři udávají méně vymřelých, ale více ohrožených druhů
Vymírání hmyzu v ČR Srovnání 4 slušně prozkoumaných skupin (Saltatoria, vosy, včely, denní motýli) ze 4 srovnatelně velkých území • motýli nejsou žádnou výjimkou • území srovnatelná s ČR ztratila okolo 10% hmyzích druhů • většina nezpracovaných druhů jsou parazitoidi a paraziti, zvláště rizikové trofické kategorie
Vymírání hmyzu v ČR Jaké druhy vymřely? nížinné suchomilné
Vymírání hmyzu v ČR Jaké druhy vymřely? Druhy závislé na holé půdě a nelesních biotopech A kdo je na řadě teď?
Extinkční dluh v lesích Vyhynulé NELESNÍ druhy doplatily na změnu hospodaření (=intenzifikace zemědělství) V lesích – také zásadní změny hospodaření (=intenzifikace lesnictví) dříve - řídký les - pastva – krávy, prasata - sběr steliva - topivo – výmladkové hospodaření - konstrukční dřevo dnes - hustý les - prům. zpracovatelné dřevo
Extinkční dluh v lesích Specifika habitatu: strom => dlouhověký organizmus => stabilní prostředí dub – až 450 let -ca. 1550 - žalud - v 18. stol. - za vlády Marie Terezie (iniciovala změny v hospodaření) mohutný strom - měl 200 let - 1930 - za tatíčka Masaryčka 1930– obrovský starý strom, se stejnou rodinou páchníků a podobnou xylofagní faunou jako dnes - 2006 – odumírající velikán
Vymírání hmyzu v ČR Specifika habitatu –stabilní prostředí => => specifika biologie jeho obyvatel - nízká disperzní schopnost - nízká populační hustota Mohutný starý strom = časová kapsa umírá desítky let => desítky let poskytuje vhodný substrát - zvíře může i desítky let čekat, než se mu podaří kolonizovat další strom
Vymírání hmyzu v ČR solitérně rostoucí strom rostlý v zápoji
Vymírání hmyzu v ČR V hustém lese mohutné stromy NEVYROSTOU!!! -kompetice o světlo i živiny => jiný habitus, rychlá smrt tenký kmen & rychlá smrt => rychlý rozpad (roky, ne desetiletí) -saproxylické organizmy se musejí často stěhovat, - což je riskantní
Vymírání hmyzu v ČR Dnes –nové mohutné stromy nedorůstají 2 důvody zjevný - těžba nezjevný - ochrana přírody – chrání „prales“= hustý les V našich lesích je obrovský EXTINKČNÍ DLUH K vymření organizmu nedochází ihned po změně podmínek Prodleva – záleží na intenzitě změn a vlastnostech druhu -přestane se množit – vymře rychle -začne ubývat – vymře po delší době, ale stejně to má spočtené
Přirozený vs. nepřirozený les Les nepřirozený – plantáž apod. – máme jasno Les přirozený – prales? Lužní pralesy u soutoku Dyje a Moravy -vysoká diverzita dřevin -více etážové a různověké -spousta mrtvého dřeva -vysoká biodiverzita JENŽE - Slovanské osídlení -kosti dropa aj. , pylové analýzy ↓ v roce 800 n. l. neexistovaly původně otevřená krajina lesostep
Přirozený vs. nepřirozený les Pralesy nížin Doubravy např. Ranšpurk Cahnov -Soutok dříve -vysoký podíl dubu, jilmu dnes -dub nezmlazuje -převládá jasan, habr -↓ - mizení biodiverzity
Přirozený vs. nepřirozený les Pralesy středních a vyšších poloh Buko-jedlové např. Mionší dříve -vysoké zastoupení jedle dnes -jedle nezmlazuje -převládá buk -↓ - mizení biodiverzity
Změny v bezzásahových lesích Pralesy v ČR – lesy s přirozenou skladbou dřevin - bez přímých zásahů člověka - delší čas pod ochranou, můžeme sledovat vývoj porostů Dochází k jasné změně ve složení porostů - mizí hlavní dřeviny - dub, jedle neschopné zmlazovat - nastupují jiné - habr, jasan, buk ve stínu zmlazují výborně -zvyšuje se zakmenění (=větší zástin) oproti historickým hodnotám Zarůstají nám pralesy? !
Co nepřežije v bezzásahových lesích Xylofágní hmyz -doplácí na změnu druhové skladby Jedloví specialisté - většina EX E. austriaca dub a jilm hostí více druhů než habr a jasan (a mnohem více specialistů)
Extinkční dluh v našich lesích Solitérní jilmy (Ulmus ssp. ) na Břeclavsku – jediné útočiště těchto brouků: krasec Scintilatrix mirifica krasec Anthaxia hackeri krasec Anthaxia tuerki krasec Anthaxia deaurata -plus těžiště výskytu dalších dvou jilmových specialistů
Extinkční dluh v našich lesích Populace 4 druhů kriticky ohrožených brouků přežívá maximálně na několika desítkách stromů
Co nepřežije v bezzásahových lesích Xylofágní hmyz -doplácí na změnu struktury - příliš mnoho stromů = stín a malé stromy většina tesaříků a krasců v temperátu osluněné dřevo, často větších průměrů = nežijí v korunách a v „pralesích“ nejsou (narozdíl od tropů)
Tím se liší tropický les od lesa mírného pásu Našeho brouka zajímá je-li dřevo na slunci Tropického brouka zajímá, je-li dřevo v korunách nebo podrostu
Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) v osluněných dubech na pomezí živého a mrtvého dřeva dříve pařeziny nížin a pahorkatin v celé ČR dnes pouze JM a Třeboňsko
Extinkční dluh v našich lesích V obrovských starých dubech (300 -450 let) Pozůstatek pastevního a středního lesa Dnes dožívají, ale není mladší generace
Tradiční formy hospodaření -Výmladkové hospodaření – pollarding – ořezávání -- dřevo na topení-výborná pro hmyz – ořezaný kmen nabízí živé i mrtvé dřevo, i osluněné, vznikají dutiny -náhrada starých stromů v intenzivně využívané krajině – vrbovny -pollarding snesou i jilmy, topoly, lípy a mnoho dalších stromů
Tradiční formy hospodaření Výmladkové hospodaření – pollarding – ořezávání - dřevo na topení-výborná pro hmyz – ořezaný kmen nabízí živé i mrtvé dřevo, i osluněné, vznikají dutiny -náhrada starých stromů v intenzivně využívané krajině – vrbovny -pollarding snesou i jilmy, topoly, lípy a mnoho dalších stromů Páchník hnědý – v dutinách stromů, nejlépe osluněné, ohrožený Dutinu má málo stromů, ale ořezávané stromy téměř všechny
Tradiční formy hospodaření Výmladkové hospodaření – pollarding – ořezávání - dřevo na topení-výborná pro hmyz – ořezaný kmen nabízí živé i mrtvé dřevo, i osluněné, vznikají dutiny -náhrada starých stromů v intenzivně využívané krajině – vrbovny -pollarding snesou i jilmy, topoly, lípy a mnoho dalších stromů Páchník hnědý – v dutinách stromů, nejlépe osluněné, ohrožený Dutinu má málo stromů, ale ořezávané stromy téměř všechny
Tradiční formy hospodaření Výmladkové hospodaření – pollarding – ořezávání - dřevo na topení-výborná pro hmyz – ořezaný kmen nabízí živé i mrtvé dřevo, i osluněné, vznikají dutiny -náhrada starých stromů v intenzivně využívané krajině – vrbovny -pollarding snesou i jilmy, topoly, lípy a mnoho dalších stromů Páchník hnědý – v dutinách stromů, nejlépe osluněné, ohrožený Dutinu má málo stromů, ale ořezávané stromy téměř všechny
Co nepřežije v bezzásahových lesích
Co nepřežije v bezzásahových lesích
Co nepřežije v bezzásahových lesích Nejde jen o hmyz mandelík hajní lelek lesní
Co nepřežije v bezzásahových lesích Otázka: Byl-li na našem území téměř všude hustý prales, kde žili všichni tihle živočichové? ? ? Odpověď: Buď tu nebyli (ale oni byli), nebo tu alespoň místy nebyl hustý prales, jaký dnes najdeme v bezzásahových rezervacích
Jak udělat z hustého lesa řídký? Před příchodem člověka: katastrofy - oheň, škůdci – frekvence neznámá býložravci -teorie pastevní savany (Vera 2000) Příchod člověka moc nezměnil: oheň – pračlověk zřejmě lovil ohněm - v Evropě se neví, ale spíš ano, indiáni, Aboriginies, Papuanci i Afričani vypalovali o 106 pastva – vyměnil pratura za kravku, kozy, ouce, prasata páslo se všude klučení – spíš menší dřevo na otop, velké stromy těžko zpracovat pařezina – stromy obrůstají z pařezů pollarding (ořezávání) – hlavaté vrby – taky pařez, ale vysoký Střední les – pařezina s výstavky (vzrostlé stromy)
Tradiční formy hospodaření Oheň – ideální, když chci zahubit křoví a nechat větší stromy (dříve kvůli lovu a pastvě) př. Rumunsko V Severní Americe běžně praktikovaný management CHÚ, u nás se ochranáři bojí, přitom tam rostou stejné stromy a žijí stejná zvířata Restaurace savany v Minnesote Dostanu velmi řídký les (=savanu), kde žije tesařík obrovský, nosorožík kapucínek, jasoň dymnivkový, mandelík ale i kobylka sága Ponecháno “přirozenému“ vývoji, vznikne husty les, kde nežije celkem nic Před Při – těžba, pak oheň Po - restaurovana savana
Tradiční formy hospodaření Lesní pastva – vede k potlačení náletu, bují křoviny (trnité) nejlépe snad v kombinaci s občasným vypalováním (potlačuje křoví), vede ke vzniku tzv. parkové krajiny (parkland) -u nás dříve široce rozšířená, v době osvícenství zakázána -zákaz platí dodnes –pastevní les zůstal vlastne v oborách (tam zase často naopak trvale přezvěřeno, stavy zvěře kolísaly)
Tradiční formy hospodaření Výmladkové hospodaření – pařezina -dříve široce rozšířené - dřevo na topení -výborná pro hmyz – ořezaný pařez nabízí živé i mrtvé dřevo, i osluněné, vznikají dutiny
Tradiční formy hospodaření Výmladkové hospodaření – pollarding – ořezávání - dřevo na topení-výborná pro hmyz – ořezaný kmen nabízí živé i mrtvé dřevo, i osluněné, vznikají dutiny -náhrada starých stromů v intenzivně využívané krajině – vrbovny -pollarding snesou i jilmy, topoly, lípy a mnoho dalších stromů Páchník hnědý – v dutinách stromů, nejlépe osluněné, ohrožený Dutinu má málo stromů, ale ořezávané stromy téměř všechny
Tradiční formy hospodaření Střední les – pařezina s výstavky -výhody pařeziny, ale i savany (osluněné starší stromy) -ideální management pro chráněná území nemusí daňového poplatníka stát ani korunu (Bavorský příklad) - žije tam všechno (skoro)
Extinkční dluh v našich lesích K vymření organizmu nedochází ihned po změně podmínek Ke změnám hospodaření došlo před 200 -80 lety stromy žijí na staletí, změna být vidětdruhu až po Prodleva – záleží intenzitě změnmůže a vlastnostech delší době přestane se množit – vymře rychle mnohé druhy přežívají dočasně, v rámci ext. dluhu začne ubývat – vymře po delší době, ale stejně to má spočtené Příklad: Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) v osluněných dubech na pomezí živého a mrtvého dřeva dříve pařeziny nížin a pahorkatin v celé ČR dnes pouze JM a Třeboňsko Na Břeclavsku v obrovských starých dubech (300 -450 let) Tak velké stromy v lese nevyrostou Pozůstatek pastevního a středního lesa Dnes dožívají, ale není mladší generace
Extinkční dluh v našich lesích Solitérní jilmy vazy (Ulmus laevis) na Břeclavsku – jediné útočiště těchto brouků: krasec Scintilatrix mirifica krasec Anthaxia hackeri krasec Anthaxia tuerki krasec Anthaxia deaurata -plus těžiště výskytu dalších dvou jilmových specialistů Populace 4 druhů kriticky ohrožených brouků přežívá na méně než 20 stromech
Závěr • Přirozený les – bez velkých býložravců a ohně nemůže existovat • Ikdyž člověk někde třeba 200 let netěžil, les není přirozený • Sledovat vývoj porostu v oplocených malých rezervacích – podobná zpozdilost jako nekosit louku, protože na ní rostou orchideje • Oheň i pratura lze nahradit – pastva, výmladkové hospodaření Nejvyšší čas opustit koncept bezzásahovosti http: //www. entu. cas. cz/~cizek/